Důvodová zpráva k zákonu č. 152/2025 Sb., změna některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci.

V návaznosti na zákon o dávce státní sociální pomoci, kterým dochází mimo jiné k transformaci přídavku na dítě a příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi do jedné dávky - dávky státní sociální pomoci, je nezbytné upravit zákony, které jsou uvedenou úpravou dotčeny. Součástí dávky státní sociální pomoci budou složky bydlení, živobytí, dítě a pracovní .

V první řadě se jedná o zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), který upravuje podmínky nároku na přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné a dále podmínky na jejich výplatu, včetně procesních pravidel odchylujících se v některých případech od správního řádu. Ruší se obě transformované dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) a upravují se procesní pravidla tak, aby byla sjednocená pro zbývající dávky státní sociální podpory i dávku státní sociální pomoci a umožňovala digitalizaci celého procesu prostřednictvím systému Jenda, který je již v současné době využíván rovněž pro přídavek na dítě, příspěvek na bydlení i rodičovský příspěvek. Sjednocuje se rovněž posuzování příjmu rodiny, které se však využívá pouze pro účely porodného. Tato pravidla zjednoduší celý proces a zvýší právní jistotu uživatelů systému Jenda. Podmínky upravující nezaopatřenost dítěte se ponechávají v zákoně o státní sociální podpoře a platí i pro dávku státní sociální pomoci. V souladu s prohloubením principu motivace k práci se nezaopatřenost nadále bude týkat dětí, které po ukončení povinné školní docházky studují nebo z důvodu zdravotního stavu nemohou studovat nebo vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Mezi nezaopatřené děti tedy již nebudou patřit nezletilé děti, které po dovršení povinné školní docházky budou v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání.

Další významné změny v souvislosti s rušením příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení se týkají zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pomoci v hmotné nouzi"), většinově mohou být považovány za legislativně-technické. V souvislosti se vznikem dávky státní sociální pomoci se nepatrně upravuje institut veřejné služby. Dávkou pomoci v hmotné nouzi zůstává mimořádná okamžitá pomoc. Nově se umožňuje zahájit řízení o ni i z moci úřední. Toto opatření má umožnit poskytnout Úřadu práce ČR mimořádnou okamžitou pomoc bez uplatnění žádosti v případech, kdy Úřad práce ČR bude ze své úřední činnosti mít znalost celkové příjmové a sociální situace domácnosti a tuto domácnost bude potřeba jednorázovou dávkou podpořit. Může se např. jednat o situace spojené se vzděláním nezaopatřených dětí a podpořit doučování dětí, volnočasové vzdělávací aktivity dětí. Poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z moci úřední může být i úzce spjato s dávkou státní sociální pomoci a vypracováním podpůrného plánu u složky živobytí, kdy z tohoto plánu vzejde potřeba finanční podpory prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci v dané situaci.

Řada právních předpisů z různých oblastí využívá některé instituty upravené dosud v zákoně o státní sociální podpoře nebo v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, proto tento zákon upravuje uvedené předpisy v souladu se změnami, ke kterým došlo transformací výše uvedených čtyř dávek do dávky státní sociální pomoci.

Navrhované úpravy jsou nezbytné a jsou bezprostředně navázány na zánik přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, a na vznik nového zákona vedle zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje dávku, do které se transformovaly výše uvedené dávky.

Většinově mají úpravy charakter legislativně-technických úprav.

Tato úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.

Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Zákona č. 117/1995 Sb. jako celku a zákona č. 111/2006 Sb. jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: