Základ daně z příjmů fyzických osob

Fyzická osoba vede již 15 let účetnictví pro příjmy z pronájmu dle §9 ZDP. od roku 2026 chce vést pouze jednoduchou evidenci příjmů a výdajů podle § 9 ZDP. Máme vytvořeny rezervy na opravy HM a za rok 2025 se zaúčtovala poslední 1/3 výše rozpočtu nákladů na opravy (účet 554/451). Jenže dle § 23 odst. 8 ZDP musí při zahájení vedení daňové evidence dojít k vypořádání zůstatků účtů časového rozlišení a opravných položek a rezerv vykázaných k rozvahovému dni (31. 12. 2025). Základ daně (dílčí základ daně) se upraví v položkách podle §23 za zdaňovací období roku 2025 o více než 1 mil Kč na rezervách. Prostředky jsou deponovány. rezervu bychom rozpustili účetně MD 451/D 554 a můžeme proti tomu v úpravách ZD na ř. 205 přílohy č. 2 DPFO základ daně o tvorbu rezervy zase snížit? 

Poplatník (OSVČ) uplatnil za zdaňovací období roku 2024 výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období roku 2025 zvažuje přechod na uplatňování skutečných výdajů, protože je to pro něj ekonomicky výhodnější. K datu 31. 12. 2024 eviduje poplatník pohledávky i závazky z podnikatelské činnosti ve stejné výši (cca 1 500 000 Kč), které při uplatnění výdajů procentem z příjmů nebyly zohledněny v základu daně a současně nebyly do konce roku 2024 uhrazeny. Prosím o upřesnění, zda je v souvislosti se změnou způsobu uplatňování výdajů nutné podat dodatečné daňové přiznání za rok 2024 a provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů, i v případě, kdy je hodnota pohledávek a závazků shodná (tj. úprava základu daně by byla nulová), případně zda postačuje provést přechod na uplatňování skutečných výdajů až od roku 2025 bez podání dodatečného přiznání za rok 2024.

Pokud jediný společník s. r. o. převezme jmění (pro zjednodušení pozemky a dluhy jdoucí dohromady do nuly). Následně pozemek jako fyzická osoba, nepodnikatel, prodá. Od kdy mu běží časový test pro prodej? Aplikuje se zde nástupnictví jako mezi obchodními korporacemi? Pokud ne a časový test neběží dál, jak se určí nabývací cena pozemku pro případný výdaj k prodeji? Je to k datu převodu a posudkem? 

Lékař OSVČ ukončil k 31. 12. 2025 živnostenské podnikání a od 1. 1. 2026 převedl podnikání na s. r. o. V roce 2026 obdrží jako OSVČ ještě příjmy z vyúčtování od zdravotních pojišťoven. Budou tyto příjmy předmětem zdanění za rok 2026 nebo tyto příjmy zahrne do daňového přiznání roku 2025, neboť jako OSVČ již činnost ukončil k 31. 12. 2025? 

V listopadu 2025 byla vystavena vydaná faktura na dodání zboží. Při inventarizaci pohledávek po urgenci odsouhlasení stavu neuhrazené FAV se nyní firma ozvala, že faktura za zboží je zřejmě duplicitní. Po prověření bylo firmou uznáno, že tomu tak skutečně je a vystavili jsme opravný daňový doklad s únorovým datem, kdy došlo ke zjištění důvodu pro opravu. Opravný daňový doklad se tak váže k chybě z roku 2025. Bude se tedy účtovat snížení výnosů účtu 604 v roce 2025 či nikoli? Prosím o radu ohledně zaúčtování v roce 2025 a 2026. S ohledem na významnost částky vzhledem k obratu se jedná o nevýznamnou částku.

Syn dostal od matky darem dům v roce 2022. Dům byl dle znaleckého posudku ke dni nabytí oceněn na 4 mil. Kč. V roce 2025 dům prodal za 5 mil. Kč. V době nebydlel a peníze získané prodejem nepoužil pro bytové účely. V průběhu období 2022–2025 měl s domem tyto náklady: instalace fotovoltaiky za 300 000 Kč, oprava střechy 200 000 Kč, ostatní drobné náklady + provize za prodej za 100 000 Kč. Kolik bude základ daně, který bude muset zdanit v § 10 ZDP?

