Důvodová zpráva k zákonu č. 196/2014 Sb., změna zákona o dani z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty patří bezpochyby k významným nástrojům veřejných financí po celém světě. Tato nepřímá univerzální daň tvoří jeden ze základních pilířů daňové soustavy, a to zejména díky výnosům z ní plynoucích do veřejných rozpočtů. Její důležitost podtrhává i vysoká harmonizace této daně na úrovni Evropské unie.

Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který je účinný od 1. května 2004 (dále jen „zákon o DPH“). Tento zákon byl již mnohokrát novelizován.

Oblast daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je v rámci Evropské unie (dále jen „EU“) výrazně harmonizována. V současné době je základním předpisem pro oblast DPH směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“).

DPH je příjmem veřejných rozpočtů. Těmito rozpočty jsou státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí. Příjmy státního rozpočtu upravuje § 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Příjmy rozpočtů obcí a krajů upravuje § 7 a 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

Primárním cílem navrhované novely zákona o DPH je transpozice nových směrnic EU, které mění směrnici o DPH. Pro zajištění řádné transpozice těchto směrnic návrh novely zákona o DPH obsahuje následující věcné změny:

Zásadní změnou je nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani. Od 1. ledna 2015 dochází ke sjednocení pravidel a veškeré tyto služby se zdaňují ve státě příjemce služby.

V návaznosti na přímo použitelné prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 s účinností od 1. ledna 2015, se rovněž zpřesňují a sjednocují formulace v textu některých ostatních ustanovení týkajících se zvláštních pravidel pro stanovení místa plnění, zejména pak těch, která vychází z principu zdanění v místě příjemce služby.

V návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani se od 1. ledna 2015 pro usnadnění plnění povinností k DPH rozšiřují zvláštní režimy pro neusazené osoby.

Dosavadní zvláštní režim platný pro osoby povinné k dani ze třetích zemí poskytující elektronické služby osobám nepovinným k dani v EU se rozšiřuje o okruh telekomunikačních a vysílacích služeb (tzv. zvláštní režim mimo Evropskou unii). Současně se zavádí obdobný režim pro osoby povinné k dani, které jsou usazené v EU, ale ne v členském státě konečného zákazníka (tzv. režim Evropské unie).

Pro oba zvláštní režimy se zavádí do zákona o DPH společný pojem zvláštní režim jednoho správního místa. S ohledem na skupinu potencionálních uživatelů tohoto režimu a harmonizaci pravidel v EU se do zákona o DPH v souvislosti s tímto zvláštním režimem zavádí pojmy, které v maximálně možné míře kopírují pojmosloví, které u tohoto režimu používají české jazykové verze právních předpisů a souvisejících metodických výkladů (např. vysvětlivek Komise) na úrovni EU.

Princip tohoto dobrovolného zvláštního režimu spočívá v tom, že poskytovatel těchto vybraných služeb plní své základní povinnosti k DPH (podává daňová přiznání a poukazuje platby k DPH) vzniklé v členských státech, ve kterých nemá sídlo ani provozovnu, prostřednictvím elektronického portálu vedeného v jednom členském státě, kde se k režimu registruje (tzv. členském státě identifikace), bez toho, že by byl povinen se registrovat pro účely DPH, podávat daňová přiznání a odvádět DPH v jednotlivých členských státech, ve kterých tyto vybrané služby poskytuje.

Členský stát identifikace získané informace a platby předává ostatním členským státům. Pro názorný výklad principu režimu jednoho správního místa je vložen obrázek č. 1: Pravidla zvláštního režimu jednoho správního místa.

Ustanovení upravující zvláštní režim jednoho správního místa jsou v plném souladu s prováděcími opatřeními v prováděcím nařízení č. 282