Zápůjčka

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Společnost ABC s.r.o. má dva společníky A a B, oba mají 50 % podíl. Společník A půjčil do společnosti 8 mil. Kč. Společnost ABC s.r.o. má vykázanou ztrátu ve výši Kč 7,5 mil. Kč. Společník A prodá svůj podíl společníkovi B za 100 tis. Kč. Zároveň se vzdá své pohledávky za 8 mil. Kč ve prospěch společníka B. Vzniká společníkovi B majetkový prospěch, bude muset příjem z postoupené půjčky zdanit? V jaké výši?

Společník zapůjčil částku 2 mil. Kč do své s. r. o. CCC (historicky již v roce 2000) při založení této společnosti. V roce 2025 obdržel od své s. r. o. BBB půjčku ve výši 10 mil. Kč. Celá transakce má delší časový vývoj.    Nyní by chtěl částku 2 mil. Kč započíst s dluhem 10 mil. Kč tak, aby dlužil své s. r. o. BBB jen částku 8 mil. Kč.

Občan České republiky poskytl půjčku české společnosti. V roce 2026 mu budou vyplaceny úroky z této půjčky. Nemá žádné jiné zdanitelné příjmy. Pokud roční příjem z úroků nepřesáhne 50 000 Kč, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání za rok 2026 (podávané v roce 2027)? Pokud příjem z úroků přesáhne 50 000 Kč, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání? Prosím také o upřesnění, zda se na tyto úroky vztahuje srážková daň, nebo zda je nutné je vždy zahrnout do daňového přiznání podle § 8 ZDP?

Mateřská a. s. poskytla v minulých letech své dceřiné s. r. o. (vlastnictví 100 %) půjčku na nákup nemovitosti. Jedná se řádově o cca 10 mil. Kč. Půjčka byla poskytnuta jako bezúročná. Protože se jedná o půjčku společníka do společnosti, dle našeho názoru nevznikl nikomu z této skutečnosti majetkový prospěch a nedošlo tedy k žádným daňovým dopadům. V roce 2025 se strany dohodly na tom, že bude vypracován dodatek smlouvy a půjčka bude od 1. 1. 2025 úročena obvyklým úrokem. Existují nějaké skutečnosti, které by výše uvedenému postupu bránily? Budou úroky u dceřiné s. r. o. daňově uznatelné?

Jednatel s. r. o. za doby trvání manželství vkládal do s. r. o., které vlastnila jeho manželka, peníze na účet . Takto do společnosti vložil postupně cca 1 milion. Tyto peníze pocházely ze společného vlastnictví manželů, v účetnictví byly vedeny jako půjčka společníka do s. r. o. Nyní se tito manželé rozvedli, manžel jako jednatel odstoupil z funkce. Při rozvodu se otázka těchto peněz neřešila, sro bylo celé roky ve ztrátě a tyto peníze již v něm nejsou. Jak nyní nahlížet na tyto peníze vedené na účtu 365 z hlediska účetního i daňového, mění se něco rozvodem?

Spolek (z. s.) zabývající se sportovní činností obdržel v minulosti peněžní zápůjčku od fyzické osoby. V r. 2025 došlo k úmrtí této fyzické osoby – věřitele. Dědicové přihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky v dědickém řízení a přejdou na ně práva zemřelé osoby (věřitele) k této pohledávce.a) Pokud by se dědicové rozhodli k prominutí dluhu ze strany spolku, jaké to má pro spolek daňové souvislosti? Spadal by výnos z prominutí dluhu do hlavní nebo vedlejší činnosti spolku?b) Dědicové by uzavřeli smlouvu o poskytnutí peněžního daru na sportovní činnost tohoto spolku. Spolek by na základě smlouvy o poskytnutí daru zaúčtoval pohledávku za dárci (dědici), ale k faktickému převodu peněz by nedošlo a spolek by provedl zápočet dluhu ze zápůjčky a pohledávky z daru. Vyplynuly by z tohoto řešení nějaké daňové povinnosti pro spolek? Dědicové nepřihlásí pohledávku z uvedené zápůjčky do dědického řízení. Práva zemřelé osoby k pohledávce z titulu zápůjčky na nikoho nepřejdou. V jakém okamžiku může spolek uvedenou zápůjčku odúčtovat ze svého účetnictví?

Jednatel firmy ke konci roku předložil doklady, které uhradil z vlastních prostředků, k proplacení. Také má výdaje firemní kartou, u kterých nedoložil daňový doklad, který ztratil. Doklady z vlastních prostředků jsou v cizí měně EUR a platby, ke kterým nemáme daňový doklad od jednatele jsou v CZK. Můžeme započíst nedoložené platby proti dokladům uhrazeným z vlastních prostředků a doplatit jednateli jen rozdíl? Při proplácení dokladů v EUR bych použila kurz dle interní směrnice, tj. denní, tedy kurz v den proplacení dokladů. Je to správně? 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby, nerezidenta České republiky. Jaký je správný postup ve vztahu ke srážkové dani z těchto úroků? Musí být srážková daň vypočtena a odvedena až v okamžiku skutečné výplaty úroků fyzické osobě, nerezidentu České republiky, tj. například v lednu 2026, nebo již k okamžiku jejich zaúčtování/vzniku nároku na úroky k 31. 12. 2025? 

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu nějaká povinnost pro jednatele, případně jiná povinnost? 

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

Česká s.r.o. má velký dluh před společníkem. Existuje nějaký způsob se zbavit toho dluhu? V pokladně a na účtech společnost peníze nemá, žádné zásoby. 

S.r.o. půjčuje finanční prostředky formou zápůjček. Musí mít firma na tuto činnost živnostenské oprávnění nebo povolení od ČNB??

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?

S.r.o., plátce DPH, by chtěla ukončit podnikání. Na skladě zůstaly neprodejné zásoby cca 500 000 (účet 112). Aktiva firmy jsou 500 tis. Pasiva: účet 365 (půjčka od společníka 2 mil) a na účtě 429 je -1 500 000. Na ostatních účtech jsou minimální částky. Ze zásob odvedeme DPH. Jak to bude s daní z příjmů? Jakým způsobem se bude sro likvidovat? Je to rodinné sro. Bude muset zaplatit srážkovou daň 15 % a z jaké částky?

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

Zaměstnanec s. r. o. poskytl společnosti, která ho zaměstnává, půjčku. Platí pro zaměstnavatele nějaká povinnost z hlediska daní?

Firma eviduje na účtu 365 částku vkladů společníka (závazek). Lze tento závazek účetně převést na účet 413 kapitálové fondy, nebo tomu předchází nějaké další kroky?