Základ daně z příjmů fyzických osob

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Srovnání zobrazení mezd v daňové evidenci a účetnictví ukazuje zásadní rozdíl v časovém okamžiku, kdy se náklady či daňově uznatelné výdaje promítají do základu daně z příjmů. Zatímco v účetnictví se mzdové náklady a související zákonné odvody zachycují již při jejich zúčtování, v daňové evidenci mají dopad až v okamžiku skutečné úhrady závazků. Tato odlišnost může vést k časovému posunu mezi jednotlivými zdaňovacími obdobími, zejména u mezd vyplácených za prosinec. V článku jsou tyto rozdíly představeny na praktických příkladech zúčtování mezd a souvisejících odvodů. Správné pochopení obou přístupů je klíčové pro podnikatele, aby zajistili nejen správné vykázání nákladů, ale i daňovou účinnost odvodů v souladu s právní úpravou.

Vím, že státní příspěvek na penzijní připojištění již starobní důchodci nedostávají, ale dočetla jsem se, že od 1. 7. 2024 si může pracující starobní důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod a pobírá jej, odečítat vlastní příspěvky na penzijní připojištění v plné výši (vše až do částky 48 000 Kč/rok). Znamená to, že se ho netýká omezení daňové výhody příspěvku až z částky nad limitem 1 700 Kč? Platí to i pro rok 2025?

Manžel podniká jako OSVČ, je čtvrtletní plátce DPH a vede daňovou evidenci a příští rok by chtěl odejít do předčasného důchodu a podnikání předat synovi, který v tomto oboru taky podniká, není plátce DPH a výdaje uplatňuje procentem z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, nemá žádný majetek, zásoby. To by znamenalo, že syn by vedl daňovou evidenci a stal se plátcem DPH. Šlo by na základě smluv mu darovat majetek, zařízení a zásoby, aby to bylo prokazatelně vyjmuto z daňové evidence a tím ukončit manželovo podnikání. Syn by musel zaplatit darovací daň, jde o přímou linii, takže tuším osvobozeno, pak by si musel přepsat veškeré dodavatelsko-odběratelské smlouvy.

Jedná se o fyzickou osobu, plátce DPH, podniká v zemědělství dle § 7. Pronajímá bytové i nebytové prostory v § 9, dále pronajímá stroje a osobní automobily svému s.r.o. - taktéž v § 9 (přecházel z FO na s.r.o., proto pronájem veškerého vybavení a aut). Nyní se mu naskytlo pronajmou na víkend veterána, kterého nemá v majetku, pronájem tedy bude danit v § 9 - musí fakturu vystavit s dph, když je plátcem? Pokud by se jednalo o opakovaný pronájem, musel by založit živnost a danit v § 7? Protože v žádném případě nechceme veterána vkládat do obchodního majetku, výdaje uplatňuje skutečné. 

Jak fyzická osoba zdaňuje kurzový zisk z domluveného forwardového obchodu na směnu měn, např. USD /CZK. Forward je domluven 6 měsíců předem a v okamžiku jeho provedení je kurz vyšší než kurz ČNB a vznikne příjem více než 100 000 Kč. Jak tento příjem fyzická osoba zdaní?

OSVČ přešla od 1. 1. 2025 z daňové evidence na vedení účetnictví. V roce 2024 (ještě v režimu daňové evidence) uhradila zálohu na zboží ve výši 200 000 Kč. Tato částka byla v roce 2024 uplatněna jako daňově uznatelný výdaj podle zásady zaplacení. V roce 2025, již při vedení účetnictví, byla obdržena konečná faktura na zboží ve výši 383 107 Kč v režimu přenesené daňové povinnosti (DPH ř. 10 a 43). Chtěli bychom se ujistit, jaký je správný postup: Je správné zaúčtovat celou částku 383 107 Kč jako náklad na účet 504 v roce 2025, když ke spotřebě došlo právě v tomto roce, a záloha z roku 2024 se do účetnictví nepřenáší? Jakým způsobem se má řešit skutečnost, že částka 200 000 Kč byla již uplatněna jako daňový výdaj v roce 2024 v daňové evidenci? Stačí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP a zvýšit základ daně v přiznání k dani z příjmů FO o 200 000 Kč na řádku 101 Přílohy č. 1?

