582/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1991
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Změna: 590/1992 Sb., 37/1993 Sb.
Změna: 160/1993 Sb.
Změna: 307/1993 Sb.
Změna: 241/1994 Sb.
Změna: 118/1995 Sb.
Změna: 118/1995 Sb., 160/1995 Sb.
Změna: 134/1997 Sb., 306/1997 Sb.
Změna: 93/1998 Sb.
Změna: 225/1999 Sb.
Změna: 18/2000 Sb.
Změna: 356/1999 Sb.
Změna: 360/1999 Sb.
Změna: 29/2000 Sb.
Změna: 159/2000 Sb.
Změna: 132/2000 Sb., 155/2000 Sb., 220/2000 Sb., 238/2000 Sb., 258/2000 Sb.,
411/2000 Sb.
Změna: 116/2001 Sb.
Změna: 353/2001 Sb.
Změna: 265/2002 Sb.
Změna: 263/2002 Sb.
Změna: 133/2000 Sb., 151/2002 Sb., 320/2002 Sb., 518/2002 Sb.
Změna: 424/2003 Sb. (část)
Změna: 424/2003 Sb., 425/2003 Sb.
Změna: 453/2003 Sb., 53/2004 Sb.
Změna: 167/2004 Sb.
Změna: 281/2004 Sb.
Změna: 359/2004 Sb.
Změna: 436/2004 Sb.
Změna: 168/2005 Sb.
Změna: 424/2003 Sb. (část)
Změna: 361/2005 Sb.
Změna: 501/2004 Sb., 381/2005 Sb., 413/2005 Sb.
Změna: 24/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb. (část)
Změna: 70/2006 Sb.
Změna: 161/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 585/2006 Sb.
Změna: 81/2006 Sb., 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 189/2006 Sb. (část)
Změna: 152/2007 Sb.
Změna: 181/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb. (část)
Změna: 270/2007 Sb.
Změna: 152/2007 Sb. (část), 261/2007 Sb., 296/2007 Sb.
Změna: 305/2008 Sb. (část), 306/2008 Sb. (část)
Změna: 479/2008 Sb. (část)
Změna: 189/2006 Sb., 152/2007 Sb. (část), 261/2007 Sb. (část), 305/2008 Sb.,
306/2008 Sb. (část), 382/2008 Sb.
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 303/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 177/2011 Sb.
Změna: 180/2011 Sb.
Změna: 220/2011 Sb.
Změna: 263/2011 Sb.
Změna: 220/2011 Sb. (část), 329/2011 Sb., 341/2011 Sb., 348/2011 Sb., 364/2011
Sb., 365/2011 Sb., 366/2011 Sb., 367/2011 Sb., 470/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 428/2011 Sb., 470/2011 Sb. (část), 399/2012 Sb., 401/2012 Sb., 403/2012
Sb.
Změna: 274/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 313/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 136/2014 Sb.
Změna: 458/2011 Sb., 250/2014 Sb., 251/2014 Sb., 267/2014 Sb.
Změna: 332/2014 Sb.
Změna: 317/2015 Sb.
Změna: 131/2015 Sb., 377/2015 Sb.
Změna: 47/2016 Sb.
Změna: 190/2016 Sb.
Změna: 137/2016 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 213/2016 Sb.
Změna: 24/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 195/2017 Sb.
Změna: 190/2016 Sb. (část)
Změna: 259/2017 Sb. (část)
Změna: 99/2017 Sb., 203/2017 Sb.
Změna: 148/2017 Sb., 259/2017 Sb.
Změna: 92/2018 Sb.
Změna: 310/2017 Sb.
Změna: 259/2017 Sb. (část), 335/2018 Sb.
Změna: 111/2019 Sb.
Změna: 315/2019 Sb.
Změna: 259/2017 Sb. (část), 164/2019 Sb.
Změna: 228/2019 Sb.
Změna: 255/2020 Sb.
Změna: 540/2020 Sb.
Změna: 270/2021 Sb.
Změna: 323/2021 Sb. (část)
Změna: 323/2021 Sb., 330/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 221/2022 Sb.
Změna: 366/2022 Sb., 423/2022 Sb., 455/2022 Sb.
Změna: 216/2022 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost
České správy sociálního zabezpečení, okresních správ sociálního zabezpečení a orgánů
státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech
důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální
podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných.
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2) Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady,
obecní živnostenské úřady (dále jen "živnostenské úřady") a orgány Finanční správy
České republiky.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí,
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení,
d) Ministerstvo vnitra,
e) Ministerstvo spravedlnosti,
f) Ministerstvo obrany.
§ 3a
(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení
jsou správními úřady. Česká správa sociálního zabezpečení je účetní jednotkou. Pro
účely hospodaření s majetkem státu, včetně prostředků státního rozpočtu, účetnictví,
služebních vztahů státních zaměstnanců a pracovněprávních vztahů mají okresní správy
sociálního zabezpečení postavení vnitřních organizačních jednotek České správy sociálního
zabezpečení.
(2) Služební vztahy státních zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení
a v okresních správách sociálního zabezpečení se řídí zákonem o státní službě. Pracovněprávní
vztahy zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení a v okresních správách sociálního
zabezpečení se řídí zákoníkem práce.
(3) V čele České správy sociálního zabezpečení je ústřední ředitel; jeho
výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
ČÁST DRUHÁ
Úkoly orgánů sociálního zabezpečení, dalších orgánů a obcí v sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí
§ 4
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo")
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b) řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c) zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d) zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
(2) Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro
účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího
řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní
správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise.
(3) Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by
se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního
zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.
§ 4a
Ministerstvo předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí
číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném
vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační
a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být
důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života
jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku
a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce
předložení zprávy věku 25 až 54 let; tato informace vychází z údajů obsažených ve
zprávě zpracované Českým statistickým úřadem podle § 10b. V případě, kdy alespoň
pro jednu generaci uvedenou v předchozí větě platí, že podíl očekávané střední délky
života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu
tohoto věku a této očekávané střední délky života je menší než 24 % nebo větší než
26 %, obsahuje tato zpráva též informaci o úpravě důchodového věku podle předchozí
věty.
§ 4b
Dojde-li v souladu s využitím § 4a k posunutí hranice důchodového věku,
ministerstvo předloží vládě 3 roky před termínem schválené úpravy důchodového věku,
do 31. prosince kalendářního roku, zprávu, která obsahuje zpřesňující informaci Českého
statistického úřadu o očekávané střední délce života dotčených pojištěnců, informaci
o očekávané naději dožití ve zdraví těchto pojištěnců zpracovanou Ústavem zdravotnických
informací a statistiky České republiky a informaci o předpokládané míře nezaměstnanosti
v době posunutí hranice jejich důchodového věku zpracovanou Výzkumným ústavem práce
a sociálních věcí, v. v. i. Na základě posouzení těchto informací může vláda navrhnout
korekci úpravy posunuté hranice důchodového věku.
§ 5
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a) rozhoduje
1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno,
že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto
dávek,
2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou
neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
3. o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na
dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
4. o odvoláních proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení,
5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
6. o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění
a zařizuje tyto převody,
b) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního
zabezpečení,
c) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
d) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
e) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropské unie a plnění
úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a v oblasti
pojistného na sociální zabezpečení,
f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona,
g) vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen "registr pojištěnců"),
h) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm.
s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě
soudního řízení o žalobě,
ch) zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím
z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv,
i) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8 odst.
9).
Okresní správy sociálního zabezpečení
§ 6
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které
jsou shodné s územními obvody okresů.
(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního
zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení. Na území města Brna vykonává působnost
okresní správy sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno.
(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly
stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy stanoveno, že
tyto úkoly plní jiný orgán.
(4) Okresní správy sociálního zabezpečení
a) rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku důchodového pojištění,
2. zrušen,
3. ve sporu mezi občanem a jeho zaměstnavatelem o správnost zápisu
v evidenčním listu důchodového pojištění (dále jen "evidenční list"),
4.
zrušen
,5. zrušen,
6. zrušen,
7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení
a o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále nebo pokutě,
8. zrušen,
9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno,
10.
zrušen
,11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do 4 let, jde-li
o dobu péče o toto dítě po 31. prosinci 1995 do 30. června 2007, a o době a rozsahu
péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující
mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu
nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, jde-li o doby péče o tyto děti a bezmocné
osoby po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2006,
12. o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o osobu, která
je podle zvláštního právního předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni
II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná
závislost), jde-li o dobu péče o tuto osobu po 31. prosinci 2006 , a o době a rozsahu
péče osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je podle zvláštního právního
předpisu52b) závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
13. o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná pečuje o osobu
mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost)
nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), v největším
rozsahu52c),
14. ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení procentní výměry
starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte86) osobně pečovala o dítě v největším
rozsahu; tento spor vzniká, má-li být na základě žádosti pojištěnce zvýšena procentní
výměra starobního důchodu za vychované dítě, k jehož výchově již bylo nebo má být
přihlédnuto při zvýšení procentní výměry starobního důchodu u jiného pojištěnce,
který trvá na tom, že o dítě pečoval v největším rozsahu,
15. zrušen,
16. zrušen,
17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před
1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený
počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
18. ve věcech osob zdravotně znevýhodněných,
b) zrušeno
c) vrací zaměstnanci přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d) doporučují v rámci kontrolní lékařské prohlídky (§ 8 odst. 3) zařazení
na pracovní rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti fyzické osoby, které přestaly
být invalidními,
e) zrušeno
f) zrušeno
g) zrušeno
h) vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním
zabezpečení,
ch) vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně
výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) kteří si
platí pojistné na důchodové pojištění,
i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených
tímto zákonem,
j) opatřují a předkládají České správě sociálního zabezpečení na její
žádost podklady pro rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění a pro vymáhání neprávem
vyplacených částek dávek důchodového pojištění,
k) navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění
a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v
jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody,
včetně doby zajetí,
l) poskytují občanům a zaměstnavatelům odbornou pomoc ve věcech sociálního
zabezpečení,
m) zrušeno
n) zrušeno
o) kontrolují plnění povinností občanů a zaměstnavatelů v sociálním
zabezpečení, plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností stanovených při provádění sociálního
zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb,
p) zrušeno
q) posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném
tímto zákonem (§ 8),
r) vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona32) a vymáhají pohledávky
ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
včetně pohledávek v těchto věcech na základě mezinárodních smluv; přitom jsou oprávněny
provádět správní výkon rozhodnutí,
s) vyrozumívají písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který
je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidní na základě soudního řízení o žalobě,
t) vymáhají pohledávky na dávkách důchodového pojištění; přitom jsou
oprávněny provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
u) mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním důchodového
pojištění zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří neplní povinnosti při provádění důchodového
pojištění,
v) vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o
výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku
na dávky státní sociální podpory,
y) navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli
z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.
§ 7
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení, nestanoví-li
se v tomto zákoně jinak, se řídí
a) sídlem zaniklého zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst.
4 písm. u),
b) místem trvalého pobytu občana nebo místem hlášeného pobytu9a) v
České republice, jde-li o cizince, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bod
18, písm. c), písm. g) č. 1, 3 a 4, písm. c, ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p),
r), s) a v)
c) sídlem zaměstnavatele v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm.
o), r) a u), nelze-li určit místní příslušnost podle písmene d); je-li zaměstnavatelem
fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem
trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a)
v České republice, a nemá-li fyzická osoba hlášený ani trvalý pobyt v České republice
a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem jejího podnikání na území České
republiky, popřípadě je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, která nemá trvalý ani hlášený
pobyt na území České republiky a ani na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává
pro svou potřebu na území České republiky zaměstnance, řídí se místní příslušnost
okresní správy sociálního zabezpečení místem výkonu práce těchto zaměstnanců v případech
uvedených v § 6 odst. 4 písm. o), r) a u),
d) místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd,
v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 3, písm. o), r) a u),
e) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených
v § 6 odst. 4 písm. písm. ch), o), r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná
místo trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě, jde-li o cizince, místo
hlášeného pobytu v České republice 9a); je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné
činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu
podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti,
f) místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence
platů státních zaměstnanců, pokud jde o kontrolu pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
g) místem trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného
pobytu9a) v České republice, osoby, která byla bezmocná před 1. lednem 2007 nebo
která je závislá na péči nebo pomoci jiné osoby, v případech uvedených v § 6 odst.
4 písm. a) bodech 11 až 13; přitom je rozhodné místo trvalého, popřípadě hlášeného
pobytu ke dni skončení péče, a v případě trvání péče místo trvalého, popřípadě hlášeného
pobytu ke dni podání návrhu na zahájení řízení (§ 85 odst. 2),
h) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává činnost
na základě státního povolení k provozování živnosti vedení spisovny78), anebo spisovna
nebo správní archiv podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, v případech
uvedených v § 35a odst. 7,
i) místem trvalého pobytu, popřípadě jde-li o cizince, místem hlášeného
pobytu9a) v České republice, osoby, na základě jejíž žádosti vznikl spor uvedený
v § 6 odst. 4 písm. a) bodě 14.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení ve věcech
důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 písm. c), d) a f) a podle § 39 odst. 1 se
řídí místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění nemocenského
pojištění určené rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení podle § 83 odst.
6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 8
Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti
(1) Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují zdravotní stav a
pracovní schopnost fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí
dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením podle jiných právních předpisů9b)
při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Za tím účelem posuzují
a) invaliditu a změnu stupně invalidity,
b) dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat
z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost,
c) zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou,
d)
zrušeno
e) schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu
osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku
o osobu s postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního
právního předpisu85) a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní
pomůcku,
f)
zrušeno
g) stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení provede zjišťovací lékařskou
prohlídku na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely
je posudek žádán.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou
prohlídku
a) v termínu určeném při předchozím posouzení okresní správou sociálního
zabezpečení na základě žádosti správního orgánu, který vede řízení, pro jehož účely
je posudek žádán,
b) zjistí-li posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení
kontrolní lékařské prohlídky,
c) z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo správního orgánu, na
základě jehož žádosti provedla okresní správa sociálního zabezpečení zjišťovací lékařskou
prohlídku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna informovat
příslušný orgán o výsledku posouzení,
d) z podnětu orgánu pomoci v hmotné nouzi, jde-li o prokázání trvání
invalidity třetího stupně pro účely řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi a již uplynula
platnost posudku; v těchto případech je okresní správa sociálního zabezpečení povinna
informovat orgán pomoci v hmotné nouzi o výsledku posouzení,
e) z podnětu Úřadu práce České republiky, jde-li o ověření skutečnosti,
zda fyzická osoba je osobou se zdravotním postižením; v těchto případech je okresní
správa sociálního zabezpečení povinna informovat Úřad práce České republiky o výsledku
posouzení, nebo
f) z podnětu fyzické osoby, která byla uznána invalidní, avšak její
žádost o přiznání invalidního důchodu byla zamítnuta a již uplynula platnost posudku,
jde-li o prokázání, že je osobou se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti,
g) z podnětu ministerstva; v tomto případě je okresní správa sociálního
zabezpečení povinna informovat ministerstvo o výsledku posouzení.
(4) Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení uvedené v odstavci 1 může
plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským
zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický
pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra,
porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář
nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů
absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních87)
; podmínku absolvování certifikovaného kurzu je třeba splnit do 24 měsíců ode dne
nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání. Posudek okresní
správy sociálního zabezpečení vydaný podle odstavce 1 musí být schválen a podepsán
lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Je-li lékař okresní správy sociálního
zabezpečení nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník vedoucím zaměstnancem,
je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona
o státní službě.
(5) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k posuzování
zdravotního stavu podle odstavce 1 se řídí
a) místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě
místem pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; nemá-li fyzická
osoba takový pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost místem, kde
se na území České republiky obvykle zdržuje, nebo
b) sídlem věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen "věznice"),
je-li fyzická osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby.
(6) Na žádost fyzické osoby, jejíž zdravotní stav má být posouzen, nebo
s jejím souhlasem může okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle odstavce
5 požádat o posouzení této osoby okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž
územním obvodu je tato osoba zaměstnána nebo se v něm dlouhodobě zdržuje, popřípadě
je hospitalizována ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jsou jí poskytovány
pobytové sociální služby v zařízení sociálních služeb nebo je jí poskytováno vzdělávání
pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením9c), anebo okresní správu sociálního
zabezpečení, v jejímž územním obvodu se nachází zdravotnické zařízení poskytovatele,
který posuzované osobě poskytuje zdravotní služby, pokud zdravotní stav posuzované
osoby vyžaduje vzhledem k charakteru nemoci posouzení tímto poskytovatelem zdravotních
služeb.
(7) Okresní správy sociálního zabezpečení podávají posudky o tom, zda zdravotní
stav osob, jejichž důchodové pojištění provádějí orgány uvedené v § 9, odůvodňuje
poskytnutí dávky důchodového pojištění anebo dávky nebo služby sociální péče.
(8) Při posuzování podle odstavce 1 vychází okresní správa sociálního zabezpečení
zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popřípadě také z vyšetření dětského klinického
psychologa v případě pervazivních vývojových poruch, výsledků funkčních vyšetření
a výsledků vlastního vyšetření lékaře, který plní úkoly okresní správy sociálního
zabezpečení podle odstavce 1, a z podkladů stanovených jinými právními předpisy9d).
Při posuzování podle odstavce 1 lze vycházet také z podkladů vypracovaných lékařem
určeným Českou správou sociálního zabezpečení.
(9) Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje invaliditu a dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního
stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88). Česká správa sociálního
zabezpečení posuzuje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou pro účely odvolacího
řízení. Rozhoduje-li o důchodu orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1,
vydává Česká správa sociálního zabezpečení posudky podle věty první na základě žádosti
tohoto orgánu. Úkoly České správy sociálního zabezpečení podle věty první a druhé
může plnit pouze lékař. Z posuzování podle věty první je vyloučen lékař, který tutéž
věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního
orgánu v prvním stupni řízení.
