Zůstatková cena

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Dne 24. 1. 2020 byla podepsaná smlouva firmy na operativní leasing vozidla s leasingovou společností, která vozidlo odkoupila od prodejce také 24. 1. 2020. První splátka byla zaplacena dne 10. 2. 2020 a nájem byl sjednaný na 48 měsíců, poslední splátka nájmu byla 10. 1. 2024. Vstupní cena vozidla včetně DPH = 360 605,75 Kč. Vozidlo po ukončení nájmu bylo odkoupeno do vlastnictví firmy za cenu 35 709 Kč + 7 499 Kč DPH, bylo zařazeno do majetku. Splnila firma test na daňovou uznatelnost nákladů? Časový ne, ale odpisy? Porovnává se vstupní cena s DPH a kupní cena bez DPH při testu? 

Fyzická osoba (podnikatel) je OSVČ zapsaná v obchodním rejstříku. Je plátcem DPH od roku 1993. Do obchodního majetku vložil v roce 1991 nemovitost, kterou začal odepisovat. V roce 2000 proběhla velká rekonstrukce v řádech milionů Kč. Rekonstrukce se odepisuje na 30 let, tzn. dosud není odepsána a má daňovou zůstatkovou hodnotu. Podnikatel plánuje předání nemovitosti svým dvěma dcerám, aby ji případně mohly dále pronajímat (buď jako fyzické osoby nebo prostřednictvím s.r.o., do které by nemovitost byla vložena). Zvažuje varianty: 1) darování, 2) dědictví (pouze nemovitost nebo pokračování v podnikání po zemřelém), 3) prodej. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých variant z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Při prodeji majetku (s. r. o., neplátce) se v DPPO uplatní rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou. Uplatní se tento rozdíl i při vyřazení části majetku, a to porovnáním ZC účetní a daňové u vyřazované části majetku? Nebo se rozdíl neuplatní v DPPO, protože se nejedná o samostatný odepisovaný majetek?

Společnost s ručením omezeným vybudovala montážní a skladovací halu (na pozemku, který má ve svém vlastnictví) a současně s tímto stavebním dílem bylo nutné vybudovat komunikace a související infrastrukturu (kanalizace, voda, osvětlení, atd.) na pozemcích přilehlých, které jsou ve vlastnictví obce. Tyto komunikace a infrastruktura budou (po splnění příslušných kolaudací) zaevidovány do majetku společnosti. Následně (zhruba do tří měsíců) budou uvedené nemovitosti převedeny na základě kupní smlouvy na obec, se kterou byla předem uzavřena dohoda o převodu zmíněných nemovitostí. Hodnota celé investiční akce činí několik milionů korun, kupní cena o prodeji uvedených nemovitostí bude stanovena na 1 tis.Kč (včetně DPH). Prosím o posouzení daňové zůstatkové ceny prodaných nemovitostí (dle § 24 odst.2 b, zákona o daních z příjmů), když k prodeji dojde pravděpodobně v průběhu stejného zdaňovacího období, kdy budou nemovitosti zařazeny do dlouhodobého majetku společnosti.

Developer odstranil při výstavbě nového nebytového komplexu určeného pro budoucí pronájem (stavba zařazena do 6. odpisové skupiny) stávající stavby (oplocení, zpevněná plocha zař. do 4 a 5 odpisové skupiny) - ZC stávajících staveb se stává součástí PC stavby nové, i když se každá z těchto staveb odepisovala v jiné odpisové skupině?

Společnost v r. 2023 pořídila auto, v r. 2023 za duben 2025 vypočítala účetní a daňové odpisy. V dubnu r. 2025. společnost prodala auto. V r. 2025 společnost nebude uplatňovat žádný daňový odpis. Účetní zůstatková cena je vyšší daňovou zůstatkovou ceny. Na který řádek přiznání k dani z příjmů za rok 2025 se uvádí rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou ceny? Pochopila jsem správně, že rozdíl bude zvyšovat výsledek hospodaření? 

