Sport

Lze posuzovat práci trenéra (má platnou trenérskou licenci) pro zapsaný spolek (kolektivní sport – děti) jako nezávislé povolání? Spolek umožňuje trenérovi využívat prostory k tréninkům, které má pronajaté, a sportovní vybavení, které má v majetku, ale způsob vedení tréninků, jejich rozvrh a četnost je vyloženě v dikci trenéra. Jedná se o práci při zaměstnání nebo studiu. Nejedná se ovšem o nahodilou činnost. Lze se opírat o znění rozsudku NSS z 21. 9. 2011 čj. 8 Afs 56/2010-73? Ve zdůvodnění bod bodem 28 je uvedeno: „Legální definici nezávislého povolání ani výčet činností, které pod daný pojem spadají, žádný právní předpis neobsahuje. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2011, čj. 8 Afs 56/2010-73, č. 2571/2012 Sb. NSS, ve vztahu k obsahu tohoto pojmu lze podpůrně využít § 22 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů, kde se v souvislosti s daňovými nerezidenty operuje s pojmem nezávislá činnost. Při vědomí, že některé z tam uvedených činností je třeba považovat za podnikání podle jiných právních předpisů (architekt, lékař, inženýr, právník), lze za nezávislá povolání považovat např. výkonné umělce, sportovce, jejich trenéry, rozhodčí, artisty apod. Pro zmíněné profese je charakteristická kreativita a samostatnost při volbě způsobu, jakým bude dosaženo předem stanoveného výsledku.“ Mohl by tedy trenér svou odměnu zdaňovat podle § 7 ZDP a uplatňovat výdaje s 40% paušálem? Lze na jeho služby pohlížet jako na činnost, ke které nemusí být nutně živnostenský list?

Jsme spolek Tělovýchovná jednota z.s. Za rok 2025 jsme obdrželi státní dotace v hodnotě více než 1 milion. Jsme povinni mít účetní závěrku ověřenu auditorem?

Spolek (z. s.) zabývající se sportovní činností obdržel v minulosti peněžní zápůjčku od fyzické osoby. V r. 2025 došlo k úmrtí této fyzické osoby – věřitele. Dědicové přihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky v dědickém řízení a přejdou na ně práva zemřelé osoby (věřitele) k této pohledávce.a) Pokud by se dědicové rozhodli k prominutí dluhu ze strany spolku, jaké to má pro spolek daňové souvislosti? Spadal by výnos z prominutí dluhu do hlavní nebo vedlejší činnosti spolku?b) Dědicové by uzavřeli smlouvu o poskytnutí peněžního daru na sportovní činnost tohoto spolku. Spolek by na základě smlouvy o poskytnutí daru zaúčtoval pohledávku za dárci (dědici), ale k faktickému převodu peněz by nedošlo a spolek by provedl zápočet dluhu ze zápůjčky a pohledávky z daru. Vyplynuly by z tohoto řešení nějaké daňové povinnosti pro spolek? Dědicové nepřihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky do dědického řízení. Práva zemřelé osoby k pohledávce z titulu zápůjčky na nikoho nepřejdou. V jakém okamžiku může spolek uvedenou zápůjčku odúčtovat ze svého účetnictví?

Fyzická osoba, český daňový rezident, se zúčastnil šachového turnaje v zahraničí (Itálii), kde obdržel výhru z tohoto turnaje. V ČR vykonává další podnikatelskou činnost jako výuku šachů online, apod. Na turnaje jezdí často (nejedná se tedy o jednorázovou záležitost). V Itálii mu z výhry byla stržena srážková daň. Jakým způsobem se bude postupovat při zdanění v ČR (je potřeba tento příjem uvádět v českém daňovém přiznání nebo již ne, když v Itálii podléhal srážkové dani)? Bude takováto výhra případně podléhat DPH (fyzická osoba je identifikovanou osobou pro účely DPH v ČR).

