Zákon o účetnictví definuje, že účetní jednotka má při oceňování k rozvahovému dni zahrnovat jen zisky, které byly dosaženy, a má brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a dluhů a jsou jí známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. To má být realizováno prostřednictvím rezerv, opravných položek a odpisů.
Vyhláška 500 stanoví, že rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Vyhláška také vysloveně říká, že rezervy nelze používat k úpravě výše ocenění aktiv.
Účetní jednotka si musí stanovit ve svém vnitřním předpisu, na jaké výdaje bude tvořit rezervy, za jakých podmínek, jak určí výši těchto rezerv a v jakém okamžiku ji bude čerpat, popř. rušit.
Vyhláška rovněž definuje, že účetní jednotky vedoucí účetnictví ve zjednodušeném rozsahu tvoří pouze rezervy podle zvláštních právních předpisů (zákonné rezervy).
Rezerva se tvoří ve prospěch účtu z účtové skupiny 45 – Rezervy a na vrub příslušného účtu nákladů:
- ze skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti, pokud se rezerva týká provozní činnosti
- ze skupiny 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti, pokud se rezerva týká finanční činnosti
- ze skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů, pokud se jedná o rezervu na daň z příjmů
Použití, snížení a rušení rezervy je účtováno na opačné strany stejných účtů, tzn. na vrub účtu z účtové skupiny 45 – Rezervy a ve prospěch příslušného účtu nákladů.
Rezervu lze čerpat pouze na účel, na který byla tvořena. Logické je, že čerpat je možné maximálně do výše, v jaké byla rezerva vytvořena. Z toho vyplývá, že rezerva nemůže mít v žádném případě aktivní zůstatek. Zůstatky rezerv na konci období se převádějí do období následujícího.
Účetní jednotka má povinnost provést dokladovou inventuru rezerv. Při inventarizaci je posuzována jejich odůvodněnost a výše. Když je zjištěno, že pominul důvod, proč byla rezerva vytvořena, je tato rozpouštěna v celé své výši. Pokud je při inventarizaci zjištěno, že by měla mít jinou výši než má, rezerva se upraví tak, aby byla ve správné výši. Pokud je tvořena v cizí měně, je třeba aktualizovat její výši i s ohledem na změnu kursu. Tato změna bude vykazována jako změna výše rezervy a ne jako kursový rozdíl.
K syntetickým účtům rezerv ze skupiny 45 – Rezervy musí účetní jednotka vést analytické účty jednotlivých rezerv.
V rozvaze jsou všechny rezervy vykazovány jako součást cizích zdrojů ve skupině B. Rezervy. Povinností účetní jednotky je uvést v příloze rozpis rezerv.
Zákon o účetnictví definuje 5 druhů rezerv:
- rezerva na rizika a ztráty
- rezerva na daň z příjmů
- rezerva na důchody a podobné závazky
- rezerva na restrukturalizaci
- technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů (zákonné rezervy)
Zákon o rezervách stanov