Zůstatková cena

Když ukončím podnikání a mám majetek – např. auta, stroje, budovu – musím při ukončení činnosti odvést DPH dle § 13 odst. 4 a 5 ZDPH? Při vyřazení v průběhu podnikání se DPH odvádí, ale jak je to při ukončení činnosti ? Lze potom při následném prodeji majetku při zdanění dle § 10 ZDP uplatnit do nákladů zůstatkovou cenu majetku? 

Firma, s. r. o., v 2015 provedla technické zhodnoceni na pronajaté nemovitosti. Neměla podepsaný souhlas pronajímatele, proto TZ neodpisovala, má ho jen zařazené v majetku. Nyní došlo k ukončení nájemní smlouvy. Jakým způsobem nájemce může vyřadit TZ z evidence majetku? Na jakých účtech vyřazení zachytí v následujících případech: pronajímané prostory uvede do původního stavu nebo pronajímané prostory vrátí tak, jak je upravila, tj. s TZ.

Podnikatel - fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, přerušil svoje podnikání ke dni 16.7.2025. S velkou pravděpodobností již svou činnost do termínu pro podání přiznání DPFO za rok 2025 neobnoví. Řešíme dodanění pohledávek a závazků, a rovněž prodej majetku v období, kdy je činnost přerušena. Pokud správně chápeme § 23 odst. 8, tak zjistíme stav pohledávek a závazků k 16.7.2025, a o jejich hodnotu upravíme základ daně v DAP (tabulka E). Následná úhrada těchto pohledávek a závazků ve zbytku roku (nebo v dalším roce) se již nijak do výsledku zdanění nepromítne? Jak postupovat v případě, že dodavatelem (pronajímatelem) byla vystavena faktura za nájem až v září (je fakturováno zpětně za kal. čtvrtletí), náš podnikatel ji tedy obdržel až po datu přerušení podnikání a okamžitě ji uhradil? Promítneme úhradu ještě do podnikatelských výdajů roku 2025 (ř. 102 DAP), když se nejednalo o závazek k datu 16.7.2025? V období přerušení činnosti je realizován prodej auta a nemovitosti, které měl podnikatel k datu přerušení stále v obchodním majetku. Bude se jednat o příjem podle § 7 nebo § 10? V případě příjmu dle § 10 lze uplatnit do výše tohoto příjmu zůstatkovou cenu prodaného majetku, a poloviční roční odpis tohoto majetku pak ovlivní dílčí základ daně podle § 7?

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. V červnu 2024 jsem koupila automobil ve výši 750 000 Kč včetně DPH a uplatnila na vstupu celou výši DPH 130 165 Kč. Automobil jsem používala i pro soukromé účely: 83 % služební jízdy a 17 % soukromé jízdy. V přiznání k DPH za 12/2024 jsem provedla úpravu odpočtu – krácení a odvedla jsem 17 % DPH ve výši 22 128 K, částku jsem uvedla v přiznání k DPH na řádku 45. V červnu 2025 jsem tento automobil prodala za 600 000 Kč včetně DPH a odvedla daň na výstupu. Využití automobilu bylo v roce 2025: 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy. Jak mám nyní postupovat pro vypořádání DPH (mohu vypořádat v 12/2025) a daně z příjmů – jaký bude uznatelný odpis a uznatelná zůstatková cena? Využívám krácený paušál na dopravu. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci prodává vůz, který koupila a zařadila do obchodního majetku v r. 2022. Zůstatková cena vozu je 500 000 Kč (vůz nebyl nikdy odepisován), prodejní cena byla stanovena na 500 00 Kč. Část z prodejní ceny ve výši 200 000 Kč byla uhrazena v 12/2025, zbylá část ve výši 300 000 Kč bude uhrazena v r. 2026. Přijatou platbu 200 000 Kč musí OSVČ zdanit v r. 2025 + odvést z toho ZP a SP? K přijatému doplatku kupní ceny 300 000 Kč v r. 2026 si uplatní zůstatkovou cenu vozu 500 000 Kč, tj. vykáže ztrátu z této operace v r. 2026? Vůz už byl předán kupujícímu v 12/2025 a v r. 2026 jen se čeká na doplatek kupní ceny. Jak tedy správně postupovat při vyřazení vozu a uplatnění zůstatkové ceny v jednotlivých letech?

Plátce DPH vedoucí daňovou evidenci si koupil vůz v r. 2022 za 535 000 Kč. Nikdy ho neodpisoval a v r. 2025 ho prodal za cenu 500 000 Kč. Na prodej vystavil fakturu a odvedl DPH. Za rok 2025 si může dát do nákladů polovinu odpisu? Vychází to na 14 000 Kč. Pak bude zůstatková cena vozu vycházet na 521 000 Kč, ale on si může uplatnit pouze 500 000 Kč, tj. max. částku, za kterou vůz prodal - je to tak? Daň z příjmů pak tedy žádnou z této operace platit nebude - příjem z prodeje vozu se bude rovnat zůstatkové ceně?