Může si s. r. o. uplatnit pro snížení základu daně z příjmů dar 100 000 Kč poskytnutý Českému svazu ringetu z. s.? V textu darovací smlouvy stojí: „Dar je poskytnut výhradně za účelem finančního příspěvku, který bude použit na úhradu výdajů za ubytování v souvislosti s účastí českého národního týmu na Mistrovství světa v ringetu 3. – 9. listopadu2025 v Lahti 2025.“

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Sportovní klub (kolektivní sport) uzavřel smlouvu o výkonu služeb (sportovní činnosti) s hráčem - rezidentem USA. Na základě této smlouvy mu budou vypláceny odměny za výkon této činnosti. Sportovní klub je česká společnost, sportovní činnost bude vykonávaná na území ČR. Dle našeho názoru by se mělo postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřenou s USA - článek 18, kdy by tyto příjmy měly být zdaněny srážkovou dani v ČR, pokud přesáhnou částku 20 000 USD za rok. Bude nutné zatížit srážkovou daní příjmy vyplácené sportovci, i když je z uzavřené smlouvy zřejmé, že nedosáhnou uváděné částky? (Smlouva je uzavřena jen na část roku)

Jsme akciová společnost 100% vlastněná městem. Nemáme zřízen sociální fond. Zaměstnancům dle vnitřní směrnice poskytujeme stravenky, příspěvek na sport, příspěvek na penzijní a životní pojištění a jednou ročně poukázky do lékárny. Nyní chceme přispívat také členům dozorčí rady a představenstva, ve formě nabití karty na sport. Členové dozorčí rady a představenstva mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce a mají stanovenou měsíční odměnu. Musíme zřídit sociální fond? Nebo jakým způsobem jim můžeme poskytnout příspěvek na sport? A podléhá tento benefit pro členy dani z příjmu. Naše společnost je ale dlouhodobě ve ztrátě. 

Jednatel chce provozovat motokárový sport a zapojit do toho i své nezletilé dítě, mladší 14 let, a na závodech motokár provádět propagaci své firmy s. r. o., která provozuje motokárový okruh, kde si může na vypůjčených motokárách zajezdit široká veřejnost. Je třeba založit zájmové sdružení v motokárovém sportu, které bude fakturovat firmě s. r. o. poskytování reklamních služeb, nebo je možné nezletilé dítě do 14 let zaměstnat ve společnosti s. r. o. (plátce DPH) s tím, že bude zajištovat reklamu společnosti s. r. o. při účasti na závodech a že mu firma místo odměny v penězích za tuto reklamní činnost bude hradit vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování? Pokud ano, lze si uplatňovat nárok na odpočet z přijatých faktur za vybavení, pohonné hmoty, startovné a ubytování, nebo v tomto případě nárok na odpočet DPH nelze uplatnit?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, autodoprava, si udělal trenérské zkoušky a plánuje trénovat fotbal žáky. Tuto trenérskou činnost, na kterou má živnostenské oprávnění, bude fakturovat spolku, jehož hlavní činností je podpora a rozvoj sportovní, především fotbalové, činnosti členů, zejména dětí a mládeže, její systematická organizace, vedení členů k dodržování mravních zásad a norem, fair play. Jakou sazbou DPH se zatíží tato fakturace, nebo se jedná o činnost od DPH osvobozenou?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Jak se zdaňují výhry ze sportovních soutěží u jejich příjemců? U českých rezidentů, kteří jsou sportovci OSVČ, je postup jasný, zdaňují v § 7 ZDP. Plátce (pořadatel soutěže) žádnou daň neřeší. Ostatní sportovci, rezidenti ČR, neregistrovaní jako OSVČ mají příjem osvobozený v úhrnné výši za zdaňovací období do 50000 Kč včetně. Plátce žádnou daň neřeší u výher do 50 000 Kč, sportovec musí zahrnout do svého přiznání, pokud za zdaňovací období přesáhne úhrn příjmů limit 50 000 Kč. Jak je to v případě, že jednotlivá výhra přesáhne hranici 50 000 Kč? Musí plátce výhry uplatnit srážkovou daň podle § 36 odst. 2, písm. i)? Sportovec potom tento příjem neuvádí do daňového přiznání nebo se srážková daň neuplatní a výhra bude zahrnuta do daňového přiznání? Jak se postupuje, pokud je příjemcem výhry fyzická osoba, nerezident ČR? U těchto osob patří příjem vždy do § 10 ZDP, zahrnutí do § 7 ZDP se nerezidentů netýká (poslední věta § 10, odst. 8 ZDP). Uplatní se u nerezidentů také osvobození v úhrnné výši do 50 000 Kč bez ohledu na to, jakého státu je sportovec rezidentem? Nebo se musí uplatnit srážková daň podle § 36 odst. 2 písm. i) ZDP nebo zajištění daně podle § 38, odst. , písm. c) ZDP při jakékoliv výši výhry?

Společnost s r. o. zaměstnává zaměstnance na dohodu o provedení práce a ten jej na základě této dohody reprezentuje na zahraničních turnajích v Discgolfu. Některé výhry dostává s. r. o. jako nezdaněné, ale některé převážně z USA má zdaněné 15 %. Jak má postupovat při zdanění výnosů s. r. o. v České republice? 