(10) Okresní správa sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení
předá nebo zašle občanu do 7 dnů stejnopis posudku vydaného podle odstavce 1 písm.
a) nebo podle odstavce 9 věty první; náležitosti tohoto posudku stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 9
Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti
(1) Důchodové pojištění provádí, řídí a kontroluje u
a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně
zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), Ministerstvo obrany,
b) příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného
sboru České republiky, příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků
Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace
a osob, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního
předpisu75), a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, Ministerstvo
vnitra,
c) příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva
spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků
z povolání, příslušníků uvedených v odstavci 1 písm. b), příslušníků Vězeňské služby
České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a osob, kterým je poskytována
zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu75), a provádějí
jejich výplatu, jestliže
a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,
b) jde o
1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky
nároku na starobní důchod,
2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992
trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,
3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději
do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod anebo
se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo
v přímé souvislosti s ním,
4. příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek
nebo příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů32a) alespoň ke dni předcházejícímu
dni vzniku nároku na důchod,
5. občana, který konal ve služebním poměru službu ve zpravodajských
službách podle zvláštního právního předpisu,32b),
6. osobu, které je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě
zvláštního právního předpisu75), a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany
a pomoci,
7. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených
sil, který zemřel v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo
splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 6.
(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti
odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků
ozbrojených sil.
(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé
souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním důchodu a o důchodech
pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti
ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.
(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem
práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního
zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení
vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení,
je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.
(6) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti
vyrozumívají okresní správu sociálního zabezpečení, která posuzovala invaliditu občana,
o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě
soudního řízení o žalobě, pokud tyto orgány vydaly rozhodnutí o invalidním důchodu.
§ 10
Obce
(1) Obecní úřad rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového
pojištění (§ 118 odst. 3).
(2) Obecní úřad dohlíží, jak jím ustanovený zvláštní příjemce plní stanovené
povinnosti (§ 118 odst. 4); neplní-li zvláštní příjemce své povinnosti, rozhodne
obecní úřad o ustanovení jiného příjemce.
§ 10a
Živnostenské úřady
(1) Živnostenské úřady přijímají v případech stanovených tímto zákonem
od osob samostatně výdělečně činných, které samostatnou výdělečnou činnost provozují
na základě oprávnění podle živnostenského zákona32c), oznámení o zahájení samostatné
výdělečné činnosti, přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a hlášení podle §
48 odst. 1 písm. a) až d).
(2) Živnostenské úřady oznamují ve stanovené lhůtě32d) příslušným okresním
správám sociálního zabezpečení
a) skutečnosti podle odstavce 1, a to s uvedením dne, kdy tyto skutečnosti
byly živnostenskému úřadu sděleny; oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti
a přihlášky k pojištění podle odstavce 1 s vyznačením dne, ve kterém byly tyto přihlášky
k pojištění podány, předávají příslušným okresním správám sociálního zabezpečení,
b) vznik nebo zánik oprávnění provozovat živnost, pozastavení nebo
přerušení výkonu živnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly.
§ 10b
Český statistický úřad
Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle §
4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a
to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický
úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední
délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané
střední délky života a údaj o podílu očekávané střední délky života při dosažení
důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této
střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou v následujícím kalendářním
roce věku 25 až 54 let, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti
a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života
se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.
Společná ustanovení o orgánech sociálního zabezpečení
§ 11
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti
vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení
potřebná pro provádění sociálního zabezpečení, pro kontrolu odvodu pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pro plnění úkolů
vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních
smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti
těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní
pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat
České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let
a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první
plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu.
(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění
úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z
mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory
při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve
větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy,
pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech
a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny
a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně
zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti
vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním
zabezpečení z práva Evropské unie73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního
zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu
sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li
orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve
větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své
působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u
osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické
podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 11b
(1) Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení
mohou požádat Ministerstvo vnitra o přidělení rodného čísla fyzické osobě, které
do doby zpracování jejích údajů v informačních systémech České správy sociálního
zabezpečení nebo okresních správ sociálního zabezpečení rodné číslo nebylo přiděleno
a která o jeho přidělení Ministerstvo vnitra sama nepožádala, zjistí-li důvody pro
jeho přidělení pro splnění podmínek podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů74),
práva Evropské unie73d) nebo mezinárodních smluv a je-li Ministerstvo vnitra pro
takovou fyzickou osobu výdejovým místem rodného čísla podle zvláštního právního předpisu74a).
V těchto případech je Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního
zabezpečení povinna předložit odůvodněnou žádost o přidělení rodného čísla obsahující
náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem74a) a doplněnou adresou fyzické
osoby pro doručování.
(2) Ministerstvo vnitra sděluje České správě sociálního zabezpečení
údaje,
a) o přidělení nebo změně rodného čísla,
b) o změně jména nebo příjmení,
a to bez žádosti do 15 dnů ode dne, kdy se tyto údaje staly součástí
agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému
cizinců.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna poté, kdy podle veškeré
jí dostupné spisové dokumentace a podle jí vedených informačních systémů prověřila
správnost údaje, poskytnutého z informačního systému evidence obyvatel, o jehož správnosti
měla pochybnosti, a tyto nadále trvají, oznámit Ministerstvu vnitra tuto skutečnost
a požádat o provedení kontroly tohoto údaje73i); k žádosti je povinna připojit fotokopie
spisové dokumentace, z níž vyplývají důvody pochybnosti o správnosti údaje. Ministerstvo
vnitra sdělí České správě sociálního zabezpečení výsledek kontroly.
(4) Orgány sociálního zabezpečení mohou vést evidenci o občanech pro účely
tohoto zákona podle jejich rodných čísel.
§ 11c
(1) Správce Centrálního registru smluv poskytuje orgánům sociálního zabezpečení
údaje z tohoto registru v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu
jejich působnosti.
(2) Údaje podle odstavce 1 se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Orgány sociálního zabezpečení mohou vyzvat
a) zaměstnavatele, aby podal hlášení a předložil záznamy o skutečnostech
rozhodných pro nárok na dávky sociálního zabezpečení, jejich výši a výplatu,
b) příjemce dávky sociálního zabezpečení, aby osvědčil skutečnosti
rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
c) příjemce dávky sociálního zabezpečení podmíněné nepříznivým zdravotním
stavem a žadatele o tuto dávku, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu, popřípadě
jinému odbornému vyšetření,
d) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly
plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dostavila v určeném termínu
na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto
správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se
předem z vážných důvodů neomluvila; to platí obdobně pro zaměstnavatele, který ke
dni vyhotovení výzvy okresní správou sociálního zabezpečení má v registru pojištěnců
evidováno méně než 26 zaměstnanců účastných důchodového pojištění,
e) občana, aby se za účelem osvědčení skutečností rozhodných pro provádění
důchodového pojištění dostavil v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního
zabezpečení; občan je povinen této výzvě vyhovět, pokud se předem z vážných důvodů
neomluvil.
§ 13
(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a
úplnost záznamů a hlášení, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního
zabezpečení povinni vést, včasnost a způsob jejich předložení a podání.
(2) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny kontrolovat účetní a další
podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh. Orgány sociálního
zabezpečení mohou v rámci oprávnění podle věty první kontrolovat též správnost určení
náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v
období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnavatelem za účelem určení správné výše
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
§ 13a
Zpracování údajů
(1) Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje,
jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení
zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za
podmínek stanovených zákonem.
(2) Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k
němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo
jiných právních předpisů,
a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena
nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají
i bez souhlasu subjektu údajů, a
b) mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí,
též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů;
popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování
prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních
údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro
zpracování osobních údajů.
(3) Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti
zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.
§ 14
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení
nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá
i po skončení pracovního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost
mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož
zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které se
orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům,
jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit
jiným subjektům jen se souhlasem občana nebo zaměstnavatele. V rozsahu potřebném
pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení
údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě
jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Orgány sociálního zabezpečení
poskytují dále údaje získané při provádění důchodového pojištění jiným správním úřadům
nebo orgánům k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie a mezinárodních
smluv.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout
a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo
soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve správním řízení nebo žalobu
ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí
ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti; tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení,
je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek
plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu
správci,
b) správcům daně údaje nezbytné k výkonu správy daní,
c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých
osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla
v přehledu podle zvláštního zákona, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých
zaměstnavatelů a ke kontrole nebo doplnění údajů vedených v informačních systémech
zdravotních pojišťoven též údaje z registru pojištěnců a údaj o tom, zda a od kdy
občan je poživatelem dávky důchodového pojištění nebo přestal být jejím poživatelem
nebo zda a od kdy je invalidním ve třetím stupni nebo přestal být invalidním ve třetím
stupni,
d) Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní
město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") údaje nezbytné k plnění úkolů
v jejich působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel,
pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech
orgánu sociálního zabezpečení,
e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování
stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení
získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
f)
zrušeno
,g) Českému statistickému úřadu údaje stanovené zvláštním zákonem,50a)
h) Ministerstvu financí informace vyžádané při plnění povinností podle
zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo
zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování
mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
i) ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to
včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti
vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována;
údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup,
je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,
j) obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti
sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených
dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb
a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném
pro plnění úkolů v jejich působnosti,
k) Celní správě České republiky údaje o druhu a výši jimi vyplácených
dávek důchodového pojištění, včetně data přiznání a údajů o jejich výplatě od tohoto
data, a to v rozsahu nezbytném pro účely poskytování výsluhového příspěvku podle
zvláštního zákona50c),
l) Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s
šetřením podle zvláštního zákona,
m) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské
službě nebo Ministerstvu vnitra, pro potřeby provádění bezpečnostního řízení podle
zvláštního zákona50d),
n) živnostenským úřadům, u nichž osoby uvedené v § 10a odst. 1 podaly
oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo přihlášku k účasti na důchodovém
pojištění, identifikační číslo osoby, čísla účtů pro placení pojistného na důchodové
pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaj o výši pojistného nebo
záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
o) dalším orgánům státní správy údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich
působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích,
s výjimkou údajů o zdravotním stavu; ustanovení § 16a odst. 3 tím není dotčeno. Orgán
sociálního zabezpečení poskytne požadovanou informaci, pokud ten, kdo informaci požaduje,
v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace
opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace
požaduje.
(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny poskytnout na žádost údaje
získané při provádění důchodového pojištění a údaje získané při výběru pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to včetně
údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, řídicím orgánům a koordinačnímu
orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních
fondů81), jsou-li tyto údaje nezbytné k plnění úkolů vyplývajících pro ně z práva
Evropské unie82). Tyto údaje je možno poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím
dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeno ustanovení právního předpisu Evropské
unie, o které se žádost opírá, rozsah požadovaných údajů a účel, pro který jsou dané
údaje požadovány.
(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení
získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,
využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické nebo
právnické osoby, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného
rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato osoba je poživatelem dávky důchodového
pojištění, jaká je výše této dávky a údaj o rodném čísle této osoby.
(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se
výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní
nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.
§ 15
(1) Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni kontrolovat
plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným
tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat
opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně
činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.
(2) Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící kontrolu
podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným orgánem sociálního zabezpečení.
Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům
a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Náležitosti průkazu stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 16
Součinnost orgánů sociálního zabezpečení a poskytovatelů zdravotních služeb
(1) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost
příslušného orgánu sociálního zabezpečení při posuzování podle § 4 odst. 2 a § 8
a) provést vyšetření zdravotního stavu fyzické osoby v rozsahu vyžádaného
zdravotního výkonu,
b) zpracovat bez souhlasu posuzované fyzické osoby lékařské podklady
ve vyžádaném rozsahu, jichž je třeba k posouzení jejího zdravotního stavu; vyžádaným
rozsahem se rozumí komplexní lékařské vyšetření, cílené lékařské vyšetření, vyjádření
nebo potvrzení lékaře o zdravotním stavu pro účely posouzení ve věcech sociálního
zabezpečení.
(2) Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni bezplatně lékaři,
který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení podle § 4 odst. 2 nebo § 8, na jeho
žádost
a) sdělit bez souhlasu posuzované fyzické osoby informace ze zdravotnické
dokumentace vedené o posuzované osobě, které jsou potřebné pro posouzení jejího zdravotního
stavu,
b) umožnit bez souhlasu posuzované fyzické osoby nahlížení do zdravotnické
dokumentace, která je o ní vedena, a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit tuto zdravotnickou
dokumentaci v rozsahu potřebném pro posouzení jejího zdravotního stavu.
(3) Poskytovatelé zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1 ve
lhůtě určené orgánem sociálního zabezpečení a povinnosti podle odstavce 2 ve lhůtě
určené lékařem uvedeným v odstavci 2, a není-li tato lhůta určena, do 15 dnů ode
dne, kdy jim byla doručena žádost. Nezpracuje-li poskytovatel zdravotních služeb
lékařské podklady podle odstavce 1 písm. b) ve vyžádaném rozsahu, je orgán sociálního
zabezpečení oprávněn požádat o doplnění těchto podkladů a poskytovatel zdravotních
služeb je povinen doplnit tyto podklady ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy obdržel tuto
žádost, pokud orgán sociálního zabezpečení neurčil lhůtu delší. Poskytovatelé zdravotních
služeb zasílají podklady podle odstavce 1 písm. b) na předepsaných tiskopisech v
elektronické podobě způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a).
(4) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami50f) a jinými právními předpisy50g). Úhradu poskytne orgán
sociálního zabezpečení, který si provedení výkonu vyžádal, a to na základě vyúčtování
předloženého poskytovatelem zdravotních služeb; to platí obdobně i pro náhradu poštovného
za zaslání zdravotnické dokumentace podle odstavce 2.
(5) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení o invaliditě
odsouzeného.
(6) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro
účely zvláštních zákonů71) provádějí poskytovatelé pracovnělékařských služeb určení
podle zákona o specifických zdravotních službách76).
§ 16a
nadpis vypuštěn
(1) Na postup při vydání posudku podle § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 až 9 se
použije část čtvrtá správního řádu, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 2 až 4, § 134,
§ 156 odst. 2 a § 158 odst. 2 správního řádu; obdobně přitom platí ustanovení § 17
a 38 správního řádu.
(2) Lhůta pro vydání posudku podle § 4 odst. 2 činí 60 dnů a pro vydání
posudku podle § 8 odst. 1 činí 45 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal,
lhůtu delší; lhůta pro vydání posudku podle § 8 odst. 9 činí 60 dnů. Brání-li vydání
posudku ve lhůtě podle věty první závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení
příslušný k posouzení zdravotního stavu neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení
požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li
orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.
(3) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu
zašle orgánu, který o posouzení požádal, stejnopis posudku vydaného podle § 4 odst.
2 a § 8 odst. 1 a 9.
(4) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního
stavu podle § 4 odst. 2 nebo § 8 je oprávněn vyzvat posuzovanou fyzickou osobu, aby
a) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem plnícím úkoly
příslušného orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě, jde-li o posuzování podle §
8 odst. 1, lékařem určeným Českou správou sociálního zabezpečení,
b) se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu u určeného poskytovatele
zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření,
c) předložila poskytovateli zdravotních služeb uvedenému ve výzvě lékařské
nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány, nebo
d) sdělila a doložila další údaje, které jsou významné pro vypracování
posudku, nebo poskytla jinou součinnost, která je potřebná k vypracování posudku;
posuzovaná fyzická osoba je povinna výzvě vyhovět.
(5) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu
podle § 4 odst. 2 a § 8 může určit, v kterých případech je přítomnost posuzované
fyzické osoby při tomto posouzení potřebná.
(6) Orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu
podle § 4 odst. 2 a § 8 stanoví lhůtu, ve které posuzovaná fyzická osoba může předložit
podklady k posouzení svého zdravotního stavu podle § 4 odst. 2 a § 8; tato lhůta
nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy k předložení těchto podkladů.
Orgán sociálního zabezpečení může zmeškání stanovené lhůty prominout; proti rozhodnutí
o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno
ze soudního přezkumu. K podkladům předloženým po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží.
(7) Nepodrobí-li se posuzovaná fyzická osoba vyšetření zdravotního stavu
nebo jinému odbornému vyšetření podle odstavce 4 písm. a) a b) anebo odmítne poskytnout
součinnost podle odstavce 4 písm. c) a d) nebo podle odstavce 5, sdělí orgán sociálního
zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu tuto skutečnost neprodleně orgánu,
který vede řízení, pro jehož účely je posudek vyžádán.
(8) Ustanovení § 8 odst. 10 platí obdobně pro posudkovou komisi.
§ 16b
Posudkové komise ministerstva
(1) Posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové
komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise
jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem
posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých
klinických oborů.
(2) Posudková komise ministerstva je schopna jednat a usnášet se, je-li
přítomen posudkový lékař, který je předsedou této komise, tajemník a další lékař.
Posudková komise ministerstva se usnáší většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje
hlas jejího předsedy.
(3) Posudkový lékař, který je předsedou posudkové komise ministerstva,
řídí jednání této komise, určuje její konkrétní složení a rozhoduje o zařazení jednotlivých
případů na pořad jednání komise. Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem,
je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona
o státní službě.
(4) K jednání posudkové komise ministerstva je možno se souhlasem posuzované
fyzické osoby přizvat na její žádost jiné fyzické osoby, lze-li od nich očekávat,
že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro posudkový závěr.
§ 16c
Registr pojištěnců
(1) Registr pojištěnců slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení
vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních
smluv a k provádění sociálního zabezpečení.
