Prodej přes internet

Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH? 

Jsme česká s. r. o., která má vlastní e-shop se zbožím, ale mimo to začala letos prodávat i zboží přes Amazon. Společnost je již od prvopočátku zaregistrována k OSS. Amazon vystavuje za nás naším jménem faktury za zboží, a to následovně: 1) klientům (firmám) registrovaným s platným VATvystavuje faktury s 0% DPH (režim přenesení daňové povinnosti), 2) klientům (firmám) registrovaným majícím IČ, ale nikoliv platné VAT (jsou to neplátci DPH) vystavuje faktury naši tuzemskou DPH, tedy s 21% DPH, 3) klientům neregistrovaným, bežným občanům nakupujícím přes portál Amazon vystavuje faktury dle režimu OSS, tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu (např. Itálie s 22% DPH). Je to takto správně?U bodu 2 se totiž domnívám, že pokud klient nemá platné VAT, vždy mu musíme vystavit fakturu v režimu OSS,tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu. 

Živnostník, plátce DPH, prodávající přes e-shop dětské zboží, chce ukončit živnost. Na zboží má 2 roky záruku. Když už není živnostník, jak postupovat při reklamci zboží? Jak se vypořádat s tou situaci vůči klientovi? 

E-shop prodává do EU zboží občanům i firmám. Některé firmy do objednávky neuvedou své DIČ. E-shop nemá možnost zjistit, zda je odběratel plátce či neplátce DPH, nemá ani možnost zjistit, zda odběratel nekupuje zboží pro neekonomické účely. Jak má vypadat vystavená faktura - s českým DPH, či s DPH dané země?

Jak budeme postupovat od 1. 1. 2025 z hlediska DPH při poskytování těchto služeb: Český podnikatel poskytuje přes českou platformu Forendors vzdělávací trénink pro sportovce (trénink, výživa, různá doporučení atd.) Trénink neprobíhá online, ale zákazník koupí pouze záznam. Zákazník je soukromá osoba ze země EU, např. Slovensko. Jedná se o elektronicky poskytované služby? Budeme sledovat limit do 10 000 EUR ročně /v rámci všech zemí EU/, z příjmů do tohoto limitu odvedeme DPH v ČR? Pokud převýšíme limit 10 000 EUR ročně, tak se registrujeme do režimu OSS a DPH budeme odvádět v tomto režimu? Je tento postup správný? Děkuji.

Nepodnikatel (mající pouze příjmy ze zaměstnání) prodával v roce 2024 na Aukru starožitné předměty, staré předměty, které měl v osobním vlastnictví. Nyní mu přišla informace z Aukra, že prodal za rok 2024 více než za 48 000 Kč. Dle DAC7 tato informace přijde i na FÚ. Musí tento nepodnikatel něco danit? Je rozdíl, kdyby prodal do 50 000 Kč příjmů za rok? Jde mu o to, aby si např. prodeje na Aukru v roce 2025 hlídal a nemusel je případně zdanit, jestli by se jednalo o osvobozené příležitostné příjmy (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP]. Uznal by FÚ, že se jedná o osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP?

E-shop prodává produkty vyráběné na zakázku. Zákazník zasílá úhradu vždy předem, a to buď bankovním převodem, nebo platební kartou. Zákazník nakoupí a uhradí 2. ledna. V tento den e-shop vystaví fakturu s DUZP 2. ledna a fakturu odešle zákazníkovi, ale až 7. ledna. Může takto postupovat? Možná by měl být 2. ledna vystaven doklad k přijaté úplatě a v den odeslání vystavena konečná faktura. Tuto variantu však e-shop neumožňuje. Je možné postupovat dle popisu výše, tj. že konečná faktura bude vystavena s DUZP k datu přijetí platby?

V rámci ekonomické činnosti prodáváme přes e-shop zboží na Slovensko neplátcům DPH a vykazujeme v rámci OSS se slovenskou sazbou daně 20 %. Objednávky v systému e-shopu budou celé svátky až do konce roku propadat do systému s 20% DPH, většina jich bude v roce 2024 i zaplacena (jde o neplátce SK), ale expedice bude probíhat až 6. 1. 2025. Sazba daně na Slovensku se od 1. 1. 2025 zvyšuje na 23 %. Jak posoudit z pohledu DPH následující situace? 1)Objednávka na e-shopu v 2024 (DPH 20%) zaplaceno kartou či bankovním převodem v 2024, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené 100 % platby z 2024. 2) Objednávka na e-shopu v 2024 (např. 31. 12. 2024) 20 % DPH, platba kartou dorazí až 1. 1. 2025, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené 100 % platby z 2024. 3) Objednávka na e-shopu v 2024 s 20% DPH zaplaceno kartou či bankovním převodem v 2024, expedice v 2025 a daňový doklad vystaven v 2025 s odečtem zaplacené platby, která ale není 100 % (vznikl nedoplatek na konečné faktuře). 4) Objednávka na e-shopu v 2024 (DPH 20 %), nezaplaceno, dodání na dobírku, expedice a daňový doklad vystaven v 2025.

Firma z Irska fakturuje tuzemskému plátci DPH plnění, které zatížila tuzemskou DPH 21 %. Na dokladu je uvedeno přidělené české DIČ a oni tvrdí, že si vyčíslené DPH můžeme uplatnit na odpočet. Jednalo se o zaslání zboží (mobilní telefon). Nakoupeno bylo přes e-shop. Jak je to správně?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

V roce 2021 došlo ke značnému zjednodušení způsobu odvodu DPH pro podnikatele, kteří dodávají zboží a služby koncovým spotřebitelům v jiných členských státech Evropské unie. Od 1. 7. téhož roku došlo totiž k zavedení tzv. One-stop-shopu (dále jen „OSS“). Co to je OSS a proč se stal hojně užívaný zejména e-shopy?

OSVČ v režimu paušální daně - e-shop registrovaný k DPH v Německu (z důvodu přesáhnutí limitu 10 000 eur a opuštění režimu OSS) řeší prodej do Švýcarska koncovým zákazníkům. Je potřeba z naší strany řešit něco z pohledu DPH? Bude nějak ovlivněn režim paušální daně?

Dobrý den, jako plátci DPH jsme nakoupili zboží na e-shopu určeném pro neplátce DPH, neboť nemají kolonku na uvedení našeho DIČ. Dodavatel zaslal zboží a doručil fakturu se zahraničním DPH a) DPH země EU b) DPH z třetí země. V některých případech odmítají opravit fakturu. Při zaúčtování provádíme reverse charge. Někteří vykladači zákona uvádí, že základem daně pro odvod a případný odpočet DPH je celková výše faktury včetně zahraniční DPH, jiní autoři uvádí, že základem daně je celková výše faktury ponížená o zahraniční daň. Jak máme stanovit základ daně?

Klient zvažuje přesun svého e-shopu se zbožím na dubajskou entitu s tím, že sklady jsou stále umístěny v České republice. Zaměstnanci také. A odesíláme z ČR aktuálně i na Slovensko (registrace OSS). Je klient schopen přesunout celou svou daňovou povinnost (řeší daň z příjmu) do Dubaje? Víme, že dubajská entita v ČR bude muset být registrována.

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou platbu za nákup zboží nejmenovanému e-shopu, který se ukázal jako podvodný (zboží dodáno nebylo, platba nebyla vrácena) - účtovat nedaňově na 548/221?

Český e-shop prodává zboží do zahraničí, je registrovaný v OSS. Je třeba na každý prodej vystavit fakturu? Bylo by možné vystavit hromadnou fakturu za měsíc pro všechny odběratele najednou?