Sportovec má příjmy ze soutěží v několika státech, má doklady o příjmech a sražené dani. V příloze 3 přiznání DPFO – metoda zápočtu daně v zahraničí, jsou na ř. 322 uvedeny výdaje. Pravděpodobně by se mělo jednat o výdaje, které přímo souvisejí s konkrétní výhrou. V daňových výdajích je spousta výdajů, které ale souvisejí se všemi výhrami - trenéři atd. Navíc si myslím, že to, že sportovec vyhraje nějakou soutěž má přímou souvislost s pozváním na jinou soutěž, a tím pádem výdaje vynaložené na příjmy z jedné soutěže jsou zároveň výdaji vynaloženými na jiné soutěže, protože s nimi nepřímo souvisejí. Je možné zahrnout veškeré výdaje do ř. 102 v přiznání s tím, že nebudu uvedeny na ř. 322 v jednotlivých přílohách č. 3? Pokud bych uvedla výdaje do ř. 322, přijde mi nefér, že daň je sražená v zahraničí z příjmů, ne ze zisku a poplatník přichází nejen o možnost uplatnit si výdaje skutečně vynaložené, ale i o možnost uplatnit a odečíst si zaplacenou daň v zahraničí.

S jakou sazbou DPH budeme fakturovat pracovní činnosti instruktora sjezdového lyžování, když nám byla udělena akreditace z MŠ mládeže a tělovýchovy, provozujeme vlek a jsme plátci DPH, s. r. o.?

Jakou sazbu DPH uplatňovat při provozování šipek, kulečníku a bowlingu? Mohu to brát jako sportovní činnost a uplatnit 12 %? Jedná se o sportovní areál, je tam např. i fitnesscentrum, občerstvení. Do areálu chodí návštěvníci buď na jednotlivé hodiny, nebo mají předplatné - permanentku.

Naše organizace (s. r. o.) vlastní budovu, zkolaudovanou jako multifunkční objekt. Jsou v ní dvě místnosti (tělocvičny), určené primárně k pronájmu zájemcům zabývajícím se bojovými sporty. V obou tělocvičnách jsou na podlaze tatami, jsou zde posilovací stroje, žíněnky, boxovací pytle apod. Tělocvičny slouží k opakujícím se krátkodobým nájmům. V příloze č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. je uvedeno, že snížené sazbě podléhá i použití krytých a nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem. Naše tělocvičny si pronajímá: 1. oddíl boxu, 2. oddíl sportovního šermu, 3. skupina historického (divadelního) šermu, 4. divadelní společnost na zkoušky divadelních představení, 5. filmová produkce na nácvik bojových scén s herci a kaskadéry. Je správná moje úvaha, že sníženou sazbu můžeme použít pouze v 1. a 2. případě, neboť se jedná o sportovní činnosti a ve 3., 4. a . případě musíme použít základní sazbu DPH, neboť se nejedná o sportovní činnosti? 

Sportovec, který má tyto příjmy: a) příjmy z price money - z výher, které nejsou předmětem daně, b) práva ke zveřejnění fotografií plátci v EU - osvobozené plnění, c) poplatky za správu a servis plátci v EU - osvobozené plnění, d) právo na propagaci soutěžní hry plátci v EU - osvobozené plnění uplatňuje nárok na odpočet DPH u těchto plnění: a) osobní mentální trénink, b) isotonické nápoje, c) odměny z výher podle smlouvy trenérům a dalším firmám podílejících se na přípravě k turnaji, jedná se o výhry, které nejsou předmětem daně. Má sportovec nárok na nějaký odpočet DPH? Měl by mít nárok na odpočet u plnění, která souvisí s příjmy, které jsou předmětem daně nebo jsou osvobozené s nárokem na odpočet. Je to tak?

Jsme zapsaný spolek (fotbalový klub) a pořizujeme pro své členy sportovní soupravy s logem klubu. Tyto soupravy objednáváme hromadně jménem klubu a zaplatíme dodavateli celou částku. Jednotliví členové si svou soupravu zaplatí a poté je jejich majetkem. Podobná situace je i v případě soustředění, kdy klub domluví ubytování a stravu, objedná pobyt a zaplatí fakturu. Poté od členů, kteří se soustředění zúčastní, vybere příslušnou částku tak, aby pokryla celkovou fakturu. Jak takovéto případy zachytit v účetnictví spolku? 

Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?