Dokumenty

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální agendy za poslední roky. Základní principy nové úpravy jsou již odborné veřejnosti známé – praxe však přináší řadu dalších otázek, nejasností a konkrétních situací, se kterými se zaměstnavatelé a mzdové účetní setkávají při přípravě na ostrý provoz.

Rodiče mi darovali dům. V domě rodiče stále bydlí. Část domu rodiče pronajímají, ale smlouva o pronájmu zní na mé jméno, neboť jsem jeho vlastníkem. Rodičům částku z nájmu nechávám na přilepšenou. Sama jsem zaměstnaná a vůbec mi nedošlo, že bych příjem z nájmu vlastně měla zdanit já (roční příjem za pronájem je cca 60 000) a že bych si měla podat DPFO. Je možné do budoucna udělat s rodiči nájemní smlouvu (do 20 000 Kč, abych nemusela podávat daňové přiznání) s povolením, že to mohou podnajmout a rodiče by si udělali podnájemní smlouvu s podnájemci např. na těch 60 000 Kč ročně? Chápu správně, že já bych pak při příjmu do 20 000 Kč nemusela podávat daňové přiznání a rodiče by si podali daňové přiznání, kde by dali do příjmů 60 000 a výdajů výši nájemného ode mě, nebo mohou použít 30 % výdajový paušál? Danili by to též v § 9 ZDP? 

Sledujeme za vás: Nový zákon o účetnictví projednala Poslanecká sněmovna v prvním čtení. Finanční správa upozorňuje na daňové povinnosti influencerů. Specifické případy osvobozených příjmů ze závislé činnosti nebudou muset být součástí JMHZ. Generální finanční ředitelství vydalo nový metodický pokyn týkající se prekluze.

Znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) má omezit prostor pro krácení daní, které se typicky pojí zejména s hotovostními platbami. Jakmile bude stejná kontrolní logika dopadat na hotovost i bezhotovostní úhrady, měla by se podle poradenské společnosti BDO snížit motivace části provozovatelů v gastronomii platby kartou odmítat. Pro zákazníky půjde o nejzásadnější změnu, zatímco provozovatelé restaurací budou řešit hned několik novinek, které nejsou vždy zcela vyjasněné.

Psychosociální rizika už nejsou „měkké téma pro HR nástěnku“ – jsou jednou z největších současných výzev BOZP a pracovních vztahů, a to vlivem změn trhu práce, digitalizace, organizace práce i demografického vývoje.

Uvažujeme o rozšíření aktivit naší společnosti a využití části nerozděleného zisku k nákupu těžebních serverů (mining) za účelem zhodnocení firemních prostředků. Jaký je váš názor na následující body?Účetní zachycení a ocenění: Předpokládám, že vytěžená kryptoměna bude účtována jako zásoba vlastní výroby. Jakým kurzem (ČNB, burza) doporučujete oceňovat přírůstky na kryptoměnových účtech v průběhu roku a jak postupovat při inventarizaci k rozvahovému dni? Okamžik zdanění: Vzniká daňová povinnost (DPPO) již v okamžiku vytěžení kryptoměny (přípis na peněženku), nebo je možné zdanitelný příjem vykázat až v momentě směny za fiat měnu (CZK, EUR)?Uplatnění nákladů a DPH: Do jaké odpisové skupiny zařadit těžební hardware pro účely daňových odpisů? Lze uplatnit plný odpočet DPH u nákladů na elektřinu a hosting (housing), i když samotná těžba není považována za zdanitelné plnění pro účely DPH? Dokladování: Jakou formu evidence (reporty z poolu, výpisy z peněženek) budete vyžadovat jako průkazné účetní doklady pro doložení původu aktiv? Bankovní styk: Máte zkušenosti s tím, jak české banky u právnických osob nahlížejí na příchozí platby z krypto-burz při následné realizaci zisku? 

Poplatník pořídil a začal pronajímat byt v roce 2024. V roce 2024 použil paušální výdaje ve výši 30 %. V roce 2025 se ale rozhodl, že začne používat skutečné výdaje. Jak bude uplatňovat odpisy majetku? Bude použit odpis za první rok nebo až za druhý rok?

Základní škola s. r. o. vyúčtovává k datu dílčí žádosti o platbu nárok na dotace ve výši 200 000 Kč. Náklady na tituly z této žádosti dle AE činí 175 000 Kč. V případě kontroly a schválení této žádosti bude rozdíl ve výši 25 000 Kč předmětem daně z příjmu v daném zdaňovacím období, nebo až po schválení závěrečné zprávy, to znamená za 24 měsíců?

