Přehledně: Které změny přinese rok 2024 nejen pro občany

Změny s účinností od 1. 1. 2024

Snížení prahu 23 % sazby zálohy daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy

Od 1. 1. 2024 bude limit příjmů, od kterého se platí 23% sazba daně, namísto 4násobku průměrné mzdy začínat na 3násobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových poplatníků, kteří platí 23% sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí. 

V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 296 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude tato částka zhruba ve výši 131 901 Kč.

Omezení slevy na dani na manžela/manželku

Od 1. 1. 2024 dojde k parametrickému omezení slevy na dani na druhého z manželů ve společné domácnosti, která se nově uplatní výhradně na ty, kteří pečují o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.

Zrušení slevy na dani na studenta 

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani na studenta od 1. 1. 2024 je její nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky vyšší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Zrušení slevy na studenta současně přispěje k omezení nežádoucí situace, kdy osoby využívají status studenta pouze formálně (tj. jsou ke studiu zapsáni, ale vzdělávací instituci nenavštěvují).

Zrušení tzv. školkovného

Hlavním důvodem zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení od 1. 1. 2024 je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem cca na úrovni minimální mzdy pro rok 2023. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Počítá se s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.

Omezení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům

Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou od 1. 1. 2024 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy (aktuálně 21 984 Kč ročně), která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu. Zaměstnanec bude moci nadále jako doposud čerpat např. příspěvek na zájezdy, kulturní nebo sportovní akce, na tištěné knihy apod. U příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnance dochází ke sjednocení podmínek pro osvobození takového příspěvku, tj. bez ohledu na jeho formu.

Změny v oblasti FKSP 

Od 1. 1. 2024 dojde ke snížení prostředků, resp. základního přídělu do Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) o polovinu, tzn. z 2 % na 1 % z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy.  Novinkou je také, že nejméně polovina základního přídělu do fondu bude povinně určena na podporu produktů na zabezpečení ve stáří zaměstnanců. 

V současné době je objem prostředků na FKSP stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy, což pro rok 2023 jen v regulovaných organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích činí 5,2 mld. Kč. Pravidla pro využití FKSP již nově nebude upravovat vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb, která bude zrušena.

Úprava odvodové zátěže OSVČ

V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zvýší odvody OSVČ. Konkrétně v letech 2024-2026 vzroste minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, tj. o 5 procentních bodů ročně, čímž se přiblíží minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně. Zdaněny jsou obě skupiny (zaměstnanci i OSVČ) stejně sazbou daně 15 % pro základ daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahujícího 36násobek průměrné mzdy. U zaměstnanců je základem daně tzv. hrubá mzda, u OSVČ je pak základem daně rozdíl mezi příjmy a výdaji.

Zvýšení daně z nemovitých věcí

Sazby daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 zvýší průměrně o 80 % s pozitivním dopadem na inkaso této daně ve výši 10 mld. Kč. Nově se zvýšení daně z nemovitých věcí bude aplikovat i na všechny místnosti sloužící k podnikání v oboru ubytování bez ohledu na to, zdali se jedná o nebytový prostor. V rámci zvýšení sazeb dochází i k nárůstu tohoto zvýšení částky z 2 Kč na 3,50 Kč za 1 m2.

Tato změna se projevuje i ve zvýšení minimální celkové daně za spoluvlastnický podíl, která bude činit 90 Kč. Zároveň dochází ke zvýšení hranice pro vyměření daně na 50 Kč.

Daňové zatížení segmentu nemovitostí v ČR je dlouhodobě bagatelní, což dále zvýraznilo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v roce 2020. Podíl výnosu běžné daně z nemovitých věcí v ČR na celkovém daňovém výnosu za rok 2020 dosahoval podílu ve výši 0,6 %, což nás řadilo na 24. místo ze zemí EU. Zároveň na HDP dosahoval zanedbatelného podílu ve výši 0,2 %, což nás rovněž řadilo na 24. místo ze zemí EU (a 36. místo z 37 zemí OECD s průměrnou hodnotou 1,8 % HDP). 