(2) Registr pojištěnců obsahuje tyto údaje o osobách účastných důchodového
pojištění z důvodu výdělečné činnosti a dobrovolné účasti na důchodovém pojištění:
a) jméno a současné příjmení,
b) rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c) datum a místo narození a datum, místo a okres úmrtí pojištěnce,
d) pohlaví,
e) rodné číslo,
f) rodinný stav a datum jeho změny,
g) státní občanství a údaje o datu nabytí a pozbytí státního občanství,
h) adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky,
též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce,
pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil,
i) vznik a zánik účasti na důchodovém pojištění a údaj o tom, jde-li
o povinnou nebo dobrovolnou účast,
j) druh výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění,
k) název a sídlo zaměstnavatele,
l) identifikační číslo osoby zaměstnavatele, popřípadě individuální
číslo zaměstnavatele,
m) variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti,
n) název a adresu cizozemského nositele pojištění,
o) cizozemské číslo pojištění,
p) další údaje, vyplývá-li jejich evidování z požadavků práva Evropské
unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení,
q) datum vstupu do zaměstnání a skončení zaměstnání,
r) dobu důchodového pojištění,
s) vyměřovací základy pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění
za jednotlivé kalendářní roky,
t) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují,
u) doby důchodového pojištění (včetně náhradních dob) sdělené cizozemským
nositelem pojištění,
v) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození a adresu místa
trvalého pobytu zákonného zástupce nebo opatrovníka nebo zvláštního příjemce,
w) jméno, příjmení, rodné číslo a datum narození dítěte, které se považuje
za vychované, s údaji o osobě, u níž se toto dítě považuje za vychované, v rozsahu
uvedeném v písmenech a) až c), e), f) a h),
x) dobu důchodového spoření a výši zaplaceného doplatku na pojistném
na důchodové pojištění s uvedením dne, kdy byl tento doplatek zaplacen.
(3) Údaje, které získaly o pojištěncích a jejich zaměstnavatelích orgány
sociálního zabezpečení, slouží též orgánům provádějícím nemocenské pojištění.
ČÁST TŘETÍ
Úkoly zaměstnavatelů v sociálním zabezpečení
HLAVA DRUHÁ
Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění
§ 35a
Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového
pojištění
(1) Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická
nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby
ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují
též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru
nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební
úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle zákona o státní službě3a) zařazeni k
výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený
do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací
detenci osoby zařazené do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační
části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí
příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání služební
plat nebo služné u ostatních vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu (dále
jen "útvar"). Za zaměstnavatele se považuje dále organizační složka právnické osoby,
která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o
sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a tato
právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této organizační složky, pokud tito
zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v České republice.
(2) Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných
pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným
orgánům sociálního zabezpečení.
(3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání
a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno
jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou zaměstnavatelé povinni
podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta
určena, do osmi dnů od doručení výzvy.
(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a) stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených
v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním
roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních
evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm.
h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy
však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné
za tento měsíc zaplaceno,
c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1,
pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních
roků po roce, kterého se týkají,
d) mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely
důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2 až 4, po dobu 45 kalendářních
roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní
záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele
starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se
týkají,
pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter
účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy
považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních
úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby
pracovního volna bez náhrady příjmu.
(5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených
v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů uvedených v odstavci
4 (dále jen "doklady zaměstnavatele") do uplynutí těchto dob a bez zbytečného odkladu
písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatele
uloženy.
(6) Jsou-li doklady zaměstnavatele po zaměstnavateli zaniklém bez právního
nástupce uloženy ve spisovně nebo správním archivu podle zákona upravujícího archivnictví
a spisovou službu, v provozovně, ve které se vykonává činnost na základě státního
povolení k provozování živnosti vedení spisovny78), nebo v archivu, jsou zřizovatel
spisovny, zřizovatel správního archivu, podnikatel, kterému bylo uděleno státní povolení
k provozování živnosti vedení spisovny, archiv nebo jeho zřizovatel (dále jen "držitel
dokladů") povinni na výzvu orgánu sociálního zabezpečení pořídit výpis, opis nebo
kopii dokladů zaměstnavatele pro účely provádění důchodového pojištění a nejpozději
do 30 dnů ode dne doručení této výzvy je orgánu sociálního zabezpečení zaslat. Držitel
dokladů na žádost orgánu sociálního zabezpečení potvrdí shodu jím pořízeného opisu
nebo kopie dokladu zaměstnavatele s dokladem zaměstnavatele uloženým u držitele dokladů.
Držitel dokladů má právo na úhradu nákladů spojených s pořízením výpisu, opisu nebo
kopie dokladů zaměstnavatele, s jejich zasláním orgánu sociálního zabezpečení a s
potvrzením shody jím pořízeného opisu nebo kopie dokladu zaměstnavatele s dokladem
zaměstnavatele uloženým u držitele dokladů; výši nákladů je držitel dokladů na výzvu
orgánu sociálního zabezpečení povinen prokázat. Právo na úhradu těchto nákladů nemá
veřejný archiv v případech, ve kterých nemá právo na úhradu nákladů na pořízení výpisu,
opisu nebo kopie archiválie podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu79).
(7) Zaniká-li bez právního nástupce držitel dokladů, u kterého jsou uloženy
doklady zaměstnavatele po zaměstnavateli zaniklém bez právního nástupce, před uplynutím
dob uvedených v odstavci 4, je tento držitel dokladů povinen bez zbytečného odkladu
písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení skutečnosti týkající
se jeho zániku a dále na vlastní náklady zajistit uložení dokladů zaměstnavatele
u jiného držitele dokladů do uplynutí těchto dob a písemně oznámit příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení, kde jsou doklady zaměstnavatele uloženy. Příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení poskytují držitelům dokladů na jejich žádost
potřebnou součinnost zejména při určení dokladů zaměstnavatele, jejichž další uložení
je třeba zajistit.
(8) Zůstanou-li v majetkové podstatě80) zanikajícího držitele dokladů finanční
prostředky, použijí se na úhradu nákladů na uložení dokladů zaměstnavatele u jiného
držitele dokladů vybraného ve spolupráci s příslušným státním oblastním archivem.
V případě neexistence takových finančních prostředků se provede uložení podle odstavce
7 u jiného držitele dokladů na náklady České správy sociálního zabezpečení.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví, co se rozumí odůvodněnými náklady
a stanoví maximální výši úhrady nákladů uvedených v odstavci 6 a nákladů na uložení
podle odstavce 8, které je držitel dokladů oprávněn požadovat.
§ 36
Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec
v pracovním poměru,
b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají
službu,
c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy,
d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů
komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci,
za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení,
f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na
základě dohody o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto
dohodu,
g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev
městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního
města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které
budou členové zastupitelstva uvolněni, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti
zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,
ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná
kancelář zákonodárného sboru,
i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší
kontrolní úřad,
l) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která
vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
m) osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci
osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám
vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71c), orgán,
který vyplácí odměnu,
n) osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob
pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu zabezpečovací detence
zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence,
o) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na
střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
p) osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči
o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,
q) osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do
funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby
zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního
orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní
nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu
zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní
úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci
postavení zaměstnavatele,
r) osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě
pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení,
u nichž se příprava provádí,
s) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem
po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou
tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto
dávky vyplácejí,
t) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní
správa sociálního zabezpečení,
u) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář
Veřejného ochránce práv,
v) státních zaměstnanců podle zákona o státní službě služební úřad, v
němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,
w) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů
zaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,
x) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové
a televizní vysílání,
y) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního
arbitra,
z) členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,
za) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium
totalitních režimů,
zb) členů Rady Energetického regulačního úřadu Energetický regulační
úřad,
zc) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost,
zd) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,
ze) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora,
zf) členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,
zg) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a
odst. 1 větě třetí tato organizační složka,
zh) osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,
jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám vyplácí tuto odměnu,
zi) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění
ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatele podle § 92 odst. 3 zákona o
nemocenském pojištění,
zj) státních zástupců vykonávajících v České republice funkci evropských
pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení
Úřadu evropského veřejného žalobce, státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako
místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, nebo
zk) členů Národní rozpočtové rady Úřad Národní rozpočtové rady.
§ 36a
Plnění úkolů zaměstnavatelů v některých případech
(1) Smluvní zaměstnavatelé plní pro smluvní zaměstnance, kteří jsou účastni
českého důchodového pojištění, pro účely důchodového pojištění stejné povinnosti
jako ostatní zaměstnavatelé pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastni českého důchodového
pojištění. Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo
fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou
v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je
na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním
zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy
uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním
zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli.
Smluvním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele,
jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu
o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele.
(2) Zaměstnavatel zaměstnanců, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky,
vykonávají trvale zaměstnání v cizině a jsou povinně účastni důchodového pojištění
podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, je povinen vést ve
své evidenci o těchto zaměstnancích údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) a b) a
údaj o této povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině.
§ 37
Vedení a předkládání záznamů
(1) Evidence, kterou zaměstnavatel vede o občanech pro účely důchodového
pojištění, musí obsahovat tyto údaje:
a) příjmení (včetně všech dřívějších příjmení), jméno, datum a místo
narození, pohlaví, místo trvalého pobytu, státní občanství, a byl-li občan účasten
důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po
skončení této účasti, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a
o cizozemském čísle pojištění,
b) rodné číslo,
c) vznik a skončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k zaměstnavateli,
který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d) vyměřovací základ pojištěnce pro stanovení pojistného na důchodové
pojištění za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55)
e) dobu dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou dočasné pracovní
neschopnosti, kterou si občan přivodil úmyslně, a karantény, dobu, po kterou trvala
potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické
osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském
pojištění, nejde-li o osoby, které podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok
na ošetřovné, a skutečnost, zda pojištěnec v žádosti o ošetřovné uvedl, že je osamělý,
dobu, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském
pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, dobu, po
kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském
pojištění, a dobu před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu
těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, do
dne, který bezprostředně předchází dni porodu,
f) dobu pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti
v práci,
g) záznam, zda občan pobírá starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona
o důchodovém pojištění, kdo jej vyplácí, datum vzniku nároku na tento důchod, popřípadě
číslo rozhodnutí o jeho přiznání, jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány
ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
h) jde-li o obchodní společnost za období před rokem 2014, seznam společníků
a členů statutárního orgánu a dozorčí rady této společnosti za jednotlivé kalendářní
měsíce a přehled kalendářních měsíců, za které tato společnost neodvedla pojistné
na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které byla
povinna odvést; to platí obdobně pro družstvo,
i) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle
zákona o důchodovém pojištění, údaje o jeho pojištění v cizině,
j) dobu vojenské činné služby, nejde-li o vojáky z povolání.
(2) Zaměstnavatel dále vede evidenci
a) o náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání), které vyplácí, a vystavuje občanům
potvrzení o době a důvodu poskytování těchto náhrad a o výši těchto náhrad vyplacených
v jednotlivých kalendářních letech,
b) o zvláštním příspěvku horníkům, který vyplácela před rokem 1996,
a vystavuje potvrzení občanům o době poskytování příspěvku a o výši příspěvku vyplaceného
v jednotlivých kalendářních letech,
c) o dobách uvedených v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a), d) a e) zákona
o důchodovém pojištění, pokud tyto doby trvaly celý kalendářní měsíc, popřípadě jen
po část kalendářního měsíce, pokud pracovní poměr nebo jiný vztah k zaměstnavateli,
který zakládá účast na důchodovém pojištění, trval jen po část kalendářního měsíce,
a v takovém kalendářním měsíci byl zúčtován příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího
základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení, a o výši tohoto příjmu;
zaměstnavatel vystavuje potvrzení o těchto dobách a o výši tohoto příjmu na žádost
občana za jednotlivé kalendářní roky;
potvrzení podle písmen a) až c) je zaměstnavatel povinen vystavit občanu
do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vystavení.
(3) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří pracují v zaměstnání
v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen "zaměstnání
v hlubinném hornictví"), dále vede pro účely stanovení důchodového věku podle § 37c
odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a) jejich seznam,
b) evidenci o směnách, v nichž bylo zaměstnání v hlubinném hornictví
po převážnou část směny vykonáváno pod zemí v hlubinných dolech,
c) název povolání, které vykonává zaměstnanec v zaměstnání v hlubinném
hornictví, a popisy pracovních činností, které vykonává zaměstnanec v těchto povoláních;
při zpracování těchto popisů a označení názvu povolání se používají pracovní činnosti
a názvy povolání obsažené v Národní soustavě povolání83), přičemž se zároveň uvede,
že pracoviště tohoto zaměstnance má charakter stálého pracoviště pod zemí v hlubinných
dolech,
d) záznam o dni dosažení nejvyšší přípustné expozice; zaměstnavatel
vystavuje potvrzení o údajích podle písmen b) a d) na předepsaných tiskopisech. Zaměstnavatel
je povinen vystavit toto potvrzení občanu na jeho žádost, a to do 30 kalendářních
dnů od obdržení této žádosti;
zaměstnavatel je dále povinen vystavit občanu toto potvrzení a stejnopis
potvrzení předložit České správě sociálního zabezpečení, a to do 30 kalendářních
dnů po skončení zaměstnání v hlubinném hornictví.
(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance, kteří vykonávají práce
člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby88), operátora zdravotnického
operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby
a záchranáře horské služby (dále jen "zdravotnický záchranář") nebo člena jednotky
hasičského záchranného sboru podniku, dále vede pro účely stanovení důchodového věku
podle § 37e zákona o důchodovém pojištění o těchto zaměstnancích
a) jejich seznam,
b) evidenci o době výkonu prací zdravotnického záchranáře nebo člena
jednotky hasičského záchranného sboru podniku v jednotlivých směnách a v jednotlivých
kalendářních měsících; doba výkonu těchto prací v kalendářním měsíci se stanoví v
celých hodinách, přičemž zbytek minut nižší než 60 se považuje za 1 hodinu,
c) počet směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky
hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona o důchodovém
pojištění v kalendářním roce; tento počet směn se stanoví tak, že se úhrn hodin výkonu
prací zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru
podniku v jednotlivých kalendářních měsících vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší
než 8 se považuje za 1 směnu;
zaměstnavatel vystavuje potvrzení o údajích podle písmene c) na předepsaných
tiskopisech. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení předložit příslušnému orgánu
sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem postupem podle § 39 nebo na výzvu
tohoto orgánu podle § 39. Zaměstnavatel je dále povinen vyhotovit stejnopisy tohoto
potvrzení a občanu předat stejnopis tohoto potvrzení spolu se stejnopisem evidenčního
listu; pro stejnopisy tohoto potvrzení platí § 38 odst. 5 obdobně.
(5) Občané předkládají potvrzení uvedená v odstavci 2 v souvislosti se
žádostí o přiznání důchodu. Občané předkládají potvrzení uvedené v odstavci 3 v souvislosti
se žádostí o přiznání důchodu nebo v souvislosti se žádostí o přepočet důchodu podle
zvláštního právního předpisu84).
(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou a o osobu dobrovolně účastnou
důchodového pojištění, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci
údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení
je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového
pojištění povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění
a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost
této osoby byla doručena. Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá příslušnému
plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na
důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok,
který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56)
(7) Jde-li o osoby vedené v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči
o zaměstnání, vede příslušná krajská pobočka Úřadu práce v evidenci údaje potřebné
pro provádění důchodového pojištění. Krajská pobočka Úřadu práce zasílá České správě
sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva údaje o době, po kterou uchazeči
o zaměstnání náležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a
době, po kterou tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležely,
a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde
přiměřeně.
(8) Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst.
2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České
republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce
České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva
tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí
zde přiměřeně.
(9) Jde-li o osoby se zdravotním postižením při teoretické a praktické
přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, vede zaměstnavatel nebo vzdělávací
zařízení, u nichž se příprava provádí, v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového
pojištění. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde přiměřeně.
(10) Zaniká-li obchodní společnost [odstavec 1 písm. h)] bez právního nástupce,
je povinna předat údaje uvedené v odstavci 1 písm. h) okresní správě sociálního zabezpečení,
v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, a to
nejpozději do dne výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku; to platí obdobně
pro družstvo.
§ 37a
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vystavit na předepsaných tiskopisech potvrzení
podle § 37 odst. 4 písm. c) o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo
člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku vykonávaném v období od 1. ledna
1993 do 31. prosince 2022 a toto potvrzení do 31. prosince 2024 předložit příslušnému
orgánu sociálního zabezpečení postupem podle § 39 a zároveň předložit zaměstnanci
stejnopis tohoto potvrzení; pro tento stejnopis platí obdobně postup podle § 38 odst.
5. Povinnosti podle věty první mají i bývalí zaměstnavatelé s tím, že bývalému zaměstnanci
nepředkládají stejnopis potvrzení. Evidence o počtu těchto směn se považuje za záznam
podle § 35a.
(2) Občan může požádat do 31. prosince 2024 o vystavení potvrzení podle
odstavce 1. Zaměstnavatel je povinen toto potvrzení vystavit a předložit do 30 dnů
ode dne obdržení žádosti občana.
§ 38
Evidenční listy
(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle §
36 písm. a) až d), f) až n), q), s) a u) až zk) jsou povinni vést pro každého občana
uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční
list. Evidenční list nevede okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly
zaměstnavatele podle § 36 písm. s).
(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní
rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala
účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.
(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku
účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje
se dnem 31. prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li
tato účast před 31. prosincem.
(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní
závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního
roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1
měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího
kalendářního roku
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození,
místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,
c) druh výdělečné činnosti,
d) doba účasti na důchodovém pojištění,
e) doba důchodového pojištění,
f) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti,
g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle
§ 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,
h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku
na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní
výměry starobního důchodu.
