Účtování zásob

Česká s. r. o., plátce DPH, firma AAA. Dala svoje zboží – měď, na sklad firmě BBB, která měď měla postříbřit a pak zpracované zboží vrátit firmě AAA. Mezitím došlo ke krádeži zboží ze skladu. Firma AAA chce náhradu škody po firmě BBB. Chtějí vystavit fakturu. Má byt tato faktura s DPH? Obě firmy jsou plátci DPH. Jak to správně zaúčtovat? 

Na novou stavbu jsme zakoupili sestavu 20 ks kancelářských kontejnerů a 3 sanitárních kontejnerů včetně venkovního schodiště a podest včetně montáže. Dále jsme pořídili 3 nádrže na splaškovou vodu. Sestava je volně položená na betonové ploše. Po skončení stavby cca za tři roky bude část kontejnerů odprodána a část převedena na jiné stavby. Měly bychom zařadit celou sestavu do majetku jako celek, nebo můžeme zařadit zvlášť jednotlivé kontejnery, zvlášť schodiště, podesty, nádrže – dle stavbyvedoucího je možné je použít k libovolným kontejnerům i k těm, které máme již v majetku.

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

Můžou být lodní kontejnery nakoupené jako zboží a dány do daňových výdajů v roce nákupu, když má podnikatel živnostenský list na nákup a prodej zboží? 

Společnost vyrábí a montuje nábytek. Na který účet zaúčtovat tržby za výrobu a montáž nábytku?

Účetnictví (způsob B) má zobrazovat skutečnost, která reálně nastává. Pokud zboží neprojde skladem dodavatele, je zbytečné ho formálně na sklad přijímat příjemkou a ve stejný okamžik vydávat výdejkou. Platí to stejné i pro díly z externí kooperace, které vůbec neprojdou skladem podniku a jdou rovnou z auta dodavatele do výrobní haly, kde se stávají součástí rozpracované výroby? Tedy stačí zaúčtovat fakturu přijatou (MD 518/D 321) a v rámci zadání faktury zaevidovat na zakázku = evidence rozpracované výroby a už není potřeba formální příjemka a výdejka na sklad?

Česká s. r. o. pořídila budovu s pozemkem s cílem budovu zdemolovat a na jejím místě postavit bytový dům a všechny bytové jednotky prodat. Zaúčtovala proto hodnotu pořízené budovy a pozemku do zásob (účet 121). Delší dobu trvá získat stavební povolení, a proto v mezičase budovu s pozemkem pronajala, dále řeší projektovou dokumentaci a získání stavebního povolení. Odporuje účetním předpisům ponechat pronajatou budovu a pozemek v zásobách, nebo ke dni zahájení pronájmu vzniká povinnost hodnotu budovy a pozemku přeúčtovat na účty dlouhodobého majetku (021 a 031)? 

Společnost, pivovar, vede evidenci zásob způsobem A, mimo běžnou vlastní výrobu si nechává pod svojí značkou vařit také pivo v jiném pivovaru, nákup takto vyrobeného piva naskladňuje na základě dodacího listu a faktury do skladu pivovaru, a to jako hotové výrobky – příjem externí. Domnívám se, že příjem externí nemůžou být hotové výrobky, které jsou definovány jako zásoby vlastní výroby. Jak správně naskladňovat externí příjem takto vyrobeného piva?

Nakupujeme zboží z EU a když toho objednáme málo, účtují nám ve faktuře ke zboží i poplatek za odběr podlimitního množství. Je správné účtovat tento poplatek na účtu 504 spolu se zbožím a vyměřovat ho spolu se zbožím jako nákup zboží z EU v přiznání k DPH? A stejná otázka zní, zda v Intrastatu vykázat jako pořízení zboží také tento poplatek spolu se zbožím? 

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Firma účtuje způsobem A. V roce 2024 se namontovala součástka do stroje, která se zaúčtovala přímo do spotřeby. V roce 2025 se zjistilo, že je to chybný díl, který nefunguje a potřebujeme ho vrátit na sklad. Jak v takovém případě postupovat z hlediska účtování, když už je rok 2024 uzavřený? Jak vrátit díl zpátky na sklad z hlediska účtování?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Obdrželi jsme dar - materiál na sklad. Lze účtovat 112/649 , spotřeba potom 501/112 a pokud materiál vydrží na skladě více let potom na konci roku časově rozlišit 649/384?

Česká s. r. o., plátce DPH, plánuje koupit na Vinted u fyzické osoby zboží, a následně zboží prodat. Prodej bude uskutečněn s DPH na základě faktury jiné právnické / fyzické osobě. Jakým způsobem koupené zboží dát do nákladů, pokud od fyzické osoby z Vinted česká s. r. o. nedostane žádný doklad? 

1. Přeceňujeme měsíčně pohyby těchto zásob k poslednímu dni měsíce a reverzujeme toto přecenění prvního následujícího měsíce. Jak postupovat u roční závěrky a přecenění k 31. 12.? Reverzovat nebo nereverzovat 1. 1. přístího roku? 2. Současně přeceňujeme stav zásob vlastní výroby na skladě k 31. 12./1. 1. aktuální kalkulací hodnoty zásoby. Je toto přecenění nákladem/výnosem starého nebo nového roku?