Zavedení inflačního koeficientu

Nově se od 1. 1. 2024 zavádí inflační koeficient, kterým se násobí výsledná daň z pozemků a výsledná daň ze staveb a jednotek. Pro zemědělské pozemky je inflační koeficient vždy 1, protože při stanovení základu daně u těchto pozemků se již inflace zohledňuje. Změnu inflačního koeficientu bude vyhlašovat MF formou sdělení zveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. 6. kalendářního roku, který bezprostředně předchází zdaňovacímu období. Meziročně může dojít ke zvýšení inflačního koeficientu maximálně o 20 % (tj. o jednu pětinu).

Na zdaňovací období roku 2024 je inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1.

Zdanění garáže a budovy pro rodinnou rekreaci na základě zápisu v katastru

Od 1. 1. 2024 dochází k novému navázání u budov garáží a domů sloužících k rodinné rekreaci na zápis v katastru nemovitostí. Skutečné využití tak u těchto budov nebude relevantní. Například dům sloužící pro rodinnou rekreaci, který však nebude zapsán v katastru nemovitostí, bude daněn jako ostatní zdanitelná stavba. Občané nebudou nuceni v důsledku této změny podávat daňové přiznání.

Rozšíření okruhu případů, kdy poplatníkem daně z nemovitých věcí bude uživatel nemovitosti

Od 1. 1. 2024 bude uživatel nemovitosti poplatníkem daně z nemovitých věcí nově i v případech, kdy vlastník zdanitelné budovy nebo jednotky není znám, nebo s nemovitou věcí hospodaří podle zákona Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí

Od 1. 1. 2024 dojde ke kompletnímu vyjmutí vodních ploch z předmětu daně z nemovitých věcí. Oproti současnému stavu tak již předmětem daně nebudou rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. V důsledku této změny nebudou příslušní poplatníci povinni podávat daňové přiznání.

Nová sazba daně z nemovitých věcí pro nevyužitelné pozemky

Pozemky druhu „ostatní plocha“ se způsobem využití pozemku neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň budou od 1. 1. 2024, tedy zdaňovacího období roku 2024, zařazeny do tzv. skupiny „nevyužitelných ostatních ploch“ a použije se u nich sazba daně 0,08 Kč za m2. Dochází tak ke snížení zdanění u těchto pozemku ve srovnání se současným stavem. Obec bude moci tyto pozemky a pozemky se způsobem využití jiná plocha obecně závaznou vyhláškou od daně zcela osvobodit.  Poplatník nemusí v důsledku změny podávat daňové přiznání.

Změny v osvobození pozemků od daně z nemovitých věcí  

Osvobození od daně z nemovitých věcí se od 1. 1. 2024 rozšiřuje nově na případy pozemků, které jsou zatíženy právem stavby ve prospěch obce, na jejímž území se nacházejí. 

Zároveň se rozšiřuje osvobození pozemků tvořících jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou, které slouží vymezeným veřejně prospěšným právnickým osobám nebo zařízením o další osoby resp. zařízení.

Naopak se ruší osvobození pozemků a staveb sloužících k nakládání s odpady, typicky skládek. 

Zpřesnění stanovení základu daně u bytových jednotek 

Podlahová plocha bytové jednotky bude určena podle údaje evidovaného v katastru nemovitostí od 1. 1. 2024. Pokud nebude podlahová plocha v katastru evidována, bude se vycházet z prohlášení vlastníka nebo ze skutečného stavu.

Omezení osvobození stravenek

V současné době jsou stravenky na rozdíl od stravenkového paušálu na straně zaměstnance osvobozeny od daně bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i stovky korun denně (tzv. manažerské stravenky). Podmínky pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců se od 1. 1. 2024 sjednotí tak, že i stravenky budou na straně zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny do zákonem stanoveného limitu. V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Zrušení zvýhodnění u zaměstnaneckých bytů a rodinných domů

V současnosti platí, že pokud zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje nepeněžité plnění, považuje se za příjem zaměstnance částka, o kterou je úhrada zaměstnavateli nižší, než jaká by byla obvyklá cena bez zaměstnaneckého zvýhodnění. Tzn. cena podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou zaměstnavatel za takové plnění účtuje jiným osobám s výjimkou, která se vztahuje na jednotky, které nezahrnují nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byty a rodinné domy, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, kdy zaměstnanci nevzniká z titulu této výjimky žádný příjem a nedochází tedy ke zdanění. Tato výjimka bude od 1. 1. 2024 zrušena.

