Účtování pohledávek

Klient, fyzická osoba, který vede účetnictví, v letech 2022 a 2023 vykonával práce na nemovitosti v Polsku se svými polskými subdodavateli. Subdodavatelé vystavili faktury s polskou sazbou DPH. V účetnictví polské DPH celou dobu evidujeme na analytickém účtu 343xxx, jelikož jsme chtěli podat žádost o vrácení DPH z JČS (přijatou platbu bychom spárovali s účtem 343). V roce 2023 byla ale žádost za rok 2022 zamítnuta polským finančním úřadem, klient se odvolal, až záležitost došla k soudu a v roce 2025 polský soud žádost klienta zamítl. Ten se dále již neodvolal. K žádosti za rok 2023 stále probíhá soud. Jak zaúčtovat zůstatek na účtu 343 z roku 2022 – polskou DPH? Můžeme zůstatek zaúčtovat v roce 2025, kdy soud zamítl žádost, do nákladů – daňových či nedaňových, anebo jsme měli v letech 2022 a 2023 účtovat polskou DPH přímo do nákladů a teď máme podat dodatečné DPFO? 

Jsme s. r. o., máme pohledávku ve výši 24 200 Kč vč. DPH z důvodu neuhrazené faktury ke společnosti s r. o., kde došlo k úmrtí jediného společníka. V obchodním rejstříku je zapsán jenom jednatel, který nekomunikuje. Pohledávka je mladá, byla splatná 11. 8. 2025. Jak máme dál postupovat s ohledem na DPH a daň z příjmu? Je možný daňový odpis pohledávky, a pokud ano, kdy ji můžeme odepsat?

Česká společnost poskytla půjčku jiné české společnosti. Jaakým způsobem se má postupovat při účtování úroků – mají se časově rozlišovat a účtovat každoročně, nebo je možné je účtovat jednorázově po několika letech? Považují se úroky považují za zdanitelný příjem již v období jejich časového rozlišení, nebo až při skutečném inkasu?

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

Jak účetně vyřešit, když dodáváme zboží zákazníkům jsme plátci DPH v ČR - 1 faktura 311/604 (plus příslušné DPH) a skladový pohyb- výdejka 504/132. A místo 6 balíčků, které zákazník očekával, tak mu přišel jen 1 balíček. Zákazník tedy od nás požaduje dobropis a my řešíme s přepravní společností, kde jsou ztracené balíčky. Jaké by měli být nyní naše účetní kroky? Zákazník po nás chce dobropis a nechce čekat až se situace vyřeší s přepravní společností (už nyní čeká 4 týdny a nemáme od nich konečné vyjádření) a chce nedodané zboží zaslat znovu. Jak zaúčtovat dobropis na zákazníka? Bude se zde řešit nějaký skladový pohyb, když zboží de facto nemáme a zatím nic nevíme?

Poskytujeme služby, fakturujeme zálohy do zahraničí v EUR kurzem dne vystavení zálohové faktury. Pro účely DPH je použitý kurz ze dne přijetí platby: buď na daňovém dokladu k přijaté platbě, nebo ve finální faktuře, na které se uvádí DUZP podle dne přijetí platby, pokud akce neproběhne dříve. Tedy i výnos je zaúčtovaný kurzem ze dne přijetí platby. Vzniká nám kurzový rozdíl mezi zálohou a dalším dokladem. Je to tak v pořádku? Slyšela jsem názor, že by se měl finální doklad účtovat v kurzu zálohy, aby kurzový rozdíl nevznikal. 

Jeden z našich klientů s.r.o. používá tankovací karty na základě smlouvy se společností ORLEN. Některé z karet chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám jejich spotřebu i když nemá oprávnění pro distribuci pohonných hmot?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Jeden z našich klientů s.r.o. využívá několik SIM karet. Za provoz těchto karet dostává od telefonní společnosti fakturu – daňový doklad. Některé z telefonních čísel chce dát k dispozici osobám jak soukromým, tak podnikajícím, které s klientem nemají žádnou spojitost. Může klient v tomto případě přeúčtovat těmto třetím osobám telefonní poplatky i když nemá oprávnění na provozování telefonních služeb?

Naše společnost s.r.o. obdržela zálohovou fakturu za odběr zboží, kterou uhradila v plné výši. Následně obdržela řádný (konečný) daňový doklad. Mezi daňovým dokladem a zálohovou platbou vznikl rozdíl, který jsme zaúčtovali na kurzový rozdíl (daň. účinný). Omylem jsme však tento konečný daňový doklad opět uhradili. Dodavatel nám tuto duplicitní platbu vrátil, ale tímto vznikl opět kurzový rozdíl. Máme tento kurzový rozdíl, který vznikl naší chybou účtovat daňově účinně či neúčinně ? 

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

S.r.o., plátce DPH vystaví fakturu, kde si vyúčtuje storno poplatek, protože klient nepřijel a objednaný pobyt zrušil. Podléhá tato položka DPH? Jak se projeví v přiznání k DPH? A jak storno nejlépe zaúčtovat? 