Chtěla bych poprosit o odpověď, zda mohu používat následující postup u účtování zásob zboží způsobem B. Na konci účetního období zaúčtovávám jen tzv. skladový rozdíl, tj. rozdíl mezi počátečním stavem k 1. 1. a konečným stavem k 31. 12.: buď přírůstek zboží MD 132/5D 04 nebo úbytek zboží MD 504/D 132. Tedy místo dvou obvyklých operací (počáteční stav do spotřeby a konečný stav ze spotřeby vyjmout a doúčtovat na sklad) provádím jen jednu, ale dojdu ke stejnému výsledku účtování. Tento postup jsem převzala, když jsem dříve účtovala v jedné firmě s měsíčními závěrkami pro německou mateřskou firmu, měli to takto nastaveno pro automatické účtování v účetním systému. Auditoři to nezpochybňovali. Teď to takto účtuji v jiné firmě, ale nikde jsem nenašla tento způsob popsaný, proto si nejsem jistá, i když výsledek účtování je stejný, zda to mohu takto (do určité míry zjednodušeně) provádět. 

Firma účtuje zásoby způsobem A. Příklad. V lednu nakoupí 10 ks zboží v hodnotě 250 Kč. Vážená nákupní cena je 3 Kč. v únoru došlo k prodeji 5 ks a nákupu 5 ks. Nová vážená nákupní cena je 5 Kč. V březnu se zjistí, že příjemka na 10 ks z ledna je špatně a skladník udělá storno příjemky. Storno příjemky se ocení hodnotou ve výši 500 Kč. Je tento rozdíl v pořádku a jak ho zaúčtovat, nebo by se mělo udělat storno příjemky za stejnou cenu, tedy 250 Kč, aby seděl sklad na účetnictví? 

Ptám se z pohledu firmy A s.r.o., která udělala následující dohodu s firmou B. Firma B přenechala firmě A bezúplatně starý použitý stroj za odinstalaci a odvoz. Odinstalaci a odvoz provedla firma C, která to vyfakturovala firmě A. Reprodukční pořizovací cena stroje (ohodnotili jsme na 50 000 Kč) je v podstatě stejná jako vyfakturovaná částka za odinstalaci a odvoz a to je právě důvod mého dotazu (případ není ziskový, firma A si převzala stroj z určitých obchodních důvodů). Účtujeme zásoby způsobem B. Můj dotaz je, jak to celé zaúčtovat a jak přijmout na sklad. Je v tomto případě vhodné účtovat beúplatné pořízení - 50 000 Kč MD 504/D 648 a dále přijatou fakturu za odinstalaci a přepravné 50 000 Kč MD 504/D 321? A co se týká samotného příjmu na sklad - je vhodnější dát na příjemku např. 1 Kč (kdybych se chtěla vyhnout tomu, že za nulu) a těch 50 000 Kč dát extra jako vedlejší pořizovací náklady (=instalace + přeprava), anebo dát vše rovnou do ceny zboží (tedy 1 ks za 50 000 Kč a již neuvádět na příjemce VPN)? 

Společnost s r. o., plátce DPH, účtuje zásoby způsobem B. Zabývá se nákupem a prodejem strojů. V tomto případě jsme odkoupili koncem roku použitý stroj. Smlouva k tomu není, jen na základě ústní dohody. Dodavatel stroje, také plátce DPH, nám vystavil fakturu s DUZP 31. 12. 2024. Ve skutečnosti stroj převezmeme až začátkem ledna, kdy teprve se provede jeho odinstalace a přeprava do našeho skladu (tj. obdržíme k tomu faktury s letošními daty za odinstalaci a přepravu, což jsou v tomto případě vedlejší pořizovací náklady). Datum faktury za stroj je loňské na základě požadavku dodavatele, nelze to už změnit, já jako účetní se musím se situací vypořádat. Jak správně rozdělit účtování mezi oba roky? Mohu použít následující způsob? Zaúčtovat k 31. 12. 2024 pouze fakturu za stroj jako zboží na cestě a až do ledna (aniž bych dělala dohadné položky k 31. 12. 2024) zaúčtovat faktury za odinstalaci a přepravné uskutečněné v lednu. A v lednu rovněž (k datumu skutečného obdržení stroje) udělat příjem na sklad včetně VPN (které už budu přesně znát). Nebo je třeba použít jiný postup? 

Převodka je účetní dokument, který slouží k převodu zásob. Po registraci si můžete v rámci demo licence stáhnout vzor dokumentu zdarma!

Skladní karta zásob je účetní dokument, který slouží k evidenci pohybu zásob ve skladu společnosti. Obsahuje informace o příjmu, výdeji, množství, ceně a celkové hodnotě zásob. Skladní kartu zásob společnost použije, jestliže nakupuje a skladuje zboží a potřebuje sledovat množství a hodnotu zásob v průběhu času. Po registraci si můžete v rámci demo licence stáhnout vzor dokumentu zdarma!