Důvodová zpráva k zákonu č. 470/2024 Sb., změna zákona o zaměstnanosti a některývh dalších zákonů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy, do jehož z věcného hlediska patří také oblast zaměstnanosti, včetně péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a oblast kontroly dodržování pracovněprávních předpisů. MPSV pravidelně i v těchto oblastech analyzuje dosahované výsledky, činí opatření k řešení aktuálních otázek, dbá o náležitou právní úpravu včetně přípravy návrhů zákonů a jiných právních předpisů.

Základním právním předpisem v oblasti zaměstnanosti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Navrhovaná právní úprava se dotýká právě tohoto zákona, a to konkrétně těchto jeho oblastí:

V návaznosti na navrhované změny v oblasti postihu nelegální práce a zjednodušení řešení přestupků se navrhuje také související změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZIP“ nebo „zákon o inspekci práce“).

Taktéž se navrhuje legislativně technická změna zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která se činí v návaznosti na změnu zákona o zaměstnanosti učiněnou zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením je oblastí, které MPSV věnuje intenzivní pozornost, o čemž svědčí i systémová změna právní úpravy zákona o zaměstnanosti spočívající v rozlišení volného a chráněného trhu práce, účinná od 1. 1. 2018. Přestože tato systémová komplexní změna naplnila stanovené cíle, byla identifikována potřeba dalších dílčích změn, které jsou nezbytné k odstranění některých přetrvávajících nežádoucích jevů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se tedy o potřebu změny právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

Rovněž stávající právní úprava splnění podmínky bezdlužnosti pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a v návaznosti na ni institut odstranění tvrdosti zákona si vyžaduje provést takové změny, které zjednoduší poskytování tohoto příspěvku, ale přitom i nadále zachovají požadavek na bezdlužnost zaměstnavatele jako jednu ze zákonných podmínek pro vznik nároku na příspěvek.

Pokud jde o oblast plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílem je více motivovat zaměstnavatele na volném trhu práce k přímému zaměstnávání osob se zdravotním postižením s odpovídajícím zbytkovým pracovním potenciálem. Proto je na místě revidovat i tuto oblast, a to tak, aby byli zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří alespoň částečně plní tuto povinnost přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

V oblasti kontroly a postihování subjektů orgány inspekce práce spočívají navrhované změny, které je potřeba promítnout jak do zákona o zaměstnanosti, tak zákona o inspekci práce, v postihu subjektů porušujících povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. možného upuštění od takovéhoto postihu, a sekundárního postihu subjektů, kterým byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání.

Kromě jiného je vzhledem k četnosti novelizace zákona o zaměstnanosti nutné provést několik úprav legislativně technického charakteru. Tímto dojde k odstranění některých nepřesností, které vznikly především legislativním spěchem při tvorbě a schvalování předchozích novel zákona o zaměstnanosti. Například se jedná o legislativně technickou dílčí změnu spočívající ve sjednocení prekluzivní doby pro nemožnost vydat rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro všechny případy vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a to na 5 let. Jedná se o opatření, které přispěje k právní jistotě uchazečů o zaměstnání. Dále se navrhuje v rámci legislativně technických úprav vyjmout z povinnosti písemně ohlásit do 15. února plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ty zaměstnavatele, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (§ 78). Jedná se o opatření na snížení byrokratické zátěže zaměstnavatelů.

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

Předkládaný návrh zákona v těch částech, které se týkají postavení fyzických osob, nezakládá žádnou diskriminaci ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), podle jehož úpravy jde o nerovné zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

Zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a také na volném trhu práce a systém podpory jejich zaměstnávání je potřeba zefektivnit tak, aby i zaměstnavatelé na volném trhu práce se ve větší míře začali zabývat zaměstnáváním té části z uvedené cílové skupiny, která má stále potenciál aktivně se zapojit do pracovního procesu právě v rámci volného trhu práce. Tento cíl je již nyní podpořen slevami na pojistném pro volný trh práce a projektem Úřadu práce „Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením“, v jehož rámci jsou poskytovány individualizované služby zaměstnavatelům a osobám se zdravotním postižením, pokud jde o pracovní uplatnění, včetně přímé podpory.

Dalším d