Odpisy se uvádí do přiznání na zvláštní řádek, nebo u FO do oddílu E jako snižující základ daně? Uvádí se do této částky  i odpis zůstatkové ceny majetku při prodeji?

V církevní organizaci se odpisuje majetek, zařízení, které je stále funkční, ale končí mu doba odpisování. Majetek má zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč. Dle našich postupů bychom tuto částku celou odepsali. Ale dle jednoho zdroje jsme se dozvěděli, že bychom zůstatkovou částku měli dále rozdělit, například na dalších pět let, kdy bude majetek stále využíván, a do účetních odpisů zahrnout tedy jen 200 Kč/rok. 

OSVČ, vedlejší činnost, identifikovaná osoba k DPH vedoucí daňovou evidenci pořídila v roce 2016 a zařadila do obchodního majetku § 7 ZDP byt v hodnotě 770 000 Kč. Během let 2016 až 2023 byt pronajímala a uplatnila daňové odpisy 337 092 Kč. V roce 2024 byl odpis přerušen. V roce 2025 byt prodá za 1 000 000 Kč. Aby prodej bytu nepodléhal odvodu sociálního a zdravotního pojištění, je možné byt před prodejem vyřadit z obchodního majetku zápisem na kartě a prodej zdanit v § 10 ZDP a zde si uplatnit do výdajů daňovou zůstatkovou cenu bytu 432 908 Kč? 

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH od 1. 9. 2021, ve 12/2021 koupil vozidlo s nárokem na odpočet DPH za částku 200 000 Kč + DPH. V roce 2021, 2022 vedl daňovou evidenci. V roce 2023 přešel na uplatňování výdajů paušálem. V roce 2024 vozidlo prodal za cenu 255 000 Kč + 53 550 DPH odvedl. Pro účely daně z příjmů bude příjem z prodeje zdaňovat v § 10 ZDP. Do příjmů dle § 10 bude zahrnuta částka 255 000 Kč a do výdajů dle § 10 ZDP bude zahrnuta zůstatková daňová cena vozidla k datu 31. 12. 2022, když od 1. 1. 2023 byly uplatňovány výdaje paušálem?

OSVČ, plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví, má v majetku "nebytový prostor", který odepisuje. Při prodeji tohoto NP, který bude zároveň vyřazovat z OM, zaúčtuje do nákladů zůstatkovou cenu. Může použít tuto zůstatkovou cenu k ponížení prodejní ceny? Nebo musí zdanit celou prodejní cenu daní z příjmu fyzických osob podle § 10 ZDP a zůstatková cena je pouze účetní záležitost.

Podnikatel, fyzická osoba koupil v roce 2022 automobil částečně za hotové a částečně na leasing. Částku, která byla zaplacena v hotovosti při koupi vozidla podnikatel odpisoval. V roce 2024 předčasně doplatil leasing + úroky + pokutu za předčasné splacení leasingu a následně automobil prodal. Co bude uznatelným nákladem proti příjmu z prodeje a o jaký příjem se bude jednat v daňovém přiznání?

OSVČ, plátce DPH, poskytující ubytovací služby má v obchodním majetku více než 10 let nemovitost a každý rok uplatňuje odpis. Nyní zvažuje prodej této nemovitosti. Jakým způsobem to bude z pohledu daní nejoptimálnější? Pokud nemovitost prodá cizí osobě, bude prodej od DPH osvobozen? Z pohledu DPFO bude ke zdanění rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou? Pokud by nemovitost daroval své dceři a ta ji později prodala, bude vyřazení majetku zdanitelným plněním § 13 odst. 5 zákona o DPH a tedy bude muset odvést DPH z ceny obvyklé? Dcera při prodeji do pěti let od nabytí odvede daň z příjmů z rozdílu ceny odhadní a prodejní? 

