145/06.09.06 - Nárok na odpočet u režijních nákladů souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem DPH při uskutečňování ekonomické činnosti plátců

Koordinační výbor / KV GFŘ; Komora daňových poradců (KDP); Škampa, Jiří Vydáno:
145/06.09.06 - Nárok na odpočet u režijních nákladů souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem DPH při uskutečňování ekonomické činnosti plátců
Ing.
Jiří
Škampa,
daňový poradce, číslo osvědčení 3
1. Úvod
Cílem tohoto příspěvku je ujasnit a sjednotit postup při uplatňování nároku na odpočet podle §§ 72 a 76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platných předpisů (dále jen ZDPH), u přijatých zdanitelných plnění, která souvisejí jako režijní náklady s příjmy, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty a dále upřesnit v návaznosti na judikaturu Evropského soudního dvora (dále jen ESD) způsob, jakým je posuzována souvislost přijatých zdanitelných plnění s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce.
2. Popis problému
V praxi nastávají časté případy, kdy při uskutečňování ekonomické činnosti plátce dosahuje také příjmů, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty a z hlediska DPH ani nemusí být považovány za příjmy z ekonomické činnosti ačkoli jsou nedílnou součástí podnikání plátce. Jedná se například o příjem dividend vyplývající z držby podílů v dceřinných společnostech, úrok či výnos z držby cenných papírů, příjem z prodeje obchodního podílu, příjmy z inkasa nakoupených pohledávek a podobně. S těmito příjmy mohou souviset přijatá zdanitelná plnění, která mají obecně (v souladu s judikaturou ESD) charakter režijních výdajů při uskutečňování ekonomické činnosti plátce, mj. např. různé účetní, právní, poradenské služby a podobně.
V dříve platném zákoně o DPH č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v § 19a a § 20 uvedeno, že plátce má nárok na odpočet i u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění, která nejsou zdanitelná a dále, že do výpočtu koeficientu se nezahrnují příjmy nebo výnosy za plnění, která nejsou zdanitelná.
Tento princip by v současném ZDPH byl příliš obecný a zřejmě by vedl k nesprávné aplikaci DPH např. u veřejnoprávních subjektů. Zařazení ustanovení § 72 odst. 5 do ZDPH však vyvolává u plátců uskutečňujících ekonomickou činnost pochybnosti ohledně správného postupu při uplatňování nároku na odpočet u zmíněných režijních výdajů.
Základní podmínkou pro uplatnění odpočtu podle § 72 odst. 1 a 2 ZDPH i čl. 17 Šesté směrnice je, že přijatá zdanitelná plnění slouží pro uskutečnění vlastní ekonomické činnosti s nárokem na odpočet. Přitom souvislost mezi přijatými zdanitelnými plněními a uskutečněnými plněními s nárokem na odpočet byla v naší dosavadní praxi zpravidla chápána jako souvislost věcná. Jak prokazuje
judikatura
ESD, kritérium věcné souvislosti není v těchto případech správným nebo jediným kritériem pro posuzování souvislosti mezi přijatými a uskutečněnými plněními.
3.
Judikatura
Evropského soudního dvora