Výjimka ze zdanění u zaměstnaneckých bytových jednotek, bytů a rodinných domů existovala kvůli postupnému předávání bytového fondu, kterým disponovali velcí zaměstnavatelé z doby před rokem 1989. Přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení výjimky nedotkne zaměstnanců, kteří v daných bytových jednotkách, bytech a rodinných domech měli bydliště před účinností zákona.

Možnost vedení účetnictví ve funkční měně

Firmy, které mají většinu transakcí v cizí měně, budou od 1. 1. 2024 moci vést účetnictví ve funkční měně (EUR, USD, GBP) a zároveň v této měně vyplnit daňové přiznání a daň zaplatit.

Snížení limitu pro osvobození příjmů z hazardních her

Od 1. 1. 2024 dochází ke snížení limitu pro osvobození příjmů z hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.  Uvedený limit se uplatní v závislosti na tom, zda výhra podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (srážková daň), nebo zda se výhry zahrnují do dílčího základu daně. 

Podle účinné právní úpravy zákona o daních z příjmů platí, že výhry z loterie (např. Sportka) a tomboly jsou od daně z příjmů fyzických osob u výherce osvobozeny, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč. Pokud je tedy výhra ve sportce 999 999,- Kč, je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Výhry z loterií a tombol, pokud nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (srážkovou daní), kterou je povinen srazit a odvést plátce daně, tj. v daném případě pořadatel loterie nebo tomboly. Srážková daň z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly činí obecně 15 %. 

U ostatních typů hazardních her (kursové sázky a totalizátorové hry, technické hry, živé hry, turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a jiné hazardní hry) je daňový režim odlišný. U těchto hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmů, jsou výhry od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč. Pokud výhry z těchto ostatních typů hazardních her osvobozeny nejsou, zahrnují se do obecného základu daně, přičemž výdajem je pouze vklad do hazardní hry.

Úplné zrušení tohoto osvobození by již nebylo produktivní, neboť by znamenalo výraznou dodatečnou administrativní zátěž, kdy by každý hráč musel podávat daňové přiznání a v něm dokládat nejen své příjmy, ale i výdaje (tj.  každý vklad do hazardní hry).

Zvýšení daně z hazardních her a právní úprava hazardní regulace

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi bude od 1. 1. 2024 druhá sazba 23 % uplatňovaná aktuálně u živých her (např. kostky, karty, ruleta), binga, kursových sázek (sázky na výsledek, live sázky), totalizátorových her (dostihy), tombol a turnajů malého rozsahu (poker) zvýšena na 30 %. Základní sazba 35 % uplatňovaná aktuálně u loterií a technických her zůstane ve stávající výši. 

Zároveň dochází k širším úpravám v zákoně o hazardních hrách, které mají kromě zefektivnění dané právní úpravy (např. úpravou blokace nelegálního hazardu) i podstatný cíl dalšího zvýšení ochrany hráčů hazardních her. To se týká např. úpravy nastavení sebeomezujících opatření, zjednodušení zápisu do rejstříku vyloučených osob z hazardních her atd.

Nové daňově zvýhodněné produkty pro finanční zajištění na stáří

Dlouhodobý investiční produkt bude od 1. 1. 2024 nástroj rozšiřující okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Nepůjde o nový finanční produkt, nýbrž o režim pro v zákonech již dnes zavedené finanční produkty investičního nebo spořicího typu. Dle uvážení střadatele může jít o konzervativní bankovní vklad, spořicí účet či dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika. DIP budou moci poskytovat pouze regulované finanční instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy). Stejně jako u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření získá účastník daňové zvýhodnění, pouze pokud si uspořené prostředky vybere nejdříve po deseti letech spoření a dosažení věku min. 60 let. Každý poskytovatel DIP bude muset zahájení nebo ukončení jeho poskytování oznámit ČNB, která povede veřejně přístupný seznam poskytovatelů DIP. Dále bude omezen okruh akcií a dluhopisů vedených v rámci DIP pouze na akcie a dluhopisy obchodované na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému. Výjimku z tohoto omezení představují státní dluhopisy, dluhopisy vydané centrální bankou a tzv. kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy).

Pojištění dlouhodobé péče bude produkt, kde pojistnou událostí je závislost klienta, který si pojištění sjednal, nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího stupni závislosti III nebo IV podle zákona o sociálních službách. Dále může jít o škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojistníka po celou dobu jeho závislosti odpovídající stupni závislosti III nebo IV nebo náhrady nákladů na takovou péči.