Postupujeme správně nejen z hlediska ročního odpisu, ale i z hlediska stanovení zůstatkové ceny pro případný prodej? Modelová situace: V roce 2022: Koupě bytu (Vstupní cena např. 5 000 000 Kč). 2023 – 2024: Pronájem a uplatňování paušálních výdajů (30 %). Byt vlastní a pronajímá celou dobu klient. 2025: Přechod na skutečné výdaje. V roce 2026: Prodej nemovitosti (prodej nebude osvobozen od daně, nesplněn časový test). Určení roku odpisování v roce 2025. Pokud začne klient v roce 2025 uplatňovat skutečné odpisy, jedná se o: Variantu A: 1. rok odpisování (sazba 1,4 %), protože majetek dříve nevedl v obchodním majetku ani v evidenci dle § 9 odst. 6? nebo Variantu B: 3. rok odpisování (sazba 3,4 %), protože dle § 26 odst. 8 ZDP měl povinnost vést odpisy evidenčně už během paušálu (2023 a 2024)? Stanovení daňové zůstatkové ceny (ZC) při prodeji v roce 2026. Tento bod je pro klienta klíčový. Jaká bude daňová zůstatková cena, kterou si bude moci odečíst od prodejní ceny v roce 2026? Pokud platí Varianta A (začíná 1. rokem): Znamená to, že se ignorují „evidenční odpisy“ za roky 2023–2024 a jeho ZC při prodeji bude snížena pouze o odpis uplatněný v roce 2025? (Tedy odečte téměř celou kupní cenu?) Pokud platí Varianta B (pokračuje 3. rokem): Znamená to, že musí vstupní cenu snížit o "fiktivní" evidenční odpisy za roky paušálu (2023, 2024) + skutečný odpis 2025? (Tedy ZC bude o cca 3 roky odpisů nižší a zisk z prodeje tudíž vyšší?) Narážím na výklady, že dokud není majetek zaveden do evidence (§ 9 odst. 6), odpisování nezačalo. Na druhé straně zákon v § 26 odst. 8 hovoří o povinnosti vést odpisy evidenčně. Prosím o potvrzení, zda při variantě „začátek 1. rokem v roce 2025“ nehrozí riziko doměření daně z prodeje v roce 2026 z důvodu nesprávně (příliš vysoko) stanovené zůstatkové ceny, která nezohlednila opotřebení během paušálu. 

V roce 2023 ukončila OSVČ vedení daňové evidence, v roce 2024 uplatňovala výdaje paušální částkou. V roce 2024 pokračovala v odpisování majetku, tzn. odpisy pouze evidovala na kartě dlouhodobého majetku. V březnu 2025 ukončila podnikání. Na kartě dlouhodobého majetku za rok 2025 zaeviduje poloviční odpis, tzn. při dalším prodeji majetku bude součástí zůstatkové ceny také druhá polovina odpisu roku 2025?

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Dne 24. 1. 2020 byla podepsaná smlouva firmy na operativní leasing vozidla s leasingovou společností, která vozidlo odkoupila od prodejce také 24. 1. 2020. První splátka byla zaplacena dne 10. 2. 2020 a nájem byl sjednaný na 48 měsíců, poslední splátka nájmu byla 10. 1. 2024. Vstupní cena vozidla včetně DPH = 360 605,75 Kč. Vozidlo po ukončení nájmu bylo odkoupeno do vlastnictví firmy za cenu 35 709 Kč + 7 499 Kč DPH, bylo zařazeno do majetku. Splnila firma test na daňovou uznatelnost nákladů? Časový ne, ale odpisy? Porovnává se vstupní cena s DPH a kupní cena bez DPH při testu? 

Fyzická osoba (podnikatel) je OSVČ zapsaná v obchodním rejstříku. Je plátcem DPH od roku 1993. Do obchodního majetku vložil v roce 1991 nemovitost, kterou začal odepisovat. V roce 2000 proběhla velká rekonstrukce v řádech milionů Kč. Rekonstrukce se odepisuje na 30 let, tzn. dosud není odepsána a má daňovou zůstatkovou hodnotu. Podnikatel plánuje předání nemovitosti svým dvěma dcerám, aby ji případně mohly dále pronajímat (buď jako fyzické osoby nebo prostřednictvím s.r.o., do které by nemovitost byla vložena). Zvažuje varianty: 1) darování, 2) dědictví (pouze nemovitost nebo pokračování v podnikání po zemřelém), 3) prodej. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých variant z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Při prodeji majetku (s. r. o., neplátce) se v DPPO uplatní rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou. Uplatní se tento rozdíl i při vyřazení části majetku, a to porovnáním ZC účetní a daňové u vyřazované části majetku? Nebo se rozdíl neuplatní v DPPO, protože se nejedná o samostatný odepisovaný majetek?

