Dokumenty

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Občan zdědil 1/2 nemovitosti, druhou polovinu zdědila jeho sestra. Občan je ženatý, nemá s manželkou zúžené SJM. Od sestry nyní odkoupí druhou polovinu nemovitosti . Celou nemovitost bude pronajímat . Kdo musí zdanit příjmy z pronájmu 1) manžel se stane výlučným vlastníkem celé nemovitosti po nákupu druhé poloviny 2) jednu polovinu vlastní manžel (dědictví) a druhá odkoupená polovina je v SJM? Předpokládám, že je důležité vlastnictví při pronájmu nemovitosti a určení kdo má tento pronájem zdanit (zda manžel nebo manželka). Je irelevantní, že příjmy z pronájmu jsou považovány za zisk a spadají do SJM dle občanského zákoníku.

Jsme a. s., která prodala své výrobky polské firmě. Tato firma následně přestala komunikovat a pohledávku neuhradila (více než 365 dnů po splatnosti). Polští zákazníci iniciovali v Polsku soudní jednání podobné tomu našemu insolvenčnímu. Ředitel naší společnosti vypovídal na policii. Mohu k této pohledávce vytvořit daňovou opravnou položku, i když česká firma není přihlášena u polského soudu? Má česká společnost možnost se u polského soudu přihlásit k insolvenčnímu řízení?

Pokud máme zaměstnance, který mění kontaktní adresu třeba každý měsíc, budeme muset u takových zaměstnanců neustále zjišťovat kontaktní adresu a neustále hlásit v JMHZ do registru zaměstnanců každou změnu? 

Nepodnikatel, neplátce DPH, má v nájmu nemovitost. Platí nájem 1 000 Kč měsíčně. Zároveň tuto nemovitost podnajímá a příjmy z podnájmu daní v § 9 ZDP. Nemovitost po dobu několika let splácel, nyní cenu v 12/2025 doplatil (právní účinky vkladu 12/2025) a stane se vlastníkem nemovitosti. Nemovitost už nebude podnajímat, ale jako vlastník ji bude od 1/2026 pronajímat. Vstupní cenou bude pořizovací cena při nabytí vlastnictví. Odkdy můžeme zahájit odpisování – již za rok 2025? Jestliže se rozhodneme a vložíme nemovitost až v 1/2026 do „obchodního majetku“, tak začneme odpisovat prvním rokem v roce 2026 z pořizovací ceny?

Společnost uzavřela smlouvu Národní rozvojovou bankou Smlouvu o zvýhodněném úvěru v Programu Nové úspory energie. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančního příspěvku za dosažení energetické úspory a také poskytnutí účelového úvěru (stavební úpravy objektu za účelem dosažení snížení energetické náročnosti) za zvýhodněných podmínek – zvýhodněná úroková sazba. Po ukončení projektu bude proveden energetický posudek. Jestliže bude splňovat kritéria, společnost zažádá banku o výplatu finanční podpory. Tento finanční příspěvek ve výši 2 mil. Kč bude dle mého názoru po rozhodnutí banky o jeho výplatě zaúčtován jako snížení pořizovací ceny (technického zhodnocení budovy). Ve smlouvě je také uvedeno, že celková výše veřejné podpory činní cca 4 mil. Kč. Z toho 2 mil. bude vyplacen jako výše popsaný finanční příspěvek a zbývající 2 mil. Kč jsou „rozpuštěny“ ve zvýhodněném úvěru (nízká úroková sazba ve smlouvě pevně určená). Společnost úroky z úvěru neaktivuje do pořizovací ceny majetku. Jaké je správné účtování o výše popsané situaci? Je správné zúčtovat finanční příspěvek jako snížení pořizovací ceny a zvýhodněné úroky účtovat klasicky do nákladů dle splátkového kalendáře? Není nutné ještě nějaké speciální účtování ohledně „dotovaného zvýhodněného úroku“?