Zaměstnanec drží pohotovost. Poté má výjezd a přijede do zaměstnání cca na 0,5 hod. a odjíždí. Platí mu firma výjezd 0,5 hod. nebo je nějaká „nejmenší hodina“, která se má zaplatit?

Má se dle upraveného stanoviska GŘC č j.: 4617/2026-900000-23010 ze dne 27. 1. 2026 postupovat nejen u plynu ale i u pevných paliv? Předmětné stanovisko GŘC mění pouze postup u osvobození plynu (nikoliv pevných paliv) při dodání tepla vyrobeného v rámci výroby tepla a elektřiny domácnostem. Tímto stanoviskem je revidováno původní stanovisko č. j.: 50158/2023-900000-231, které se opět týká zdanění plynu, respektive bioplynu tedy zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, část čtyřicátá pátá, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, ve znění pozdějších předpisů, nikoliv části čtyřicáté šesté, daň z pevných paliv předmětného zákona. Zrovna tak i rozsudky, na které se ve stanovisku GŘC odkazuje, se týkají a řeší pouze zdaňování plynu nikoliv pevných paliv. Umocněno skutečností, že Nejvyšší správní soud pouze rozhodoval o užití plurálu substantiva „domácnost“, nikoli o skutečnosti, zda zbylý plyn upotřebený k výrobě tepla, jenž nebyl dodán domácnostem, podléhá zdanění. Z uvedeného se tedy lze domnívat, že původní stanovisko – závěr přijatý KOOV 531/19.09.18 je stále platný, byť podstata věci je shodná – plyn a pevná paliva použitá pro KVET a teplo je dodáváno domácnostem. Způsob výpočtu: Pokud má být takto použitý plyn případně pevná (pro teplo jinam něž do domácností) zdaněn, je otázkou, jakým způsobem. Evropský soudní dvůr ve věci C-31/17 (dále jen „rozsudek Cristal Union“), sice připustil obtíže praktického rázu spojené s potřebou určení podílu plynu použitého v kogenerační jednotce na část pro výrobu elektřiny a na část pro výrobu tepla, a konstatoval, že určení tohoto podílu není v žádném případě nemožné, nicméně judikoval, že tento podíl (plyn na elektřinu vs plyn na teplo) je věcí vnitrostátní úpravy. Česká republika žádnou vnitrostátní úpravu nezavedla, nemá ji, na rozdíl od jiných členských států. Uvedené potvrdil i Nejvyšší správní soud, který v rozsudcích 7Afs 160/2024-50, 3Afs 250/2023-52 jednoznačně shledal správcem daně určenou část bioplynu, který připadá na výrobu tepla v zásadě arbitrárním, když jeho výpočet není stanoven zákonem, ale rozhodnutím správce daně a zpochybnil tak jeho správnost a zákonnost. Je tedy otázkou, zda způsob výpočtu odsouhlasený, domluvený se správcem daně bude způsobem zákonným. Ve věci samotného praktického výpočtu bychom rádi věděli, zda lze přistoupit k rozdělení spotřeby plynu na výrobu elektrické energie a výrobu tepla za použití měřidel případně přepočtem či zohledněním technických parametrů z technické dokumentace výrobce k výrobnímu zařízení? Problém nastává u následného stanovení/určení množství tepla spotřebovaného domácnostmi a ostatními, kdy výrobce tepla není jeho konečným distributorem/dodavatelem, neboť výrobce tyto informace nemá. Pokud tyto informace nemá, musel by zdaňovat veškeré vyrobené teplo (plyn použitý na jeho výrobu), neboť osvobození neprokáže. Výrobce tepla může tyto informace požadovat od distributora, nicméně je otázkou, zda mu je poskytne, nakolik tyto informace budou přesné a zda budou k prokázání osvobození dostatečné pro správce daně. Nelze opominout, že ne vždy je dodáno teplo koncovému odběrateli nastíněnou přímočarou cestou – jeden výrobce, jeden distributor. Distributorů a zúčtovatelů může být v řadě mnohem více. Navíc někteří finální distributoři tyto informace (dodání tepla domácnostem a ostatním) nemusí zpracovávat měsíčně, ale za delší časové období – jak by se postupovalo v takovýchto případech? U pevných paliv by takovéto rozdělení a výpočty navíc byly ještě mnohem složitější.