Společnost s ručením omezeným vybudovala montážní a skladovací halu (na pozemku, který má ve svém vlastnictví) a současně s tímto stavebním dílem bylo nutné vybudovat komunikace a související infrastrukturu (kanalizace, voda, osvětlení, atd.) na pozemcích přilehlých, které jsou ve vlastnictví obce. Tyto komunikace a infrastruktura budou (po splnění příslušných kolaudací) zaevidovány do majetku společnosti. Následně (zhruba do tří měsíců) budou uvedené nemovitosti převedeny na základě kupní smlouvy na obec, se kterou byla předem uzavřena dohoda o převodu zmíněných nemovitostí. Hodnota celé investiční akce činí několik milionů korun, kupní cena o prodeji uvedených nemovitostí bude stanovena na 1 tis.Kč (včetně DPH). Prosím o posouzení daňové zůstatkové ceny prodaných nemovitostí (dle § 24 odst.2 b, zákona o daních z příjmů), když k prodeji dojde pravděpodobně v průběhu stejného zdaňovacího období, kdy budou nemovitosti zařazeny do dlouhodobého majetku společnosti.

Developer odstranil při výstavbě nového nebytového komplexu určeného pro budoucí pronájem (stavba zařazena do 6. odpisové skupiny) stávající stavby (oplocení, zpevněná plocha zař. do 4 a 5 odpisové skupiny) - ZC stávajících staveb se stává součástí PC stavby nové, i když se každá z těchto staveb odepisovala v jiné odpisové skupině?

Společnost v r. 2023 pořídila auto, v r. 2023 za duben 2025 vypočítala účetní a daňové odpisy. V dubnu r. 2025. společnost prodala auto. V r. 2025 společnost nebude uplatňovat žádný daňový odpis. Účetní zůstatková cena je vyšší daňovou zůstatkovou ceny. Na který řádek přiznání k dani z příjmů za rok 2025 se uvádí rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou ceny? Pochopila jsem správně, že rozdíl bude zvyšovat výsledek hospodaření? 

Odpisy se uvádí do přiznání na zvláštní řádek, nebo u FO do oddílu E jako snižující základ daně? Uvádí se do této částky  i odpis zůstatkové ceny majetku při prodeji?

V církevní organizaci se odpisuje majetek, zařízení, které je stále funkční, ale končí mu doba odpisování. Majetek má zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč. Dle našich postupů bychom tuto částku celou odepsali. Ale dle jednoho zdroje jsme se dozvěděli, že bychom zůstatkovou částku měli dále rozdělit, například na dalších pět let, kdy bude majetek stále využíván, a do účetních odpisů zahrnout tedy jen 200 Kč/rok. 

OSVČ, vedlejší činnost, identifikovaná osoba k DPH vedoucí daňovou evidenci pořídila v roce 2016 a zařadila do obchodního majetku § 7 ZDP byt v hodnotě 770 000 Kč. Během let 2016 až 2023 byt pronajímala a uplatnila daňové odpisy 337 092 Kč. V roce 2024 byl odpis přerušen. V roce 2025 byt prodá za 1 000 000 Kč. Aby prodej bytu nepodléhal odvodu sociálního a zdravotního pojištění, je možné byt před prodejem vyřadit z obchodního majetku zápisem na kartě a prodej zdanit v § 10 ZDP a zde si uplatnit do výdajů daňovou zůstatkovou cenu bytu 432 908 Kč? 

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH od 1. 9. 2021, ve 12/2021 koupil vozidlo s nárokem na odpočet DPH za částku 200 000 Kč + DPH. V roce 2021, 2022 vedl daňovou evidenci. V roce 2023 přešel na uplatňování výdajů paušálem. V roce 2024 vozidlo prodal za cenu 255 000 Kč + 53 550 DPH odvedl. Pro účely daně z příjmů bude příjem z prodeje zdaňovat v § 10 ZDP. Do příjmů dle § 10 bude zahrnuta částka 255 000 Kč a do výdajů dle § 10 ZDP bude zahrnuta zůstatková daňová cena vozidla k datu 31. 12. 2022, když od 1. 1. 2023 byly uplatňovány výdaje paušálem?

OSVČ, plátce DPH, účtující v podvojném účetnictví, má v majetku "nebytový prostor", který odepisuje. Při prodeji tohoto NP, který bude zároveň vyřazovat z OM, zaúčtuje do nákladů zůstatkovou cenu. Může použít tuto zůstatkovou cenu k ponížení prodejní ceny? Nebo musí zdanit celou prodejní cenu daní z příjmu fyzických osob podle § 10 ZDP a zůstatková cena je pouze účetní záležitost.