Málokterá novela získala v České republice takové pozornosti, jako právě novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Zákon přinesl zejména razantní zvýšení hrazených poplatků, rozšíření definice přenosových zařízení, ale i nové povinnosti pro podnikatele. Nejznatelnější z nich byla povinnost oznámit do 30. června 2025 příslušnému orgánu počet zaměstnanců a počet pronajímaných dopravních prostředků. Přestože již tato lhůta uplynula, ne všichni zaměstnavatelé se k poplatku doposud registrovali, a otázky spojené s konkrétními povinnostmi novely tak zůstávají stále aktuální.
Co se vlastně změnilo?
Podle původního znění zákona měl povinnost platit poplatky každý podnikatel, který pro svou činnost využíval televizní nebo rozhlasové přijímací zařízení. Poplatek se přitom platil za každé používané zařízení. Na mnoho podnikatelů ale povinnost platit poplatky nedopadla kvůli odlišné definici těchto zařízení. Nejčastěji využívaná zařízení jako jsou notebooky a mobilní telefony, totiž poplatku vůbec nepodléhaly. Nový zákon definici přijímacích zařízení podstatně rozšířil, a povinnost platit poplatky pro podnikatele se tak tak nyní týká téměř každého.
Zákonodárce přišel ale s kompromisním řešením spočívajícím v odstupňování poplatku podle počtu zaměstnanců. Výše poplatku se tak nově pohybuje od pětinásobku až do stonásobku jejich základní výše. Maximální výše poplatku dopadne na zaměstnavatele s více než 500 zaměstnanci. Nejvíce si tak nyní připlatí zaměstnavatelé s větším množstvím zaměstnanců ale méně zařízeními. Pozitivní je změna pro podnikatele s méně než 25 zaměstnanci. Jejich poplatková povinnost je totiž nulová.
Výjimkou budou v tomto ohledu podnikatelé, kteří pronajímají dopravní prostředky, které obsahují rozhlasový nebo televizní přijímač. Tito podnikatelé platí základní výši televizního a rozhlasového poplatku za každý pronajatý dopravní prostředek, a to nad rámec poplatku určeného podle zaměstnanců. Povinnost tak může v tomto ohledu dopadnout i na podnikatele, kteří nemají žádné zaměstnance. Větší zaměstnavatelé si naopak ještě více připlatí.
Jak určit počet zaměstnanců?
Počet zaměstnanců zaměstnavatele pro účely placení poplatků se neodvíjí od skutečného počtu zaměstnanců, ale od počtu zaměstnanců v pracovním poměru přepočtených na plný úvazek (tzv. FTE). Zaměstnanci pracující na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se tak do tohoto limitu nezapočítávají. Není přitom rozhodné, zdali zaměstnanci pro zaměstnavatele aktuálně pracují nebo zdali jsou například na mateřské dovolené.
PříkladZaměstnavatel má 30 zaměstnanců v pracovním poměru na plný úvazek (z toho 5 zaměstnanců na rodičovské dovolené), 15 zaměstnanců v pracovním poměru se zkrácenou 30hodinovou pracovní dobou, 8 zaměstnanců v pracovním poměru se zkrácenou 10hodinovou pracovní dobou a 10 zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kolik má zaměstnavatel zaměstnanců pro účely placení rozhlasových a televizních poplatků?
|
Následky neoznámení a neuhrazení
Pokud podnikatel neoznámí počet zaměstnanců a pronajímaných dopravních prostředků, vystavuje se riziku úhrady přirážky k základnímu poplatku. Přirážka činí 5 000 Kč v případě rozhlasového poplatku a 10 000 Kč v případě televizního poplatku a platí i pro podnikatele, jejichž poplatková povinnost je nulová. Byť lhůta pro oznámení již uplynula, neznamená to, že každý podnikatel, který se včas nezaregistroval, nyní musí přirážku uhradit. K úhradě přirážky Vás totiž musí nejprve příslušný orgán (Český rozhlas a Česká televize) vyzvat. Pokud podnikatel dobrovolně oznámí relevantní skutečnosti a uhradí poplatek v celé své výši, povinnost k úhradě přirážky tak zaniká. I nyní je tak možné se kdykoli zaregistrovat bez obavy z případných postihů.