OSVČ, daňová evidence, přerušil k 31. 12. 2024 živnost a od 1. 1. 2025 je pouze pronajímatelem a příjmy bude danit v § 9 ZDP. Za rok 2024 jsme udělali úpravy základu daně dle § 23 odst .8 písm. b) bod 2. Zvýšili jsme o pohledávky, snížili o dluhy ze samostatné činnosti. OSVČ je plátcem DPH, takže veškeré úpravy byly provedeny bez DPH. Bylo to takto správně?

Podnikatel, fyzická osoba, vede paušální výdaje, k 31.12.2024 ukončil podnikání. K 31.12.2024 eviduje neuhrazenou vydanou fakturu ve výši Kč 100 000,--. Ta mu byla uhrazena v roce 2025. Dle výkladu by měl v daňovém přiznání za rok 2024 dodanit pohledávku podle § 23 ZDP. 1. Znamená to tedy, že k danému příjmu nebude moct uplatnit paušální výdaje a zdaní celých 100 000 Kč? 2. Jak to bude s přehledem na okresní správu a zdravotní pojišťovnu? Patří tato dodaněná pohledávka do vyměřovacího základu daně pro zdravotní a sociální pojištění? Příklad: Příjmy z podnikání 1 000 0000, 40 % paušální výdaje , základ daně je tedy 600 tis. Kč. Má neuhrazenou pohledávku ve výši 100 tis. Kč. Pro účely daňového přiznání provedu dodanění pohledávek ve výši 100 tis. Kč, dílčí základ dane dle § 7 je Kč 700 000,--. Pro účely vyměřovacího základu pro pojistné vycházím ze základu daně 600 nebo 700 tis. Kč?

V roce 2023 byla klientovi způsobena škoda: nezjištěným způsobem získal pachatel přístup k bankovnímu účtu a odeslal několik částek na různé účty, ze kterých byla hotovost přes bankomat okamžitě vybrána. Až v roce 2024 Policie ČR uzavřela případ jako škodu způsobenou neznámým pachatelem a případ byl odložen, tudíž škoda daňově uznatelná. Klient nadále vedl spor s bankou a upozorňoval, že vinu nese banka, jelikož tyto transakce nebyly klientem potvrzeny a částky i účty byly velmi odlišné než pravidelně prováděné platby z běžného účtu. V roce 2025 uzavřela banka s klientem Dohodu o narovnání a rozhodla banka polovinu této hotovosti vrátit na účet Nevím v kterém období mohu účtovat jako o škodě daňové a náhradě od banky: Rok 2024 – škoda daňová + náhrada od banky jako pohledávka k 31. 12. 2024 nebo Rok 2024 – škoda daňová celá částka, rok 2025 – náhrada do výnosů? 

OSVČ má příjmy z podnikání (§ 7 ZDP), kde uplatňuje skutečné výdaje. Dále pak má příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu soukromého majetku (zde uplatňuje paušální výdaj 30 %). Základ daně dle § 7 ZDP činí 600 000, základ daně dle § 9 ZDP je 350 000 Kč. Oba základy daně uvede do daňového přiznání, odečte dar ve výši 5 000 Kč, základní slevu na poplatníka 30 840 Kč a slevu na dítě 15 204 Kč. Výsledná celková daň vyjde 95 706 Kč. Podnikatel vede podvojné účetnictví. Jak má nyní postupovat z účetního hlediska? V jaké výši má zaúčtovat daň na účet MD 591/D 341 – má do účetnictví promítnout pouze část daně připadající na § 7 ZDP? Pokud ano, podle jakého klíče má v účetnictví „přidělit“ slevy na dani k jednotlivým základům daně? Bude nutné výslednou daň finančnímu úřadu zaplatit 2 částkami ze 2 bankovních účtů tak, aby bylo odděleno podnikání od pronájmu? Jak to bude s následnou platbou záloh (celková výše, zaúčtovaní v účetnictví – na jaký účet a v jaké výši, způsob jejich úhrady (firemní nebo soukromý účet)? 

