Základ daně z příjmů právnických osob

V březnu letošního roku nám dodavatel dodal zboží za 15 000 Kč bez dokladu a bez toho, aniž bychom to zaplatili. Není žádná faktura, dodavateli jsme se nejprve dovolali a tvrdil, že doklad dodá později atd. V současné době nám již telefon nebere. Zboží jsme v březnu 2025 napříjemkovali na účty MD 132/D 131 v cenách obvyklých od tohoto dodavatele. Zboží jsme již prodali. A teď mi zůstává toto zboží na účtu 131 (pořízení). Uvažuji správně, že bych měla zboží v přiznání DPPO 2025 zdanit jako dar - tedy MD 131/D 648? A co když nám příští rok pošle dodavatel fakturu? Musím udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2025 anebo až v roce 2026 (pokud pošle fakturu)? 

Společnost dosud neuhradila závazek z titulu první části zádržného, které bylo splatné v roce 2022 na pořízení dlouhodobého závazku – jde konkrétně o výstavbu budovy určené k budoucímu pronájmu. Druhá část zádržného bude splatná po skončení záruční doby dle smlouvy o dílo. Jak dodanit tento závazek z pohledu daně z příjmů? Závazek je součástí pořízení dlouhodobého majetku, který byl zařazen v roce 2023.

Veřejně prospěšný poplatník, zapsaný spolek, který poskytuje převážně sociální služby pro osoby se zdravotním postižením uplatňuje snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V současné době rozšiřuje své služby o poskytování zdravotních služeb, které snížení základu daně dle uvedeného ustanovení znemožňují. Existuje nějaká možnost, jak uvedenou daňovou výhodu neztratit (například rozdělením na hlavní a vedlejší činnost), nebo bude nutné poskytování zdravotních služeb provozovat v rámci jiného ekonomického subjektu?

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Jak zaúčtovat vystavený opravný daňový doklad k faktuře z minulého roku? Sníží se v aktuálním roce výnosy nebo budou nedaňové?

Firma, s. r. o., plátce DPH, měla v účetnictví neuhrazenou pohledávku z roku 2019. V roce 2022 tuto pohledávku odepsala do nedaňových nákladů. V roce 2025 došlo k zaplacení této vyřazené pohledávky. Jak máme v roce 2025 zaúčtovat platbu?

Česká společnost poskytla půjčku jiné české společnosti. Jaakým způsobem se má postupovat při účtování úroků – mají se časově rozlišovat a účtovat každoročně, nebo je možné je účtovat jednorázově po několika letech? Považují se úroky považují za zdanitelný příjem již v období jejich časového rozlišení, nebo až při skutečném inkasu?

Jsme česká s. r. o. patřící do mezinárodní korporátní skupiny. Účetní měnou je CZK. Audit i daně jsou vedeny dle české legislativy. Reporting do skupiny dle IFRS. Jaké máme možnosti použití kurzů pro přepočet cizoměnových pohybů? Můžeme použít kurz Evropské centrální banky a co pro to třeba udělat, abychom mohli kurzy ECB použít – z hlediska zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů a zákona o DPH.

Společnost účtovala v letech 2023 a 2024 výnosy na základě chybného výpočtu (chybně uvedená výměra plochy ve smlouvě). V roce 2025 se na tuto skutečnost přišlo a společnost vystavila opravný daňový doklad. Protože je částka pro společnost významná, a nechce, aby došlo ke zkreslení HV aktuálního roku, účtuje tuto opravu prostřednictvím účtů VK – Jiný hospodářský výsledek minulých let (účet 426 a účet DPH / závazek). „Nadhodnocené“ výnosy byly v roce 2023 a 2024 řádně zdaněny daní z příjmu PO a daň zaplacena. Společnost se proto rozhodla, že by chtěla tuto navíc odvedenou částku daně vrátit. Je nutné podávat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2023 a 2024, nebo je možné toto řešit až v daňovém přiznání v roce 2025 prostřednictvím nějakého řádku? Např. č. 112 (s odkazem na § 23 odst. 3 písm. c)?

S.r.o. nyní v 8/2025 přišla faktura z roku 2024, kterou nezaplatila. Někde se zatoulala v e-mailové poště. Jedná se o částku kolem 10.000,- Kč. DPH si dodatečně vynárokujeme. Jedná se o službu, tak jsme ji zaúčtovali na 518/321. Dodatečné daňové přiznání DPPO na snížení daňové povinnosti za rok 2024 nechceme podávat. Na kterém řádku v daňovém přiznání DPPO za rok 2025 se tento náklad vyloučí - na ř. 30 DAP?

Právnická osoba má v bance zřízené investiční portfolio - individuální strategie, kde banka v rámci asset management nakupuje na českém i zahraničním trhu, mj. i dluhopisy (emitenti z různých států EU i USA). V měsíčních výpisech z porfoliového účtu jsou uvedeny nákupy dluhopisu, případné jejich prodeje a připsané úroky. Z pohledu účetnictví a následného zdanění tvrdíme, že je nutné znát prospekt dluhopisu, předepisovat úroky do výnosů bez ohledu na jejich úhradu apod. Banka tvrdí, že tyto informace nejsou potřeba, že úroky se účtuji tak, jak jsou hrazeny. Prosím o informaci, jak k tomuto v rámci účetnictví přistupovat. Druhá otázka je zdanění. Je správný postup, že úroky z dluhopisů z ČR ani ze zahraničí (krom tzv. státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny) nejsou zdaněny srážkovou daní a zdaňují se tak v obecném základu daně z příjmů PO. 

