Závazky

Společnost dosud neuhradila závazek z titulu první části zádržného, které bylo splatné v roce 2022 na pořízení dlouhodobého závazku – jde konkrétně o výstavbu budovy určené k budoucímu pronájmu. Druhá část zádržného bude splatná po skončení záruční doby dle smlouvy o dílo. Jak dodanit tento závazek z pohledu daně z příjmů? Závazek je součástí pořízení dlouhodobého majetku, který byl zařazen v roce 2023.

Jak zaúčtovat nepřihlášené pohledávky věřitelů v konkurzu? Skončil termín pro přihlášení pohledávek, kdy pohledávky nepřihlásili všichni věřitelé. Musí se v souladu s § 23 odst. 3 písm. a) bod 11 zvýšit základ daně u dluhu, od jehož splatnosti uplynulo 30 měsíců, a takto postupovat s dalšími dluhy až do ukončení konkurzu? Nebo prohlášením konkurzu byla lhůta pro toto ustanovení zastavena? Jak potom naložit s těmito pohledávkami po ukončení konkurzu? ZDP v § 19 odst. 1 písm. h) řeší jen osvobození z odpisu dluhů při oddlužení nebo reorganizaci. 

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci uzavřela nájemní smlouvu na prostory k podnikání na období 1. 12. 2022–30. 11. 2032. Ve smlouvě je uvedeno: „bod smlouvy 12.4. V případě nedodržení doby trvání smlouvy ze strany nájemce (tj. období od 1. 12. 2022–30. 11. 2032) se nájemce zavazuje k úhradě smluvní pokuty za provedené stavební a zařizovací práce, které byly pronajímatelem provedeny v předmětu nájmu dle požadavků nájemce před předáním předmětu nájmu nájemci. Výše smluvní pokuty je odvozena od termínu ukončení této smlouvy ze strany nájemce, a to následujícím způsobem : jedna desetina z částky 564 865.- Kč (hodnota stavebních a zařizovacích prací dle požadavků nájemce určená pronajímatelem) bude vynásobena počtem zbývajících nedodržených let nájmu. Úhrada smluvní pokuty nebude nárokována v případě, že případné předčasné ukončení této smlouvy bude vyvoláno/zapříčiněno pronajímatelem. Toto však neplatí v případě, že pronajímatel ukončí nájemní vztah dle bodu smlouvy 12.6. toto smlouvy.“ (Pronajímatel vypoví nájemci smlouvu z důvodu neplacení nájmu.) V roce 2025 OSVČ zemřela. Nejsem si zcela jistá, že se jedná o smluvní pokutu, jak je uvedeno ve smlouvě nebo o úhradu technického zhodnocení. Jak by to bylo v případě, že by se jednalo o technické zhodnocení? Dal by se z požadované částky, kdyby ji museli uhradit, uplatnit odpis ve výši 1/2 a zůstatkovou cenu do výdajů? Bylo by možné tuto úhradu smluvní pokuty zahrnout do výdajů zemřelé OSVČ v případě, že by se osoba spravující pozůstalost nedohodla s pronajímatelem o odpuštění pokuty ?

Predikce daní je dnes nezbytnou součástí práce účetních i daňových poradců. Díky ní získává podnikatel nebo firma dostatek času nejen na přípravu finančních prostředků, ale i na případné úpravy podnikatelských záměrů, optimalizaci nákladů či využití zákonných daňových nástrojů. Poradcům naopak přináší příležitost připravit se na budoucí požadavky klienta, vyřešit s ním nejasnosti a naplánovat si harmonogram účetní závěrky.

S.r.o. má jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Základní kapitál s.r.o. je 20000,-Kč. V prvních třech letech od svého vzniku s.r.o. investovala do výrobních prostor a přípravy provozu 3500000,-Kč. Veškeré zdroje získalo s.r.o. výhradně jako bezúročnou půjčku od společníka. První tržby mělo s.r.o. až ve třetím roce. s.r.o. Tedy již od prvního roku mělo záporný vlastní kapitál. Nyní po třech letech má s.r.o. záporný vlastní kapitál ve výši cca 3000000,-Kč. Uvažujeme správně, že v tomto případě může s.r.o. dál běžně fungovat se záporným kapitálem, aniž by byl jednatel povinen prohlásit konkurz?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu nějaká povinnost pro jednatele, případně jiná povinnost? 

S.r.o. nyní v 8/2025 přišla faktura z roku 2024, kterou nezaplatila. Někde se zatoulala v e-mailové poště. Jedná se o částku kolem 10.000,- Kč. DPH si dodatečně vynárokujeme. Jedná se o službu, tak jsme ji zaúčtovali na 518/321. Dodatečné daňové přiznání DPPO na snížení daňové povinnosti za rok 2024 nechceme podávat. Na kterém řádku v daňovém přiznání DPPO za rok 2025 se tento náklad vyloučí - na ř. 30 DAP?

Zákazník vstoupil do insolvence a navzdory tomu, že z naší strany stále běží soudní vymáhání pohledávek na tohoto zákazníka, insolvenční správce podal na naší společnost odpůrčí žalobu na vydání plnění dlužníka z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty (insolvenční správce po nás požadoval vrátit vše co zákazník zaplatil v posledním roce, dokonce ještě před vstupem do insolvence). Tato žaloba (absolutně nesmyslná) byla na velkou částku, proto se naše společnost rozhodla uzavřít dohodu o narovnání, tj. mimosoudní vyrovnání ve výši 15% žalované částky. Jedná se o daňový náklad? Na jaký daňový účet účtovat?