Celkový limit na všechny čtyři daňově podporované produkty spoření na stáří bude 48 000 Kč ročně na poplatníka (dnes platí limit 24 000 Kč na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění) a 50 000 Kč ročně na příspěvky poskytované zaměstnavatelem (tato částka je dnes stejná, ovšem nově ji bude možno využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu a pojištění dlouhodobé péče). Občan si bude moci zvolit, zda se rozhodne využít daňovou podporu pouze na jeden typ produktu, nebo si své úložky a s nimi spojené daňové zvýhodnění rozložit mezi více produktů.

Zavedení tzv. alternativního účastnického fondu

Ve III. pilíři novela dále navrhuje pro penzijní společnosti možnost vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření coby alternativu ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního účastnického fondu bude poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji. To umožní investovat dynamičtěji mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu, zejména v delším časovém období a s volnějším vymezením okruhu aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat, a bez zákonem stanovených investičních limitů, které platí pro ostatní účastnické fondy. Tyto parametry mohou být upraveny ve statutu alternativního účastnického fondu.

Nově bude možná paralelní účast v transformovaném fondu původního penzijního připojištění a v účastnickém fondu doplňkového penzijního spoření. Řadu účastníků dosud motivovala k setrvání v transformovaných fondech garance nezáporného zhodnocení a/nebo možnost výsluhové penze, které naopak v účastnických fondech neplatí. Tato garance však zároveň vede k vysoce konzervativním investicím s velmi nízkým zhodnocením, často pod úrovní inflace. Klienti se smlouvou uzavřenou před rokem 2013 nově dostanou možnost dosavadní naspořené prostředky nechat v transformovaném fondu, který garantuje nezáporné zhodnocení (tzv. černou nulu) a umožnuje částečný výběr prostředků v podobě výsluhové penze, ovšem s nižším zhodnocením, a zároveň nové úložky směřovat do některého z účastnických fondů s potenciálem vyššího zhodnocení úspor. Státní podpora bude poskytována vždy jen na úložky do jednoho typu fondů.

Minimální doba spoření, po jejímž uplynutí bude možné prostředky vybrat bez sankce (při splnění ostatních kritérií), se prodlouží u nových smluv z dnešních 5 na 10 let. Podmínka dosažení věku 60 let zůstane zachována.

Zavádí se podpora využívání zaměstnaneckých akcií v situaci, kdy zaměstnavatel chce motivovat zaměstnance i jinak než mzdou. V současnosti se při poskytnutí akcií za zvýhodněných podmínek tato výhoda považuje za příjem ze závislé činnosti, tj. podléhá jak dani z příjmů, tak i sociálnímu a zdravotnímu pojistnému v okamžiku poskytnutí nebo koupě akcií za zvýhodněných podmínek. Úprava nesnižuje odvodovou povinnost (tj. nedává nominální dodatečnou výhodu příjemci tohoto benefitu), ale odkládá ji až do stanoveného okamžiku, kterým je např. 1) prodej akcií zaměstnancem nebo 2) jeho  odchod z firmy nebo 3) 10 let od obdržení tohoto benefitu. Je zohledněna i situace, kdy se po slibném začátku (a přidělení akcií) daný projekt nepovede a dojde ke ztrátě hodnoty firmy. V takovém případě dojde ke snížení příjmu ze závislé činnosti ze zaměstnanecké akcie. Obdobným způsobem bude zdanění posunuto/redukováno i u opcí, které se dnes daní (drtivá většina však zdanění dnes nepodléhá, ke zdanění dochází až v okamžiku přidělení cenných papírů). Nic se nemění na tom, že kapitálový zisk z nárůstu hodnoty akcie se zdaňuje mimo režim závislé činnosti a lze na něj uplatnit časový test (osvobození po uplynutí 3 let od nabytí).

Od 1. 1. 2024 dojde k odložení zdanění  příjmu ze závislé činnosti. Iniciovali jsme spolu s MPSV a MZd, aby navazující změny zajišťující odložení povinností v oblasti pojistných zákonů (sociální a zdravotní pojištění), byly upraveny v rámci jejich nejbližších novelizací.

V rámci tzv. opčních plánů platí, že navržená úprava nic nemění na současné situaci, kdy zdanění podléhají jen tzv. převoditelné opce. Nepřevoditelné opce tedy nadále zdaňovány nejsou. 