(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s
údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a
založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří
podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem,
je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému
orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem
zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční
list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního
zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního
listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může
zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí o prominutí zmeškání
lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.
Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního
zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního
zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.
§ 39
Předkládání evidenčního listu
(1) Evidenční listy předkládají zaměstnavatelé České správě sociálního
zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky
nebo elektronické adresy podatelny. Jde-li o osoby ve služebním poměru, s výjimkou
státního zaměstnance podle zákona o státní službě, nebo o občana, jemuž vznikl nárok
na důchod z důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční
list způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 orgánům ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti,
podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen předložit evidenční list do 30 dnů
a) ode dne zápisu údajů do evidenčního listu podle § 38 odst. 4; skončilo-li
zaměstnání před 31. prosincem a je nepochybné, že občan nejpozději do 3 měsíců opět
ve stejném kalendářním roce do zaměstnání u stejného zaměstnavatele vstoupí, nemusí
být evidenční list předložen a lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním
listu,
b) ode dne svého zániku.
(3) Evidenční list je zaměstnavatel povinen předložit orgánu sociálního
zabezpečení vždy na základě jeho výzvy, a to do 8 dnů ode dne obdržení výzvy.
(4) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list
a) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené,
b) do 3 měsíců od úmrtí, nebyl-li evidenční list vyžádán podle písmene
a).
(5) Zůstane-li občan v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod,
založí pro něj zaměstnavatel nový evidenční list.
(6) Evidenční listy se předkládají na tiskopisech vydaných orgány sociálního
zabezpečení.
(7) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických
důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě,
může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou
Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu.
Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu okresní správě sociálního
zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence
mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském
pojištění obdobně.
§ 39a
Předkládání údajů o důchodovém pojištění
(1) Jde-li o osoby uvedené v § 36 písm. r), předkládá zaměstnavatel, popřípadě
vzdělávací zařízení údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a) až c) do 8 dnů ode dne
skončení přípravy České správě sociálního zabezpečení.
(2) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti
osobám samostatně výdělečně činným údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm. a), s výjimkou
údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o době, po kterou
bylo osobě samostatně výdělečně činné vypláceno nemocenské, údaj o době účasti na
důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti za každý kalendářní rok.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá na základě písemné žádosti
osobám dobrovolně účastným důchodového pojištění údaje uvedené v § 37 odst. 1 písm.
a), s výjimkou údajů o důchodovém pojištění v cizině, písm. b) a písm. d), údaj o
době účasti na důchodovém pojištění a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění
za každý kalendářní rok.
(4) Údaje podle odstavců 2 a 3 zasílá okresní správa sociálního zabezpečení
osobě samostatně výdělečně činné a osobě dobrovolně účastné důchodového pojištění
na tiskopisech vydaných Českou správou sociálního zabezpečení. Nesouhlasí-li osoby
uvedené ve větě první s údaji zapsanými v tomto tiskopisu, mohou požádat do 30 dnů
ode dne převzetí tohoto tiskopisu okresní správu sociálního zabezpečení o opravu;
ustanovení § 38 odst. 5 věty třetí platí zde obdobně. Nevyhoví-li okresní správa
sociálního zabezpečení žádosti podle věty druhé, vydá o tom rozhodnutí; žádost o
opravu se přitom považuje za žádost o zahájení řízení.
(5) Údaje podle odstavce 1 se předkládají na tiskopisech vydaných Českou
správou sociálního zabezpečení nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2.
(6) Jde-li o osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné
důchodového pojištění, předkládá okresní správa sociálního zabezpečení údaje uvedené
v odstavcích 2 a 3 za každý kalendářní rok České správě sociálního zabezpečení.
§ 40
Právnické osoby nebo organizační složky státu nebo jejich součásti vykonávající
činnost střední školy, vyšší odborné školy nebo konzervatoře a vysoké školy jsou
povinny na žádost orgánu sociálního zabezpečení nebo pojištěnce pro účely jeho důchodového
pojištění vydat písemné potvrzení o formě a době studia pojištěnce, včetně údajů
o zahájení a ukončení, popřípadě přerušení studia, pokud v souladu se zákonem o archivnictví
a spisové službě uchovávají dokumenty obsahující tyto údaje. Toto potvrzení jsou
povinny vydat do 8 dnů ode dne obdržení žádosti o jeho vydání.
§ 40a
Informativní osobní list důchodového pojištění
(1) Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné
žádosti informativní osobní list důchodového pojištění (dále jen "informativní list").
Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní
list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích
základů pojištěnce a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního
zabezpečení. Informativní list zašle orgán sociálního zabezpečení občanovi do 90
dnů ode dne doručení jeho žádosti.
(2) Orgán sociálního zabezpečení na základě žádosti občana vyhotoví nový
informativní list, prokáže-li občan dobu účasti na důchodovém pojištění podle § 5
odst. 1 písm. a)a c) až t), a odst. 2 písm. g) a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění
nebo dobu zaměstnání před 1. lednem 1996 anebo dobu studia před 1. lednem 1996 a
vyměřovací základy pojištěnce nebo vyloučené doby v období po roce 1985. Orgán sociálního
zabezpečení zašle občanu do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle věty první nový
informativní list se zohledněním údajů prokázaných podle věty první. Větu první a
druhou nelze použít pro období kalendářního roku, v němž byl informativní list vyhotoven,
a bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
(3) Jestliže orgán sociálního zabezpečení nepovažuje doby a další údaje
podle odstavce 2 věty první za dostatečně prokázané, nový informativní list nevyhotoví
a do 90 dnů ode dne doručení žádosti podle odstavce 2 věty první zašle občanu písemné
sdělení se zdůvodněním, že doby a další údaje nejsou dostatečně prokázány a že o
těchto dobách a dalších údajích bude rozhodnuto v řízení o přiznání dávky důchodového
pojištění; současně občanu vrátí jím předložené doklady, a to do vlastních rukou.
§ 41
Hlášení o zaměstnávání důchodců
(1) Zaměstnavatel má povinnost ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání
poživatel starobního důchodu, přiznaného podle § 31 zákona o důchodovém pojištění,
pokud poživatel tohoto důchodu podle § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplňuje
podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.
(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, rodné číslo, pod kterým je
vyplácena dávka důchodového pojištění, místo trvalého pobytu občana, den, kdy došlo
ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací
povinnost.
(3) Jde-li o poživatele důchodu vypláceného orgány ministerstev obrany,
vnitra a spravedlnosti, musí hlášení obsahovat též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4) Zaměstnavatel má povinnost odeslat hlášení tomu orgánu sociálního zabezpečení,
který vyplácí důchod.
(5) Předložením evidenčního listu podle § 39 není splněna povinnost uložená
zaměstnavateli v odstavcích 1 až 3.
(6) Zaměstnavatelé jsou povinni podávat hlášení na tiskopisech vydaných
orgány sociálního zabezpečení.
§ 42
Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci,
jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním
roce, po kterou byl zaměstnanec důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel
povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení
je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.
§ 43
Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence vedou evidenční listy
za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě a ve výkonu zabezpečovací detence
po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence
a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37
odst. 1, § 38, 39 a § 41.
§ 45
Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti,
Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro
zahraniční styky a informace, pro jejichž příslušníky Ministerstvo vnitra provádí
důchodové pojištění, zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list
příslušníka ozbrojených sil, pokud nejsou příslušné k přiznání důchodu tomuto příslušníkovi.
Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční
list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání
důchodu tomuto občanu.
ČÁST ČTVRTÁ
Povinnosti občanů při provádění sociálního zabezpečení
HLAVA PRVNÍ
Povinnosti osob samostatně výdělečně činných v sociálním zabezpečení
§ 48
(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení den
a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo
spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen "samostatná výdělečná
činnost") s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně
výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37)
je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby
samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,
b) ukončení samostatné výdělečné činnosti,
c) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
d) od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
e) od kterého nemá nárok na výplatu invalidního důchodu a rodičovského
příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá
pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců, přestala osobně
pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I
(lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni
II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni
IV (úplná závislost), anebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu, přestala
vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky
z povolání, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo den ukončení výkonu zaměstnání,
pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné
výdělečné činnosti.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné
výdělečné činnosti,37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení
též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné
výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu
samostatné výdělečné činnosti,37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d)
neoznamuje.
(4) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně
činná povinna splnit nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která
zakládá takovou povinnost. Osoba samostatně výdělečně činná, která ohlásila a doložila
pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti skutečnosti uvedené v odstavci
1 písm. e), je však povinna oznámit zánik těchto skutečností nejpozději při podání
přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního
zákona.
(5) Osoba samostatně výdělečně činná, která osobně pečuje o osobu mladší
10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo
o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost)
nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a ohlásila
tuto skutečnost pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna
při tomto ohlášení předložit písemné prohlášení o tom, že o tuto osobu nepečuje jiná
osoba, nebo písemnou dohodu všech osob, které současně osobně pečují o tuto osobu,
že byla určena za osobu, která pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby v největším
rozsahu, anebo rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4
písm. a) bodu 13.
§ 48a
(1) Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné okresní
správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce,
a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní
rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona 39) přehled o příjmech
a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou
výdělečnou činnost, která v důsledku dodatečné změny příjmů ze samostatné výdělečné
činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nesplnila podmínky účasti
na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 2 a 3 zákona
o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení
k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle
zvláštního zákona opravný přehled40)
(3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky
k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat.
§ 48b
(1) Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba
samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou
v § 48 odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou
formou.
(2) Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) se podávají na předepsaných
tiskopisech.
§ 48d
(1) Osoba uvedená v § 10a odst. 1 může hlášení podle § 48 odst. 1 písm.
a) a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem
průmyslu a obchodu učinit u živnostenského úřadu; povinnost učinit tato hlášení u
příslušné okresní správy sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
Osoba samostatně výdělečně činná může hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b)
učinit České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím orgánu Finanční správy
České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo s oznámením
o ukončení paušálního režimu; povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy
sociálního zabezpečení se v tomto případě považuje za splněnou.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro
které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou
činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve
své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto
důvody zveřejnit.
HLAVA TŘETÍ
Povinnosti občanů v důchodovém pojištění
§ 50
(1) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen
písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku,
její výši a výplatu nebo poskytování.
(2) Povinnost příjemce dávky podat hlášení podle odstavce 1 se považuje
za splněnou, jestliže příjemce spolupodepsal hlášení, které orgánu sociálního zabezpečení
zaslal zaměstnavatel.
(3) Oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen
písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu
na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině.
§ 51
(1) V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům sociálního
zabezpečení je občan povinen uvádět své rodné číslo, popřípadě rodné číslo žijícího
rodiče, jde-li o sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte, nebo rodné číslo posledně
zemřelého rodiče, jde-li o sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte, pokud plátce
důchodu nestanoví jinak. Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce uvádějí
své rodné číslo a rodné číslo, které by byl povinen uvádět občan, jehož zastupují.
V žádostech, hlášeních a dalších podáních adresovaných orgánům ministerstev obrany,
vnitra a spravedlnosti je občan povinen uvádět i číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(2) Občan je povinen sdělit zaměstnavateli plnícímu úkoly při provádění
jeho důchodového pojištění na jeho výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto
pojištění.
§ 52
(1) Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona
o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech.
(2) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv
odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká ke
dni podání odhlášky z účasti na důchodovém pojištění nebo ke dni v budoucnu, pokud
je tento den v odhlášce uveden; pokud občan nezaplatil pojistné na důchodové pojištění
za období přede dnem podání odhlášky, může se odhlásit i zpětně za toto období nebo
jeho část. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona
o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění,
přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů; pokud tento občan
nepodá v této lhůtě odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, považuje se za osobu
účastnou důchodového pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění podle
§ 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, pokud již neuplynula lhůta uvedená v tomto
ustanovení. Odhláška musí mít písemnou formu.
(3) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit
příslušné okresní správě sociálního zabezpečení změnu údajů uvedených na přihlášce
k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a na výzvu okresní správy sociálního
zabezpečení sdělit skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto pojištění, a to do 8
dnů ode dne této změny nebo ode dne doručení této výzvy.
§ 53
(1) Příjemce dávky důchodového pojištění, který byl orgánem sociálního
zabezpečení podle § 12 vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku
důchodového pojištění, její výši nebo výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve
lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení
lhůtu delší.
(2) Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým zdravotním
stavem, jakož i žadatel o tuto dávku, který byl vyzván orgánem sociálního zabezpečení
podle § 12, aby se podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření,
je povinen této výzvě vyhovět. Příjemce dávky důchodového pojištění podmíněné nepříznivým
zdravotním stavem, jakož i žadatel o tuto dávku jsou dále povinni na výzvu orgánu
sociálního zabezpečení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti předložit
lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které mají, a sdělit údaje o dosaženém vzdělání,
zkušenostech a znalostech, předchozích výdělečných činnostech a o změnách ve sdělených
skutečnostech, k nimž došlo od předchozího posouzení poklesu pracovní schopnosti,
a to ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(3) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata
důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na
tento následek upozorněn. Výplata důchodu se uvolní, jakmile budou tyto povinnosti
splněny.
(4) Okresní správa sociálního zabezpečení je v případě sporu o to, která
osoba pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte
osobně pečovala o dítě v největším rozsahu, oprávněna vyzvat osobu, které byla nebo
má být zvýšena procentní výměra starobního důchodu za vychované dítě, aby poskytla
potřebnou součinnost ke zjištění osoby osobně pečující o dítě v největším rozsahu,
zejména aby poskytla potřebná vysvětlení, doložila rozhodné skutečnosti nebo sdělila,
že souhlasí s tím, že o dítě osobně pečovala v největším rozsahu jiná osoba; tato
osoba je povinna výzvě vyhovět ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 15
dnů ode dne obdržení výzvy. Neposkytne-li tato osoba součinnost podle věty první,
může být procentní výměra starobního důchodu snížena o částku odpovídající zvýšení
za výchovu dítěte, pokud byla ve výzvě na tento následek upozorněna.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 54
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení
na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou
v určeném termínu podle § 12 písm. e),
b) nesdělí svému zaměstnavateli na jeho výzvu skutečnosti uvedené v §
51 odst. 2,
c) jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na výzvu okresní
správy sociálního zabezpečení nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti uvedené v §
52 odst. 3,
d) poruší jako přizvaná osoba povinnost mlčenlivosti podle § 121, nebo
e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 1 věty druhé, § 122
nebo § 122a.
(2) Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku
tím, že
a) se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení
na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou
v určeném termínu podle § 12 písm. d),
b) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě
vydaným podle § 15 odst. 1, nebo
c) neoznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené
lhůtě nebo stanoveným způsobem skutečnosti uvedené v § 48.
(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel
dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne orgánu sociálního zabezpečení na jeho výzvu pomoc ve stanovené
lhůtě nebo nepodá bezplatné sdělení pro potřeby uvedené v § 11 odst. 1,
b) se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení
na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou
v určeném termínu podle § 12 písm. d),
c) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě
vydaným podle § 15 odst. 1,
d) v rozporu s § 35a odst. 3 nepodá na výzvu orgánu sociálního zabezpečení
ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem hlášení nebo nepředloží záznam o skutečnostech
rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání nebo pro výši a výplatu dávky,
e) neprovádí úschovu dokladů uvedených v § 35a odst. 4 po předepsanou
dobu,
f) nezajistí úschovu dokladů zaměstnavatele podle § 35a odst. 5,
g) nevede řádně evidenci údajů uvedených v § 36a odst. 2 a v § 37 odst.
1 až 4 nebo nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení
podle § 37 odst. 3 a 4,
h) nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění
orgánu sociálního zabezpečení potvrzení podle § 37 odst. 2 až 4 nebo 9 nebo podle
§ 40 nebo § 42,
i) nevede evidenci údajů uvedených v § 37 odst. 9 nebo tyto údaje nepředkládá
ve lhůtě stanovené v § 39a odst. 1 České správě sociálního zabezpečení podle § 39a
odst. 5,
j) nevede evidenční list důchodového pojištění podle § 38, nevyhotovuje
jej stanoveným způsobem nebo jej ve lhůtě stanovené v § 39 a způsobem stanoveným
v § 39 nepředkládá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení anebo nesplní povinnost
uvést důvod postupu podle § 39 odst. 7 části věty první za středníkem,
k) nevydá orgánu sociálního zabezpečení na jeho žádost ve stanovené lhůtě
potvrzení podle § 40, 42 nebo nesdělí písemně údaje podle § 83 odst. 2,
l) nepodá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení hlášení podle § 41
stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě,
m) nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené
lhůtě potvrzení podle § 37a odst. 1, nebo
n) nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění
orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37a odst. 2.
(4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel
dokladů dopustí přestupku tím, že
a) nesplní na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě
povinnost týkající se výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatele nebo potvrzení
shody podle § 35a odst. 6, nebo
b) v rozporu s § 35a odst. 7 nesplní oznamovací povinnost nebo na vlastní
náklady nezajistí uložení dokladů zaměstnavatele u jiného držitele dokladů.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních
služeb dopustí přestupku tím, že
a) neprovede na žádost vyšetření zdravotního stavu podle § 16 odst. 1
písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
b) nezpracuje na žádost lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b)
nebo § 16 odst. 3 nebo je nezpracuje ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
c) nesdělí na žádost informace podle § 16 odst. 2 písm. a) nebo je nesdělí
ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
d) neumožní na žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo nezapůjčí
zdravotnickou dokumentaci podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo tak neučiní ve lhůtě uvedené
v § 16 odst. 3,
e) neposkytne poživateli důchodu součinnost podle § 116d odst. 2,
f) nepřevezme po dobu hospitalizace poživatele důchodu vyplacený důchod
nebo jej nepředá poživateli bezprostředně po jeho obdržení podle § 116d odst. 3 písm.
a),
g) neuloží přijatý důchod nebo jeho část podle § 116d odst. 3 písm. b),
h) nevyúčtuje písemně částky přijatého důchodu na žádost poživatele důchodu
podle § 116d odst. 3 písm. c), nebo
i) neoznámí provozovně držitele poštovní licence ve stanovené lhůtě ukončení
pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jí neprodleně
nevrátí částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm.
d).
