Vojáci a vojsko

Vojenský pilot v letech 1984 - 1992 získal dobu pojištění v kategorii 1.A. Ministerstvo obrany vykázalo za toto období dvojnásobnou dobu důchodového pojištění. Pojištěnec si nechá přiznat řádný starobní důchod v roce 2025. Bude se toto období (1984 - 1992) rovněž započítávat dvojnásobně do výše procentní výměry důchodu? Bude se počítat i dvojnásobně do doby pojištění potřebné pro dosažení sníženého důchodového věku? Pokud se tato doba bude počítat skutečně dvakrát, z jakého ustanovení zákona to plyne? Nebo se užije odstranění tvrdosti zákona? Bude rozdíl, jestli bude důchod přiznávat Ministerstvo obrany - sociální odbor, nebo ČSSZ? Pokud by byla odpověď obšírněji pojatá a vysvětlovala by problematiku vojenských pilotů i civilních a možných násobných zápočtů doby pojištění, byl bych rád.

Náš zaměstnanec se stal vojákem aktivních záloh (AZ). Jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, na kterou zaměstnanci poskytneme neplacené volno? V případě, že by v měsíci, kdy bude na cvičení, nedosáhl minimálního vyměřovacího základu, musí doplatit zdravotní pojištění? Zaměstnanec chtěl na tuto dobu čerpat dovolenou - tato varianta možná není? 

OSVČ je v roce 2023 přihlášena k paušální dani. Je stabilizační příspěvek pro aktivní zálohy AČR ve výši 40135 Kč uhrazen v roce 2023 důvodem pro podání daňového přiznání nebo ne? Je potřeba vystoupit z paušální daně v případě přijetí stabilizační příspěvek v roce 2023? Jak to bude v případě stabilizační příspěvek pro aktivní zálohy AČR v roce 2024 a paušální daně?

Dne 7. 2. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 32/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále také jako „zákon“ nebo „novela“), jímž došlo ke zrušení tzv. karenční doby. Na první pohled zdánlivě drobnou úpravu ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce spočívající ve vypuštění části jeho druhé věty provázely od počátku parlamentního projednávání v únoru roku 2018 mnohé diskuse. Nejednotnost názorů na danou problematiku napříč politickým spektrem vyplývá již ze samotného vývoje projednávání zákona, který byl v konečném důsledku schválen a vyhlášen navzdory zamítavému stanovisku Senátu. Novela nabyla účinnosti dne 1. 7. 2019 a vyjma změny zákoníku práce mění i některé další zákony, a to zejména zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb. “), a dále zákony upravující služební poměr vojáků z povolání a některých dalších skupin osob pobírajících mzdu, plat či jiný příjem.