Komora daňových poradců připravila na podzimní jednání Koordinačního výboru zástupců KDP a Generálního finančního ředitelství příspěvek k výkladu lhůty pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 56 zákona o spotřebních daních, zejména po novele zákonem č. 462/2024 Sb.
Podstata řešeného problému
Příspěvek, jehož předkladatelem je Ing. Ivo Šulc, reaguje na termíny zveřejněné Ministerstvem financí ve Finančním zpravodaji 6/2026, kde jsou u vracení daně podle § 56 prezentovány lhůty vycházející z § 136 odst. 4 daňového řádu (25 dnů po skončení čtvrtletí). Podle názoru autora příspěvku však tyto termíny neodpovídají nové právní úpravě a smyslu institutů vracení spotřební daně.
Charakter „přiznání“ a lhůty
Jádrem příspěvku je tedy spor, zda má při podání „daňového přiznání“ k vrácení spotřební daně podle § 56 platit obecná lhůta 25 dnů dle daňového řádu, nebo speciální tříměsíční lhůta pro uplatnění nároku na vrácení daně podle § 56 odst. 10 zákona o spotřebních daních, v níž neuplatněný nárok zaniká. Autor hájí, že jde o lex specialis k daňovému řádu a že speciální lhůta má přednost. Příspěvek zdůrazňuje, že „přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně“ je ve skutečnosti žádostí o vrácení daně, nikoli klasickým daňovým tvrzením.
Judikatura a důvodová zpráva
Příspěvek se opírá o rozsudek NSS 1 Afs 289/2019-41, který již dříve potvrdil speciální charakter lhůty v § 56 odst. 10, a o důvodovou zprávu k novele č. 462/2024 Sb., která výslovně uvádí, že nově je „zřejmé“, do kdy lze nárok uplatnit ve speciální lhůtě. Kriticky se analyzuje i praxe MF a Celní správy ohledně pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud je přiznání podáno po 25 dnech, ale ještě v rámci tří měsíců.
O průběhu projednávání příspěvku vás budeme informovat.
Celé znění příspěvku ke stažení: Konec lhůty pro podání žádosti (daňového přiznání) k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle ustanovení § 56 zákona o spotřebních daních >>>