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

V roce 2020 jsme nakoupili okna na stavbu v režimu PDP. Fakturu jsme přijali, zaplatili, okna se zavezla na stavbu, kde se zabudovala. Mezitím vznikl spor mezi naší firmou a odběratelem. Smlouva byla uzavřena jen ústně, ale soud ji uznal. My jsme nevystavili fakturu, ale okna dali do nedokončené výroby – na doporučení auditora. Vzhledem ke sporu s odběratelem byla vytvořena nedaňová opravná položka k nedokončené výrobě. V té době byl odběratel právnická osoba. Ta mezitím zanikla. Nyní došlo k obnově sporu, již proti fyzické osobě, krajský soud rozhodl v náš prospěch a soud jsme vyhráli. Soud nám přiznal celou částku včetně 15% DPH. Peníze jsme již obdrželi. Jak mám účtovat? Zpětně do roku 2020, kdy bylo zdanitelné plnění? Nebo teď, kdy je ale DPH 12 %? Dle našeho daňového poradce je již všechno promlčené a nemusíme vystavovat žádný doklad, jen celou částku proúčtovat na účet 424-Jiný výsledek hospodaření minulých let. Jde o větší částku 2 700 000 Kč, nejsme si jisti, jaké stanovisko by zaujal finanční úřad. 

Klientka vlastní dům rozdělený na samostatné pokoje, které přenechává k užívání. Situace je specifická ve třech bodech: Délka pobytu se liší: Někteří obyvatelé zde bydlí týden, jiní měsíc, další mají smlouvu na rok. Absence doplňkových služeb: Během pobytu neposkytuje absolutně žádné hotelové služby (žádný průběžný úklid, stravování, recepce ani výměna prádla). Platba je čistě paušální: Platba za pokoj je sjednána jako jedna fixní částka, která v sobě zahrnuje jak samotné užívání prostoru, tak spotřebu energií a služeb. Tyto služby se po skončení pobytu (ani ročně) nijak nevyúčtovávají podle skutečné spotřeby. Lze i ty týdenní a měsíční pobyty obhájit jako klasický nájem podle § 9 ZDP na základě toho, že neposkytuje žádné doplňkové služby? Nebo naopak hraje roli skutečnost, že platba probíhá formou „all-inclusive“ paušálu bez vyúčtování služeb, což spolu s krátkodobostí automaticky překlápí tyto kratší pobyty do ubytovací služby, tj. podnikání podle § 7 ZDP? 

Zaměstnavatel doposud příspěvky na životní a penzijní pojištění účtoval i hradil ve stejném roce. Z důvodu zavedení JMHZ však přecházíme na měsíční úhrady příspěvků, které budou (de facto musí být) zpracované přes mzdy. Aktuálně řešíme správný postup zaúčtování a vykázání příspěvku za prosinec. Konkrétně: 1. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prosinec 2026. Příspěvek bude zúčtován ve mzdách za prosinec 2026. Úhrada proběhne až v lednu 2027. Do jakého měsíce by se měl tento příspěvek propsat do JMHZ? Má být uveden ve měsíci, kdy vznikl nárok (prosinec 2026), nebo ve měsíci skutečné úhrady (leden 2027)? Jak má být tato částka uvedena na Potvrzení o zdanitelných příjmech? Má být vykázána v roce, kdy vznikl nárok na příspěvek, nebo až v roce jeho úhrady?Jak správně postupovat z účetního a daňového pohledu na konci roku? Vzhledem k tomu, že úhrada proběhne až v lednu, náklad nemůže být v prosinci 2026 daňově uznatelný. Zvažujeme dva postupy: 1. Ponechat náklad v roce 2026 a vyřadit jej z daňově uznatelných nákladů přes řádek č. 40 daňového přiznání. 2. V prosinci odúčtovat náklad na benefity na účet 381 a v lednu jej znovu zaúčtovat na účet 527 po provedení úhrady. 

Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?