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo
odstavce 2,
b) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d), h), k),
l) nebo n), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. e) až i),
c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce
3 písm. b) a c) nebo odstavce 5 písm. a) až d),
d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo
e) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g), i),
j) a m) nebo odstavce 4 písm. b).
§ 54a
(1) Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena
pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li
promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho
spáchání;
jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je
alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti orgány
sociálního zabezpečení uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) až f).
(3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v řízení
o přestupku se řídí
a) podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), jde-li o přestupek spáchaný zaměstnavatelem,
b) podle § 7 odst. 1 písm. e), jde-li o přestupek spáchaný osobou samostatně
výdělečně činnou v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
c) podle § 7 odst. 1 písm. h), jde-li o přestupek spáchaný držitelem
dokladů,
d) podle § 7 odst. 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou,
e) sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o přestupek spáchaný
poskytovatelem zdravotních služeb.
(4) Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže
již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí
k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek
způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven
a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(5) Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(6) Pokutu vybírá a vymáhá orgán sociálního zabezpečení, který ji uložil.
ČÁST ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných
Hlava první
Řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných
nadpis vypuštěn
nadpis vypuštěn
§ 55
Zahájení řízení
(1) Řízení o uznání osoby za osobu zdravotně znevýhodněnou se zahajuje
na základě písemné žádosti občana. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou
nelze zahájit v případě, že občan byl uznán invalidním nebo že probíhá řízení o přiznání
invalidního důchodu.
(2) Řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou,
se zahajuje na základě písemné žádosti osoby zdravotně znevýhodněné nebo z moci úřední.
§ 56
Přerušení a zastavení řízení
(1) Jestliže se občan v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou
nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložil nálezy ošetřujících lékařů,
které má, nebo nesdělil anebo nedoložil další údaje, které jsou potřebné pro vypracování
posudku pro účely řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, ačkoliv k tomu
byl vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí
nebo kdy předloží tyto nálezy anebo sdělí či doloží požadované údaje, pokud byl občan
ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí
věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2) Řízení o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se přerušuje
dnem zahájení řízení o přiznání invalidního důchodu posuzovanému občanu. Okresní
správa sociálního zabezpečení pokračuje v řízení o uznání občana za osobu zdravotně
znevýhodněnou, pokud v řízení o přiznání invalidního důchodu byl vydán posudek, že
občan není invalidní.
§ 57
Úkony účastníků
Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu se v řízení o uznání občana
za osobu zdravotně znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně
znevýhodněnou, nepoužije.
§ 58
Lhůty pro vydání rozhodnutí
Lhůty pro vydání rozhodnutí se v řízení o uznání občana za osobu zdravotně
znevýhodněnou a v řízení o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou,
prodlužují o lhůty pro vydání posudku uvedené v § 16a odst. 2.
§ 59
Rozhodnutí
(1) V rozhodnutí o uznání občana za osobu zdravotně znevýhodněnou se
jako den, od kterého občan je osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že tímto dnem
je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
(2) V rozhodnutí o tom, že občan přestal být osobou zdravotně znevýhodněnou,
se jako den, od kterého občan již není osobou zdravotně znevýhodněnou, uvádí, že
tímto dnem je den, kterým toto rozhodnutí nabývá právní moci.
§ 60
Povinnosti osob zdravotně znevýhodněných
Osoba zdravotně znevýhodněná je povinna se na výzvu okresní správy
sociálního zabezpečení podrobit vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému
vyšetření podle § 16a odst. 4 písm. a) nebo b). Pokud osoba zdravotně znevýhodněná
nesplní tuto povinnost, přestává být ode dne uvedeného v rozhodnutí okresní správy
sociálního zabezpečení (§ 59 odst. 2) osobou zdravotně znevýhodněnou; podmínkou vydání
tohoto rozhodnutí je, že osoba zdravotně znevýhodněná byla ve výzvě podle věty první
na tento následek upozorněna.
HLAVA DRUHÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění
§ 81
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě
písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný
poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.
(2) Řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového
pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který
je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.
(3) Zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže
věci probíhalo jiné řízení.
(4) Řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod60d) se zahajuje
z moci úřední.
§ 82
Podávání žádosti o dávky důchodového pojištění
(1) Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní
správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 odst. 1 písm. b) na předepsaných
tiskopisech.
(2) Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat
žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení
lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
(3) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu
trestu odnětí svobody nebo vazby nebo výkonu zabezpečovací detence, sepisuje s občany
na předepsaných tiskopisech věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence; věznice
nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence předkládají žádost do 8 dnů ode dne sepsání
okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 odst. 1 písm. b).
(4) Žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá
dávku důchodového pojištění přiznat.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně, žádá-li občan o změnu výše
invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity.
§ 83
(1) Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku
důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že
občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo
není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Okresní správa sociálního zabezpečení
je povinna občana při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění informovat
o výši nákladů na výplatu dávky v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence;
tato povinnost neplatí v případě uvedeném v § 64 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém
pojištění. Věta první a druhá platí obdobně pro věznici a ústavy pro výkon zabezpečovací
detence, pokud jsou podle § 82 odst. 3 příslušné k sepsání žádosti o dávku důchodového
pojištění.
(2) Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní
správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit
písemně této správě, zda
a) provádí z příjmu žadatele o dávku důchodového pojištění srážky na
základě nařízeného soudního nebo správního výkonu rozhodnutí, konkursu nebo dohody
o srážkách z příjmu uzavřené podle občanského zákoníku, označení toho, kdo toto rozhodnutí
vydal, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, a jde-li o srážky na výživné, zda se jedná
o běžné nebo dlužné výživné a jaká je jeho výše,
b) trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od
něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu, a na jakou dobu byl tento vztah sjednán,
je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu
určitou,
c) vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny nebo snížený plat (sníženou
odměnu) v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince
2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a datum
vzniku této neschopnosti nebo datum, od něhož byla nařízena karanténa.
(3) V žádosti o dávku důchodového pojištění může občan požádat, aby se
doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až k) zákona o důchodovém pojištění
považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění za vyloučené doby. V
žádosti podle věty první se uvádí, kterých dob a kterých kalendářních roků se má
postup podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém pojištění týkat.
(4) V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda
žádá o zvýšení procentní výměry starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte podle
§ 34a zákona o důchodovém pojištění.
(5) V žádosti o přiznání starobního důchodu je občan povinen uvést, zda
byl nebo nebyl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření.
§ 83a
Účastníci řízení
V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost
obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten,
kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až
zk).
§ 83b
Přerušení a zastavení řízení
(1) Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového pojištění podmíněný
dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nepodrobil vyšetření zdravotního stavu anebo
pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti nepředložil nálezy ošetřujících lékařů,
které má, nebo nesdělil údaje o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o
předchozích výdělečných činnostech, ačkoliv byl k tomuto vyšetření, předložení nebo
sdělení vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření
podrobí nebo kdy předloží tyto nálezy nebo sdělí požadované údaje, pokud byl občan
ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí
věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.
(2) Orgán sociálního zabezpečení zastaví řízení, je-li žádost podána o
více než 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4. Je-li žádost podána nejvýše
o 1 měsíc dříve než ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 4, orgán sociálního zabezpečení
řízení přeruší a prvním dnem lhůty stanovené pro podání žádosti v § 82 odst. 4 v
řízení pokračuje z moci úřední.
§ 84
Důkazní prostředky
V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na
technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního
systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu
listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba
předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.
§ 84a
Prokazování výchovy dítěte
Výchova dítěte se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu86)
prokazuje čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu
k dítěti, a to při sepsání žádosti o důchod. Čestné prohlášení se podává na předepsaném
tiskopise; v čestném prohlášení se uvádějí údaje podle § 85 odst. 4, prohlášení,
že osoba pečovala o dítě v největším rozsahu, a prohlášení, že nenastala překážka
pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle § 34a odst. 4 zákona o důchodovém
pojištění. Tento tiskopis obsahuje též poučení o důsledcích uvedení nepravdivých
údajů.
§ 85
Prokazování některých dob
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným
vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela,
který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením zaměstnavatele,
který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který
vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní
správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v
cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium
na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a
vysokých školách v České republice,
g) doba studia na zahraničních vysokých školách, uskutečňovaného na
území České republiky, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o
tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia
na vysokých školách v České republice,
h) doba studia ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké
školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě
její dohody s danou zahraniční vysokou školou, rozhodnutím Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění
postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice.
(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují
rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh
na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento
návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti
s podáním žádosti o přiznání důchodu. Návrh na zahájení řízení podle věty první může
podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod
po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 nebo 12.
Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení
stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní
moci tohoto rozhodnutí.
(3) Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1. červencem
2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje nárok na nižší důchodový
věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě, svým čestným prohlášením a rodným listem
dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při uplatnění žádosti o důchod;
rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému
veřejné správy.
(4) Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá čestným
prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem
o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit
z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném
tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte60c)
a jeho rodné číslo,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž osobní péči bylo
dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c) jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám, a jeho rodné
číslo,
d) doba a rozsah péče o dítě,
e) sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v kladném případě
jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této osoby, její vztah k dítěti a
doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5) K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2
svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu prokázat jinak.
(6) Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4
písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat
o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku;
toto rozhodnutí se účastníku řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce
důchodového pojištění.
§ 85a
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního
řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí;22a) zahájení řízení z moci úřední22b)
se účastníkům zpravidla neoznamuje.
(2) Rozhodnutí o přiznání nebo změně poskytování nebo výše dávky důchodového
pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode
dne zahájení řízení; ustanovení § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu tím není dotčeno.
(3) V řízení ve věcech důchodového pojištění lze vést jediný spis pro každou
jednotlivou fyzickou osobu, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby.
§ 86
Rozhodnutí
(1) Rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění se vydává písemně, pokud
se dále nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí s použitím automatizované výpočetní
techniky může být rozhodnutí vydáno v mezinárodní abecedě s předtištěným razítkem
orgánu sociálního zabezpečení a jménem, příjmením a funkcí zaměstnance odpovědného
za vydání rozhodnutí.
(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených
dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení
těchto dávek. V případě nesouhlasu s postupem uvedeným ve větě první lze podat do
60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její
výše, orgánu sociálního zabezpečení, který oznámení zaslal, písemnou žádost o vydání
rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne,
kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění
provedené podle věty první.
(3) Orgán rozhodující o invalidním důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký
stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně
stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce, a činí-li
pokles pracovní schopnosti aspoň 70 %, též údaj o tom, zda je pojištěnec schopen
výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, označení orgánu, který posoudil
zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce, a datum tohoto posouzení, a jde-li
o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, též skutečnost, že invalidita vznikla jako
následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí orgánu sociálního
zabezpečení písemně požádat o změnu data
a) přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše
dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
b) uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního
důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může
podat pouze jednou po tomtéž uvolnění nebo zařízení výplaty;
na základě této žádosti vydá orgán sociálního zabezpečení nové rozhodnutí
a současně zruší předchozí rozhodnutí.
(5) Oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení písemně požádat, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm.
a) až k) zákona o důchodovém pojištění považovaly podle § 16 odst. 7 zákona o důchodovém
pojištění za vyloučené doby; na základě této žádosti vydá Česká správa sociálního
zabezpečení nové rozhodnutí a současně zruší předchozí rozhodnutí. Ustanovení § 83
odst. 3 věty druhé platí zde přitom obdobně. Žádost podle věty první lze podat i
tehdy, nebyla-li podána žádost podle § 83 odst. 3 věty první. Žádost podle věty první
může oprávněný podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu; přitom může
požádat též o to, aby se doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) až k) zákona
o důchodovém pojištění za vyloučené doby nepovažovaly.
(6) Rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění
musí obsahovat poučení o možnosti podat námitky, lhůtu, ve které je možné námitky
podat, od kterého dne se lhůta počítá, kdo o námitkách rozhoduje a u kterého orgánu
se námitky podávají; v poučení se dále uvádí, kdy námitky nemají odkladný účinek.
§ 87
Podkladové rozhodnutí
Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm.
a) bodů 1, 3, 11, 12 a 17 a rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v
§ 9 odst. 1 podle § 38 odst. 5 věty čtvrté se považují za podklad pro rozhodnutí
orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno
po podání žádosti o tuto dávku. Rozhodnutí uvedené ve větě první je obsaženo v rozhodnutí
o dávce důchodového pojištění.
§ 88
Námitky
(1) Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst.
3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek
podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
(2) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání námitek o předložení
podkladů pro výpočet důchodu nebo pro vyčíslení přeplatku, který je povinen uhradit,
počíná běžet nová lhůta k podání námitek ode dne, kdy mu byly tyto podklady doručeny.
(3) Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí
vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82
správního řádu.
(4) Orgán sociálního zabezpečení rozhodne o námitkách ve lhůtách stanovených
podle § 71 správního řádu; tyto lhůty počínají běžet dnem doručení námitek orgánu
sociálního zabezpečení, který je příslušný k rozhodnutí o námitkách. Závisí-li rozhodnutí
o námitkách na posouzení zdravotního stavu (§ 8 odst. 9), prodlužují se lhůty podle
věty první o 60 dnů. Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž
byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami.
(5) Námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím
vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64
odst. 6 a 7 zákona o důchodovém pojištění.
(6) Námitky nelze podat proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení
o námitkách nebo o odvolání.
(7) Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního
zabezpečení v prvním stupni; nemohou se na něm podílet ani v něm rozhodovat osoby,
které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.
(8) Není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení
o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která
se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), §
90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou
probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního
řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o
námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
(9) Námitky lze podat též u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení,
pokud rozhodnutí vydala Česká správa sociálního zabezpečení; účinky podání námitek
jsou zachovány, byly-li podány okresní správě sociálního zabezpečení ve lhůtě podle
odstavce 1. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna námitky neprodleně postoupit
České správě sociálního zabezpečení.
§ 88a
Právní moc a opravné prostředky
(1) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm.
b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění je v právní moci, bylo-li oznámeno
a nelze-li proti němu podat námitky.
(2) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm.
b) a d) až f) o námitkách nabývá právní moci dnem oznámení.
(3) Rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm.
b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění, které není v právní moci, je předběžně
vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, které mají odkladný
účinek.
(4) Proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst.
3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění včetně rozhodnutí o námitkách
se odvolání ani rozklad nepřipouští.
§ 89
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění
(1) Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí, která jsou podkladem
pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí
jen při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o důchodu.
(2) Nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského
soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště
a ani se na tomto území nezdržuje,61) je k tomuto řízení příslušný
a) Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské
republiky,
b) Krajský soud v Ostravě, má-li navrhovatel bydliště na území Polské
republiky,
c) Krajský soud v Plzni, má-li navrhovatel bydliště na území Spolkové
republiky Německo,
d) Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na
území Rakouské republiky,
e) krajský soud určený podle místa posledního bydliště navrhovatele na
území České republiky, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle písmen a)
až d),
f) Krajský soud v Praze, nelze-li určit příslušnost krajského soudu podle
písmen a) až e).
§ 90
Doručování písemností
(1) Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění,
b) posudky zasílané podle § 8 odst. 10 a § 16a odst. 8,
c) výzvy podle § 53.
(2) Povinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna,
jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost převezme
nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná
a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím
doručení písemnosti zmařil. Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný
nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti odmítne.
HLAVA ČTVRTÁ
Řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti
§ 104a
Předmět řízení
Předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné") ve sporných případech a v
případech stanovených zvláštním zákonem,72) o zálohách na pojistné ve sporných případech
a v případech stanovených zvláštním zákonem,42) o penále, o placení dlužného pojistného
a penále ve splátkách,51) o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o přestupcích
a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném, penále nebo
pokutě.
§ 104b
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem
útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem zaměstnavatele,
pokud není dále stanoveno jinak. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní
příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické
osoby.
(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí
a) sídlem zaměstnavatele nebo sídlem nižší složky zaměstnavatele, jestliže
se řízení týká této nižší složky, pokud je předmětem řízení rozhodování o přirážce
k pojistnému na sociální zabezpečení,
b) místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné, pokud je
předmětem řízení rozhodování o pojistném osoby samostatně výdělečně činné, o penále
a o přestupku osoby samostatně výdělečně činné, popřípadě, jde-li o cizince, místem
hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná
hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině,
místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik
míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné
výdělečné činnosti,
c) místní příslušností okresní správy sociálního zabezpečení pro provádění
nemocenského pojištění delegované rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení
podle § 83 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění.
§ 104c
Rozhodování
(1) O pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému
na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního
výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,
zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku
na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat
též označení zaměstnavatele, kterému se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému
na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na
pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit
penále.
(2) Ustanovení správního řádu o zahájení řízení z moci úřední22c) se na
vydání platebního výměru nepoužijí.
§ 104d
Oznámení rozhodnutí
Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení se doručuje
též orgánu, který rozhodl o nedostatcích, z jejichž důvodu se přirážka k pojistnému
na sociální zabezpečení ukládá.
§ 104e
Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o
a) povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále,21)
b)
zrušeno
.§ 104f
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí
(1) Platební výměr je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od
jeho doručení uplynulo 15 dnů. Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále
ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven
jako den splatnosti první splátky dluhu.
(2) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného
a penále 64) nemá odkladný účinek.
