E-shop a daňový doklad

V odpovědi vycházím z předpokladu, že zákazníkem je plátce DPH.

Z hlediska dikce zákona o DPH skutečně vyplývá povinnost vystavit daňový doklad k přijaté platbě (záloze), pokud je úplata přijata před uskutečněním zdanitelného plnění. Přijetím platby totiž vzniká povinnost přiznat daň ke dni jejího přijetí a plátce je povinen do 15 dnů ode dne přijetí úplaty vystavit daňový doklad. Tento doklad má jiné DUZP (den uskutečnění zdanitelného plnění) než konečná faktura – DUZP je v tomto případě ke dni přijetí platby, zatímco konečná faktura má DUZP ke dni dodání zboží.

Zákon tedy formálně rozlišuje dvě situace a předpokládá dva daňové doklady:

1. daňový doklad k přijaté platbě (s DUZP ke dni přijetí platby),

2. konečnou fakturu (s DUZP ke dni dodání), ve které se přijatá záloha zohlední.

V praxi jsem tuto otázku již několikrát řešil a dospěl jsem ke stejnému závěru – z čistě právního pohledu povinnost vystavit doklad k přijaté platbě existuje, i když je zboží expedováno velmi rychle (např. do 5 dnů) a konečná faktura je vystavena téměř obratem.

Samozřejmě je otázka, jaké by mělo praktické důsledky vystavit pouze konečnou fakturu, např. s datem DUZP odpovídajícím dni přijetí platby nebo dodání podle okolností. Domnívám se, že v běžné situaci by to pravděpodobně nemělo žádné zásadní praktické dopady, zejména pokud by daň byla správně přiznána ve správném zdaňovacím období. Formálně vzato by však nebyl zcela dodržen postup předpokládaný zákonem o DPH.