Výpůjčka

Manželka je výlučnou vlastnicí několika nemovitostí, které pronajímá. Spolu s manželem mají zúžené jmení manželů. Každý má tedy majetek ve svém výlučném vlastnictví. Manželka v současnosti dosahuje zdanitelných příjmů dle § 7 a § 9 ZDP (příjmy z pronájmu její nemovitost). Manžel dosahuje zdanitelných příjmů dle § 6, § 8, § 9 ZDP (pronájem pouze jeho vlastní nemovitosti) a § 10 ZDP. Manželka má zájem od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu. Za tímto účelem plánuje přenechat své nemovitosti manželovi bezúplatně k užívání, a to formou smlouvy (výpůjčka či jiná forma smluvního ujednání), která by manželovi umožnila: užívání nemovitostí, jejich další podnájem třetím osobám, inkaso příjmů z pronájmu (které by danil on ve svém § 9 ZDP). Po tomto převodu by manželka přestala pobírat příjmy z pronájmu a z jejího daňového pohledu by tak zůstaly pouze příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), čímž by jí vznikl nárok na vstup do paušálního režimu od roku 2026. Je tento postup akceptovatelný z pohledu zákona o daních z příjmů? Představuje tento model nějaké riziko pro některého z manželů, např. obcházení zákona či účelové chování?

Společnost obdržela výpis z úvěrového účtu. Ve výpisu je uvedeno: • z účtu byl poskytnut úvěr (půjčka), • na účtu vznikl záporný zůstatek, • následně byly účtovány poplatky za vedení účtu a úroky, po kterých zůstatek zůstal záporný. Jak tyto operace správně zaúčtovat v účetnictví? Konkrétně, jak se mají účtovat pohyby na úvěrovém účtu, pokud je ve výpisu uveden záporný zůstatek?

S ohledem na limit uvedený v zákoně č. 586/1992 Sb., § 23e, odstavec 1 bychom se rádi zeptali, zda jsou součástí výpočtu limitu i následující položky: přecenění cashpoolingu, výnosové úroky z cashpoolingu v CZK/EUR. Počítají se celkové výpůjční výdaje jako saldo výpůjčních výdajů a souvisejících příjmů (přecenění úvěru)? Nebo se tyto příjmy nezapočítávají do limitu, tzn. v limitu jsou pouze výdaje?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, v rámci podnikatelské činnosti bude provádět technické zhodnocení na pronajatém majetku (se souhlasem pronajímatele-jiná FO). V rámci tohoto TZ musí vybudovat přístupový chodník na pozemku města. Město na základě rozhodnutí Rady města uzavřelo s OSVČ smlouvu o výpůjčce tohoto pozemku. OSVČ zhotoví chodník za cca 100 000 Kč a následně městu pozemek vrátí i s novým chodníkem. Jak se je to s daňovou účinností nákladů na tento chodník, když bude bezúplatně převeden na město? A nárok na odpočet DPH při budování chodníku?

Společník poskytne s.r.o. nemovitost na základě smlouvy o výpůjčce. Může vypůjčitel daňově odepisovat technické zhodnocení (TZH) provedené vypůjčitelem - s.r.o.? Podle zákona o daních z příjmů (ZDP) § 28 odst. 3 mi vychází, že je tahle možnost vyhrazena pouze pronajatému majetku a majetku pořizovanému na finanční leasing. 1. Pokud je vyloučené daňové odepisování TZH, jsou přípustné alespoň běžné opravy § 24 odst. 1 ZDP? 2. Účetní jednotka s.r.o. by TZH vedla jako dlouhodobý majetek a účetně odpisovala s tím, že účetní odpisy by vylučovala v přiznání jako daňově neuznatelné?

Naše firma vlastní několik firemních aut, žádné není přiděleno konkrétnímu zaměstnaci, a pokud potřebuje zaměstnanec použít auto soukromě, počítáme mu 6 Kč na kilometr, je tento postup možný? Nebo je nutné mu každý den půjčení počítat půjčovné a spotřebu pohonných hmot?

V rámci skupiny jsme půjčili v 03/2024 německé společnosti peníze. K 31. 12. 2024 nebyla půjčka splacena, byl tedy vypočítán úrok ve výši 20.410,27 EUR a ten nám byl 20. 12. 2024 uhrazen. Vyplývají nám z tohoto příjmu nějaké povinnosti? Např. srážková daň ve výši 15 %? 

Obec je při nakládání se svým majetkem povinna postupovat hospodárně a účelně a včas uplatňovat veškerá práva vedoucí k jeho ochraně. Proto je znalost právní úpravy a oprávnění, která obec v souvislosti s vadami majetku získala, klíčovou součástí právního povědomí obcí. Dochází tím k naplňování zákonem stanovené povinnosti ochrany majetku obce, jenž má charakter veřejných prostředků, se kterými je nedílně spojená povinnost transparentního hospodaření, kontroly a ochrany.

