Stroje

Organizační složka zahraničního subjektu, výrobní prostory máme v nájmu. Rozbil se kompresor a pronajímatel pořídil nový za cca 200 000 Kč. Dohodl se s naším ředitelem, že se o náklady podělíme a půlku z celkové hodnoty kompresoru nám přefakturuje. Je možné dát si tu polovinu kompresoru do firemního majetku? 

Do které odpisové skupiny patří minibagr a do které dumper, jsou to stroje bez SPZ, nejsou určená na silnici. Mohu je zařadit do 2. odpisové skupiny mezi ostatní stroje pro speciální účely? 

Právnická osoba (s. r. o.) se zabývá pronájem kopírovacích strojů do kanceláří. Zákazník si vybere konkrétní zařízení, společnost ho koupí a následně na základě nájemní smlouvy pronajme na určitou dobu (2-4 roky). Po ukončení nájemní smlouvy si ve většině případů nájemce zařízení odkupuje za 1 000 Kč. Hodnota zařízení je do 80 000 Kč nebo i výjimečně nad 80 000 Kč, což jsou limity, které má společnost nastaveny pro zařazení do dlouhodobého majetku. Bude společnost uvedená zařízení účtovat do drobného dlouhodobého hmotného majetku (do 80 000 Kč), resp. do dlouhodobého hmotného majetku (nad 80 000 Kč) a po zvolenou dobu odpisovat? A bude se z pohledu ZDP jednat o dlouhodobý majetek s daňovými odpisy, případně s daňovými odpisy shodnými s odpisy drobného majetku?

Ptám se z pohledu firmy A s.r.o., která udělala následující dohodu s firmou B. Firma B přenechala firmě A bezúplatně starý použitý stroj za odinstalaci a odvoz. Odinstalaci a odvoz provedla firma C, která to vyfakturovala firmě A. Reprodukční pořizovací cena stroje (ohodnotili jsme na 50 000 Kč) je v podstatě stejná jako vyfakturovaná částka za odinstalaci a odvoz a to je právě důvod mého dotazu (případ není ziskový, firma A si převzala stroj z určitých obchodních důvodů). Účtujeme zásoby způsobem B. Můj dotaz je, jak to celé zaúčtovat a jak přijmout na sklad. Je v tomto případě vhodné účtovat beúplatné pořízení - 50 000 Kč MD 504/D 648 a dále přijatou fakturu za odinstalaci a přepravné 50 000 Kč MD 504/D 321? A co se týká samotného příjmu na sklad - je vhodnější dát na příjemku např. 1 Kč (kdybych se chtěla vyhnout tomu, že za nulu) a těch 50 000 Kč dát extra jako vedlejší pořizovací náklady (=instalace + přeprava), anebo dát vše rovnou do ceny zboží (tedy 1 ks za 50 000 Kč a již neuvádět na příjemce VPN)? 

Mateřská společnost (matka) prodá dceřiné společnosti (dcera) hmotný majetek (movité celky – stroje), který byl předmětem pronájmu (operativní, ve smlouvě není nikde povinnost ani opce koupit majetek po skončení nájmu). Majetek byl ze strany dcery technicky zhodnocen a technické zhodnocení na základě písemného souhlasu matky dcera odpisovala. Matka bude prodávat majetek za cenu dle znaleckého posudku, a to za cenu bez provedeného technického zhodnocení (hodnota oceněného technického zhodnocení znalcem bude z celkové ceny odečtena). Prodejní cena bude vyšší, než je zůstatková cena pronajatého majetku u vlastníka při rovnoměrném odpisování. Technické zhodnocení nebude předmětem vypořádání. Dcera si ke kupní ceně majetku připočte „svoji“ daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení ke dni ukončení pronájmu a bude odepisovat ze zvýšené vstupní ceny. Je výše uvedený postup správný? To znamená: Cena prodávaného majetku bude v hodnotě dle znaleckého posudku bez zahrnutí technického zhodnocení. Je splněna podmínka, že kupní cena je vyšší než zůstatková cena pronajatého majetku u vlastníka při rovnoměrném odpisování, tzn. předchozí nájemné zůstává daňovým nákladem. Matka nedostane žádné finanční vypořádání za technické zhodnocení provedené dcerou a nedojde k nepeněžnímu příjmu na straně matky, tzn. není žádný dopad na daň z příjmu a DPH ani u matky, ani u dcery. Dcera si ke kupní ceně majetku připočte daňovou zůstatkovou cenu technického zhodnocení ke dni ukončení pronájmu a odpisuje ze zvýšené vstupní ceny.  

Máme situace, kdy dochází k zavedení např. stroje do majetku pro předváděcí účely a školení. V nějakém časovém okamžiku se stroje obměňují - dochází tedy k prodeji těchto strojů. Může nastat situace, kdy se neprodá stroj, jako celek, ale jen některá část (jsou části, které si zákazníci konfigurují dle svých potřeb a ne vše se jim tedy hodí...). Jak tedy postupovat v těchto případech? Dojde k vyřazení stroje z majetku (doúčtují se oprávky do výše PC na účet 541), vystavená faktura (účet 641). Co udělat s částí stroje - díly, které nám zůstávají – navést do skladu zboží a za jakou cenu?