Jaké jsou daňové povinnosti podnikatele a možnosti uplatnění paušálního režimu v následující situaci?  Rok 2025 Podnikatel byl v roce 2025 v paušálním režimu. Současně pronajímal byt, přičemž příjem z pronájmu nepřesáhl 50 000 Kč za rok. Je v tomto případě povinen podat daňové přiznání? Rok 2026 V lednu 2026 prodal cenné papíry v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, přičemž doba jejich držby činila přibližně 3 měsíce. Zároveň bude v roce 2026 pokračovat v pronájmu bytu. Vzniká mu povinnost podat daňové přiznání (a pokud ano, za který rok – 2026, s podáním v roce 2027)? Má příjem z prodeje cenných papírů a z pronájmu vliv na možnost setrvání v paušálním režimu? Paušální režim Může podnikatel v současné době zůstat v paušálním režimu, nebo je povinen z tohoto režimu vystoupit z důvodu jiných druhů příjmů (pronájem, cenné papíry)? Struktura příjmů v daňovém přiznání Pokud je podnikatel povinen podat daňové přiznání, je správné chápat, že: • musí uvést veškeré své příjmy, tj.: příjmy z podnikání (např. 1 500 000–1 600 000 Kč), příjmy z pronájmu, příjmy z prodeje cenných papírů; • daň se vypočítá z celkového souhrnu příjmů; • je nutné podat přehledy: na finanční úřad, na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovnu?

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Podnikatel, starobní důchodce, přerušil – v podstatě ukončil – podnikatelskou činnost k 1. 1. 2025. V r. 2025 měl ještě tyto příjmy: úhrady vystavených faktur z prosince a prodej vozu zařazeného v podnikání. Kam patří tyto příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za r. 2025? Vedl daňovou evidenci.

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Plátce DPH vedoucí daňovou evidenci si koupil vůz v r. 2022 za 535 000 Kč. Nikdy ho neodpisoval a v r. 2025 ho prodal za cenu 500 000 Kč. Na prodej vystavil fakturu a odvedl DPH. Za rok 2025 si může dát do nákladů polovinu odpisu? Vychází to na 14 000 Kč. Pak bude zůstatková cena vozu vycházet na 521 000 Kč, ale on si může uplatnit pouze 500 000 Kč, tj. max. částku, za kterou vůz prodal - je to tak? Daň z příjmů pak tedy žádnou z této operace platit nebude - příjem z prodeje vozu se bude rovnat zůstatkové ceně?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Vím, že státní příspěvek na penzijní připojištění již starobní důchodci nedostávají, ale dočetla jsem se, že od 1. 7. 2024 si může pracující starobní důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod a pobírá jej, odečítat vlastní příspěvky na penzijní připojištění v plné výši (vše až do částky 48 000 Kč/rok). Znamená to, že se ho netýká omezení daňové výhody příspěvku až z částky nad limitem 1 700 Kč? Platí to i pro rok 2025?

Manžel podniká jako OSVČ, je čtvrtletní plátce DPH a vede daňovou evidenci a příští rok by chtěl odejít do předčasného důchodu a podnikání předat synovi, který v tomto oboru taky podniká, není plátce DPH a výdaje uplatňuje procentem z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nemá žádný majetek, zásoby. To by znamenalo, že syn by vedl daňovou evidenci a stal se plátcem DPH. Šlo by na základě smluv mu darovat majetek, zařízení a zásoby, aby to bylo prokazatelně vyjmuto z daňové evidence a tím ukončit manželovo podnikání. Syn by musel zaplatit darovací daň, jde o přímou linii, takže tuším osvobozeno, pak by si musel přepsat veškeré dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Jedná se o fyzickou osobu, plátce DPH, podniká v zemědělství dle § 7. Pronajímá bytové i nebytové prostory v § 9, dále pronajímá stroje a osobní automobily svému s.r.o. - taktéž v § 9 (přecházel z FO na s.r.o., proto pronájem veškerého vybavení a aut). Nyní se mu naskytlo pronajmou na víkend veterána, kterého nemá v majetku, pronájem tedy bude danit v § 9 - musí fakturu vystavit s dph, když je plátcem? Pokud by se jednalo o opakovaný pronájem, musel by založit živnost a danit v § 7? Protože v žádném případě nechceme veterána vkládat do obchodního majetku, výdaje uplatňuje skutečné.