Snížení státní podpory stavebního spoření u stávajících a nových smluv 

Od 1. 1. 2024 dojde ke snížení státní podpory stavebního spoření na max. 1 000 Kč/rok pro nové i stávající smlouvy. 

Stavební spoření vzniklo v 90. letech minulého století v době, kdy ještě nefungoval hypoteční trh a byl to jeden z mála dostupných způsobů, jak si mohli lidé spořit na bydlení. V posledních letech nicméně ztratilo svou původní funkci. Lidé navíc naspořené peníze používají zpravidla k jiným účelům než pro účely vlastního bydlení. Úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů (např. zateplení, efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody, pořízení a instalace dobíjecí stanice pro elektromobil).

Zrušení kolkových známek

Od 1. 1. 2024 dojde ke zrušení kolkových známek jako platebního prostředku s přechodným obdobím, kdy bude ještě možné stávající kolky používat. S nárůstem elektronických plateb kartou a bezhotovostních převodů se jejich potřeba významně snížila, v minulosti navíc byla v souvislosti s jejich používáním indikována řada podvodů.

Redukce sazeb DPH a snížení daně 

Od 1. 1. 2024 dojde k redukci počtu sazeb DPH na základní 21 % a sníženou 12 %. Vybrané zboží a služby budou přesunuty ze snížené do základní sazby DPH. Knihy budou zcela osvobozeny od DPH.

V souladu s doporučeními z NERV a řadou dalších ekonomických expertů se od 1. 1. 2024 zjednoduší systém DPH sjednocením dvou snížených sazeb (15 % a 10 %) do jedné společné ve výši 12 %. Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u piva v restauraci. 

Sjednocením snížených sazeb DPH ve výši 12 % se současně sníží DPH (a tím i inkaso veřejných rozpočtů) u řady aktuálně citlivého zboží a služeb jako např. u potravin bez většiny nápojů, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb. Speciální položkou jsou knihy (ale také např. omalovánky, hudebniny, obrázkové knihy), které nebudou DPH vůbec zatíženy, jelikož na ně bude aplikováno osvobození od daně. Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, povinnost EET), budou přesunuty do základní sazby DPH. Konkrétně se jedná o kadeřnické a holičské služby, točené pivo, zpracování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidové práce a řezané květiny. 

Dále dochází ke zvýšení sazby daně z 15 % na 21 % např. u služeb autorů a výkonných umělců, sběr a přeprava komunálního odpadu, palivové dřevo ve všech podobách, dovoz uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností. Ostatní položky z některé ze dvou snížených sazeb zůstávají ve sjednocené snížené sazbě 12 %. 

Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá příležitostná a zvláštní linková hromadná doprava osob, veškerá pitná voda dodávaná vodovodem a dále některé zdravotnické přístroje a zařízení. Noviny budou daněny 12% sazbou DPH, stejně jako časopisy a jiná periodika.

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance

Od 1. 1. 2024 dojde ke znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %. Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba -8 mld. Kč. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu. 

Průměrná hrubá mzda za rok 2022 dle ČSÚ činí 40 353 Kč měsíčně, dopady na čistý příjem takového zaměstnance jsou 242 Kč měsíčně (0,6 %).

Zvýšení daně z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku a zavedení daně z alternativních výrobků

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV bude pokračovat postupné zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků a zahřívaných tabákových výrobků i po roce 2023, kdy končí nastavený tříletý harmonogram růstu sazeb.

Od 1. 1. 2024 dojde ke zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret, tabáku ke kouření, doutníků a cigarillos o +10 %. V období let 2025-2027 sazby spotřební daně u těchto výrobků dále porostou, a to tempem +5 % ročně. Ve stejném období 2024-2027 dojde k pravidelnému zvyšování sazby daně u zahřívaného tabáku o 15 %. Nově bude zavedena spotřební daň u e-cigaret, jejíž sazba bude v roce 2024 činit 2,5 Kč/ml a poroste až do roku 2027 na hodnotu 10 Kč/ml, a u nikotinových sáčků, kde bude sazba daně v roce 2024 ve výši 0,4 Kč/g a poroste do roku 2027 na hodnotu 1,7 Kč/g. 

