Sport

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Sportovní klub (kolektivní sport) uzavřel smlouvu o výkonu služeb (sportovní činnosti) s hráčem - rezidentem USA. Na základě této smlouvy mu budou vypláceny odměny za výkon této činnosti. Sportovní klub je česká společnost, sportovní činnost bude vykonávaná na území ČR. Dle našeho názoru by se mělo postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřenou s USA - článek 18, kdy by tyto příjmy měly být zdaněny srážkovou dani v ČR, pokud přesáhnou částku 20 000 USD za rok. Bude nutné zatížit srážkovou daní příjmy vyplácené sportovci, i když je z uzavřené smlouvy zřejmé, že nedosáhnou uváděné částky? (Smlouva je uzavřena jen na část roku)

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Jednatel chce provozovat motokárový sport a zapojit do toho i své nezletilé dítě, mladší 14 let, a na závodech motokár provádět propagaci své firmy s. r. o., která provozuje motokárový okruh, kde si může na vypůjčených motokárách zajezdit široká veřejnost. Je třeba založit zájmové sdružení v motokárovém sportu, které bude fakturovat firmě s. r. o. poskytování reklamních služeb, nebo je možné nezletilé dítě do 14 let zaměstnat ve společnosti s. r. o. (plátce DPH) s tím, že bude zajištovat reklamu společnosti s. r. o. při účasti na závodech a že mu firma místo odměny v penězích za tuto reklamní činnost bude hradit vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování? Pokud ano, lze si uplatňovat nárok na odpočet z přijatých faktur za vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování, nebo v tomto případě nárok na odpočet DPH nelze uplatnit?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, autodoprava, si udělal trenérské zkoušky a plánuje trénovat fotbal žáky. Tuto trenérskou činnost, na kterou má živnostenské oprávnění, bude fakturovat spolku, jehož hlavní činností je podpora a rozvoj sportovní, především fotbalové, činnosti členů, zejména dětí a mládeže, její systematická organizace, vedení členů k dodržování mravních zásad a norem, fair play. Jakou sazbou DPH se zatíží tato fakturace, nebo se jedná o činnost od DPH osvobozenou?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Jak se zdaňují výhry ze sportovních soutěží u jejich příjemců? U českých rezidentů, kteří jsou sportovci OSVČ, je postup jasný, zdaňují v § 7 ZDP. Plátce (pořadatel soutěže) žádnou daň neřeší. Ostatní sportovci, rezidenti ČR, neregistrovaní jako OSVČ mají příjem osvobozený v úhrnné výši za zdaňovací období do 50000 Kč včetně. Plátce žádnou daň neřeší u výher do 50 000 Kč, sportovec musí zahrnout do svého přiznání, pokud za zdaňovací období přesáhne úhrn příjmů limit 50 000 Kč. Jak je to v případě, že jednotlivá výhra přesáhne hranici 50 000 Kč? Musí plátce výhry uplatnit srážkovou daň podle § 36 odst. 2, písm. i)? Sportovec potom tento příjem neuvádí do daňového přiznání nebo se srážková daň neuplatní a výhra bude zahrnuta do daňového přiznání? Jak se postupuje, pokud je příjemcem výhry fyzická osoba, nerezident ČR? U těchto osob patří příjem vždy do § 10 ZDP, zahrnutí do § 7 ZDP se nerezidentů netýká (poslední věta § 10, odst. 8 ZDP). Uplatní se u nerezidentů také osvobození v úhrnné výši do 50 000 Kč bez ohledu na to, jakého státu je sportovec rezidentem? Nebo se musí uplatnit srážková daň podle § 36 odst. 2 písm. i) ZDP nebo zajištění daně podle § 38, odst. , písm. c) ZDP při jakékoliv výši výhry?

Společnost s r. o. zaměstnává zaměstnance na dohodu o provedení práce a ten jej na základě této dohody reprezentuje na zahraničních turnajích v Discgolfu. Některé výhry dostává s. r. o. jako nezdaněné, ale některé převážně z USA má zdaněné 15 %. Jak má postupovat při zdanění výnosů s. r. o. v České republice? 

Sportovec má příjmy ze soutěží v několika státech, má doklady o příjmech a sražené dani. V příloze 3 přiznání DPFO – metoda zápočtu daně v zahraničí, jsou na ř. 322 uvedeny výdaje. Pravděpodobně by se mělo jednat o výdaje, které přímo souvisejí s konkrétní výhrou. V daňových výdajích je spousta výdajů, které ale souvisejí se všemi výhrami - trenéři atd. Navíc si myslím, že to, že sportovec vyhraje nějakou soutěž má přímou souvislost s pozváním na jinou soutěž, a tím pádem výdaje vynaložené na příjmy z jedné soutěže jsou zároveň výdaji vynaloženými na jiné soutěže, protože s nimi nepřímo souvisejí. Je možné zahrnout veškeré výdaje do ř. 102 v přiznání s tím, že nebudu uvedeny na ř. 322 v jednotlivých přílohách č. 3? Pokud bych uvedla výdaje do ř. 322, přijde mi nefér, že daň je sražená v zahraničí z příjmů, ne ze zisku a poplatník přichází nejen o možnost uplatnit si výdaje skutečně vynaložené, ale i o možnost uplatnit a odečíst si zaplacenou daň v zahraničí.