Právnická osoba (s. r. o.) v rámci stanovení základu daně by chtěla snížit hodnotu odpisů dlouhodobého hmotného majetku. Majetek odpisuje zrychleným způsobem. Víme, že odpis může buď přerušit. Snížení výše odpisů lze pouze při rovnoměrném způsobu. Na druhou stranu uplatnění nákladu je právo poplatníka nikoli povinnost. Otázka je, zda může uplatnit pouze část odpisů (např. 80 %). Poté by, dle našeho názoru, asi těchto 20 % neuplatněné výše odpisu nebylo možné v budoucnu např. při prodeji uplatnit jako součást zůstatkové ceny. Nebo by bylo možné uplatnit ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP – dle našeho názoru asi ne, neboť se nejedná o výdaje (náklady) neuznané dle zákona, ale neuplatněné z rozhodnutí poplatníka. 

Společnost pořídila, zařadila a začala odpisovat v roce 2021 v rámci své podnikatelské činnosti dodávku. V roce 2024 došlo k poškození motoru a z důvodu nákladnosti opravy (cena opravy by byla vyšší než pořízení nového vozu) došlo k vyřazení této dodávky z majetku společnosti a jejímu prodeji (na protiúčet při koupi nového vozu). Dodávka nebyla havarovaná (nedošlo k žádné škodní události), proto neproběhlo žádné pojistné plnění (byl zadřený motor) a záruční oprava už se v termínu poškození na dodávku nevztahovala. Zůstatková daňová cena dodávky byla 190 000 Kč. Hodnota, kterou společnost za tuto dodávku (prodanou na protiúčet) obdržela, byla 29 000 Kč. Prosím o posouzení zůstatkové daňové ceny dodávky jako daňového náklad společnosti.

OSVČ vedla od svého vzniku daňovou evidenci. V roce 2021 nakoupila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku a v roce 2021 začala tento automobil rovnoměrně odpisovat. V roce 2024 se rozhodla, že přejde na výdajový paušál. V roce 2024 také prodala neodepsaný automobil. Může automobil vyřadit, i když fakticky v roce 2024 již nemá obchodní majetek? Bude prodej automobilu spadat pod § 7 nebo pod § 10 zákona o daních z příjmů? 

Fyzická osoba koupila investiční byt v roce 2021, který pronajímá a zdaňuje dle § 9 ZDP. V letech 2021–2022 uplatňovala skutečné výdeje vč. odpisu bytu, od roku 2023 uplatňuje 30% paušální výdaje (bude uplatňovat i nadále). V případě, že by byt v budoucnu např. v roce 2027 prodala, nebude splněný 10letý časový test pro osvobození od daně z příjmů. Znamená to, že již jednou zahájené odpisy stále běží (nejsou přerušeny po dobu uplatňování paušálních výdajů) a při prodeji bude jako výdaj použita zůstatková cena majetku (tzn. pořizovací cena minus uplatněné odpisy za rok 2021–2027)? Příklad: pořizovací cena bytu v roce 2021 4 mil. Kč, prodejní cena v roce 2027 5 mil. Kč. Výpočet: 5 000 000 – (4 000 000 – 804 000 up. odpisy) = 1 804 000 Kč základ daně.

OSVČ od roku 2022 uplatňuje paušální výdaje dle § 7 ZDP a i v dle 9 ZDP. V § 9 ZDP uplatňuje příjmy z pronájmu nemovitosti, která byla do 31. 12. 2021 zařazena do obchodního majetku. V části nemovitosti podniká a část pronajímá. Na konci roku 2023 došlo k prodeji 1/3 pronajímané části nemovitosti. Zůstatková cena k 31. 12. 2021 byla 100.000 Kč a pak již jak v roce 2022 byl, tak v roce 2023 bude uplatněn paušální výdaj z podnikání i z pronájmu. Příjem z prodeje 1/3 nemovitosti budeme danit v § 10 ZDP a výdajem bude zůstatková cena. Jak správně spočítat tuto zůstatkovou cenou? Co lze ještě v §10 ZDP dát do výdajů?

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2023 koupil stroj v částce 110 000 Kč, zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil DPH. Za rok 2023 neuplatnil odpisy a v roce 2024 stroj prodal z důvodu jeho malé kapacity a pořídil v roce 2024 stroj s větší kapacitou. Stroj z roku 2023 prodal za částku 90 000 Kč s DPH. Jak tento prodej zaúčtovat?