Živnosti

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Klient FO má příjmy dle §6 a ŽL na poskytování ubytování. Tuto činnost poskytuje ve vlastním RD, ve kterém i bydlí. Poměr užívání je 50:50 a vede DE. Klient uplatňuje skutečně vynaložené výdaje. Ale vzhledem k tomu že RD není v OM, nejsem si jistá některými výdaji. Prosím o posouzení správnosti hodnocení daňových výdajů v souvislosti s živností. Mobiliář pro ubytovací činnost je jednoznačným daňovým výdajem? Služby jako energie, internet uplatníme ve výši 50%? Jak uplatnit náklady na opravu elektroinstalace či opravu topení? Je obhajitelné uplatnění poměrné části daného výdaje? Pokud by se tyto výdaje týkaly TZH na RD jak zařadíme RD do OM? Poměrnou částí, tedy 1/2 ve výši reprodukční ceny?

Jednočlenné s. r. o., založené pouze živnostmi volnými. Nyní vznikla potřeba zapsat živnost řemeslnou, všechny podmínky splní, zápisu na živnostenském úřadě nic nebrání. Jak je to se zápisem této skutečnosti do obchodního rejstříku – je to změna zakladatelské listiny, která nutně vyžaduje formu notářského zápisu? Nebo tuto změnu lze provést „samozápisem“ a nový výpis z živnostenského rejstříku lze odeslat pouze jednatelem? Společnost je založena na zvýhodněnou vzorovou smlouvu, bez žádných odchylek, řídí se tedy čistě ZOK.

Nepodnikatel, mající pouze příjmy ze závislé činnosti, má fenku, které se narodila štěňata. Tato štěňata v roce 2024 prodal za 58 000 Kč. Je tento příjem osvobozený? Jestliže není, lze uplatnit 80% paušální výdaje?

OSVČ, provozovatel taxislužby, chce ukončit živnost. Prozatím nahlásil k 1. 1. 2025 přerušení. Dvě auta, které má v obchodním majetku, dá hned v lednu do autobazaru. Nejraději by k 1. 1. 2025 živnost zrušil, jenže to pak bude zrušena i jeho datová schránka. Jak vypořádat obchodní majetek - prodej aut, když neví, kdy a za jakou cenu budou v roce 2025 prodána. Nejraději by vše promítl do přiznání za rok 2024. Jiný obchodní majetek nemá.

Fyzická osoba přerušila v září živnost. Je plátce DPH, to budu posílat dál nulové. Ale v posledních 3 letech nakoupil majetek (nákladní auta, bagr, stodolu na parkování aut), který ještě není odepsaný. Některá auta stihl prodat do přerušení živnosti. Musí část DPH z majetku, co mu zůstal, vrátit? Nebo pokud registraci k DPH nezruší, vracet DPH nemusí? Případně co s tím, kdyby příští rok prodal další auto nebo stodolu? Jak to bude bude danit? Vystaví na prodej fakturu s DPH? A pokud je bude chtít převést do osobního vlastnictví?

Junior (nezletilá školačka) založila účet na YouTube, používá jeho cca rok. Školačka má příjmy z YouTube kolem 3 měsíců. Má účet v bance (zákonný zástupce učtu je rodič). Jakým způsobem nezletilá školačka má danit příjmy z YouTube. Mám dojem, že je bloger. Má se registrovat jako identifikovaná osoba? Jakým způsobem bude danit príjmy? Rodič, který je zákonný zástupce učtu, podniká v ČR, má živnostenský list, podnikatelství je hlavní činnost, neplátce DPH. 

OSVČ montuje pro jiné společnosti FVE panely - konkrétně připevnění nosných prvků do konstrukce střechy, položení panelů. Zapojení technologie (elektrikářské práce) nedělá. Má dle ŽR řemeslnou živnost (klempířství, pokrývačství, zednictví, izolatérství) a volnou živnost na přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Do jaké živnosti spadá jeho činnost pro správné stanovení výdajového paušálu pro zpracování daňového přiznání z příjmu FO? Bude to řemeslná (80 %) nebo volná (60 %)? 

OSVČ v roce 2023 uplatňuje výdaje procentem z příjmu na řemeslnou živnost (80 %) - celkový příjem 1,2 mil Kč. OSVČ pronajímá také byt - příjem 200 000 Kč, zdaněno obdobně procentem z příjmu (30 %). Hranice rozhodného obratu pro DPH je v roce 2023 již na 2 milionech korun. Ve vedení mi tvrdí, že příjmy z řemeslné živnosti (u výdaje %) by OSVČ měl mít max. 800 000 Kč. Dle mého názoru je to ale správně - není povinnost registrace k DPH a příjem z řemeslné živnosti je až do výše 1 600 000 Kč. Jak je to správně?

OSVČ, neplátce DPH, si založil živnost v 8/2023. Má řemeslnou živnost a bude uplatňovat výdaje procentem 80 %. Do konce roku bude mít zaplaceno na fakturách 1 900 000 Kč. Platí limit 2 mil. Kč i pro část zdaňovacího období (nedochází ke krácení limitu 2 mil Kč, pokud je živnost založena během roku), takže si může uplatit výdaje 80 % z 1 900 000 Kč?

Společnost pro svoje podnikání potřebuje odpovědného zástupce. Bude uzavírat smlouvu s fyzickou osobou (občanem). Je možné uzavřít na činnost odpovědného zástupce dohodu o provedení práce nebo smlouvu o výkonu funkce?

Truhlář vyrábí kuchyně a rád by do těchto kuchyní současně dodával kuchyňské spotřebiče. Spotřebiče by buď zabudoval přímo do kuchyňské linky, nebo by prodával volně stojící. Také uvažuje o vytváření grafických 3D návrhů kuchyní. Uplatňuje paušální výdaje. Uvažujeme správně, že na obě činnosti (nákup, prodej a vytváření návrhů) je potřeba živnostenské oprávnění? Na truhlářské práce by uplatňoval paušální výdaje ve výši 80 % a na prodej spotřebičů a tvorbu návrhů 60 %?

