Úroky z finančních podpor, úvěrů a půjček

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Společnost obdržela výpis z úvěrového účtu. Ve výpisu je uvedeno: • z účtu byl poskytnut úvěr (půjčka), • na účtu vznikl záporný zůstatek, • následně byly účtovány poplatky za vedení účtu a úroky, po kterých zůstatek zůstal záporný. Jak tyto operace správně zaúčtovat v účetnictví? Konkrétně, jak se mají účtovat pohyby na úvěrovém účtu, pokud je ve výpisu uveden záporný zůstatek?

Česká společnost obdržela půjčku od fyzických osob a od jiné české společnosti. Jakým způsobem se v tomto případě účtují úroky a kdy se považují za daňově uznatelné náklady?

Česká společnost poskytla půjčku jiné české společnosti. Jaakým způsobem se má postupovat při účtování úroků – mají se časově rozlišovat a účtovat každoročně, nebo je možné je účtovat jednorázově po několika letech? Považují se úroky považují za zdanitelný příjem již v období jejich časového rozlišení, nebo až při skutečném inkasu?

Právnická osoba přijala zápůjčku od fyzické osoby nepodnikající. Při výplatě úroků zvažujeme dvě možnosti. 1) Úrok vyplatíme v plné výši, vystavíme potvrzení o vyplacených úrocích a fyzická osoba zdaní v rámci svého daňového přiznání. 2) Při výplatě srazíme a odvedeme 15% srážkovou daň. Fyzická osoba dostane částku po odečtení této daně. Můžeme využít variantu 1)? Jaké povinnosti vůči finančnímu úřadu by byly, pokud bychom museli použít variantu 2)?

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?

Společník a zároveň jednatel s.r.o. (jednočlenné s.r.o.) si půjčil od své vlastní společnosti 1,3 mil. Kč (jistina). Tato osoba má také ve společnosti pracovní poměr. Úroky ve smlouvě nejsou stanoveny, takže je bezúročná. Jaké bude mít tato skutečnost daňové dopady pro s.r.o. a pro osobu společníka?

Jsme česká a.s., která má na Slovensku odštěpný závod. Na Slovenku prostřednictvím odštěpného závodu podnikáme a za tímto účelem máme zde zřízené bankovní účty a máme tady i terminované vklady, které patří odštěpnému závodu. Z úroků na terminovaném vkladu nám slovenská banka začala srážet srážkovou daň. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění nemůžeme jít podle čl. 11 ale vrací nás to do čl. 7 Zisky podniků. Je správné, že nám banka sráží srážkovou daň z terminovaných vkladů? Jak o ni účtovat na SK a jak v ČR? Bude možné si tuto sraženou daň z úroků na terminovaném vkladu na Slovensku započítat na daňovou povinnost v ČR? Nebo jsme měli doložit bance např. domicil a ona by srážkovou daň přestala uplatňovat ? Děkuji .

Dvě s.r.o. , propojené osoby (stejný jednatel i společník), by si mezi sebou chtěly převést závazek jedné z nich ve výši 1 mil. Kč. Konkrétně společnost A s.r.o. dluží 1 mil. Kč společnosti, od které si půjčila úvěr, jelikož společnost již nevykazuje žádnou činnost, nemá na splacení půjčky. Půjčku by společnost A s.r.o. převedla na společnost B s.r.o., která je činná a není pro ni problém závazek splatit, obě společnosti mají stejného vlastníka. Jak lze toto účetně vyřešit? Na jaké účty zaúčtovat, aby se nejednalo o náklady nebo výnosy ? Společnost A s.r.o. účtuje půjčku na účtu 231. Převod půjčky by u ní byl 231 na MD, ale co na D? Taktéž u společnosti B s.r.o. by příjem půjčky byl účtovaný na 231 D, ale co na MD? Lze toto nějak účetně vyřešit?

S.r.o. pořídila vozidlo za 1.371.499,99 Kč s DPH. Fakturu uhradila zčásti ze svých prostředků, tj.822.899,99 Kč. Zbytek 548.600,- byl uhrazen úvěrovou společností, která vystavila splátkový kalendář na 72 splátek po 11.812,71 Kč. Splátka je v kalendáři rozdělena na jistinu, úrok a stálá platba za pojistné. 1. Prosím, můžete mi popsat způsob účtování splátky? 2. Může s.r.o. odpisovat vozidlo 5 let, když úvěr trvá 72 měsíců?

Klient má na sebe napsaný úvěr na rekonstrukci nemovitosti, tuto nemovitost zatím vlastní jeho matka, po rekonstrukci tam chce bydlet. Je nutné vlastnictví nemovitosti, když si chce uplatnit úroky z úvěru? Doposud tam bydlela maminka. 

Řada transakcí, které jsou uskutečňovány mezi mateřskou a dceřinou společností, podléhá – při splnění zákonných podmínek – specifickému režimu zdanění. Při zpracování daňového přiznání jednotlivých subjektů je třeba při posuzování některých z nich zohlednit konkrétní daňový režim. V mnoha případech mohou subjekty dosáhnout osvobození od daně, nicméně je samozřejmě potřeba detailně zkoumat splnění zákonných podmínek – například délku držby podílu a jeho velikost, nebo zda je příjemce příjmu jeho skutečný vlastník. V případě osvobození ve vztahu k vypláceným úrokům či licenčním poplatkům do zahraničí musí příjemce úroků nebo licenčních poplatků disponovat speciálním rozhodnutím správce daně.