S.r.o. musela na výzvu rejstříkového soudu provést změnu zakladatelské listiny, vše proběhlo včetně přímého zápisu do ISVR u notáře, který společnosti fakturoval: - "za úkony notářské činnosti": 6700 Kč bez daně, DPH 1407 Kč - "soudní poplatek za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč, DPH 0 Kč. Jaké je správné účtování: -o tom, že za za úkony notářské činnosti: 6700 Kč se má účtovat na účet 518, u s.r.o. konkrétně 518.400 (Ostatní služby - právní a účetní) a DPH 1407 Kč na účet 343, u s.r.o. konkrétně 343.100 DPH na vstupu nepochybuji. Ale u "soudního poplatku za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč na účet 538, konkrétně 538.100 Ostatní daně a poplatky nebo také na 518.400, protože se to platilo notářovi? Můžu soudní poplatek účtovat na účet 538.100, i když ho s.r.o. přímo neplatí státu, ale platí ho přes notáře, tedy notářovi? Platba notáři i soudní poplatek jsou v tomto případě daňově uznatelné náklady?

Lékař, s.r.o., vystavuje faktury na zdravotní pojišťovny např. na 1 000 Kč. Pojišťovnu mu uhradí jen 800,-- a pošlu mu k tomu vyúčtování, kde mu uzná jen těchto 800,--, 200 Kč popřela z nějakého důvodu. Jak správně účtovat tuto operaci. Mohu si vytvořit interní dobropis? Jak ho účtovat? Co dělat, pokud vyúčtování nedojde nebo přijde např. 1x za rok v rámci ročního vyúčtování?

Skládka s.r.o. dostala od Celního úřadu úrok z prodlení. Úrok byl vyměřen kvůli poplatkům, které podléhají Zákonu o odpadech. Úrok z prodlení byl zaplacen a následně ve stejné výši přefakturován na Obec, která zavinila chybný odvod poplatku. Jak máme správně zaúčtovat (548, 648)? Bude se jednat o zdanitelný náklad a poté o zdanitelný výnos? Podle jakého § Zákona o dani z příjmů postupujeme?

Společnost donesla doklad k přijaté platbě a fakturu-daňový doklad, obojí byly vystaveny na cizí osobu (známého jednatele společnosti), který převzal zboží. Doklad k přijaté platbě je na částku menší než 10 000 Kč, faktura je vyšší 10 000 Kč. Chápu, že firma nemůže nárokovat částku DPH, ale, možná, si může celou částku dát do nákladů? Předmětem faktury je stavební materiál. Na faktuře je uvedené jméno známého jednatele společnosti. Ten známý je nepodnikající fyzická osoba.

Při založení s.r.o. byla splacena pouze část základního kapitálu. Nyní by společník chtěl základní kapitál doplatit. Jaký bude postup, a jak se celá operace zaúčtuje, a propíše do veřejného rejstříku? Společník pošle doplatek základního kapitálu na účet společnosti? Tato platba se zaúčtuje jako 221/411 nebo jinak? Jakým způsobem pak proběhne aktualizace údajů o doplacení ve veřejném rejstříku? Jak konkrétně se to dělá (je na to nějaký formulář?), jaké jsou k tomu potřeba podklady (výpisy z účtů? jiné?)?

Naše společnost nakoupila MultiSport karty jak pro své zaměstnance, tak pro zaměstnance jiné společnosti. Je možné karty pro cizí zaměstnance přefakturovat? Jaký bude správný postup účtování u obou společností? 

Společník kupuje auto od své společnosti s r. o. na základě vydané faktury (MD 311/D 641) do osobního vlastnictví. Jednu třetinu faktury zaplatí převodem na účet s. r. o. a druhou část by chtěl vyrovnat výplatou podílů z nerozděleného zisku předcházejících let na účtu 428. Předpis výplaty MD 428/D 364, předpis srážkové daně 15% MD 364/D 342. Rozdíl by nebyl společníkovi vyplacen, ale chtěla bych jím uhradit 2/3 dluhu na vydané faktuře (MD 364/D 311). Je tento postup možný? Když chci zadat interní doklad pouze s touto předkontací, tak mi program ukazuje, že tato formulace nemá formu daňového dokladu.

Česká společnost (plátce DPH) se zabývá dovozem a následně vývozem zboží. Zboží je někdy hrazeno formou proforma faktur. Jak mám postupovat při zaúčtování např. firma obdržela proforma na 200.000 EUR v únoru, zaplatila v březnu a následně byly postupně vystaveny faktury podle dovozu žádaného zboží duben, květen až do celkové výše 200 000 EUR. Jak mám postupovat při účtování kursových rozdílů (používám měsíční kurs ČNB) - zda při zaúčtování platby PR (v březnu použit aktuální kurs za březen) - a jak postupovat s kurzovými rozdíly při postupném párování PR s finální fakturou (duben, květen)?