Společnost koupí na úvěr automobil. V úvěrové smlouvě je uvedena informace o zpětném převodu práva a vlastníkem se stává úvěrová společnost. Zároveň v jednom bodě smlouvy je uvedeno, že vůz může dlužník bezplatně užívat. Stačí tato ustanovení pro možnost uplatnění daňových odpisů nebo musí mít s. r. o vyloženě smlouvu o výpůjčce?

Pořídili jsme automobil - část na úvěr se zajištěním vozu a smlouvou o výpůjčce ve společnosti s r.o. V TP je uvedena jako vlastník úvěrová společnost. Můžeme si dát vůz do majetku ?

Zaměstnavatel má na hlavní pracovní poměr zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou, kterého ubytoval ve svém rodinném domě. Za nájem zaměstnanec nic neplatí. Bude muset zaměstnanec v roce 2024 toto nepeněžní plnění ve své mzdě zdanit? Jestliže ano, tak jaká částka bude předmětem zdanění do mzdy - cena obvyklá za nájem? Lze nějakým způsobem využít § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, kde hodnota do 3 500 Kč měsíčně je osvobozena? Jestliže by se mělo dodaňovat nebude lepší, aby zaměstnanec platil nájem zaměstnavateli např. 1.000 Kč měsíčně?

Jednočlenné s. r. o. vlastní 2 auta a jedno by rádo půjčovalo subdodavetelům, aby pro společnost například jeli kupovat materiál a podobně. Jakým způsobem ošetřit problém užití vozu 3. osobou, která není zaměstnancem. Jedná se drobné živnostníky, kteří chodí vypomáhat na stavbách u různých společnosti. Jak by se to dalo řešit, když například během dne s tím vozem pojednou 2 OSVČ? Jak to  co nejjednodušeji udělat, aby nebyla přílišná administrativa a zároveň byly veškeré náklady spojené s vozem daňově uznatelné (kniha jízd vedena)?

Jsme slévárna, která vyrábí odlitky. Pro výrobu odlitků je potřeba polystyrenový nebo dřevěný model, který zajistíme na základě objednávky zákazníka, abychom na něm mohli odlitky vyrobit. V případě modelu polystyrenového, který se spálí při lití odlitku, vstupuje náklad za pořízení na účet 501 a je účtován spolu s odlitkem na účet výnosový 601. V případě modelů dřevěných, kdy náklad za pořízení je v řádech statisíců a nedochází k jeho zničení při lití, pouze opotřebení a životnost může být 10 let i více. Jak účtovat na naší straně pořízení tohoto modelu a dále jeho prodej zákazníkovi? Model zůstává ve vlastnictví zákazníka a je používán k výrobě dalších odlitků. 

Občanovi se naskytla možnost koupit část závodu (rehabilitační zdravotní zařízení). Založí s. r. o. (A), které nemá žádnou historii ani finance. Polovinu kupní ceny zaplatí bankovním úvěrem a druhou část by měl možnost získat z již roky fungující jiné s. r. o. (B), kde je jediným společníkem a jednatelem jeho otec. Jakým způsobem provést tuto transakci? Půjčka ze s. r. o.: Jak by měla vypadat smlouva o výpůjčce (s. r. o. B – otec půjčuje s. r. o. A – syn), měla by být úročená (jde o spřízněné osoby)? Jakým procentem a s jakými dopady pro obě společnosti? Společnost B vstoupí do společnosti A jako druhý společník: Přinesené peníze budou účtovány jako podíl ve firmě? Chtějí mít každý 50% podíl. Jakou odpovědnost bude mít společnost B za podnikání společnosti A? Pokud bude chtít otec do 5 let s podnikáním skončit pro důchodový věk, bude mu muset být společností A vyplacen podíl a půjčka splacena, aby mohlo dojít ke změně ve společenské smlouvě?

 Firma má vozidlo na operativní leasing, které by chtělo bezplatně poskytnout svému dodavateli služeb (spolupracovník na "IČO", můžeme ho brát jako obchodní zástupce). Se spolupracovníkem má podepsanou smlouvu o spolupráci, do které by právě dopsali dodatek o bezplatném poskytnutí vozidla pouze pro služební účely. Jedná se o nezávislý vztah dodavatel-odběratel, ale pro obě strany je prostě výhodnější to vyřešit tímto způsobem. Je to takto možné udělat, jak je to s finančním úřadem, jestli by to akceptoval, co se týče hlediska znaků závislé práce? U pohonných hmot pravděpodobně bude lepší, aby si to hradil spolupracovník na "IČO" a poté si je vyfakturoval, ale u toho vozidla si nejsem jistý. 