S jakou sazbou DPH budeme fakturovat pracovní činnosti instruktora sjezdového lyžování, když nám byla udělena akreditace z MŠ mládeže a tělovýchovy, provozujeme vlek a jsme plátci DPH, s. r. o.?

Jakou sazbu DPH uplatňovat při provozování šipek, kulečníku a bowlingu? Mohu to brát jako sportovní činnost a uplatnit 12 %? Jedná se o sportovní areál, je tam např. i fitnesscentrum, občerstvení. Do areálu chodí návštěvníci buď na jednotlivé hodiny, nebo mají předplatné - permanentku.

Naše organizace (s. r. o.) vlastní budovu, zkolaudovanou jako multifunkční objekt. Jsou v ní dvě místnosti (tělocvičny), určené primárně k pronájmu zájemcům zabývajícím se bojovými sporty. V obou tělocvičnách jsou na podlaze tatami, jsou zde posilovací stroje, žíněnky, boxovací pytle apod. Tělocvičny slouží k opakujícím se krátkodobým nájmům. V příloze č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. je uvedeno, že snížené sazbě podléhá i použití krytých a nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem. Naše tělocvičny si pronajímá: 1. oddíl boxu, 2. oddíl sportovního šermu, 3. skupina historického (divadelního) šermu, 4. divadelní společnost na zkoušky divadelních představení, 5. filmová produkce na nácvik bojových scén s herci a kaskadéry. Je správná moje úvaha, že sníženou sazbu můžeme použít pouze v 1. a 2. případě, neboť se jedná o sportovní činnosti a ve 3., 4. a . případě musíme použít základní sazbu DPH, neboť se nejedná o sportovní činnosti? 

Sportovec, který má tyto příjmy: a) příjmy z price money - z výher, které nejsou předmětem daně, b) práva ke zveřejnění fotografií plátci v EU - osvobozené plnění, c) poplatky za správu a servis plátci v EU - osvobozené plnění, d) právo na propagaci soutěžní hry plátci v EU - osvobozené plnění uplatňuje nárok na odpočet DPH u těchto plnění: a) osobní mentální trénink, b) isotonické nápoje, c) odměny z výher podle smlouvy trenérům a dalším firmám podílejících se na přípravě k turnaji, jedná se o výhry, které nejsou předmětem daně. Má sportovec nárok na nějaký odpočet DPH? Měl by mít nárok na odpočet u plnění, která souvisí s příjmy, které jsou předmětem daně nebo jsou osvobozené s nárokem na odpočet. Je to tak?

Jsme zapsaný spolek (fotbalový klub) a pořizujeme pro své členy sportovní soupravy s logem klubu. Tyto soupravy objednáváme hromadně jménem klubu a zaplatíme dodavateli celou částku. Jednotliví členové si svou soupravu zaplatí a poté je jejich majetkem. Podobná situace je i v případě soustředění, kdy klub domluví ubytování a stravu, objedná pobyt a zaplatí fakturu. Poté od členů, kteří se soustředění zúčastní, vybere příslušnou částku tak, aby pokryla celkovou fakturu. Jak takovéto případy zachytit v účetnictví spolku? 

Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?

Sportovec (OSVČ v kolektivním sportu) podepsal novou profesionální smlouvu, jejíž součástí je i jednorázová finanční částka za přestup právě do tohoto nového klubu. Vstupuje tato jednorázová částka do obratu pro povinnou registraci k DPH? 

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

V s. r. o. sponzorujeme jednotlivé sportovce a také klub, který se zabývá tréninkem mladých sportovců. S. r. o. jim dodává vybavení, případně i přímo finance a oni za to firmu reprezentují v mediálních výstupech a na sociálních sítích, mají loga na autech, oblečení atd. Co vše k tomu bude potřeba doložit, aby se jednalo o daňově uznatelné náklady? Je nějaký rozdíl, když poskytnu fyzickou věc, nebo finance? Je nějaký rozdíl, když dar poskytnu fyzické osobě, nebo klubu? A to z pohledu s. r. o., tak fyzické osoby a klubu? 

Sportovec obdržel nepeněžní příjmy formou bezplatného zajištění dopravy, stravy, ubytování, zdravotní a rehabilitační péče, doplňkové výživy apod. jinou osobou. Zahrnutím nepeněžních příjmů dojde ke zvýšení příjmů, a tudíž i základu daně. Tento příjem je zahrnut do základu daně, proti kterému nelze uplatnit výdaje, nebo lze uplatnit výdaje dle ZDP?