Zaměstnanec přinesl do účtárny jako podklad pro roční zúčtování, potvrzení o zaplacených úrocích z úvěru. Úvěr byl konkrétně sjednán na pořízení fotovoltaiky na jeho jeho rodinný dům. Samotný rodinný dům splňuje veškeré zákonné podmínky (zaměstnanec je jeho vlastníkem, jedná se o rodinný dům, kde má zaměstnanec trvalé bydliště a také zde trvale žije). Předmětný úvěr byl sjednán konkrétně pro účely pořízení fotovoltaiky na tento rodinný dům. Můžou být uplatněny tyto uhrazené úroky ( na základě Potvrzení o uhrazených úrocích) v rámci ročního zúčtování? A dále, pokud by zaměstnanec následně / zpětně obdržel státní dotaci na pořízení této předmětné fotovoltaiky, jak by se tato skutečnost projevila / zohlednila u výše úroků, které by bylo možné uplatnit v rámci ročního zúčtování? 

Za rok 2023 bylo na daňovém přiznání v tabulce D uveden zůstatek majetku ve výši 150 000 Kč, zůstatek dluhů a závazků ve výši 476 807 Kč. Tato částka je z části nesplaceného úvěru, kdy je to část jistiny a část úroků a z části přijatých faktur včetně DPH. Zůstatek pohledávek byl nula. Za rok 2024 by bylo výhodné a i do budoucna uplatňovat výdaje procentem. Stavební činnost-60%. Musím udělat dodatečné přiznání za rok 2023, když bych se tím dostala do ztráty? Příjmy se skládají ze stavební činnosti a z prodeje el. energie. Nevím jestli z příjmů z prodeje el. enegie lze také počítat náklady procentuelně. Odpisy se prováděly z auta a odpisu fotovoltaiky – 240 měsíců. To je ten zůstatek 150 000 Kč v tabulce D.

Fyzická osoba má hypotéku. Muže uplatnit úroky z hypotéky v DPFO, pokud nemá trvalé bydliště na adrese nemovitosti? 

Lze si prosím jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání upltnit úroky z hypotečního úvěru na rodinný dům na Slovensku? Za předpokladu, že majitel nemovitosti je český daňový rezident a v rodinném domě na Slovensku trvale bydlí jeho rodiče. Hypotéka je rovněž uzavřená u Slovenské hypoteční banky. 

Klient má s manželkou hypotéku na byt a dům. Na úvěrové smlouvě jsou uvedeni oba dva a účel úvěru je financování pořízení bytu a rodinného domu, smlouva byla uzavřena v roce 2023. Manželka má trvalé bydliště v bytě a manžel v domě, ale zatím bydlí oba dva v bytě, protože dům rekonstruují. Obě nemovitosti jsou v katastrálním úřadu vedené na manželku klienta, nejsou v SJM a manžel tak není ani spoluvlastníkem. Může si odpočet úroků z hypotečního úvěru uplatňovat i manžel, když v bytě bydlí, ale nevlastní ho? Platí limit odpočtu 150 000 Kč na hypoteční úvěr, nebo na poplatníka: výše úroků je cca 280 000 Kč za rok 2023 a klient má dotaz, zda pokud může uplatnit úroky i on, tak zda si je mohou rozdělit 140 000 Kč on a 140 000 Kč manželka? 

Každá firma někdy potřebuje větší balík peněz, např. pro využití výhodné koupě, ke zřízení nové provozovny, přeplacení konkurenční nabídky, pořízení výrobní linky, rekonstrukce budovy atd. Současně může jít o zajímavou příležitost pro poskytovatele finančního obnosu. Na dlouhou dobu si zajistí stálý příjem – úrok – který navíc u fyzických osob nepodléhá drahému veřejnoprávnímu pojistnému. Obvykle si může dlužník úrok uplatnit jako daňový výdaj. Ovšem při splnění stále početnějších podmínek, k nimž poslední dobou naléhavěji a s posvěcením soudů přibývá i test ekonomického opodstatnění a rozumnosti přijetí zápůjčky…

Vykazovat v nákladech jinou výši úroků, než jaká je uvedena v úvěrové smlouvě či splátkovém kalendáři? Ano! I to přinese nový zákon o účetnictví – ovšem jen některým účetním jednotkám. Má vaše společnost úvěry? A patříte mezi střední nebo velké účetní jednotky? Pokud ano, nový zákon o účetnictví a pravidla IFRS 9 by měly být na vašem radaru. A právě tento článek vám může pomoci lépe pochopit, jak se s těmito pravidly vypořádat. Možná standard IFRS 9 „Finanční nástroje“ znáte jako své boty – výpočet efektivní úrokové míry zvládáte levou zadní a v rozlišení poplatků nemáte nejmenší pochybnosti. Pokud je to tak, můžete tento článek přeskočit. Ale pokud si nejste úplně jisti, jak správně ocenit úvěr naběhlou hodnotou při zohlednění transakčních nákladů, nebo váháte, zda některé služby (např. právní) zahrnout do efektivní úrokové míry, pak jste na správném místě. Čtěte dál a vše si společně ujasníme!

Jak si poradit s nastavením cen u finančních transakcí včetně úrokových sazeb u spojených osob? Jaké základní parametry si musíte pohlídat, aby vše bylo v souladu s doporučeními OECD dle Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy a též dle souvisejících dokumentů vydaných v České republice? To vše je obsahem tohoto checklistu.