§ 104g
Výkaz nedoplatků
(1) Dlužné částky na pojistném a penále může okresní správa sociálního
zabezpečení předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat
a) označení zaměstnavatele, kterému se nedoplatky vykazují,
b) výši nedoplatků podle stavu účtu zaměstnavatele k určitému dni vycházející
z údajů vykázaných zaměstnavatelem , popřípadě též z částek, které mu byly platebním
výměrem předepsány, z penále vypočteného k tomuto dni a z příslušenství, jímž jsou
náklady na vymáhání pojistného po odečtení vykonaných plateb,
c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna,
d) poučení o vykonatelnosti,
e) poučení o námitkách,
f) označení okresní správy sociálního zabezpečení, která výkaz nedoplatků
vydala, a datum vyhotovení; výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a
podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
(2) Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem vyhotovení. Výkaz nedoplatků se
doručuje stejným způsobem jako platební výměr.
(3) Proti výkazu nedoplatků lze okresní správě sociálního zabezpečení,
která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud
zaměstnavatel nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší;
důvod podání námitek je zaměstnavatel povinen v námitkách uvést. Námitky nemají odkladný
účinek.
(4) Na základě námitek okresní správa sociálního zabezpečení do 30 dnů
od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li
výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud okresní správa sociálního zabezpečení
nerozhodne o námitkách ve lhůtě uvedené ve větě první, pozbývá výkaz nedoplatků platnost.
(5) Na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahuje správní řád.
§ 104h
Výkon rozhodnutí
(1) Vykonatelná rozhodnutí ve věcech pojistného a vykonatelné výkazy nedoplatků
jsou titulem pro správní výkon rozhodnutí.
(2) Správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného provádí ten orgán, který
rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků.
§ 104ch
Prominutí penále
(1) Ministerstvo a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo
vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu
odstranění tvrdosti penále.
(2) Ministerstvo může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného
v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního
zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši
penále, která z těchto důvodů může být prominuta.
(3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat
nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti
nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování
již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být
žadatel vyrozuměn.
(4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění
a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se
nevztahuje správní řád.
§ 104i
Zástavní právo
(1) Okresní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné
pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku
plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen "dlužník"),
za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního
řádu s těmito odchylkami:
a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy okresní
správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný
účinek.
(3) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka
doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje.
Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci okresní správy sociálního
zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných
nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví
jimi určených věcí. Dlužník je povinen okresní správě sociálního zabezpečení a pověřeným
zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené
lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit
vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního
zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4) Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního
práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí,
jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení
rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede
katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5) Okresní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení
zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného
souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6) Okresní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního
práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu
stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení
zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým okresní správa sociálního zabezpečení
ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno.
O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí okresní
správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.
HLAVA PÁTÁ
Společná ustanovení o řízení
§ 105
Účastník řízení může samostatně v řízení jednat v tom rozsahu, v jakém
má podle zákona o důchodovém pojištění svéprávnost v sociálním zabezpečení.
§ 106
(1) Tvrdost předpisů o sociálním zabezpečení lze odstranit na základě písemné
a odůvodněné žádosti občana, v jehož prospěch má být tvrdost odstraněna. V nové žádosti
o odstranění tvrdosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost
původní; při opakování těchto důvodů bude nová žádost odložena a žadatel bude o tomto
vyrozuměn. Na řízení o žádosti o odstranění tvrdosti se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení. Řízení o žádosti o odstranění tvrdosti nelze zahájit, popřípadě
v něm pokračovat, po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní.
(2) Rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení
jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
§ 107
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení na základě posudku lékaře okresní
správy sociálního zabezpečení nebo posudkové komise ministerstva, kterým byl zjištěn
dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení, vyznačí na rozhodnutí dobu
jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním
stavem.
§ 107a
(1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona se kromě dob
uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou se došetřují rozhodné
skutečnosti u zaměstnavatelů a dalších právnických nebo fyzických osob, správních
úřadů, cizozemských nositelů nemocenského, důchodového, zdravotního nebo úrazového
pojištění (zabezpečení), a o dobu, kterou orgán sociálního zabezpečení stanovil tomu,
kdo podání učinil, k odstranění nedostatků podání.
(2) Orgán sociálního zabezpečení může řízení podle tohoto zákona přerušit
též na dobu odpovídající lhůtě, kterou stanovil k odstranění nedostatků podání.
HLAVA ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil
§ 110
Žádost o dávku
(1) Příslušník Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru
České republiky podává žádost o dávku důchodového pojištění u útvaru, v němž koná
službu; pozůstalý po příslušníku Policie České republiky nebo Hasičského záchranného
sboru České republiky podává žádost o tuto dávku u útvaru, v němž zemřelý konal naposledy
službu. Příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a pozůstalý po tomto příslušníku
podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Generální inspekce bezpečnostních
sborů. Příslušník Bezpečnostní informační služby a pozůstalý po tomto příslušníku
podávají žádost o dávku důchodového pojištění u Bezpečnostní informační služby. Příslušník
Úřadu pro zahraniční styky a informace a pozůstalý po tomto příslušníku podávají
žádost o dávku důchodového pojištění u Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ostatní
oprávnění podávají žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu sociálního zabezpečení
Ministerstva vnitra nebo u útvaru Policie České republiky anebo u Hasičského záchranného
sboru České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který
přijímá žádosti o dávky podle věty první.
(2) Příslušník Vězeňské služby podává žádost o dávku důchodového pojištění
u útvaru, v němž koná službu; to platí též, jestliže žádost o tuto dávku podává pozůstalý
po příslušníku Vězeňské služby. Ostatní oprávnění podávají žádost o dávku důchodového
pojištění u orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva spravedlnosti.
(3) Voják z povolání podává žádost o dávku důchodového pojištění u orgánu
sociálního zabezpečení Ministerstva obrany; to platí také tehdy, jestliže žádost
o dávku důchodového pojištění podává občan, který byl vojákem z povolání, nebo jiný
oprávněný, jestliže k rozhodnutí o dávce je příslušný orgán sociálního zabezpečení
Ministerstva obrany.
(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny
sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to
i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového
pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje
na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1; ustanovení § 83 odst. 4 platí
obdobně. Ustanovení § 83 odst. 1 věty třetí platí pro útvary a orgány uvedené ve
větě první obdobně. Útvary a orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, které sepsaly žádost
o dávku důchodového pojištění, předávají neprodleně tuto žádost příslušnému orgánu
sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní nebo invalidní u orgánů
uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru,
přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení zaměstnavatele, k němuž jsou ve vztahu,
který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení
a o tom, zda jsou v dočasné pracovní neschopnosti nebo jim byla nařízena karanténa;
zaměstnavatel je povinen na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí
věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou
výdělečnou činnost.
§ 112
(1) Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených
sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, § 83 odst. 1 věty
první a druhé, § 83 odst. 2, § 88 odst. 9 a § 109.
(2) Ustanovení § 6 odst. 4 písm. s) platí obdobně pro orgány sociálního
zabezpečení uvedené v § 9.
ČÁST SEDMÁ
POSTUPY KE SNÍŽENÍ DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU
§ 113
nadpis vypuštěn
(1) Ústav pro studium totalitních režimů (dále jen "Ústav") vypracuje seznam
představitelů komunistického režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění
(dále jen "seznam představitelů") a tento seznam předá v elektronické podobě do 31.
srpna 2023 všem plátcům důchodů. Do seznamu představitelů se nezařazují osoby uvedené
v § 67d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.
(2) Seznam představitelů obsahuje jméno a příjmení představitelů komunistického
režimu uvedených v § 67d zákona o důchodovém pojištění (dále jen "představitel"),
datum narození, rodné číslo, funkce podle § 67d odst. 1 zákona o důchodovém pojištění
a dobu výkonu těchto funkcí.
(3) Představitele je možné dodatečně zařadit do seznamu představitelů jen
do 31. prosince 2024. Vyřazení ze seznamu představitelů a změnu údajů v seznamu,
které nejsou v neprospěch pojištěnce, lze provést kdykoliv. Zařazení, vyřazení a
změnu údajů předává Ústav plátcům důchodů v elektronické podobě.
§ 114
nadpis vypuštěn
(1) Funkce představitele a doba výkonu funkce představitele se prokazuje
potvrzením o funkci představitele (dále jen "potvrzení o funkci"), které vydává Ústav.
Potvrzení o funkci se vydává o představitelích, kteří jsou zařazeni do seznamu představitelů.
(2) Potvrzení o funkci musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul představitele,
b) datum a místo narození,
c) rodné číslo,
d) údaj o funkcích představitele a o době jejich výkonu,
e) označení podkladů, z nichž Ústav vycházel při vystavení potvrzení,
f) otisk razítka Ústavu, datum vystavení a podpis pověřeného zaměstnance
Ústavu.
(3) Potvrzení o funkci zašle Ústav plátcům důchodů do 31. prosince 2023.
V případě dodatečného zařazení do seznamu představitelů podle § 113 odst. 3 zašle
Ústav plátcům důchodů potvrzení o funkci neprodleně po tomto zařazení. V případě
změny údajů zašle Ústav plátcům důchodů neprodleně nové potvrzení o funkci. Dojde-li
k vyřazení osoby ze seznamu představitelů, informuje o tom Ústav neprodleně plátce
důchodů; tímto vyřazením pozbývá potvrzení o funkci platnosti.
(4) Potvrzení o funkci a informaci o vyřazení ze seznamu představitelů zasílá
Ústav plátcům důchodů dohodnutým způsobem. Potvrzení o funkci se představitelům nedoručuje.
(5) Plátce důchodů je potvrzením o funkci vázán. Pokud však plátce důchodu
v řízení o snížení důchodu zjistí, že by potvrzení o funkci mohlo být nesprávné,
vyrozumí o této skutečnosti Ústav a vyčká jeho vyjádření. Ústav je povinen toto vyjádření
plátci důchodu zaslat do 90 dní ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než
Ústav zašle své vyjádření nebo nové potvrzení o funkci, nebo než potvrzení o funkci
zruší, se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o snížení důchodu.
§ 114a
(1) Řízení o snížení starobního důchodu představitele se zahajuje z moci
úřední.
(2) Směřují-li námitky proti obsahu potvrzení o funkci, požádá plátce důchodu
Ústav o vyjádření k námitkám. Ústav je povinen toto vyjádření plátci důchodu zaslat
do 90 dnů ode dne doručení žádosti o vyjádření; o dobu, než Ústav zašle své vyjádření,
se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách. Ústav ve svém vyjádření uvede
skutečnosti, proč je potvrzení o funkci správné, nebo vydá nové potvrzení o funkci
anebo potvrzení o funkci zruší. V novém potvrzení o funkci však nelze uvést delší
dobu výkonu funkce představitele, než jaká byla v původním potvrzení o funkci. Plátce
důchodů je tímto vyjádřením Ústavu, novým potvrzením o funkci anebo zrušením potvrzení
o funkci vázán; toto vyjádření, nové potvrzení o funkci nebo oznámení Ústavu o zrušení
potvrzení o funkci se doručuje účastníku řízení spolu s rozhodnutím o námitkách.
(3) Potvrzení o funkci je přezkoumatelné soudem v řízení o žalobě proti rozhodnutí
plátce důchodu. Pro účely přezkumného řízení soudního posuzuje správnost potvrzení
o funkci Ústav.
§ 114b
(1) Ústav pro účely vypracování seznamu představitelů, potvrzení o funkci,
vyjádření podle § 114a odst. 2 a posouzení správnosti potvrzení o funkci podle §
114a odst. 3 využívá údaje a dokumenty, které nabyl v rámci své činnosti. Ústav dále
pro tyto účely využívá údaje a dokumenty Archivu bezpečnostních složek, Národního
archivu, Vojenského ústředního archivu - Vojenského historického archivu, Správního
archivu Ministerstva obrany, Vojenského historického ústavu a státních oblastních
archivů; tyto subjekty jsou povinny poskytnout Ústavu na jeho žádost potřebnou součinnost
bez zbytečného odkladu.
(2) Ústav je oprávněn požadovat informace, osobní údaje a potřebnou součinnost
pro účely uvedené v odstavci 1 od orgánů sociálního zabezpečení a od dalších státních
orgánů a institucí; Ústav v žádosti o tuto součinnost uvede ustanovení zákona, o
který svoji žádost opírá, účel, pro který součinnost požaduje, a rozsah údajů, které
požaduje. Tyto orgány a instituce jsou povinny požadované informace, osobní údaje
a potřebnou součinnost poskytnout. Informace a osobní údaje mohou být vyžádány a
předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Ústav je oprávněn zpracovávat v rozsahu potřebném k plnění povinností
podle tohoto zákona osobní údaje o představitelích včetně vedení informačního systému
o představitelích.
(4) Údaje o představitelích včetně doby výkonu funkce představitele jsou
součástí registru pojištěnců.
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 115
Přiznal-li orgán sociálního zabezpečení dávku důchodového pojištění, která
vylučuje poskytování jiné dávky důchodového pojištění jím vyplácené, avšak přiznané
jiným orgánem, rozhodne současně o odnětí této dávky. Jsou-li splněny podmínky pro
nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního a důchodu vdovského, vdoveckého
nebo sirotčího, vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod starobní nebo invalidní;
zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního nebo invalidního, vyplácí vdovský,
vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody. Jsou-li splněny
podmínky pro nárok na výplatu důchodu vdovského nebo vdoveckého a důchodu sirotčího,
vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí důchod vdovský nebo vdovecký. Vyplácel-li
sirotčí důchod spolu s vdovským důchodem orgán sociálního zabezpečení, který nebyl
příslušný k rozhodování o jejich přiznání, ale který byl příslušný k výplatě důchodu
starobního nebo invalidního vdovy, vyplácí sirotčí důchod nadále i po dalším sňatku
vdovy; to platí obdobně při výplatě sirotčího důchodu spolu s vdoveckým důchodem.
Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů
sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který
vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích
vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.
§ 115a
(1) Doplatek důchodu nebo jeho část lze použít na úhradu
a) přeplatku na důchodu, pokud za něj odpovídá stejný příjemce důchodu
nebo se jedná o stejný druh důchodu,
b) přeplatku, který vznikl na důchodu zemřelého oprávněného, kterému
by doplatek důchodu náležel, nebo
c) dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně
činné, které by doplatek důchodu náležel.
(2) Vznikne-li v důsledku postupu podle § 86 odst. 4 a 5 přeplatek, zúčtuje
se spolu s doplatkem nově stanovené výše důchodu nebo se uhradí srážkami z vypláceného
důchodu. Podle věty první se postupuje i v případě, kdy se snižuje výše důchodu z
českého důchodového pojištění v důsledku postupu podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy. Ustanovení § 118a odst. 4 není postupem podle
věty první a druhé dotčeno.
(3) Byl-li přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího
stupně zpětně za dobu, za kterou bylo vypláceno nemocenské, zúčtuje se nemocenské
vyplacené za dobu, za kterou podle zákona o nemocenském pojištění nenáleželo poživateli
tohoto důchodu, s doplatkem tohoto důchodu. Pokud doplatek starobního důchodu nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nestačí na úhradu přeplatku na
nemocenském nebo přeplatek z doplatku nebyl sražen, sráží se přeplatek, popřípadě
zbytek přeplatku z pravidelných měsíčních splátek důchodu; při stanovení výše měsíční
srážky se postupuje obdobně jako při výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu. Podle
věty první a druhé se postupuje i v případě, pokud přeplatek na nemocenském vznikl
v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity.
(4) Nedojde-li zúčtováním podle § 56 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění
k plné úhradě částek důchodu v případě zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu,
mohou být tyto částky uhrazeny srážkami z vypláceného důchodu.
§ 116
Lhůty pro výplatu dávek
(1) Dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních
lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.
(2) Orgán sociálního zabezpečení rozhodující o přiznání dávky důchodového
pojištění může žadateli o přiznání této dávky poskytovat zálohy na dávku, pokud má
za to, že podmínky pro nárok na dávku jsou splněny; pokud tyto podmínky splněny nebyly,
je žadatel povinen zálohy neprodleně vrátit. Po přiznání dávky důchodového pojištění
zúčtuje orgán sociálního zabezpečení poskytnuté zálohy s přiznanou dávkou. Dávky
důchodového pojištění, jejichž výše nedosahuje 300 Kč měsíčně, mohou být vypláceny
v delších než měsíčních lhůtách, nejdéle však za období nepřesahující 6 měsíců.
(3) Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České
republiky obvykle nezdržuje (§ 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění), vyplácejí
na základě potvrzení o žití
a) na účet vedený u zahraniční banky nebo u banky v České republice nebo
pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice,
a to zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího
po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního
měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno; potvrzení o žití zasílá oprávněný
plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo
b) bankovním šekem nebo mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného
v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce; potvrzení o žití
zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.
(4) Byl-li mezi orgánem sociálního zabezpečení České republiky a příslušným
orgánem sociálního zabezpečení jiného státu, v němž se oprávněný uvedený v odstavci
3 obvykle zdržuje, sjednán způsob ověřování žití oprávněného pravidelnou výměnou
potřebných údajů v elektronické podobě, vyplácí se dávka důchodového pojištění zpětně
v měsíčních lhůtách určených plátcem dávky; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci
dávky jednou ročně.
(5) Není-li potvrzení o žití v případech uvedených v odstavci 3 písm. b)
a odstavci 4 zasláno, výplata dávky se zastaví do doby, než bude potvrzení o žití
zasláno plátci dávky. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí pro výplatu dávek oprávněnému
uvedenému v odstavci 3 obdobně.
§ 116a
Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné
činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v
cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění.