OSVČ, lektorka jazyků, uplatňuje paušální výdaje. OSVČ má v plánu nastoupit na mateřskou dovolenou k 31. 5. 2025 a přerušit k tomuto datu živnost, předpoklad je 6 měsíců. Její klienti mají zpravidla předplacené balíčky na 10 lekcí. Pokud by lektorka nemohla např. ze zdravotních důvodů svých nebo klientů některé předplacené lekce odučit do 31. 5. 2025, bude klientům adekvátní část úhrad vracet. Za normálních okolností se neodučené lekce přesouvají do dalšího období, ale vzhledem k přerušení živnosti toto nebude možné. Lze vystavit klientům dobropis k 31. 5. 2025, ale uhradit ho z účtu lektorky až v době, kdy bude podnikání přerušené (např. 2. 6. 2025)? Budou tyto vrácené úhrady v době přerušení živnosti snižovat zdanitelný příjem za rok 2024 nebo ne? Může zde vzniknout i nějaký jiný problém? 

V roce 2021 jsem zakoupil pozemky za 3 012 000 Kč plus 140 000 Kč za převod práv souvisejících s vlastnictvím pozemku. Jednalo se o poplatek, který původní majitel platil obci za zřízení přípojek (elektro, voda, plyn, kanalizace). Dohromady tedy 3 152 000 Kč. Pozemky jsem prodal v únoru 2024 za 4 400 000 Kč - náklady za služby realitní kanceláři činily 159 720 Kč. Zisk tedy byl následovně, prodejní cena - služby za realitní kancelář - kupní cena - cena za převod práv = 1 088 280 Kč. V roce 2024 jsem zakoupili nový byt za 5 400 000 Kč, hypotéka činila 2 750 000 Kč. Investice do nového bytu z prostředků nabytých z prodeje pozemků byla 400 000 Kč. Ostatní použité prostředky, jsou všechny prostředky z prodeje bytu (2 250 000 Kč) od manželky, která byt dostala od rodičů, byt byl ve vlastnictví družstva, převedla ho na sebe, ale také nesplnila podmínky pro osvobození od daně, nicméně všechny nabyté prostředky z jejího bytu budou tedy investovány do koupě nového bytu. V novém zakoupeném bytě jsme ještě investovali do opravy kuchyně, tato investice byla 300 000 Kč. Je správný výpočet základu daně na částku 388 280 Kč? Je možné základ daně ještě nějak ponížit? 

Je možné uplatnit odpočet úroků z půjčky, pokud je účelem pořízení fotovoltaiky? Jedná se o rodinný dům, ostatní podmínky (vlastnictví, účastník smlouvy atd.) jsou splněny. 

Fyzická osoba, plátce DPH měla v obchodním majetku dva počítače z roku 2019. Jeden v pořizovací ceně 30 000 Kč (byl ve výdajích roku 2019) a druhý v pořizovací ceně 100 000 Kč (již plně daňově odepsán, zůstatková cena je nulová). V roce 2024 oba počítače daroval škole jako nepeněžní dar. Došlo k ocenění na základě srovnatelné věci na internetu. První počítač má hodnotu 10 000 Kč a druhý počítač má hodnotu 35 000 Kč. Celkem tedy nepeněžní dar ve výši 45 00 Kč. Z této částky bude shora odvedeno DPH a 45 000 Kč si fyzická osoba uplatní v daňovém přiznání jako odečet daru dle § 15 ZDP (do 30% ZD). Musí ještě udělat nějakou úpravu daně?

Zaměstnanec má hypotéku na rodinný dům už 10. rok a po celou dobu uplatňuje hypoteční úroky. V roce 2024 refinancoval a zároveň přikoupil investiční byt. Takže hypotéka řádně narostla. Vzhledem k tomu, že bytovou potřebu naplňuje pouze původní rodinný dům tak mám dotaz jak postupovat. Napadá mě rozdělit částku hypotéky připadající na původní rodinný dům a na nový investiční byt. A ve stejných procentech pak rozdělovat i úroky z hypotéky. A uplatnit pouze ty připadající na rodinný dům splňující bytovou potřebu. Je toto navrhované řešení správné nebo jak postupovat? Při takovéto změně hypotéky stále platí limit 300 000 Kč, protože je bytová potřeba obstarána před 1. lednem 2021?

Občan podepsal smlouvu na hypotéku v 4/2024, první platba odešla v 6/2024, kdy podepsal kupní smlouvu na byt. V bytě měl od začátku trvalé bydliště. V potvrzení od banky má částku úroků za r. 2024 ve výši 107 000 Kč. Může si v DPFO uplatnit 7/12 z limitu 150 000 Kč, nebo 7/12 ze skutečně uhrazených úroků?