Nová forma přeměny obchodních korporací, rozdělení vyčleněním, byla předmětem nedávného jednání Koordinačního výboru Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Jak vyplývá z tohoto jednání, praktické postupy při rozdělení vyčleněním závisí na povaze vyčleňovaného majetku. Je potřeba vždy posoudit, zda jde o obchodní závod, obchodní podíl nebo jiný majetek a podle toho aplikovat správné ustanovení ZDP pro daňové účely a pro stanovení nabývací ceny podílu. Přístup je obdobný jako u vkladu, ale s nutností respektovat právní kvalifikaci přeměny. Některé aspekty tohoto nového institutu jsou však stále předmětem diskusí a očekává se, že v praxi se postupně sjednotí účetní i daňové postupy.
Zákonem č. 162/2024 Sb. byla s účinností od roku 2024 do českého právního řádu zavedena nová forma přeměny obchodních korporací, a to rozdělení vyčleněním. Tento institut doplňuje stávající přeměny, mezi něž patří fúze, rozdělení, převod jmění na společníka a změna právní formy. Podstatou rozdělení vyčleněním je vyčlenění části jmění z dosavadní společnosti (dále jen „rozdělovaná společnost“) do jiné společnosti výměnou za nabytí obchodního podílu rozdělovanou společností. Může přitom jít buď o rozdělení vyčleněním se vznikem nové společnosti, kdy vzniká nová obchodní korporace, nebo o rozdělení vyčleněním sloučením, kdy vyčleněná část jmění přechází na již existující společnost. Tento mechanismus představuje zásadní odchylku od dosavadního rozdělení odštěpením, při němž obchodní podíly v nástupnické společnosti nabývají společníci rozdělované společnosti. Zatímco ekonomickou podstatou vyčlenění je vklad části jmění do jiné společnosti, z právního hlediska jde o přeměnu podle zákona o přeměnách obchodních korporací, se všemi důsledky z toho plynoucími.
Vzhledem k tomu, že zákonem č. 162/2024 Sb. nebyl nijak novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), vyvstává otázka, jakým způsobem aplikovat stávající ustanovení ZDP na nové případy rozdělení vyčleněním, zejména tehdy, pokud dochází k vyčlenění obchodního závodu nebo jeho části, případně obchodního podílu. Tyto otázky byly v nedávné době projednány v rámci Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ a byly v zásadě ve shodě mezi předkladateli z řad daňových poradců a GFŘ uzavřeny.
Zbývá nicméně dořešit praktické aspekty účtování této nové transakce. V odborné komunitě se diskutuje, zda má být při účtování na obou stranách plně převzat přístup používaný u vkladu, nebo zda bude – s ohledem na právní kvalifikaci přeměny – třeba určitých úprav. Zvláštní pozornost je věnována situacím, kdy je vyčleňován účetně předlužený obchodní závod nebo jeho část. U vkladu se takové předlužení u vkladatele účtuje do výnosů, které jsou zpravidla považovány daňově relevantní (je velmi diskutabilní, zda by nebylo možné tyto výnosy vyloučit ze zdanění, například na základě ustanovení § 23a odst. 3 ZDP. Otázkou tak zůstává, zda se tento postup promítne i do případů rozdělení vyčleněním, nebo zda bude zvoleno jiné řešení, například účtování účetního předlužení u rozdělované společnosti do vlastního kapitálu.
Jsme přesvědčeni, že odpovědi na tyto otázky budou v dohledné době nalezeny a že se pro tento nový institut postupně ustálí jednotná praxe jak v oblasti účetní, tak daňové.
Autoři: Jana Fuksová, Jiří Nesrovnal, Petr Toman