Zisk

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Společníci s. r. o. na valné hromadě rozhodli, že část zisku bude převedena do účelového fondu na investice - v budoucích letech se předpokládají významné invenstice do hmotného majetku, které společnost plánuje financovat zejména z vlastních zdrojů. Jak s tímto účelovým fondem naložit v příštích letech, kdy se investice budou realizovat. Společnost nakoupí např. novou budovu, zařadí ji do majetku a bude jí odepisovat po stanovenou dobu. Fond bude stále muset evidovat nebo je možné ho např. postupně snižovat? Jak by se snižování fondu účtovalo?

Společnost s r. o. má v rozvaze k 31. 12. 2024 stále vykazován rezervní fond. Fond byl tvořen před rokem 2014. Příděly do fondu již neprobíhají. Lze tento rezervní fond přeúčtovat na účet nerozdělený zisk minulých let? Stačí k tomu rozhodnutí valné hromady o převodu, nebo musí být změna zapsána ve společenské smlouvě?

Zaměstnavatelé velmi často nabízejí svým zaměstnancům různorodé benefity. Mezi jeden z nich patří i mimořádné odměny v případě, že společnost dosáhne kladného výsledku hospodaření podle schválené účetní závěrky. Tento údaj může ale být ovlivněn různými nepeněžními transakcemi podle zákona o účetnictví , kvůli kterým nemusí zaměstnanec na odměnu dosáhnout. Právě tímto případem se ke konci loňského roku zabýval Nejvyšší soud. Posuzoval přitom, zdali je třeba při určování nároku zaměstnance na mimořádnou odměnu vycházet z účetního výsledku hospodaření nebo ze skutečného zisku, očištěného o různé účetní operace.

Mohou si společníci rozdělit zisk z pokladny, když výše k rozdělení pro jednoho je přes 400 000 Kč? Firma má v pokladně dostačující částku. Není problém, když bude příjmový doklad znít na takhle vysokou částku?

Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) má příjmy z pronájmu budovy. V minulém roce byl výsledek hospodaření záporný, ztráta 60 000 Kč. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy budovy byl 300 000 Kč. V příloze Přiznání k DPFO, které podávají společníci v. o. s. byl tento rozdíl přičten ke ztrátě, takže vyšla částka 240 000 Kč, která se mezi dva společníky rozdělila stejným dílem (2 × 120 000 Kč) a tuto částku zdanili v přiznání k DPFO. V účetnictví v. o. s. je zaúčtovaná pouze ztráta 60 000 Kč. Účtuje se někde i rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a částky, které připadly společníkům ke zdanění? Pokud tyto částky (2 × 120 000 Kč) ve svém přiznání zdanili a daň zaplatili, můžou si něco z v. o. s. vyplatit nebo ne, protože společnost skončila ve ztrátě? Pokud ano, jakou částku a účtuje se o ní? 

Společníci s. r. o. se rozhodli, že by si ještě ke konci roku (v prosinci) dodatečně rozdělili zisk. Veškeré podmínky pro možnost rozdělení jsou splněné. Není problém, když udělají dodatek k zápisu z valné hromady a peníze si rozdělí až v prosinci? Zároveň by za tento měsíc odvedli 15% srážkovou daň. 

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

FIrma s. r. o. (A) je jediným společníkem v jiné s. r. o. (B). Došlo k vyplacení zisku a společnost B zaslala společnosti A na účet zisk. Poté ho společnost A rozdělila svým společníkům. Jak účetně tyto operace zachytit ve společnosti A?

V s. r. o. jsou zůstatky na účtech 428 a 429. Je možné provést proúčtování mezi těmito účty? Je zapotřebí v tomto případě ještě něco zohlednit nebo vyřešit před proúčtováním? Pokud je toto možné, tak předpokládám, že k tomu bude potřeba rozhodnutí jediného společníka - je to tak?

Společnost pronajímá nebytová prostory, mimo nájem refakturuje i spotřebu elektrické energie. Přijatá faktura od dodavatele je např. 100 EUR (s kurzem 25 Kč/EUR), takže v nákladech eviduje 2 500 Kč (100 EUR). Celá částka je refakturována nájemci např. 100 EUR (s kurzem 26 Kč/EUR), takže ve výnosech eviduje 2 600 Kč (100 EUR). Je potřeba nějakým způsobem řešit vzniklý kurzový rozdíl? Např. jeho přeúčtováním na účet kurzových rozdílů, aby byl jinak vykazován v rámci finančních výkazů?

Pokud za splnění všech zákonných podmínek jediný vlastník společnosti rozhodne dle společenské smlouvy o rozdělení zisku pro zaměstnance, platí podmínka, že bude odvedena pouze srážková daň ze zisku a nemá toto vyplacení žádný vliv na zdravotní či sociální pojištění?

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Jediný společník v působnosti valné hromady (jednočlenná SRO) schválil 1. 4. 2022 účetní závěrku, a rozhodl o převedení zisku za rok 2021 na účet Nerozdělený zisk minulých let. Dne 3. 8. 2022 se konala další valná hromada kde jediný společník v působnosti valné hromady rozhodl o výplatě zisku z nerozděleného zisku minulých let. Odvod srážkové daně do 30. 9. 2022. Společnost splňuje všechny testy pro možnost výplaty podílu na zisku. Otázka je, zdali je možné rozhodnout o výplatě zisku na valné hromadě dne 3. 8. 2022 na základě účetní závěrky schválené dne 1. 4. 2022.

Dobrý den, U společnosti AA s.r. o. došlo k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti BB s.r.o. Do této nově vzniklé společnosti byla vyčleněna nemovitost a na základě rozhodnutí statutárního orgánu bylo rozhodnuto o vyčlenění nemovitosti v hodnotě 3 mil. Kč na straně aktiv (s odpisy 0,5 mil. Kč). Na straně pasiv bylo rozhodnuto o snížení nerozděleného zisku 2,5 mil. Kč. odúčtování nemovitosti bych volil 4xx/021 3 mil. a 081/4xx 0,5 mil. Je možné nerozdělený zisk odúčtovat 428/4xx 2,5 mil. tak, aby se účet 4xx vzájemně pokrátil a byl ve výsledku nulový? Děkuji

Společníci naší s. r. o. by chtěli vyplatit nerozdělený zisk za rok 2017 asi v lednu 2023. Jsme mikro účetní jednotka a nevytváříme rezervní fond. Kdy svolat valnou hromadu? Nebo je lépe rozdělit až po valné hromadě, která schválí zisk za rok 2022? Ještě jsme od založení společnosti zisk nevypláceli. Nejsme dosud registrováni ke srážkové dani. Kdy je nutné se zaregistrovat? Jakým způsobem zaúčtovat nárok a výplatu nerozděleného zisku?

Je možné vyčerpat podíl na nerozděleném zisku s. r. o. formou úhrady:  1) Sportovní/kulturní aktivity jednatele, za předpokladu, že má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce? Zaúčtování lze provést na účet MD 428/D 321? Nemusí být již odváděna srážková daň 15 %?  2) Nákupu materiálu, který by byl nedaňovým nákladem firmy (např. občerstvení, káva, oblek)?   Jak provést správné zaúčtování těchto případů? Jaké případné daňové dopady to bude mít?

Nezisková organizace (církevní právnická osoba) vygenerovala zisk, v účetnictví ho evidujeme na účtu 932. Dá s tímto ziskem v neziskové organizaci nějak naložit? Musí se použít na činnost? A jak se případně toto použití na činnost řeší účetně? Musí vůbec být do nějakého data rozhodnuto, jak se se ziskem naloží?