Nezaradene

Fyzická osoba, občan ČR, do 06/2025 student, od 9/2025 pracující na HPP v ČR, si jednorázově (v období 7–8/2025) vydělal na Slovensku v přepočtu 58 600 Kč v režimu smlouvy o dílo. Slovenský zaměstnavatel potvrdil vyplacení odměny, daň na Slovensku odvedena nebyla. Kde má být odměna ze Slovenska uvedena v daňovém přiznání? Vpřípadě, že by odměna byla méně než 50 000 Kč, dalo by se to považovat za příležitostný příjem, který je od daně z příjmu FO osvobozen?

Fyzická osoba měla povinnost hradit zálohy z podané přiznání k DPFO za rok 2024 - 4× ročně a to: 15. 6. 2025, 15. 9. 2025, 15. 12. 2025 a 15. 3. 2026. V roce 2026 podala přiznání k DPFO za rok 2025, a to dne 20. 2. 2026 – zde jí vznikla povinnost hradit zálohy 2× ročně a to 15. 6. 2026 a 15. 12. 2026. Musí nyní uhradit ještě zálohu předepsanou z DPFO 2024 a to dne 15. 3. 2026? Nebo tím, že podala přiznání za rok 2025 dříve, než je splatnost zálohy, tak již hradit tuto zálohu nemusí?

Česká s. r. o. zaměstnala jednatelky dle smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelka dostává 3 000 Kč. Nyní má dítě a požádala VZP, aby jí ZP hradil stát. Od 31. 12. 2026 tedy za jednatelku platí ZP stát. Oznámila jsem tuto skutečnost na VZP. Jaký je další postup ve firmě? Pokud jednatelka dostane za leden odměnu 3 000 Kč, musí se z ní také odvést VZP a poslat přehled? Nebo pošlu nulový přehled na VZP a nebudu odvádět VZP? Nemůže dostat odměnu a nezaplatit VZP? Nebo může dostavit odměnu 3 000 Kč a ZP bude platit stát? 

Fyzická osoba má příjem na základě smlouvy o výkonu jednatele a zároveň příjmy jako OSVČ. Dle zákona mi vychází, že pokud je příjem ze zaměstnání nebo z titulu odměny jednatele alespoň 4 500 Kč, vzniká účast na nemocenském pojištění a případnou činnost OSVČ je možné považovat za vedlejší. Abych byla konkrétní, jednatel s odměnou lehce přes uvedený limit má také nemalý příjem skrze samostatně výdělečnou činnost. Znamená to tedy, že tato činnost bude automaticky vedlejší činnost nebo je zde riziko rozporu apod.?

Náš zaměstnanec uplatňoval daňové zvýhodnění na vnoučata, která žila ve společné domácnosti a jejich rodiče neměli dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Dne 29. 12. 2025 změnili rodiče i vnoučata trvalé bydliště. Je možné v prosinci 2025 uplatnit daňové zvýhodnění prarodičem? Může udělat zaměstnavatel vyúčtování daně za rok 2025 nebo si musí zaměstnanec (prarodič) podat daňové přiznání? 

Jak správně uvést údaje do dohody o provedení práce, aby se nejednalo o zaměstnání malého rozsahu? V našich DPP máme uvedenu hodinovou sazbu a počet hodin 30 hodin za týden. Často se však stává, že tento počet hodin za týden zaměstnanec neodpracuje, protože není potřeba, aby pracoval. Je uvedena i obecná poznámka o celkovém počtu hodin stanovených pro dohodu o provedení práce 300 hodin. Ptám se na základě informace, že „za zaměstnání malého rozsahu se považuje i ta DPP, kde není pevně stanovena částka a příjem je tedy uveden neurčitě“. Bude tedy nutné v DPP uvádět pevnou částku? 

Od 1/2024 přispíváme dvěma zaměstnancům 4 000 Kč měsíčně na produkty spoření na stáří. Oba měli penzijní připojištění a jeden v 7/2024 a druhý v 1/2026 uzavřeli novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření bez vyplacení peněz. Došlo k převodu smlouvy o penzijním připojištění na doplňkové penzijní spoření. Jaké to má daňové dopady? Odkdy to má být vyplněno na ř. 10 v Potvrzení o příjmech. Jaká je tam lhůta - desetiletá?

Firma, s. r. o., v 2015 provedla technické zhodnoceni na pronajaté nemovitosti. Neměla podepsaný souhlas pronajímatele, proto TZ neodpisovala, má ho jen zařazené v majetku. Nyní došlo k ukončení nájemní smlouvy. Jakým způsobem nájemce může vyřadit TZ z evidence majetku? Na jakých účtech vyřazení zachytí v následujících případech: pronajímané prostory uvede do původního stavu nebo pronajímané prostory vrátí tak, jak je upravila, tj. s TZ.

Je možné hodnotit doživotní penzi vyplácenou pojišťovnou dle § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb. jako tzv. předdůchod? Pokud ano, odkdy nejdříve? Je to od 60 let nebo „jen“ 5 let před důchodovým věkem? Pro doživotní penzi onu 5letou podmínku zákon neuvádí, ta je zavedena jen pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu.

