Školy vysoké

Vyšší odborná škola (příspěvková organizace) má dle organizačního řádu organizační strukturu postavenou takto, cituji organizační řád: „Škola je členěna na úseky a odbory. Základní organizační jednotkou je úsek, který je dále členěn na odbory. Řízením úseků ředitel školy pověřuje své zástupce. Odbor je řízen na základě pověření ředitele školy určeným zaměstnancem školy, nebo přímo zástupcem ředitele, který je zodpovědný za řízení nadřízeného úseku. Vedoucími zaměstnanci školy jsou: Ředitel školy. Zástupci ředitele školy. Ostatní zaměstnanci pověření řídící činností.“ Některé odbory mají vedoucího, jiné ne, ale škola tyto pozice nemá jmenované. Například vedoucí odboru ekonomické správy nebo vedoucí studijní referent, který vede studijní oddělení, mají sjednanou pracovní smlouvu přímo na výkon této pozice. Je správně, že tyto pozice nejsou jmenované a jsou sjednány pracovní smlouvy, kterými vzniká pracovní poměr? Jmenované pozice jsou pouze pozice zástupců ředitele, kteří vedou úseky, což jsou dle organizačního řádu základní organizační jednotky. V případě vedoucích odborů se tedy jedná o zaměstnance, kteří jsou dle organizačního řádu a pracovní náplně pověřeni řídící činností. Jakou výši příplatku za vedení mohou tito vedoucí mít? Jedná se o 1. stupeň řízení, kde je rozpětí 5–30 % nebo se jedná o zaměstnance dle § 124 odst. 4 zákoníku práce, kde je rozpětí nižší?

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Veřejná vysoká škola využívá k zajištění své pedagogické činnosti pracovníky na DPČ/DPP. Při výpočtu nároku na dovolenou vychází z toho, že nejsou zaměstnanci vysoké školy a přiznává jim základní výměr dovolené ve výši 4 týdny. Svým zaměstnancům vykonávající pedagogické činnosti pak poskytuje dle zákona 8 týdnů dovolené a zaměstnancům vykovávající nepedagogické činnosti podle kolektivní smlouvy 6 týdnů dovolené. Je tento postup správný? S pracovníky na DPČ/DPP uzavírá smlouvu od 1. 9. do 31. 8. následujícího roku. Pokud je smlouva uzavřena na 150 hodin, pak je 75 hodin vykázáno v zimním semestru v jednom roce a 75 hodin vykázáno v letním semestru v roce následujícím. Není tak splněna podmínka odpracování 80 hodin v daném roce a nárok na dovolenou nevzniká. I když je uzavřena další smlouva na následující akademický rok, nárok na dovolenou není přiznán, protože se jedná o jinou smlouvu. Je tento postup správný?

Je možné zaměstnat cizince z třetí země bez pracovního povolení - tj. na volný vstup na trh práce? Ukrajinka, má vízum D/VC/24 do 31. 8. 2023, studovala jazykový kurz ČJ - zam.na odbornou a jazykovou přípravu ke studiu akreditovaného studijního programu, absolvováno 30. 5. 2023. Nyní přijata na VŠ Česká zemědělská univerzita, prezenční, bakalářské studium. Donesla potvrzení o studiu od 10. 7. 2023, ale dle rozhodnutí o přijetí (a všeobecných informací) se studentem stává dnem zápisu. Ten je rozhodnutím děkana stanoven na 25. 9. - 1. 10. Má tato studentka volný vstup na trh práce již nyní od července? 

Mohu z účelového daru, který je vázaný na podporu rozvoje zahraniční spolupráce, hradit letenku a ubytování za zahraničního hosta? Jsme vysoká škola.

Použité zkratky právních předpisů ZoV - zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích ZoVŠ - zákon č. 111/1998 Sb.,...