§ 116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní
licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví
podle cenových předpisů.73)
§ 116c
Poživatelům důchodů, umístěným v zařízeních sociálních služeb poskytujících
pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory,
domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích, provádějí výplatu dávek důchodového
pojištění v hotovosti tato zařízení, pokud s tímto způsobem výplaty tito poživatelé
souhlasí, toto zařízení podalo žádost o tento způsob výplaty orgánu sociálního zabezpečení
a ten s tímto způsobem výplaty souhlasí nebo do 30 dnů ode dne doručení žádosti zařízení
nesdělil, že s tímto způsobem výplaty nesouhlasí. Dávky důchodového pojištění vyplácené
podle věty první jsou splatné k 15. dni kalendářního měsíce. Způsob výplaty podle
věty první nelze použít, pokud příjemcem dávky důchodového pojištění není oprávněný
nebo jeho opatrovník. Zařízení je povinno vrátit orgánu sociálního zabezpečení do
8 dnů splátky dávky, které byly poukázány tomuto zařízení podle věty první, pokud
tyto splátky dávky oprávněnému již nenáležely z důvodu jeho úmrtí nebo pokud oprávněný
ukončil pobyt v zařízení před počátkem období, za které splátky dávky náleží; zařízení
přitom těchto splátek dávky nesmí použít jiným způsobem.
§ 116d
Výplata důchodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče
(1) Pokud pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení poskytovatele
lůžkové péče trvá déle než 1 kalendářní měsíc nebo lze-li předpokládat, že tento
pobyt bude trvat déle než uvedenou dobu, může poživatel důchodu, vyplácí-li se mu
důchod v hotovosti, požádat o výplatu důchodu do tohoto zdravotnického zařízení.
(2) Poživatel důchodu zasílá písemnou žádost o výplatu důchodu do zdravotnického
zařízení lůžkové péče prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb kterékoli
provozovně držitele poštovní licence. V žádosti musí být uvedeno jméno a příjmení
poživatele důchodu, jeho rodné číslo, místo trvalého pobytu, adresa poskytovatele
zdravotních služeb uvedeného ve větě první a adresa zdravotnického zařízení, do kterého
bude výplata důchodu zasílána, jestliže není totožná s adresou poskytovatele; poskytovatel
zdravotních služeb potvrzuje na této žádosti, že pobyt poživatele důchodu ve zdravotnickém
zařízení lůžkové péče trvá nebo bude trvat déle než 1 kalendářní měsíc, a správnost
adresy, na kterou má být výplata důchodu poukazována. Žádost se podává na tiskopisu
vydaném držitelem poštovní licence. Na základě této žádosti vyplácí provozovna držitele
poštovní licence důchod na adresu uvedenou v žádosti.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen
a) po dobu hospitalizace poživatele důchodu převzít na základě žádosti
uvedené v odstavci 2 důchod vyplacený do zdravotnického zařízení a předat tento důchod
jeho poživateli bezprostředně po jeho obdržení,
b) přijatý důchod nebo jeho část uložit, jestliže o to poživatel důchodu
požádá nebo není-li poživatel důchodu schopen důchod převzít,
c) částky přijatého důchodu poživateli důchodu na jeho žádost písemně
vyúčtovat,
d) oznámit do 8 dnů provozovně držitele poštovní licence, která poukazuje
výplatu důchodu do zdravotnického zařízení, ukončení pobytu poživatele důchodu ve
zdravotnickém zařízení lůžkové péče; v případě úmrtí poživatele důchodu je poskytovatel
zdravotních služeb povinen provozovně držitele poštovní licence neprodleně vrátit
i částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu.
(4) Za škodu na částkách důchodu, který byl pro poživatele důchodu vyplacen
a poskytovatelem zdravotních služeb převzat k předání poživateli důchodu nebo k uložení,
odpovídá poživateli důchodu poskytovatel zdravotních služeb bez ohledu na své zavinění
podle občanského zákoníku83).
§ 117
Dávky důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil se vyplácejí ve stanoveném
výplatním termínu na běžný kalendářní měsíc. Termín výplaty dávek stanoví v oborech
své působnosti ministři obrany, vnitra a spravedlnosti.
§ 117a
Zastavení a uvolnění výplaty dávky
(1) Výplata dávky důchodového pojištění může být zastavena, pokud oprávněný
nebo jiný příjemce dávky nesplnil povinnost podle § 50 odst. 3. Rozhodnutí o zastavení
výplaty dávky podle věty první se doručuje veřejnou vyhláškou; v řízení o zastavení
výplaty dávky se opatrovník neustanovuje.
(2) Vyplácí-li se dávka důchodového pojištění v hotovosti, může být výplata
dávky zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nepřevezme 3 po sobě následující
splátky dávky; o tomto zastavení výplaty dávky se příjemce dávky bez prodlení vyrozumí
písemným oznámením, které obsahuje též informaci o podmínkách uvolnění výplaty dávky.
(3) Výplata dávky důchodového pojištění, která byla zastavena podle odstavce
1 nebo 2, se uvolní na základě písemné žádosti oprávněného nebo jiného příjemce dávky,
odpadl-li důvod pro zastavení výplaty dávky; ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém
pojištění tím není dotčeno. Byla-li výplata dávky uvolněna, písemné rozhodnutí se
nevydává; o uvolnění výplaty dávky obdrží oprávněný nebo jiný příjemce dávky písemné
oznámení.
§ 118
Výplata dávky důchodového pojištění zvláštnímu příjemci
(1) Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění je
a) občan určený rozhodnutím obecního úřadu podle § 10; v odůvodněných
případech může být zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba,
b) občan, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti
dítěte, a to od tohoto dne.
(2) Občan uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo oprávněný může kdykoliv po nabytí
svéprávnosti požádat plátce dávky důchodového pojištění, aby dávka byla již vyplácena
do rukou oprávněného; neučiní-li tak, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci.
Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává
být občan uvedený v odstavci 1 písm. b) zvláštním příjemcem dnem, který předchází
dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.
(3) Obecní úřad ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech,
kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má
dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen
vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník,
výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka,
s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě
jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud
oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, vzhledem ke svému zdravotnímu
stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(4) Zákonný zástupce, opatrovník a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít
pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní
příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle
pokynů oprávněného. Zvláštní příjemce je povinen na žádost oprávněného nebo obecního
úřadu, který jej ustanovil, podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplácena,
a to do 1 měsíce.
(5) Obecní úřad rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce zruší, pokud
a) odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven,
b) zjistí, že zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci
4 větě první a druhé, nebo
c) zjistí, že zvláštní příjemce nesplnil povinnost uvedenou v odstavci
4 větě třetí.
Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a zaměstnavatelů
§ 118a
(1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel,
protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod
nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem
nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho
část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči
příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny
podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,57)
má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního
důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký
důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu
dosažení 26. roku věku. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených
částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec
pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za
nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského
nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku
na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.
(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo
ve vyšší výši, než náležely, zaniká, pokud rozhodnutí o vrácení, popřípadě náhradě
částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nebylo vydáno do 5
let ode dne výplaty dávky.
(4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného
orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo
ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu
soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
§ 118b
Jestliže zaměstnavatel nepodal hlášení nebo nepředložil záznam buď vůbec
nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje
potvrzené zaměstnavatelem byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut
neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinen nahradit neprávem vyplacené
částky. Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.
§ 118c
Jestliže zaměstnavatel i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen
neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení
za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Zaměstnavatel a příjemce důchodu
se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi zaměstnavatelem
a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66)
§ 118d
Náhrada nákladů řízení
(1) Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých
v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem.
(2) Orgány sociálního zabezpečení mohou uložit povinnost nahradit paušální
částkou stanovenou zvláštním právním předpisem náklady řízení účastníku, který řízení
vyvolal porušením své právní povinnosti.
§ 119
Určení místní příslušnosti v některých případech
(1) V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého
pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního
zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst
výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního
zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje
výkon samostatné výdělečné činnosti.
(2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit
podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního
zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4.
§ 120
nadpis vypuštěn
Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu
před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.
§ 120a
Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání
předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, popřípadě ve stanovených případech
(§ 48d odst. 1) příslušnému živnostenskému úřadu nebo orgánu Finanční správy České
republiky, nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně,
podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti
anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.
§ 120c
(1) Pro účely tohoto zákona se občanem rozumí fyzická osoba.
(2) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem
samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti,
stanoví zákon o důchodovém pojištění.67)
§ 121
nadpis vypuštěn
Fyzické osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva, jde-li
o posuzování podle § 4 odst. 2, nebo k jednání České správy sociálního zabezpečení,
jde-li o posuzování podle § 8 odst. 9 věty první a druhé, anebo k jednání okresních
správ sociálního zabezpečení, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1, jsou povinny
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.
§ 122
Zaměstnanci zaměstnavatelů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
se kterými se seznámili při plnění úkolů v oblasti sociálního zabezpečení nebo v
souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu nebo služebního
poměru. Povinnosti mlčenlivosti může zbavit ten, v jehož zájmu má tuto povinnost.
§ 122a
Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech důchodového
pojištění a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co
se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti
je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost.
§ 123a
(1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku
100 Kč
a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o zaměstnavatele, nebo
b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68)
jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou,
odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
(2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní
správou sociálního zabezpečení u zaměstnavatele je zjištěn dluh na pojistném a penále
nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše.
§ 123b
nadpis vypuštěn
(1) Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení
odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na
pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných
osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto
dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu
přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u
zaměstnavatelů, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného
zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice,
pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále
u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby.
(2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba,
která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném
a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně též pro dluh na pokutě.
§ 123c
Počítání času
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež
je rozhodující pro její počátek.
(2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den,
který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž
lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední
den v měsíci.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
§ 123d
Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině;
listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny,
pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.
§ 123e
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, lze podání nebo jiný úkon podle tohoto
zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona32) učinit písemně, ústně
do protokolu nebo datovou zprávou
a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky
vlastnoručního podpisu83), nebo
b) odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního
zabezpečení s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem
nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem sociálního
zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnosti zajistil.
(2) Je-li podle tohoto zákona nebo ve věcech pojistného podle zvláštního
zákona32) pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon
učinit pouze
a) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem
sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení;
podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy,
a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení.
Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního
zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické
podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto
podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro
zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného
než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního
zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být
tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo
b) písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky,
který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního
zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu
jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního
zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny zveřejnit na své úřední
desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) úřední hodiny, ve kterých je otevřena podatelna orgánu sociálního
zabezpečení, kde je možno odevzdat podání, a úřední hodiny pro veřejnost, ve kterých
je možno u něj učinit podání ústně do protokolu nebo nahlížet do spisu,
b) elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky,
elektronickou adresu určenou příslušným orgánem sociálního zabezpečení k předkládání
tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky
určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu
určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b),
c) formu technického nosiče pro doručování podání v elektronické podobě,
d) tiskopisy, které se podle odstavce 2 písm. a) předkládají v elektronické
podobě, a podmínky, za nichž se tiskopisy v této podobě předkládají,
e) podání a jiné úkony, které lze učinit způsobem podle odstavce 1 písm.
b).
ČÁST DEVÁTÁ
ŘÍZENÍ A POVINNOSTI VE VĚCECH DOROVNÁVACÍHO PŘÍDAVKU NĚKTERÝM POŽIVATELŮM ČESKÉHO
A SLOVENSKÉHO STAROBNÍHO DŮCHODU
§ 123h
(1) O dorovnávacím přídavku náležejícím podle zákona o důchodovém pojištění76)
rozhodují orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí starobní důchod, s nímž
se má dorovnávací přídavek vyplácet; tyto orgány jsou též příslušné k výplatě dorovnávacího
přídavku.
(2) Dorovnávací přídavek se přiznává na základě žádosti, která se podává
u orgánu sociálního zabezpečení, který je příslušný k přiznání dorovnávacího přídavku.
Je-li k rozhodování o dorovnávacím přídavku příslušná Česká správa sociálního zabezpečení,
lze žádost o přiznání dorovnávacího přídavku podat též u kterékoliv okresní správy
sociálního zabezpečení; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna tuto žádost
neprodleně postoupit České správě sociálního zabezpečení. Je-li žádost o přiznání
dorovnávacího přídavku zamítnuta pouze z důvodu, že dorovnávací přídavek by ke dni,
od něhož je jeho přiznání požadováno, neměl kladnou hodnotu, lze novou žádost o přiznání
dorovnávacího přídavku podat, jen je-li v nové žádosti jako den, od něhož má být
dorovnávací přídavek přiznán, uveden den 31. ledna některého kalendářního roku po
kalendářním roce, do něhož spadal den, od něhož bylo požadováno přiznání dorovnávacího
přídavku v předchozí žádosti; tuto novou žádost lze podat nejvýše dvakrát. Je-li
v nové žádosti podané podle věty třetí uveden jiný den než den uvedený ve větě třetí,
nebo jde-li o třetí a další podání takové žádosti, orgán sociálního zabezpečení řízení
o této žádosti zastaví.
(3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, použijí se pro řízení ve
věcech dorovnávacího přídavku přiměřeně ustanovení o řízení ve věcech důchodového
pojištění. Ustanovení o řízení ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění
se pro věci dorovnávacího přídavku použijí obdobně.
(4) Ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení
v § 9 odst. 3 mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení
§ 106a až 106c zákona o důchodovém pojištění; ustanovení § 106 platí přitom obdobně.
§ 123i
(1) Příjemce dorovnávacího přídavku je povinen sdělit a prokázat plátci dorovnávacího
přídavku na jeho výzvu výši starobního důchodu vypláceného ze slovenského důchodového
pojištění ke dni, od něhož se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku podle § 106b
zákona o důchodovém pojištění. Při nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené plátcem
dorovnávacího přídavku se výplata dorovnávacího přídavku zastaví, pokud byl příjemce
dorovnávacího přídavku ve výzvě na tento následek upozorněn; je-li tato povinnost
splněna dodatečně, dorovnávací přídavek se doplatí ode dne, od kterého jeho výplata
náleží. Není-li tato povinnost splněna do 3 let od 31. ledna kalendářního roku, ve
kterém byl dorovnávací přídavek naposledy vyplacen, zaniká nárok na dorovnávací přídavek
dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků.
(2) Ustanovení § 50, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 a 3 platí přiměřeně, jde-li
o povinnosti příjemce dorovnávacího přídavku a o podání ve věcech dorovnávacího přídavku.
§ 123j
Jestliže byl vyplácen dorovnávací přídavek a nebyly přitom splněny podmínky
pro jeho výplatu stanovené v § 106c odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, má plátce
dorovnávacího přídavku vůči osobě, které byl dorovnávací přídavek vyplacen, nárok
na vrácení těch vyplacených částek dorovnávacího přídavku, které nenáležely; ustanovení
§ 118a odst. 3 a 4 použijí se zde obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
HLAVA PRVNÍ
Přechodná ustanovení
HLAVA DRUHÁ
Závěrečná ustanovení
§ 127
Prováděcí předpisy
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší úpravu postupu při posuzování
zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení,
státní sociální podpory a sociální péče.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 10 a § 35a odst. 9.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených zaměstnanců
orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.
(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou případy nebo druhy řízení, v nichž
může orgán sociálního zabezpečení žádat od účastníka řízení předložení dokladů k
prokázání skutečností uváděných účastníkem.
§ 127a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie
České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti
jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto
zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie
České republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4. Hasičského záchranného
sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální
inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,
c) orgány sociálního zabezpečení.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.
§ 133
Zrušovací ustanovení
Zrušují se s působností pro Českou republiku:
1. § 12 a 13 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního
zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených,
ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968
Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
2. § 15 odst. 1, § 81, 82, 83 a 84, § 85 odst. 1, 2, 3 a odst. 4 věta
první a druhá, § 86, 87 a 87a, § 88 odst. 2 věta druhá, § 90 a 91 vyhlášky Státního
úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č.
142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968
Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb.,
vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky
č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988
Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb. a vyhlášky č. 261/1990 Sb.
3. § 32 odst. 3 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona
č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984
Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb. a zákona
č. 306/1991 Sb.
4. § 15 odst. 2 a § 16 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb.,
o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984
Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb.
5. § 5 a 6 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1968
Sb., o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti uchazečům o zaměstnání, ve znění
vyhlášky č. 132/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb. a vyhlášky č. 20/1991 Sb.
6. § 4 odst. 2 a § 5 odst. 2 vyhlášky Federálního ministerstva práce
a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů
pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
7. § 145b a 145c vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky
č. 81/1979 Sb., vyhlášky č. 108/1979 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 15/1982
Sb., vyhlášky č. 78/1982 Sb., vyhlášky č. 141/1983 Sb., vyhlášky č. 144/1983 Sb.,
vyhlášky č. 73/1984 Sb., vyhlášky č. 131/1984 Sb., vyhlášky č. 57/1987 Sb. a vyhlášky
č. 149/1988 Sb.
8. § 34, 55, 62, 67, 79, 93, 102 a 102d, § 102f odst. 4, § 105 odst.
3 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých
pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech,
ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984
Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb.,
vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.
9. § 101 odst. 1 a 2, § 102 odst. 2, 5 a 6, § 103 odst. 2 věta druhá,
§ 107 odst. 2 věta první, § 108 odst. 3, § 109 odst. 2 věta první, § 111, 112, 113,
118, 119, 120, 121, § 122 odst. 2 písm. a) věta druhá a odst. 6, § 124, § 125 odst.
1 a 2, § 126, 137, § 142 odst. 2, 3, 4 písm. b) a c), odst. 5, § 143 odst. 2 a 3,
§ 144 odst. 1 a 3, § 145, § 145b odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona
č. 246/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují organizační uspořádání důchodového
zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, řízení ve
věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně
činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České republiky, jakož i postup
těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení
osob samostatně výdělečně činných).