Společnost se zabývá prodejem zboží. Toto zboží může být dodáváno také do výdejních automatů pouze v rámci ČR (některé jsou pro společnost konsignačním skladem, některé ne). Společnost se zabývá i prodejem těchto výdejních automatů. Výdejní automat může společnost prodat jako zboží, pronajmout s měsíční/čtvrtletní/roční splátkou nebo ponechat u zákazníka na výpůjčku jako podporu obratu odebraného zboží, které si zákazník od společnosti kupuje a vkládá do výdejních automatů nebo vkládá jako konsignační zboží, které se fakturuje až po vyjmutí z automatu. Dotaz 1 zní: Pokud společnost výdejní automat pronajme a ve smlouvě je stanoveno, že po skončení nájmu má nájemce MOŽNOST výdejní automat odkoupit, jedná se ze strany společnosti o poskytování finančního leasingu? Pokud ano, co přesně by to pro společnost znamenalo z hlediska DPH, daně z příjmů a případně také z hlediska nutnosti mít živnostenské oprávnění na poskytování finančního leasingu (nebo i obecně pronájmu)? Doplňující informace: Nájem je stanoven na dobu určitou, a to na 60 měsíců od data předání výdejního automatu nájemci, obě strany mohou smlouvu vypovědět, pronajímatel dle smlouvy neodpovídá za škodu vzniklou na předmětu nájmu, nájemce hradí běžnou údržbu, nájemce nesmí bez souhlasu pronajímatele podnajmout předmět nájmu nebo provádět větší zásahy (např. údržbu nad rámec nebo jakýmkoliv způsobem zasahovat nebo konfigurovat software, který je součástí automatu). Dotaz 2 zní: Pokud je automat poskytnut na výpůjčku (tedy zdarma) jako podpora prodeje zboží, které si zákazník zakoupí a vkládá do výdejního automatu (nebo vkládá jako konsignační zboží), může být ve smlouvě sjednána možnost odkupu po uplynutí výpůjční doby (zpravila 60 měsíců, jelikož dle firemní politiky jsou po tuto dobu automaty ve společnosti odepisovány), aniž by z toho plynula nějaká rizika z hlediska DPH či daně z příjmů? Doplňující informace: Rozdílem oproti nájemní smlouvě je, že ve smlouvě o výpůjčce je stanoveno, že vypůjčitel se zavazuje platit půjčiteli jednou ročně paušalizované náklady spojené s užíváním věci (jako např. poradenství, obsluha, údržba, technická i IT podpora) a výše těchto nákladů se odvíjí od obratu odebraného zboží (přičemž můžou být i 0 Kč). 

OSVČ, plátce DPH, využívá k podnikání bezplatně zapůjčený automobil od svého tchána. Automobil využívá pouze v rámci své ekonomické činnosti. Tchán auto nepoužívá, ale je zapsaný jako majitel a provozovatel vozidla. OSVČ si chce do nákladů dávat náklady na PHM a opravy automobilu a uplatňovat DPH z těchto nákupů. Je takový postup z daňového hlediska možný – smlouva o zapůjčení vozidla, která bude bezplatná?  

OSVČ v roce 2021 pořídila nový osobní automobil. K financování využila úvěr od úvěrové společnosti. Ve smlouvě byl zřízen institut zajištění práva. Současně došlo k ujednání smlouvy o výpůjčce. Může si i v tomto případě OSVČ zvolit mimořádné odpisy nebo mimořádné odpisy může zvolit pouze poplatník, který má vlastnické právo k vozidlu (tj. např. kdyby uhradil podnikatel celou částku ze svých zdrojů a stal je vlastníkem bez dalších podmínek)?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, nakoupila automobil, částečně financovaný úvěrem od ČSOB leasing. Dříve byl ve smluvních podmínkách zajišťovací převod práva a smlouva o výpůjčce, aby bylo možné předmět úvěru odpisovat. Ve smluvních podmínkách roku 2020, které jsou součástí úvěrové smlouvy, je pouze zajišťovací převod práva, ale smlouva o výpůjčce chybí. Došlo k nějaké změně? Lze odpisovat i bez smlouvy o výpůjčce? Nárok na odpočet DPH je dle kupní smlouvy? Doplnění dotazu: Prosím o odsouhlasení: Smlouvy o úvěru se zajišťovacím převodem práva (většinou na auta) mohou být uzavřeny: a) s rozvazovací podmínkou, tj. že předmět úvěru přechází na věřitele - zápis i v TP a po doplacení celého úvěru přechází na dlužníka. Možnost odpisu je zajištěna smlouvou o výpůjčce. b) s odkladnou podmínkou, tj. že předmět úvěru přechází na dlužníka - zápis i v TP a až v případě nedodržení smluvních podmínkem dochází k aplikaci zajišťovacího převodu. Není nutné uzavírat smlouvu o výpůjčce. Jsou ještě nějaké další varianty ohledně zajišťovacího převodu práva - myslím s ohledem na uplatňování odpisů?

Jednou ze základních a povinných náležitostí zřizovací listiny příspěvkové organizace je vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření – tzv. svěřeného majetku. Bližší obsah tohoto pojmu zákon přímo nedefinuje, lze ho odvodit z dalších ustanovení zákona a vyplývá také z celkového účelu právní úpravy příspěvkových organizací. Prostřednictvím zřizovatelem stanovených majetkových práv ve vztahu ke svěřenému majetku pak zřizovatel ovlivňuje a vhodně koriguje právní jednání příspěvkové organizace.