145/06.09.06 - Nárok na odpočet u režijních nákladů souvisejících s příjmy, které
nejsou předmětem DPH při uskutečňování ekonomické činnosti plátců
Ing.
Jiří
Škampa,
daňový poradce, číslo osvědčení 3
1. Úvod
Cílem tohoto příspěvku je ujasnit a sjednotit postup při uplatňování nároku na odpočet
podle §§ 72 a
76 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění platných předpisů (dále jen ZDPH), u přijatých zdanitelných plnění, která
souvisejí jako režijní náklady s příjmy, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty a dále
upřesnit v návaznosti na judikaturu Evropského soudního dvora (dále jen ESD) způsob, jakým je
posuzována souvislost přijatých zdanitelných plnění s uskutečňováním ekonomické činnosti
plátce.
2. Popis problému
V praxi nastávají časté případy, kdy při uskutečňování ekonomické činnosti plátce dosahuje
také příjmů, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty a z hlediska DPH ani nemusí být
považovány za příjmy z ekonomické činnosti ačkoli jsou nedílnou součástí podnikání plátce. Jedná se
například o příjem dividend vyplývající z držby podílů v dceřinných společnostech, úrok či výnos z
držby cenných papírů, příjem z prodeje obchodního podílu, příjmy z inkasa nakoupených pohledávek a
podobně. S těmito příjmy mohou souviset přijatá zdanitelná plnění, která mají obecně (v souladu s
judikaturou ESD) charakter režijních výdajů při uskutečňování ekonomické činnosti plátce, mj. např.
různé účetní, právní, poradenské služby a podobně.
V dříve platném zákoně o DPH č. 588/1992
Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v §
19a a § 20 uvedeno, že plátce má nárok na
odpočet i u přijatých zdanitelných plnění, která použije k dosažení příjmů nebo výnosů za plnění,
která nejsou zdanitelná a dále, že do výpočtu koeficientu se nezahrnují příjmy nebo výnosy za
plnění, která nejsou zdanitelná.
Tento princip by v současném ZDPH byl příliš
obecný a zřejmě by vedl k nesprávné aplikaci DPH např. u veřejnoprávních subjektů. Zařazení
ustanovení § 72 odst. 5 do ZDPH však vyvolává u
plátců uskutečňujících ekonomickou činnost pochybnosti ohledně správného postupu při uplatňování
nároku na odpočet u zmíněných režijních výdajů.
Základní podmínkou pro uplatnění odpočtu podle
§ 72 odst. 1 a
2 ZDPH i čl. 17 Šesté směrnice je, že přijatá
zdanitelná plnění slouží pro uskutečnění vlastní ekonomické činnosti s nárokem na odpočet. Přitom
souvislost mezi přijatými zdanitelnými plněními a uskutečněnými plněními s nárokem na odpočet byla v
naší dosavadní praxi zpravidla chápána jako souvislost věcná. Jak prokazuje
judikatura
ESD,
kritérium věcné souvislosti není v těchto případech správným nebo jediným kritériem pro posuzování
souvislosti mezi přijatými a uskutečněnými plněními.3.
Judikatura
Evropského soudního dvora