10.§ 4 odst. 3, § 5 odst. 4, § 10 odst. 1 věta první, odst. 2 až 4,
§ 23 odst. 2, § 34 odst. 2, § 56a odst. 3 věta první, § 58 odst. 3 věta druhá, odst.
4 a odst. 5 věta druhá, § 60, § 63 odst. 5 a 6, § 66 odst. 3, § 143, 144, 145 a
147, § 148 odst. 1, § 150, 151 a 152, § 153 odst. 3, 4, 6 až 9, § 154, 156, 157,
160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 172, 173 a 174 vyhlášky Federálního ministerstva
práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení,
ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 313/1990
Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., vyhlášky č. 20/1991 Sb., vyhlášky
č. 182/1991 Sb., vyhlášky č. 183/1991 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb., pokud upravují
organizační uspořádání důchodového zabezpečení, nemocenského zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných, řízení ve věcech důchodového zabezpečení (nemocenského zabezpečení
osob samostatně výdělečně činných) prováděného orgány sociálního zabezpečení České
republiky, jakož i postup těchto orgánů a organizací při provádění důchodového zabezpečení
(nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných).
11.§ 8, 9 a 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky
č. 463/1990 Sb., o poskytování lázeňské péče ve státních léčebných zařízeních.
12.§ 1 odst. 5 a § 6 odst. 3 a 5 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních
věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
13.Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č.
183/1991 Sb., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 424/2003 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Evidenční listy důchodového pojištění vedené před 1. lednem 2004 podle
předpisů platných před tímto dnem se ukončí dnem 31. prosince 2003 bez zřetele na
to, zda zaměstnání trvá dále po tomto datu, a na základě písemné výzvy orgánu sociálního
zabezpečení se předloží tomuto orgánu ve lhůtě jím stanovené. Nebyla-li organizace
vyzvána podle věty první k předložení těchto evidenčních listů do 31. prosince 2004,
předloží je organizace bez výzvy příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 30.
června 2005. Povinnost organizace předložit evidenční list důchodového pojištění
občanovi k podpisu, stanovená předpisy platnými před 1. lednem 2004, zůstává nedotčena.
Při zápisu údajů do evidenčních listů důchodového pojištění ukončených podle věty
první se postupuje podle předpisů platných před 1. lednem 2004.
2. Od 1. ledna 2004 se evidenční listy důchodového pojištění vedou na nových
tiskopisech; orgány sociálního zabezpečení vydají tyto tiskopisy nejdéle do 31. prosince
2003.
3. Povinnost doplnit potvrzení nebo vydat potvrzení nové podle čl. I bodu
26 platí i v případě, že dočasná pracovní neschopnost vznikla po skončení zaměstnání
v době před 1. lednem 2004 a trvala aspoň v tento den.
4. Organizace je povinna do 31. července 2005 předložit příslušné okresní
správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců, jejichž účast na nemocenském
pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po 30. červnu 2005, s údaji o těchto
zaměstnancích v rozsahu, v jakém se evidují v registru pojištěnců nemocenského a
důchodového pojištění (§ 16a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění čl. I tohoto zákona). Malá organizace je povinna do 31. července
2005 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení seznam svých zaměstnanců,
jejichž účast na nemocenském pojištění vznikla před 1. červencem 2005 a trvá i po
30. červnu 2005, s těmito údaji o těchto zaměstnancích: jméno a současné příjmení,
rodné příjmení, rodné číslo, státní občanství, název a adresa cizozemského nositele
pojištění a cizozemské číslo pojištění. Organizace a malá organizace jsou přitom
povinny sdělit příslušné údaje o cizozemském nemocenském a důchodovém pojištění svých
zaměstnanců, i když nejsou jejich prvním zaměstnavatelem po skončení tohoto pojištění
v cizině. Za nesplnění těchto povinností může okresní správa sociálního zabezpečení
uložit organizaci nebo malé organizaci pokutu až do výše 20 000 Kč; pokutu lze uložit
do dvou let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Výnos z těchto pokut je příjmem
státního rozpočtu.
Čl. III zákona č. 281/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Do dne nabytí účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, se provádí nemocenské a důchodové pojištění ředitele Bezpečnostní
informační služby podle dosavadních předpisů.
Čl. XIII zákona č. 359/2004 Sb.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1. Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu podle
§ 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu
a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené
v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.
2. Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance Evropského
parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.
Čl.III zákona č. 24/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Byla-li výše částečného invalidního důchodu upravena podle § 46 odst.
1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti
tohoto zákona, upraví se výše částečného invalidního důchodu od nejbližší splátky
splatné po dni účinnosti tohoto zákona na výši, která by náležela, pokud by k takové
úpravě nedošlo.
2. Byla-li výplata částečného invalidního důchodu zastavena podle § 46 odst.
1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti
tohoto zákona, obnoví se výplata částečného invalidního důchodu od nejbližší splátky
splatné po dni účinnosti tohoto zákona ve výši uvedené v ustanovení § 46 odst. 1
písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni předcházejícímu dni účinnosti
tohoto zákona.
Čl.VI zákona č. 109/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posuzování zdravotního stavu podle § 8 odst. 1 písm. e) a g) až i) zákona
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném
do dne 1. července 2006, zahájená před tímto dnem se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
2. Posuzování bezmocnosti a zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené
vyžadující mimořádnou péči zahájená před 1. lednem 2007 se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
3. Řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou zahájená a pravomocně
neskončená přede dnem 1. července 2006 se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4. Okresní správy sociálního zabezpečení předají bezúplatně příslušným
úřadům práce
a) ke dni 1. července 2006 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1
písm. e) a g) až i) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění účinném do dne 1. července 2006,
b) ke dni 1. ledna 2007 kopie posudků zpracovaných podle § 8 odst. 1 písm.
b) a d) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění účinném do dne 1. července 2006.
5. Okresní správy sociálního zabezpečení posuzují pro účely důchodového pojištění
podle dosavadních právních předpisů bezmocnost a zda jde o dítě dlouhodobě těžce
zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, jde-li o dobu před 1. lednem 2007.
6. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České
správě sociálního zabezpečení, k jejichž pracovním úkolům patří posuzování zdravotního
stavu pro účely státní sociální podpory, sociální péče a zaměstnanosti a výkon činností
s tím souvisejících, přechází dnem 1. července 2006 z České správy sociálního zabezpečení
na úřady práce a na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo").
Česká správa sociálního zabezpečení dohodne se zaměstnancem v České správě sociálního
zabezpečení podle věty první, zda výkon jeho práv a povinností z pracovněprávních
vztahů přejde na úřad práce a na který úřad práce nebo zda přejde výkon těchto práv
a povinností na ministerstvo.
7. Česká správa sociálního zabezpečení na základě dohody podle odstavce 6
provede delimitaci zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na úřady práce
a na ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná.
8. Nedojde-li k dohodě podle odstavce 6 nejpozději do 31. května 2006, stanoví
počty a pravidla delimitace zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení na
úřady práce a na ministerstvo na návrh ředitele České správy sociálního zabezpečení
ministerstvo.
Čl.XIV zákona č. 189/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity nebo částečné
invalidity zahájené před 1. lednem 2009 se dnem 1. ledna 2009 zastavuje, pokud nebylo
před tímto dnem vydáno okresní správou sociálního zabezpečení rozhodnutí. Bylo-li
v řízení uvedeném ve větě první vydáno před 1. lednem 2009 okresní správou sociálního
zabezpečení rozhodnutí, dokončí se toto řízení podle předpisů účinných ke dni 31.
prosince 2008, a to včetně podání odvolání, které lze po 31. prosinci 2008 podat
ve lhůtě stanovené těmito předpisy; přitom pro výplatu nemocenského platí § 171 odst.
1 věta první, odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
2. Nároky na náhradu nákladů řízení podle bodu 1 vzniklé před 1. lednem 2009
tím, že se občan na výzvu dostavil k lékaři orgánu sociálního zabezpečení nebo se
pro potřeby tohoto lékaře podvolil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému
vyšetření, se posuzují podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
3. Zaměstnavatel, který vyplácí nemocenské, na které vznikl nárok před 1.
lednem 2009, zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu ode dne,
který spadá do období po 31. prosinci 2008, a v souvislosti s tím zaměstnanec končí
zaměstnání, postupuje při ukončení výplaty nemocenského podle předpisů účinných ke
dni 31. prosince 2008.
4. Přiznává-li se po 31. prosinci 2008 starobní, plný invalidní nebo částečný
invalidní důchod ode dne, který spadá do období před 1. lednem 2009, platí o souběhu
nároku na výplatu těchto důchodů a nemocenského předpisy účinné ke dni 31. prosince
2008.
5. Vyplácí-li zaměstnanci, který žádá o přiznání výplaty starobního důchodu
ode dne, který spadá do období po 31. prosinci 2008, nemocenské k takovému dni zaměstnavatel
podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008, oznamuje Česká správa sociálního
zabezpečení tomuto zaměstnavateli, od kdy byla přiznána výplata starobního důchodu.
6. Požádal-li zaměstnanec dočasně práce neschopný o plný nebo částečný invalidní
důchod podle § 93 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
před 1. lednem 2009 a nemocenské je vypláceno i po 31. prosinci 2008, postupuje Česká
správa sociálního zabezpečení podle § 93 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
7. Posudek vydaný podle § 95 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
před 1. lednem 2009 je podkladem i pro rozhodnutí o žádosti o plný invalidní nebo
částečný invalidní důchod, které bude vydáno v téže věci po 31. prosinci 2008.
8. Evidenční listy důchodového pojištění za rok 2008 se vyplňují podle předpisů
účinných ke dni 31. prosince 2008.
9. Zaměstnavatel, který podle § 171 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, vyplácí zaměstnanci dávky nemocenského pojištění ještě v roce 2009, zapíše
do evidenčního listu důchodového pojištění za rok 2009 dobu pobírání těchto dávek.
Pokud zaměstnavatel vyplácí v roce 2009 dávky nemocenského pojištění po skončení
zaměstnání, předkládá evidenční list důchodového pojištění podle § 39 odst. 2 písm.
a) věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Pokud lhůta 3 let stanovená v § 118a odst. 3 větě první zákona č. 582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, počala plynout přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
a ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ještě neuplynula, zaniká nárok orgánu sociálního
zabezpečení na vrácení, popřípadě náhradu částek důchodu vyplacených neprávem nebo
ve vyšší výši uplynutím této lhůty.
Čl. III zákona č. 152/2007 Sb.
Přechodná ustanovení k čl. I a II
1. Jestliže muž pečoval o dítě ve věku do 4 let v období od 1. ledna 1996
do 30. června 2005 a nepodal před 1. červencem 2007 přihlášku k účasti na důchodovém
pojištění nebo návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče o toto dítě, popřípadě
podal tuto přihlášku nebo tento návrh opožděně, může podat návrh na zahájení tohoto
řízení podle dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Bylo-li v období od
1. ledna 1996 do 30. června 2007 rozhodnuto o žádosti o přiznání důchodu, přičemž
důchod byl přiznán, avšak nebylo přitom k době péče uvedené ve větě první přihlédnuto,
považuje se návrh na zahájení řízení podle věty první též za žádost o úpravu výše
přiznaného důchodu. Podmínka podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění se
po 30. červnu 2007 nevyžaduje. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat
i pozůstalá osoba, která uplatňuje nárok na vdovský nebo sirotčí důchod z důvodu
úmrtí muže uvedeného ve větě první.
2. Jestliže péče muže o dítě ve věku do 4 let nebo péče osoby o dlouhodobě
těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči ve věku do 18 let nebo
o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let
anebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost)
nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), skončila
před 1. červencem 2007, avšak ke dni 30. června 2007 ještě neuplynula lhůta k podání
přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle právních předpisů účinných ke dni
30. června 2007 nebo lhůta k podání návrhu na zahájení řízení o době a rozsahu péče
o tyto děti nebo o tyto osoby podle právních předpisů účinných ke dni 30. června
2007, může oprávněná osoba podat návrh na zahájení řízení o době a rozsahu péče podle
dosavadních právních předpisů do 30. června 2009. Podmínka podání přihlášky k účasti
na důchodovém pojištění osob uvedených ve větě první se po 30. červnu 2007 nevyžaduje.
3. Jestliže okresní správa sociálního zabezpečení zahájila před 1. červencem
2007 řízení o době a rozsahu péče o osoby uvedené v bodě 2 a toto řízení nebylo do
30. června 2007 pravomocně skončeno, dokončí se toto řízení podle právních předpisů
účinných ke dni 30. června 2007.
4. Jestliže péče o osoby uvedené v bodě 2 a péče ženy o dítě ve věku do 4
let začala před 1. červencem 2007 a trvá ještě po 30. červnu 2007, prokazuje se tato
doba péče podle právních předpisů účinných po 30. červnu 2007.
5. Výše starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů přiznaných
před 1. červencem 2007 osobám, jimž byly při stanovení osobního vyměřovacího základu
vyloučené doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále
jen "zákon o důchodovém pojištění") omezeny podle § 16 odst. 5 zákona o důchodovém
pojištění, se na žádost upraví od splátky důchodu splatné po 30. červnu 2007 tak,
že do počtu vyloučených dob omezovaných podle § 16 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění
se nezahrnou vyloučené doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e) zákona o důchodovém
pojištění; přitom za vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. e)
zákona o důchodovém pojištění se považuje pro účely této úpravy jen doba účasti na
důchodovém pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) a § 102a zákona o důchodovém
pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená ve správním řádu se u žádostí uplatněných
do 31. října 2007 prodlužuje o 90 dnů.
Čl. V zákona č. 306/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod
bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí
se podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009, pokud plná invalidita
nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 2010.
2. Ustanovení § 8 odst. 10 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, se nevztahuje na zasílání stejnopisů těch posudků, které byly vydány před
1. lednem 2010.
Čl. II zákona č. 479/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí posoudí zdravotní
stav a pracovní schopnost fyzických osob pro účely odvolacího řízení správního v
případech, kdy napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku úřadu práce přede
dnem 1. července 2009.
2. Okresní správa sociálního zabezpečení provede kontrolní lékařskou prohlídku
v termínu určeném při posouzení přede dnem 1. července 2009 úřadem práce nebo z podnětu
orgánu, na základě jehož žádosti provedl úřad práce přede dnem 1. července 2009 zjišťovací
lékařskou prohlídku.
3. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového
pojištění, které bylo oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, nelze podat námitky.
4. Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti nebo Ministerstva obrany ve věcech důchodového pojištění, které bylo
oznámeno přede dnem 1. ledna 2010, lze podat odvolání podle právních předpisů účinných
ke dni 31. prosince 2009; řízení o tomto odvolání se provede podle těchto předpisů.
Proti rozhodnutí uvedenému ve větě první nelze podat námitky.
Čl. IV zákona č. 367/2011 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, která nebyla pravomocně ukončena
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související
se posuzují podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. XXXIX zákonného opatření č. 344/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění se může odhlásit z účasti
na důchodovém pojištění za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření
Senátu podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákonného opatření Senátu.
Čl. IX zákona č. 64/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně
výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při
kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše
záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných
zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do
31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo
karantény, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle
právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo
ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o pokutě za nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo
osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního
zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení
výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů
poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1.
ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti
nebo karantény zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené
před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 213/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Zaměstnavatel uvedený v § 37 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen v potvrzení vydávaném podle tohoto
ustanovení po skončení zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných
dolech uvést též údaje za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 259/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Návrh na zahájení řízení o prokázání doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm.
a) bodech 11 a 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, která skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podává
podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
2. Podle § 115a odst. 3 věty poslední zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze postupovat v případě, kdy přeplatek
na nemocenském vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
3a) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
9a) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9c) § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9d) Například § 25 odst. 3 zákona o sociálních službách.
21) § 20a zákona č. 589/1992 Sb.
22a) § 36 odst. 3 správního řádu.
22b) § 46 a 47 správního řádu.
22c) § 46 a 47 správního řádu.
22d) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
32) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a) § 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č.
254/2002 Sb.
§ 116 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie
České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
32b) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění
zákona č. 118/1995 Sb.
32c) § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
32d) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
33a) § 205d odst. 1 zákoníku práce.
§ 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se
stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu
při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
33b) § 86 odst. 2 a 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a
o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
38) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
39) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
40) § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.
41) § 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) § 14 odst. 4 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.
45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.
49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových,
podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
50a) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
50c) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,
ve znění pozdějších předpisů.
50d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
50f) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s
bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
50g) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
51) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.
52b) § 8 zákona č. 108/2006 Sb.
52c) § 9 odst. 8 věta třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007
Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
54a) Zákon č. 435/2004 Sb.
55) § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona
č. 160/1995 Sb.
56) § 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.
60a) § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
60c) § 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
60d) § 61a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
61) § 7 odst. 3 soudního řádu správního.
64) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona
č. 160/1995 Sb.
66) § 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.
66a) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné
správy a o změně některých dalších zákonů.
67) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.
68) § 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995
Sb.
70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým
se stanoví seznam nemocí z povolání.
71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
71a) § 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
71b) § 94 zákoníku práce.
71c) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně
dětí, ve znění pozdějších předpisů.
72) § 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997
Sb.
73) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č.
580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů.
73d) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne
29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví
prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení
(ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí,
na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
73g) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
73i) § 8a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
74) Například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
74a) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
75) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti
s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
76) § 106a až 106c zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
78) § 26 a 27 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 49 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
79) § 40 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
80) § 228 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
81) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince
2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském
sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova
a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu
pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním
a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
82) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne
17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
83) § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
83) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované
konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce.
83) § 2895 občanského zákoníku.
84) Nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu
starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před
rokem 1993, ve znění nařízení vlády č. 69/2015 Sb.
85) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
86) § 34a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Čl. II body
1 a 3 zákona č. 323/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
87) § 5 až 7, 10, 18, 24, 61 a 73 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání
a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
88) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.