Pokud provádíme inventarizaci pohledávek a závazků, tak máme vždy ke každému účtů tento zápis: Dokladová inventarizace účtu 315100 ke dni 31. 12. 2024, tj. okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. K tomu pak máme různý popis strany MD, DAL, zůstatek účtu, zjištěný inventurní rozdíl, popis příloh k příslušnému účtu k 31. 12. 2024. No a na konci je jméno osoby odpovědné za inventurní zjištění a jméno osoby odpovědné za provedení inventarizace. Může být pak u těchto osob uvedené datum např. 30. 3. 2025, nebo tam musí být datum do 28. 2. 2025? 

Firma eviduje na účtu 365 částku vkladů společníka (závazek). Lze tento závazek účetně převést na účet 413 kapitálové fondy, nebo tomu předchází nějaké další kroky?

Chtěli bychom odepsat promlčený závazek z roku 2019. Tento závazek nebyl ale dodaněn, nebyl v DP 2020 zvýšen VH. Jak prosím nyní postupovat? Jedná se o větší částku, cca 100 000 Kč.

Firma účtuje zákonné pojištění zaměstnavatele v bance přímo do nákladů (MD 548 /D 221). Za mě musí být vytvořený předpis - MD 548 /D 325 a následná úhrada MD 325 /D 221. Je tenhle postup firmy správný? 

Společnost s r. o. (tři společníci také s. r. o., podíly ve společnosti 70/15/15%) eviduje úvěry od společníků(právnické osoby) s obvyklým úrokem s delší dobou splatnosti než jeden rok. Jaké je správné účtování úvěru? 379, 479, 471, 472? Je chybné účtování na 479? Pokud je účtování na účet 479 přípustné, do jakého řádku rozvahy by měl úvěr spadat C.I.4 nebo C.I.9.3? 

Převzali jsme firmu, kde jsme nedostali řádné zúčtování zůstatků rozvahových účtů. Už nemáme možnost to nijak zjistit. Naše účetnictví je v pořádku, ale počáteční stavy se táhnou dále. Jak lze tyto počáteční stavy z účetnictví odúčtovat? 

Jak postupovat při dodanění neuhrazených závazků, při tvorbě zákonných opravných položek k pohledávkám a zrušení účetních opravných položek k pohledávkám za období před 1. 1. 2024? Částky ve výši rozdílu 2 % dát do položek zvyšující/snižující základ daně?

Společnost přispívá zaměstnancům na životní pojištění, kdy po skončení např prosince je vyčíslena výše příspěvků za všechny zaměstnance a do prosince je zaúčtován závazek spolu s nákladem (527/379). Následně je v lednu pojišťovně závazek uhrazen. Je tento postup správný, nebo vzniká náklad společnosti až při platbě v lednu? Od čeho všeho se v tomto příadě odvíjí určení správně zvoleného období pro náklad? 

S. r. o. A půjčuje s. r. o. B. Obě společnosti mají stejného společníka /vlastníka/. Na jaké účty účtovat půjčku u společnosti A a B. U dlouhodobých úvěrů vytvořit samostatnou analytika na požadované úroky? Jaké daňové dopady nastanou pokud bude půjčka převyšující 5 mil. Kč poskytnuta jako 1) bezúročná, 2) budou požadovány úroky?

Společnost A a B fúzují, B fúzí zaniká. Společnost B dluží společnosti A a tyto závazky a pohledávky se po fúzi navzájem vynulují. Mimo to společnost A koupila od svého dnes již bývalého společníka jeho pohledávku za B za symbolickou hodnotu 1 Kč. Tato pohledávka vůči B je v účetnictví A zanesena jako pohledávka vůči B v hodnotě 1 Kč a v účetnictví B zanesena jako závazek vůči A v nominální hodnotě 100 000 Kč. Je správná úvaha, že rozdíl 99 000 Kč se po fúzi musí proúčtovat do výnosů a dodanit, aby se i tento závazek s pohledávkou vynuloval?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává podnik a neukončí podnikatelskou činnost. Součástí prodávaného podniku je odepsaný hmotný majetek, peníze, zásoby, pohledávky a závazky. Cena za podnik bude hrazena po splátkách. Zásoby byly v rámci ceny podniku kalkulovány bez rozdílu, DHM do hodnoty 80 000 Kč. Podle ustanovení § 23 odst. 16 ZDP, je zdanitelným příjmem prodávajícího příjem z prodeje + hodnota závazků a výdajem peněžní prostředky a pohledávky v souladu s ustanovením § 24 odst. 12 ZDP. Bude při první částečné úhradě základ daně prodávajícího tvořen splátkou ceny podniku a zvýšen o závazky, snížen o pohledávky a hodnotu peněžních prostředků? OSVČ vedoucí daňovou evidenci kupující podnik bude mít z dané transakce pouze výdej = splátka ceny podniku. Nakupovaný DHM je do hodnoty 80 000 Kč. Je výše uvedená úvaha správná?