Budeme se věnovat identifikovaným osobám. Stručně řečeno, identifikované osoby jsou subjekty, které nejsou běžnými plátci DPH (např. nemají povinnost přiznávat DPH pravidelně), ale přesto jsou pro účely DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), evidovány a registrovány u správce daně. Jsou to osoby povinné k dani, registrované k dani z přidané hodnoty buďto ze zákona, anebo dobrovolně.

V minulém příspěvku jsme se věnovali obecným ustanovením zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH “), dnes budeme pokračovat. Navážeme ustanovením o obratu v tuzemsku. Dnešní příspěvek se zaměřuje na novelu v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) v platném znění od 1. 1. 2025. Konkrétně se zaměřuje na změny týkající se obratu v tuzemsku a režimu pro malé podniky (SME). Byla upřesněna pravidla pro určování obratu v tuzemsku, který zahrnuje úplatu za zdanitelné plnění, osvobozené plnění s nárokem na odpočet daně a další specifické případy. Důraz je kladen na podmínky pro využívání režimu SME, zejména pro osobu povinnou k dani se sídlem v České republice, včetně limitu obratu ve výši 2 milionů korun. Nově byl stanoven i pojem úplaty, která se považuje za součást obratu.

Firma bude v roce 2025 vyúčtovávat smluvní pokuty za roky 2022–2024. Jak mám zaúčtovat tyto smluvní pokuty, zda na účet 426 a mohu tyto pokuty zdanit v daňovém přiznání za rok 2025?

Od 1. 1. 2024 začaly platit změny v oblasti uplatňování DPH na kávu, které mají dopad na spotřebitele i podnikatele. Ať už kupujete kávu jako produkt v obchodech nebo ji objednáváte v rámci stravovací služby, je důležité znát nová pravidla. Jak přesně budou tyto změny aplikovány v praxi a jaký dopad mají na různé formy prodeje kávy? Dozvíte se také, jak je to se sazbou daně a pravidlem v oblasti nápojů – sazba je totiž rozdílná pro kávu dodávanou jako nápoj a jako součást stravovací služby.

Dnes se vrátím k novele zákona o dani z přidané hodnoty , věnovat se budu daňovým subjektům. S ohledem na skutečnost, že novela je skutečně rozsáhlá, zvolil jsem dnes netradiční formu příspěvku. Daný paragraf popisuje, kdy a za jakých podmínek se osoba stává plátcem daně. Klíčové body: – Hranice obratu: 2 000 000 Kč (základní limit) a 2 536 500 Kč (vyšší limit). – Volitelnost registrace: Osoba se může dobrovolně zaregistrovat jako plátce – podá přihlášku k registraci. – Typ plnění: Důležité je, zda osoba uskutečňuje plnění, u kterých má nárok na odpočet daně. – Opětovné stání se plátcem: Pokud osoba přestala být plátcem, může se znovu stát plátcem, pokud splní stanovené podmínky.

Společnost A s.r.o. a B s.r.o. má dva stejné společníky - fyzické osoby. Společnost A bude prodávat společnosti B administrativní budovu na základě kupní smlouvy ve výši 22 mil. Kč. V kupní smlouvě bude dohodnut splátkový kalendář na úhradu kupní ceny. Splátky budou rozděleny po dobu 15 let. Je možné takto definovat podmínku úhrady kupní ceny nebo by ze strany finančního úřadu mohlo být rozporováno, že se jedná u společnosti B o bezúplatný příjem a měl by být zvýšen základ daně ve výši tržně obvyklého úroku a u společnosti A by mohlo být požadováno zvýšení základu daně z titulu chybějících výnosových úroků?

Spolek založený dvěma manželi, kteří mají své s. r. o., oba jsou v tomto s. r. o. společníci a jednatelé a zároveň ve spolku jsou oba manželé statutárními orgány. Chtějí spolek částečně financovat ze své s. r. o. formou darů. Budou tyto dary poskytnuté od s. r. o. do spolku daňově uznatelné u s. r. o., když se jedná o spojené osoby? Konkrétně by to probíhalo tímto způsobem: s. r. o. prodává zboží, u kterého stanoví, že z každého prodaného kusu půjde určitá finanční částka spolku, tedy forma daru. Dále bude spolek financován také z dotací a grantů, bude provozovat i vedlejší hospodářskou činnost. Předmět činnosti spolku jsou sociálními projekty. A pokud spolek zakoupí ze svých prostředků zdravotní pomůcku, např. invalidní vozík, nemocnému dítěti, tedy spolek do nákladů zaúčtuje fakturu za tuto pomůcku a vystaví darovací smlouvu zákonnému zástupci obdarovaného dítěte, čímž bude mít potvrzeno, že vozík byl použit na činnost, pro kterou byl spolek založený, je tento postup správný?

Honební společenstvo pronajímá honitbu mysliveckému sdružení. Jiné příjmy nemá. Je veřejně prospěšný poplatník, protože pronajímá honitbu pouze mysliveckému sdružení. Jak je to se zdaněním s využitím § 20´odst. 7 ZDP. Prosím o vysvětlení na příkladu: HV 2023 + 10 000 Kč, odloženo dle § 20 ZDP, HV r. 24 + 20 000 Kč. V roce 2025 musíme 10 000 Kč dodanit? Na jakém řádku přiznání se uvádí?

Jak je to s uplatněním daňové ztráty v případě přeměny společnosti, konkrétně odštěpení sloučením? V daném případě se společnost A odštěpila sloučením k 1. 1. 2024 do společnosti B, které vyšla v předchozím roce 2023 daňová ztráta. Nicméně předmět podnikání byl u obou společností jiný. Po odštěpení jsou ve společnosti tedy oba předměty podnikání. Vlastnická struktura zůstala stejná, jelikož obě společnosti měly stejného majitele. Můžeme si v daňovém přiznání za rok 2024 u společnosti B uplatnit daňovou ztrátu, přestože máme nyní dva různé předměty podnikání?