Naše společnost poskytla v minulých letech několik úročených půjček, a to jak právnické osobě, tak i soukromé fyzické osobě. Bohužel u dlužníka – právnické osoby byl v listopadu 2025 zjištěn úpadek a povolen způsob řešení úpadku reorganizací. Naše pohledávky jsme do insolvenčního řízení řádně a včas přihlásili, a to jak jistiny půjček, tak i nevyplacené úroky k datu rozhodnutí o úpadku. V rámci uzávěrkových prací při přípravě přiznání k dani z příjmů zahrnujeme do základu daně z příjmů i nevyplacené úroky z půjček k datu rozhodnutí o úpadku. Protože se ale předpokládá velice nízké uspokojení věřitelů z insolvence, určitě po ukončení insolvenčního řízení vznikne rozdíl mezi přihlášenou výší pohledávek a částkou, kterou od dlužníka obdržíme. Předpokládáme, že vzniklý rozdíl na úrocích v náš neprospěch budeme řešit opravnou položkou, kterou zaúčtujeme již za loňský rok, kdy situace vznikla. Dále si nejsme jisti, jaká bude situace u jistiny půjčky, kterou účtujeme na účtech sk. 067, takže pohledávka neprošla výnosy a podle zákona o rezervách nelze u pohledávek vzniklých z titulu půjček tvořit opravné položky. Budeme moci ztrátu z rozdílu uspokojení z insolvence daňově uplatnit, tj. provést odpis pohledávky? Co se týká půjčky soukromé osobě, ta dosud insolvenci nevyhlásila, ale předpokládáme, že ani z této půjčky nebudeme nijak významně uspokojeni, a to ani na nevyplacených úrocích, ani na vratce jistiny půjčky. Přesto ale i u této půjčky zahrnujeme nevyplacené úroky za minulé účetní období do základu daně z příjmů a zdaníme je. Prosíme o informaci, zda postupujeme správně. Děkujeme předem za odpověď.

Jaké je správné řešení kombinace zrychleného odpisování, technického zhodnocení a podmínek investiční pobídky dle § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP")? Společnost odpisuje budovy zrychleným způsobem dle § 32 ZDP a zároveň čerpá investiční pobídku ve formě slevy na dani, přičemž jednou z podmínek jejího uplatnění je povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy v každém zdaňovacím období. Odpisování technického zhodnocení při zrychlené metodě: Dle § 32 odst. 3 ZDP platí, že při zrychleném odpisování majetku zvýšeného o technické zhodnocení se odpis v roce zvýšení zůstatkové ceny stanoví jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších letech pak jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Tím fakticky dochází k „restartu" odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. Existuje v případě čerpání investiční pobídky jakákoli zákonná výjimka nebo odchylka od tohoto standardního nevýhodného postupu odpisování technického zhodnocení u zrychlené metody? Tj. musí společnost čerpající investiční pobídku postupovat při odpisování technického zhodnocení vždy dle § 32 odst. 3 ZDP bez jakékoli modifikace? Zatřídění technického zhodnocení do nákladů vs. zvýšení vstupní ceny: V případě, že technické zhodnocení budovy nepřesáhne zákonný limit 80 000 Kč (dle § 33 ZDP), má společnost obecně možnost rozhodnout se, zda toto technické zhodnocení: a) uplatní přímo jako daňově účinný náklad (tj. nepovažuje ho za technické zhodnocení), nebo b) zahrne ho do vstupní/zůstatkové ceny majetku a bude ho odpisovat. Dotaz zní: Je tato volba zachována i v případě, kdy společnost čerpá investiční pobídku a má povinnost maximálně uplatnit daňové odpisy? Nebo je společnost v takovém případě povinna technické zhodnocení do limitu 80 000 Kč vždy zahrnout do vstupní ceny a odpisovat (za účelem maximalizace odpisů), případně naopak vždy uplatnit v nákladech?

Poslanci opět navrhli zrušit zákon zakazující prodej ve vybraných prodejnách o některých svátcích. Tentokrát návrh podepsalo jedenáct poslanců ODS, což je více než při předchozím pokusu v roce 2024, kdy se na projednání ve Sněmovně nedostalo a vláda Petra Fialy zaujala neutrální stanovisko. V důvodové zprávě předkladatelé argumentují, že současná právní úprava omezuje svobodu podnikání a přidává podnikatelům další zbytečné povinnosti.