V 12/2025 k nám nastoupil zaměstnanec, který podepsal prohlášení k daním na období 12/2025. Nyní doložil od předchozího zaměstnavatele za období 1-11/2025 potvrzení o zdanitelných příjmech, ze kterého vyplývá, že předchozí zaměstnavatel mu uplatňoval zletilé dítě bez doložení potvrzení o studiu, navíc dítěti bylo v r. 2025 již 28 let. Díky tomu mu byly neoprávněně za období 1-11/2025 vypláceny daňové bonusy. Celkově bylo na bonusech neoprávněně vyplaceno 20 460 Kč. Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daní nebo musí podat daňové přiznání? Pokud je možné zaměstnanci roční zúčtování provést, máme mu neoprávněně vyplacenou částku srazit z výplaty? Samozřejmě formou splátek, téměř nic by mu nezůstalo. Pokud by si vzal od nás také Potvrzení o zdanitelných příjmech, má povinnost podat daňové přiznání nebo mu povinnost nevzniká, když měl podepsané u zaměstnavatelů prohlášení k dani? 

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování. Má příjmy pouze ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele. Nyní přinesl Potvrzení o výši příspěvku na daňově podporovaný produkt spoření na stáří - Dlouhodobý investiční produkt. Celkový příspěvek klienta za zdaňovací období je 36 000 Kč. Je to tak, že mu můžeme odečíst od základu daně celou hodnotu 36 000 Kč? Žádné další odčitatelné položky nemá. 

Jaký je postup výpočtu a rozdělení srážek v exekucích? V dotazu uvedu příkladová čísla. Jedná se o zaměstnance, který žije sám a má 2 děti, které s ním nežijí. Pobírá invalidní důchod. Má invaliditu 2. stupně. Neuplatňuje slevu na manželku. Čistá mzda je 29 000 Kč. Zaměstnanec má více exekucí a všechna rozhodnutí nabyla právní moci: 1. nepřednostní (dle sdělení exekutora se při srážkách ze mzdy uplatňuje plná výše nezabavitelné částky bez krácení); 2. nepřednostní; 3. nepřednostní; 4. nepřednostní; 5. PŘEDNOSTNÍ a jedná se o výživné, které se týká jednoho ze dvou dětí (dle sdělení exekutora se uplatňuje polovina nezabavitelné částky) a zároveň se uplatňuje pouze nezabavitelná částka na 1 dítě. Postup výpočtu: Jako první v pořadí je exekuce č. 5, která je přednostní a jedná se o výživné. Jako druhá v pořadí je exekuce č. 1. Bude se uplatňovat pravidlo čtyř exekucí. Jeho 1/3 srážky je vyšší než hranice 1 089 Kč pro ZTP. A) Výpočet srážek pro přednostní pohledávku (výživné) – uplatnění poloviny nezabavitelné částky a jednoho dítěte: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + Dítě 3 525,37 Kč = 17 627,00 Kč; Lze uplatnit jen ½ nezabavitelné částky: 17 627 Kč / 2 = 8 814 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000 Kč – 8 814 Kč = 20 186 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 20 186 Kč / 3 = 6 728,67 Kč; 1/3 = 6 728 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 6 728 Kč (rozděluje se na přednostní) 3/3 = 6 729 Kč (rozdělitelný zbytek).B) Výpočet srážek pro nepřednostní pohledávku – uplatňuje se celá nezabavitelná částka a obě děti: Výpočet nezabavitelné částky: Dlužník 14 101,50 Kč + 2 děti 7 050,74 Kč = 21 153,00 Kč; Uplatňuje se celá nezabavitelná částka: 21 153 Kč; Výpočet zbytku mzdy: 29 000Kč – 21 153 Kč = 7 847 Kč; Rozdělení zbytku na třetiny: 7 847 Kč / 3 = 2 615,67 Kč; 1/3 = 2 615 Kč (náleží povinnému) 2/3 = 2 615Kč (rozděluje se na nepřednostní) 3/3 = 2 616Kč (rozdělitelný zbytek) Vypořádání srážek: Exekutorovi s přednostní pohledávkou – výživné se zašle 6 728Kč. Exekutorovi s nepřednostní pohledávkou se zašle 2 615Kč. Zbytek k rozdělení bych rozdělila následovně: 6 728 Kč – 2 615 Kč = 4 113Kč. Částku 4 113 Kč bych ještě použila na úhradu exekuce přednostní pohledávky – výživného. Tedy celkem sraženo ze mzdy zaměstnance 13 456Kč. Zaměstnanci se vyplatí celkem 15 544 Kč. Je tento postup správný? V případě špatného postupu prosím o sdělení, kde je chyba a jak postupovat při rozdělení jednotlivých částek.