Rychlejší růst sazeb u zahřívaného tabáku sleduje vývoj v okolních zemích a odborníky doporučované přiblížení zdanění zahřívaného tabáku k cigaretám. Aktuálně představuje daňové zatížení náplně zahřívaného tabáku zhruba 21 % daně z jedné cigarety, v roce 2024 by měl být tento poměr na úrovni 29 %. Mechanismus nové spotřební daně z nikotinových sáčků a náplní do e-cigaret vychází z pracovní verze novely evropské tabákové směrnice, která zavede zdanění těchto produktů a sjednotí pravidla napříč EU. Zdanění tabáku do vodních dýmek se navrhuje upravit tak, aby podstatná část nákupu ke spotřebě v ČR nebyla realizována v zahraničí (čistě z důvodu vysoké daně).

Co se týká zdanění tradičních tabákových výrobků v okolních zemích, jmenovitě cigaret, nejvyšší minimální sazba spotřební daně je v Německu (177 EUR/1 000 ks), dále v Rakousku (158 EUR), v České republice (144 EUR), na Slovensku (132 EUR) a na posledním místě v Polsku (107 EUR). Polsko uplatňuje v letech 2023-2026 víceletý plán navyšování sazeb ze všech tabákových výrobků ve výši 10 % ročně. K mírnému navyšování v posledním roce přistoupily všechny okolní země s výjimkou Rakouska.

Zvýšení daně z lihu

Sazba spotřební daně z lihu se zvýší v horizontu tří let, a to tak, že v letech 2024 a 2025 se navýší o 10 % a následně v roce 2026 o 5 %.

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV bude od 1. 1. 2024 nastaven tříletý harmonogram růstu sazeb spotřební daně z lihu. Tříletý harmonogram zvyšování sazeb přinese transparentní plán a svým přesahem přes stávající volební období této vlády nebude ovlivněn volebním cyklem. Na základě trvalé výjimky dojednané v EU se bude nadále uplatňovat poloviční sazba u produktů z pěstitelského pálení pro vlastní spotřebu pěstitele. 

Ve srovnání s okolními zeměmi má ČR aktuálně nižší zdanění lihu než Polsko a Slovensko, 
a je tak na úrovni Německa.

Od druhého měsíce po měsíci vyhlášení nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve Sbírce zákonů (např. při vyhlášení zákona ve sbírce v lednu bude účinnost změn od 1. 3.):

Rozšíření povinného ručení na tzv. minivozítka

Nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla rozšiřuje okruh vozidel podléhajících povinnosti pojištění odpovědnosti. Půjde o všechna vozidla, jejichž maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 km/h, resp. je vyšší než 14 km/h, pokud je jejich provozní hmotnost větší než 25 kg a také přípojná vozidla. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Půjde tedy nově např. o elektrické koloběžky či Segwaye. Vozidlem tak ani podle evropské směrnice, kterou tento zákon transponuje, nebude elektrokolo, protože primárním zdrojem energie je v jeho případě šlapání a ne pouze přípojný motor. Výjimku budou mít dále např. zahradní traktory, které se pohybují výhradně na soukromém pozemku nepřístupném veřejnosti. V momentě, kdy vyjedou mimo něj na silnici, stávají se vozidlem a musí mít pojištění.

Nově se vymezuje provoz vozidla – tím se bude nově rozumět jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a na to, zda stojí, nebo je v pohybu. Návrh také rozšiřuje výjimky z povinnosti pojištění odpovědnosti včetně alternativního pojištění odpovědnosti při motoristických závodech nebo soutěžích. 

Povinnost zajistit, že vozidlo je pojištěno, se nově přenáší z vlastníka vozidla na jeho skutečného provozovatele. Povinnost zajistit pojištění z provozu vozidla se bude týkat vždy provozovatele a ne řidiče, který si ho například dočasně půjčil. To bude platit i v případě krátkodobého využívání sdílených koloběžek.

Konec papírové zelené karty

S půlročním odkladem účinnosti se ruší zelené karty pro prokazování pojištění odpovědnosti při provozu vozidla na území ČR a nahradí je on-line evidence pojištění. Nicméně pro cesty do zahraničí může být zelená karta nadále potřeba. Zjednoduší se také evidenční úkony při změnách v registru silničních vozidel. Dochází rovněž ke zvýšení minimálních limitů pojistného plnění ze současných 35 mil. Kč na 50 mil. Kč. 