Jsme obecně prospěšnou společností a měli jsme daňovou kontrolu. Finanční úřad nám neuznal daňové zvýhodnění ve výši 300 000 Kč z důvodu toho, že jsme neměli včas zveřejněnou výroční zprávu. Odůvodnění FÚ: „Vzhledem k tomu správce daně konstatuje, že daňový subjekt nesplnil podmínku zakotvenou v § 20 zákona o o.p.s., podle které má obecně prospěšná společnost vypracovat a zveřejnit výroční zprávu, a to v termínu, který stanoví správní rada, nejpozději však do šesti měsíců po skončení účetního období, dále obecně prospěšná společnost uloží do 30 dnů po schválení správní radou výroční zprávu do sbírky listin (viz § 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Zpracovávání výroční zprávy a její zveřejňování patří k vnějším znakům, jimiž se neziskové právnické osoby odlišují od jiných právnických osob. Této zprávě se přikládá zvláštní důležitost, protože umožňuje široké veřejnosti kontrolovat činnost a hospodaření neziskové právnické osoby. Podle § 22 písm. a) zákona o o.p.s. pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.“ Správce daně nahlédl dne 29.04.2025 (zaevidováno pod č.j. 2426942/25/3010-60561- 712457) do sbírky listin Rejstříku obecně prospěšných společností vedeného u Krajského soudu v Brně a zjistil, že výroční zpráva za zdaňovací období roku 2021 nebyla ve lhůtě podle § 20 zákona o o.p.s. zveřejněna. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt výroční zprávu za rok 2020 nezveřejnil ve lhůtě uvedené v § 20 zákona o o.p.s., porušil ustanovení § 20 zákona o o.p.s. a na základě § 22 téhož zákona pozbývá možnost využití daňového zvýhodnění, tedy využití daňové úspory. Nad rámec výše uvedeného bylo při nahlížení do sbírky listin zjištěno, že na soud byly dne 04.09.2022 doručeny listiny, které obsahovaly rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu roku 2020, a které jsou ve sbírce listin uloženy pod spisovými značkami O 560/SL17/KSBR, O 560/SL15/KSBR, O 562/SL10/KSBR. Správce daně uvádí, že dle § 21 zákona o o.p.s. kromě náležitostí zákona o účetnictví musí výroční zpráva obsahovat informace o: a) všech činnostech uskutečněných v účetním období v rámci obecně prospěšných služeb, doplňkové činnosti včetně jejich zhodnocení, b) lidských zdrojích, c) výnosech v členění podle zdrojů, d) vývoji a stavu fondů obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni, Strana - 9 - (celkem 21) zprávy o daňové kontrole č.j.: 3007224/25/3010-60561-712457 e) o stavu majetku a závazků obecně prospěšné společnosti k rozvahovému dni a o jejich struktuře, f) celkovém objemu nákladů v členění na náklady vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění doplňkových činností a na vlastní činnost obecně prospěšné společnosti, včetně všech nákladů na odměnu ředitele a na odměny členů správní rady a členů dozorčí rady, g) změně zakládací listiny a změně ve složení správní rady a dozorčí rady a o změně osoby ředitele, k niž došlo v průběhu účetního období. Na základě výše uvedeného nelze tedy doručené listiny (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu) za zdaňovací období roku 2020 považovat jako náhradu zveřejněné výroční zprávy za období roku 2020, neboť tyto listiny neobsahují veškeré informace uvedené v § 21 zákona o o.p.s. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zveřejnění výroční zprávy za období roku 2020 nesplnil daňový subjekt podmínku pro daňové zvýhodnění daně z příjmů plynoucí z § 22 zákona o o.p.s. a nesplnil tedy podmínku pro možnost uplatnění daňové úspory uvedené v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2020“. Skutečně je naše porušení natolik závažné, že má FÚ právo nám toto zvýhodnění neuznat, protože jsme zveřejnili výroční zprávu pozdě? Není to například na pokutu v nějakém správním řízení? Lze tuto situaci ještě nějakým způsobem zachránit?

Společnost zajišťuje pro své zákazníky stavební práce. K 31. 12. 2025 má nedokončenou činnost, stavební práce nejsou dokončeny, budou až v roce 2026. Nedokončené zakázky k 31. 12. ocení ve výši vlastních nákladů. Co se týče přímých mezd: na zakázce pracovali celkem 2 lidé: manažer, účetní. Oba jsou odměňováni pevnou měsíční mzdou ve které jsou zahrnuty i svátky, které neodpracovali (svátky neplatí firma průměrem) a účetní má v odpracovaných hodinách i ošetřování člena rodiny, které platí OSSZ. Jak přesně budu počítat průměrnou mzdu pro účely ocenění nedokončené zakázky: hrubá mzda za rok/fond pracovní doby vč. svátků a OČR, při 8hodinové práci denně, 2088 hodin ročně + odvody na SZ a ZP za firmu/fond 2088 hodin?