Zaměstnankyně doprovázela 13leté dítě k lékaři, dítě se už do školy nevracelo, zůstalo doma a zaměstnankyně s ním. Lékař jí údajně odmítl vystavit rozhodnutí OČR na jeden den (pátek) navíc, když už byla předtím v práci (směna jí začala v 7:00 a v 8:00 odjela pro dítě do školy a následně s ním k lékaři) s tím, že ze zákona má nárok na to, aby jí tento den proplatil zaměstnavatel. Na propustce je poznámka „dnes domácí léčení“. Já se však domnívám, že zaměstnavatel proplácí pouze nezbytně nutnou dobu na doprovod, který sice v rámci nároku může být ve výši času celodenní směny, ale to není tento případ, protože k dětskému lékaři to má zaměstnankyně cca půl hodiny cesty. Domnívám se, že fakt, že byla předtím zaměstnankyně v práci, na situaci nemá žádný vliv a lékař měl vystavit rozhodnutí o OČR a přestože to neudělal, není zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu mzdy za celý den, ale pouze za čas strávený nezbytně nutnou dobou při doprovodu. Je můj názor správný? 

Všem zaměstnancům přispíváme 4 % na penzijní připojištění už od ledna 2024. Je třeba letos rozklíčovat v souvislosti s povinným příspěvkem, kdo je ve 3. skupině a kdo ne? Co je třeba udělat např. v souvislosti s evidenci na mzdovém listě apod.? Nebo není třeba dělat nic, když výši penzijního splňujeme? 

Nyní dochází k podstatné změně DPP přechodem na Jednotné inkasní místo. V některém dokumentu OSSZ se hovoří o období od 01. 07. 2025 do 31. 12. 2025 jako o pilotním období. Od 01. 01. 2026 do  30. 03. 2026 jako zkušebním období a od 01. 04. 2026 má nastat ostrý provoz. V druhém pololetí se nám stávalo, že na Hlášení DPP bylo např. 10 pracovníků, 8 × OK, 2× neprošlo z různých důvodů. Druhý pokus opět neprošlo, i když jsme měli doloženo, že pracovník měl první krátkou dohodu = přihlášen, odhlášen .. přesto chybné hlášení, že nová dohoda nelze, protože má jinou dohodu a pod. Požádána datovou schránkou OSSZ o spolupráci k dosažení shody. Jedna OSSZ se ozve, najde se „chyba“, paní na druhé straně opraví, nebo poradí kde se stala chyba a vše ke OK. Druhá OSSZ se neozve, ani na druhou žádost. Jistě není povinnost OSSZ reagovat, ale z naší strany dobrá vůle mít věci OK. Když se jednalo „pilotní období“ plné zákonných změn a ústupků, lze některé nedotažené podání (podání ANO, zpětná vazby chybové hlášení) prostě uzavřít s tím, že se hledaly cesty a vše platí naostro zpětně od 01. 01. 2026? 

Máme studenty, brigádníky, kteří u nás pracují na DPP, mají podepsané Prohlášení a nemají žádné další příjmy (nemají povinnost podávat DPFO). Prakticky byla odvedena nulová daň, protože vše pokryla sleva na poplatníka. Je tedy ze zákona povinné z jejich strany zažádat o roční zúčtování, když nemají žádné další slevy a odečty, nebo mají podat daňové přiznání?

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví, malá česká firma do 15 zaměstnanců, nákup a prodej zdravotnických prostředků. Společnost aktuálně pořídila tři hybridní elektromobily (palivo BA + EL) formou úvěru a přidělila je zaměstnancům výhradně pro služební účely. Každý zaměstnanec, kterému bylo přiděleno služební vozidlo, je povinen vést knihu jízd a evidovat všechny uskutečněné jízdy. Potřebujeme určit správný postup při vyúčtování a proplácení nákladů na nabíjení v následujících situacích: 1. Ředitel společnosti: Elektromobil je nabíjen výhradně doma z běžné zásuvky. 2. Obchodní ředitel: Elektromobil je nabíjen kombinovaně: doma z běžné zásuvky + na veřejných dobíjecích stanicích 3. Obchodní zástupce: Elektromobil je nabíjen výhradně na veřejných dobíjecích stanicích. Prosím o vzorové výpočty nákladů ke všem třem scénářům a doporučení, jak tyto náklady správně účtovat a zdaňovat v účetnictví společnosti, včetně správného postupu u DPH.

Zaměstnanec byl evidován do 17. 11. 2025 na Úřadu práce. Dne 18. 11. 2025 byl zaměstnán ve společnosti a od 18. 11. 2025 zahájil podnikatelskou činnost jako vedlejší. Ze zaměstnání bylo odvedeno od 18. 11. 2025 minimální zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovna chce po zaměstnanci plnou zálohu na zdravotní pojištění jako OSVČ. Podle má zaměstnanec celý měsíc pojištěný, a to část z úřadu práce a část ze zaměstnání. Musí odvést jako OSVČ pojištění za celý měsíc?

Máme zaměstnankyni, která pobírá rodičovský příspěvek a nyní by začala pracovat 2 dny v týdnu (16 hodin/týden), musím nějak oznamovat tuto skutečnost zdravotní pojišťovně (mám ji nahlášenu pod kódem "M") a platí pro ni minimální vyměřovací základ, nebo nikoliv?