Nijak se nerozšiřuje okruh vozidel s povinnou SPZ. Vozidla, na která se nově bude vztahovat povinnost pojištění, se nebudou registrovat v registru silničních vozidel, což si vyžádá jiný přístup při kontrole a vymáhání povinnosti pojištění odpovědnosti, využívat se bude jiný identifikační údaj jako např. výrobní číslo vozidla. Elektrokoloběžky také standardně nemají rychloměr, proto se při určování povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla bude vycházet z technických parametrů, které stanoví výrobce vozidla (konstrukční rychlost, hmotnost).

Změny s účinností od 1. 3. 2024

Zvýšení ceny dálniční známky a její pravidelná valorizace

Od 1. 3. 2024 dojde ke zvýšení ceny dálniční známky o 800 Kč z 1 500 na 2 300 Kč/rok. Zavedeno bude nové pravidelné valorizační schéma, které bude reflektovat zejména výši inflace. Současná cena dálniční známky je platná již od roku 2012 a v důsledku vývoje cenové úrovně se propadla její reálná hodnota. Jelikož jsou sazby dálničních známek nastaveny fixní částkou a vlivem růstu cenové hladiny jejich výše postupem času reálně klesá, je nutné jejich cenu pravidelně valorizovat. Ke zvýšení ceny dálniční známky bude docházet při kumulativní valorizaci, která umožní zvýšení ceny dálniční známky vždy v řádu celých desetikorun.

Změny s účinností od 1. 7. 2024

Změny státního příspěvku ve III. penzijním pilíři

Výše státních příspěvků ve III. penzijním pilíři byla naposledy upravována v roce 2013 a vzhledem k růstu cenové hladiny, průměrné mzdy a dalších makroekonomických ukazatelů již neodpovídá dnešní ekonomické realitě. V současnosti činí průměrná měsíční výše úložky cca 800 Kč. Za účelem motivace k vyšším úložkám stoupne od 1. 7. 2024 minimální příspěvek účastníka, od kterého je poskytován státní příspěvek, i maximální příspěvek účastníka, za který je poskytována maximální výše státního příspěvku. V rozmezí 500 – 1700 Kč bude nově státní příspěvek vždy činit 20 % z vkladu účastníka za účelem jeho motivace k vyšším měsíčním vkladům. Účastník, který bude chtít upravit výši svého příspěvku v návaznosti na změny státních příspěvků, by tak měl učinit počínaje červencovou úložkou. Změny ve výši příspěvků přehledně shrnuje tabulka:

K 1. 7. 2024 rovněž končí vyplácení státního příspěvku účastníkům ve starobním důchodu. Smyslem III. pilíře je dlouhodobé odkládání spotřeby a tvorba úspor na důchodový věk, ke které motivuje státní podpora. Ta svůj smysl a efektivitu ztrácí, když se účastník stane příjemcem starobního důchodu, protože III. pilíř pak pro něj funguje de facto jako pouhý krátkodobý spořicí produkt se státní podporou. Účastník, který dosud nedosáhl doby spoření nutné pro výběr prostředků ve formě jednorázového vyrovnání (min. 5 let) nebo odbytného (min. 2 roky a vrácení státní podpory), může snížit svůj měsíční příspěvek na minimální výši (100 Kč) a s tímto minimálním příspěvkem dospořit do požadovaných dvou resp. pěti let.

Příjemce starobního důchodu se zdanitelnými příjmy bude moci nadále využívat daňové zvýhodnění spoření na stáří. V případě příspěvků ve III. penzijním pilíři si bude moci od daňového základu odečítat všechny své příspěvky na rozdíl od účastníků, kteří dosud nejsou v důchodu a daňové zvýhodnění mohou čerpat až na úložky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (v současnosti se s daňovým zvýhodněním pojí úložky nad 1 000 Kč měsíčně, k 1. 7. 2024 tato hranice vzroste na 1 700 Kč měsíčně).

Zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce

Nově se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

• první limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy a
• druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. 

Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.

Jde o řešení současné nepříznivé situace, kdy jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory. 

Příčinou této situace je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného, kdy se z DPP do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele neplatí pojistné. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou, čímž dochází ke kumulaci dohod a takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně vysokých měsíčních příjmů.

