Zápůjčka

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu nějaká povinnost pro jednatele, případně jiná povinnost? 

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

Česká s.r.o. má velký dluh před společníkem. Existuje nějaký způsob se zbavit toho dluhu? V pokladně a na účtech společnost peníze nemá, žádné zásoby. 

S.r.o. půjčuje finanční prostředky formou zápůjček. Musí mít firma na tuto činnost živnostenské oprávnění nebo povolení od ČNB??

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?

S.r.o., plátce DPH, by chtěla ukončit podnikání. Na skladě zůstaly neprodejné zásoby cca 500 000 (účet 112). Aktiva firmy jsou 500 tis. Pasiva: účet 365 (půjčka od společníka 2 mil) a na účtě 429 je -1 500 000. Na ostatních účtech jsou minimální částky. Ze zásob odvedeme DPH. Jak to bude s daní z příjmů? Jakým způsobem se bude sro likvidovat? Je to rodinné sro. Bude muset zaplatit srážkovou daň 15 % a z jaké částky?

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

Zaměstnanec s. r. o. poskytl společnosti, která ho zaměstnává, půjčku. Platí pro zaměstnavatele nějaká povinnost z hlediska daní?

Firma eviduje na účtu 365 částku vkladů společníka (závazek). Lze tento závazek účetně převést na účet 413 kapitálové fondy, nebo tomu předchází nějaké další kroky?

Společník si z vlastní společnosti půjčí peníze na krátkodobou vypomoci. Během šesti měsíců danou půjčku vrátí do společnosti, ale v jiné měně. Původně půjčka byla v EUR a vratku společník provede v CZK. Je to takto možné zaúčtovat?

Společnosti s.r.o. byly poskytnuty půjčky na provoz od společníků (jedná se o akciovou společnost vedoucí účetnictví a také o fyzickou osobu účtující v daňové evidenci). V roce 2021 a v roce 2022 vznikly z půjček úroky, které byly uhrazeny až v roce 2024. Postupujeme správně, když nezaplacené úroky z půjček od akciové společnosti, která vede účetnictví, účtujeme do nákladů již v roce 2021 a 2022 a nezaplacené úroky z půjček od fyzické osoby budeme účtovat do nákladů až v roce zaplacení, tedy v roce 2024?

Fyzická osoba je majitelem budovy, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt občanské vybavenosti. Tento objekt pronajímá s. r. o. (FO je společníkem a jednatelem), která je plátcem DPH a v objektu provozuje služby fitness. V nájemní smlouvě má souhlas s technickým zhodnocením této budovy. S. r. o. je investorem výstavby na této budově - přístavby 2 pater malometrážních bytů (splňují podmínku sociálního bydlení). Záměrem majitele je po kolaudaci nemovitost prodat. Spol. s r.o. uplatňuje při výstavbě DPH na vstupu (materiál 21 %, stavební práce s PDP 12 %), TZ vedeno na účtu 042. Po kolaudaci bude ukončena nájemní smlouva a dle ustanovení ve smlouvě dojde k finančnímu vypořádání technického zhodnocení. Jakým způsobem má postupovat spol. s.r.o. (účtování, DPH)? Lze vypořádání započítat s půjčkou jednatele do s. r. o. (který je zároveň vlastníkem budovy) a neuhrazeným nájmem? Jakým způsobem bude vyrovnání danit FO v případě, že vyrovnání překročí hodnotu půjčky a započteného nájmu (pokud lze tímto způsobem vzájemné pohledávky a závazky vyrovnat)? 

Jednatel a společník s. r. o. by chtěl úročit prostředky na firemním účtu v cizí měně, právnické osobě to v ČR banky nenabízejí, ale fyzické ano. Tak vymyslel, že si převede EUR na soukromý účet, aby získal úroky, které mu banka zdaní. V případě půjčky jednateli bychom měli z hlediska firmy chtít po jednateli úroky v běžné výši, tak mám dotaz, jestli je něco takového možné a jaká je v tomto případě běžná výše? Protože je zcela jasné, že běžná výše úroků v Kč bude určitě mnohem vyšší než získá úročením EUR. Ale mu je líto nechat EUR ležet jen tak ladem. A chce je vrátit do firmy, nechce je pro sebe. Jaké jsou daňové dopady?

Mateřská společnost (s. r. o.) půjčila své slovenské 100% dceřiné společnosti (s. r. o.) půjčku ve výši 400 000 EUR. Tuto půjčku by mateřská společnost dceřiné ráda odpustila, jelikož není v silách dceřiné společnosti půjčku splatit. Půjčka byla sjednána bezúročně, mateřské společnosti plynou každý měsíc příjmy z činnosti, které vykonává slovenská (dceřiná) společnost. Pokud by došlo k prominutí dluhu mezi společnostmi, jak se bude o zůstatkové ceně dlužné půjčky účtovat a jaký vliv to bude mít na náklady/výnosy obou společností? Někde jsem četla, že na straně mateřské společnosti by se jednalo o nedaňový náklad, na straně dceřiné společnosti o zdaňovaný výnos, což mi přijde nespravedlivé.

Zápůjčka peněz společníkem vlastnímu s. r. o. může být bezúročná a nedaní se ani na jedné straně. Jak by to ale bylo naopak? Společnost by poskytla zápůjčku určité finanční částky svému společníkovi. Bude to mít nějaký daňový dopad?

V rámci skupiny jsme půjčili v 03/2024 německé společnosti peníze. K 31. 12. 2024 nebyla půjčka splacena, byl tedy vypočítán úrok ve výši 20.410,27 EUR a ten nám byl 20. 12. 2024 uhrazen. Vyplývají nám z tohoto příjmu nějaké povinnosti? Např. srážková daň ve výši 15 %? 

Společnost s r. o. má ve své evidenci půjčky vůči společníkovi (bezúročné). Společnost s r. o. nemá na vrácení těchto půjček, které společník poskytl do společnosti. Společnost s r. o. vlastní několik nemovitostí. Je možné nechat tyto nemovitosti ohodnotit do tržní ceny a půjčky společností započítat (tím splatit) s tržní hodnotou nemovitostí? Tím by se stal novým majitelem některých nemovitostí společník společnosti. Společnost s r. o. je plátce DPH. Společník dále podniká také jako OSVČ, kde je plátce DPH. Půjčky nesouvisí s podnikáním OSVČ, byly poskytnuty ze soukromých zdrojů. Je to takto možné, nebo jsou nějaká další úskalí? Jak to bude z pohledu DPH? Jak to bude z pohledu daně z příjmů společnosti s r. o.?

Česká mateřská společnost (s. r. o.) půjčuje slovenské dceřiné společnosti peníze formou zápůjčky na obchodování v eurech. Jak zaúčtovat stav ke konci roku, kdy dceřiná společnost eviduje přijatou půjčku ve výši 450.000 EUR, ale mateřská společnost, jelikož musí účtovat v Kč, eviduje půjčku ve výši 11.280.000 Kč? Při přepočtu kurzem ČNB, který mateřská společnost používá, je stav zápůjčky u mateřské společnosti 447.886 EUR (vypočteno 11.280.000 / 25,185). Mezi českou a slovenskou společností vznikl nesoulad ve výši 2.114 EUR, tj. 53.241 Kč). Musí mateřská společnost tuto částku zaúčtovat do výnosů jak kurzový rozdíl při přecenění půjčky do výnosů na účet 663, nebo je nějaká jiná možnost, jak zaúčtovat, nebo vůbec neúčtovat a nepřeceňovat, aby se rozdíl nemusel počítat do výnosů mateřské společnosti?