Může OSVČ se živnostenským listem na vedení účetnictví zpracovávat evidenci k DPH a podávat přiznání k DPH a kontrolní hlášení? V obsahové náplní živnosti vedení účetnictví se o DPH vůbec nemluví.

OSVČ s řemeslnou a volnou živností, uplatňuje tzv. výdajový paušál k příjmům (80% k řemeslné živnosti „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, 60% procent k volné živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“). V rámci řemeslné živnosti vzniká kovový odpad (při obnově telekomunikačních vedení nebo ve formě nepoužitelných odstřižků). Tento odpad (Cu a Al kabely) OSVČ následně prodá do výkupu. Do jaké skupiny příjmů OSVČ patří v tomto případě příjmy z prodeje kovového odpadu? Lze je považovat za příjmy z řemeslné živnosti s možností uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %?

Fyzická osoba vlastní několik bytů, které pronajímá. Nájem zdaňuje v § 9 ZDP (výdaje uplatňuje 30%). Byty nejsou vloženy v obchodním majetku. Současně má klient jeden dům v nebytovými prostory, který je vložen v obchodním majetku a příjmy z nájmu zdaňuje v § 7 ZDP. Jelikož potřeboval volné finanční prostředky, které následně vložil do svého podnikání, prodal v roce 2020 dva byty, oba vlastnil více než 5 let. Následně v roce 2021 prodal další dva byty – jeden vlastnil více než 5 let, druhý ne –, proto příjem zdanil v § 10 ZDP. Je to správně, nebo už prodej bytů může být považován jako podnikatelská činnost a tím by prodej podléhal zdanění v § 7 ZDP? Účelem nákupu bytů byl jejich pronájem, rozhodně nebylo záměrem byty koupit a následně se ziskem prodat – realitní činnost.

Obrátil se na mě klient s tím, že při přerušení živnosti v cca březnu letošního roku mu úředník živnostenského úřadu sdělil, že tuto skutečnost již nemusí nikde hlásit, neboť jsou elektronicky propojeni s OSSZ, ZP i FU. Z OSSZ i ZP klientovi přišlo oznámení o zrušení registrace OSVČ, na FU se bohužel tato informace nedostala (nebo minimálně nedostala formou, aby ji zaregistrovali), neboť po třech měsících se mu ozval správce daně s tím, že chce doplatit 3 měsíce dlužné paušální daně + oznámení o vystoupení z režimu paušální daně. Vzhledem k tomu, že režim paušální daně je poměrně nový institut a ze své praxe mám intenzivní dojem, že pravá ruka neví, co dělá levá, doporučila jsem formou volného dopisu tuto situaci správci daně popsat + zaslat oznámení o vystoupení z režimu paušální daně k datu přerušení živnosti. Je takový postup správný? Hrozí klientovi nějaké sankce? 

Jak naložit v účetnictví a DPH s českým podnikatelem a plátcem DPH, který je registrovaný i na Slovensku k DPH. Pro přehled nazvu českou firmu s českým i slovenským DIČ Novák s. r. o., zabývá se zařizováním interiérů, převážně na Slovensku. 1. Český plátce dodává a montuje pro Novák s. r. o. na Slovensku koberce. Jak by měla vypadat fakturace a kdo platí daň? 2. Český neplátce pro Novák s. r. o. dodal projektové práce, které budou použity na nemovitosti v SK. Jak by měla vypadat fakturace a kdo platí daň? 3. Český plátce provádí pro Novák s. r. o. stavební dozor na nemovitosti v SK. Jak by měla vypadat fakturace a kdo platí daň? 4. Slovenský plátce provede montáž koberců na nemovitosti v SK, ale vyfakturuje to na české DIČ Novák s. r. o. Jak by měla vypadat fakturace a kdo platí daň? 5. Zaměstnanec Novák s. r. o. se ubytuje na Slovensku, dostane hotelový účet, na němž jsou všechny náležitosti (včetně údajů o odběrateli), ale na hotelovém účtu je tučně vytisknuto, že je to nedaňový doklad. Jako daňový doklad dostane zaměstnanec zjednodušený daňový doklad. V kontrolním výkaze jsem tento doklad zahrunula do oddílu B3, přijaté zjednodušené doklady. Je to v pořádku? 6. Pokud dostane Novák s. r. o. fakturu od slovenské Telefoniky a je na ní uvedeno slovenské DIČ firmy Novák s. r. o., může si z telefonů odečíst DPH ve slovenském přiznání?

V § 7 odst. 4 živnostenského zákona se mluví o splnění praxe v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru. Mohu se tedy domnívat, že dohoda o provedení práce je považována za obdobný poměr? Dohoda o provedení práce trvá celý rok, odpracuje se 300 hodin, resp. co je myšleno tím, že pokud je podmínka splnění praxe jeden rok, jedná se o osmihodinový úvazek po dobu jednoho roku, anebo může být úvazek kratší, když v dnešní době je možné mít více pracovních poměrů současně. Je zde nějaká hranice v hodinách?

Pokud si společníci veřejné obchodní společnosti ponechají aktivní živnostenské listy jako OSVČ a se souhlasem ostatních společníků mohou mít během roku jednu nebo dvě zakázky. To, že by měli příjmy jako OŠVČ není ovšem jisté. Jaké důsledky by mohl mít aktivní živnostenský list z hlediska daní, pokud by společníci neměli žádný příjem i více let za sebou a v daňovém přiznání by tak uváděli jen příjem jako společníci v. o. s.?