Změny s účinností od 1. 9. 2024

Změna pravidel pro předčasné splacení hypotéky

Novela zákona o spotřebitelském úvěru upřesňuje pravidla s účinností od 1. 9. 2024 pro předčasné splacení hypotéky v průběhu doby, po kterou je fixována úroková sazba. Cílem novely je nastavení vyvážených podmínek spravedlivých pro všechny spotřebitele. Schválený návrh proto důsledně rozlišuje, zda má spotřebitel pro splacení hypotéky oprávněný důvod (jestli se nachází ve složité životní situaci), nebo je motivován pouze finanční optimalizací (přechodem k jiné bance za nižšími úroky).

Návrh jednoznačně stanoví, jakou náhradu může banka požadovat při předčasném splacení hypotéky během fixace. V takovém případě vzniká bance právo na limitovanou náhradu administrativních nákladů a části ušlých úroků (úrokový rozdíl). Tento rozdíl představuje souhrn úroků, o které banka přijde při předčasném splacení u dané smlouvy do konce doby fixace, snížený o úroky, které by banka získala z poskytnutí nového obdobného úvěru. Jedná se tak o obdobnou úpravu, kterou uplatňuje celá řada dalších členských států EU (např. Německo, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Irsko). Novela stupňuje výši limitu náhrady podle počtu let zbývajících do konce fixace (maximálně 0,25 % předčasně splacené částky za každý započatý rok do konce fixace) a současně snižuje celkový limit náhrady na nejvýše 1 % z předčasně splácené částky.

Nadále přitom platí, že v případě složitých životních situací má spotřebitel právo na předčasné splacení zdarma. Spotřebitel má již dnes možnost bezpoplatkového předčasného splacení hypotéky v těchto případech:

• v rámci plnění z pojištění určeného k zajištění splacení úvěru,
• po vypršení fixace úrokové sazby,
• do 3 měsíců od sdělení nové výše úrokové sazby bankou,
• v případě úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity klienta či jeho manžela/manželky.

Nově se možnost předčasného splacení bez poplatku bude vztahovat také na případy:

• vypořádání společného jmění manželů (tzn. rozvod klienta),
• prodej nemovitosti po 2 letech (či později) od její koupě.

Spotřebiteli nadále zůstane právo na bezplatné předčasné splacení až čtvrtiny původně sjednané výše hypotéky každý rok při výročí smlouvy. 

Nová pravidla se použijí na nové úvěrové smlouvy (tj. smlouvy sjednané po 1. 9. 2024), u těch běžících se použijí jen na ta předčasná splacení, k nimž dojde během fixace sjednané až po datu účinnosti této části novely (tj. až po 1. 9. 2024).

Součástí novely zákona o spotřebitelském úvěru jsou také doplnění a upřesnění stávající úpravy posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nově se staví najisto, že pro ověření informací o výdajích spotřebitele může banka nebo nebankovní poskytovatel úvěru využít i automatizované modely. Dále se zpřesňuje rozsah údajů, na základě kterých má poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele posuzovat.

Změny s účinností od 1. 1. 2025 se zavedením do předpisů obcí v roce 2024 

Komplexní úprava stanovování místních koeficientů u daně z nemovitých věcí

Obcím se nově umožňuje nastavit místní koeficient obecně závaznou vyhláškou pro celou obec, pro městskou část / městský obvod, pro katastrální území nebo pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. všechny garáže nebo všechny budovy užívané k podnikání). Pokud to bude řádně odůvodněno, nově bude možné stanovit místní koeficient pro jednotlivé nemovité věci i opatřením obecné povahy. 

Rozsah místních koeficientů bude nově 0,5–5. Pro zemědělské pozemky, pro které místní koeficient dosud nebylo možno zavést, a pro nevyužitelné ostatní plochy, bude moci být zaveden místní koeficient ve výši 0,5-1,5. 

Tyto změny se projeví v zavádění a změnách místních koeficientů účinných od 1. 1. 2025, které je nutné zavést obecně závaznou vyhláškou do 1. října 2024, v případě opatření obecné povahy pak do 30. 6. 2024.

Obce zároveň dostanou možnost samy napravit chybně vydanou obecně závaznou vyhlášku, a to do 17. prosince předchozího roku.

Termíny účinnosti změn v oblasti spoření na stáří a předčasných splátek hypoték vychází z předpokladu, že návrh zákona, kterým se mění zákony s rozvojem finančního trhu, bude vyhlášen ve Sbírce zákonů do konce roku 2023.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, www.mfcr.cz, 2023