Důvodová zpráva k zákonu č. 23/2015 Sb., změna zákona o dani z nemovitých věcí

Vláda ČR; Poslanecká sněmovna PČR Vydáno:
Důvodová zpráva k zákonu č. 23/2015 Sb., změna zákona o dani z nemovitých věcí
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
předseda vlády
Ing.
Andrej
Babiš
1. místopředseda vlády a ministr financí
I. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Předmětem daně z nemovitých věcí jsou pozemky evidované v katastru nemovitostí, zdanitelné stavby a jednotky. Zdanitelnými stavbami jsou budovy a inženýrské stavby výslovně uvedené v příloze zákona o dani z nemovitých věcí. Budovou se rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Jednotkou se rozumí jak jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, tak rovněž jednotka vymezená podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).
V převážné většině případů je poplatníkem daně vlastník nemovité věci. Nájemce nebo pachtýř je poplatníkem daně z pozemků zejména u pronajatého nebo propachtovaného pozemku, je-li pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, nebo jde-li o nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad. Poplatníkem daně z nemovitých věcí je rovněž svěřenský fond, podílový fond, fond obhospodařovaný penzijní společností a stavebník u práva stavby.
Výpočet daně je založen na zákonem definovaném základu daně a stanovených sazbách daně z pozemků, sazbách daně ze staveb a jednotek a koeficientech pro jejich úpravu.
U daně z nemovitých věcí lze uplatnit řadu osvobození, a to jak u pozemků, tak i zdanitelných staveb a jednotek. Např. jsou osvobozeny zdanitelné stavby a jednotky sloužící školám a školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku, muzeím a galeriím, veřejným archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, fundacím nebo ústavům k jimi vykonávané veřejně prospěšné činnosti. Rovněž jsou osvobozeny budovy nebo jednotky ve vlastnictví obecně prospěšných společností, spolků, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, mezinárodních odborových organizací a jejich pobočných organizací. Dále jsou osvobozeny zdanitelné stavby veřejně přístupných kulturních památek, nebo zdanitelné stavby a jednotky ve vlastnictví krajů, veřejných vysokých škol, či veřejných výzkumných institucí. Rovněž jsou osvobozeny od daně z nemovitých věcí pozemky, zdanitelné stavby a jednotky ve vlastnictví České republiky, nejsou-li užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány.
Poplatník je povinen podat daňové přiznání nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období, nestanoví-li zákon jinak. Daňové přiznání se podává podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována. Daňové přiznání se nepodává, pokud jej poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a od té doby nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, nebo mu byla vyměřena daň z moci úřední.
Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí částku ve výši 5 000 Kč, je daň splatná nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb splatná ve dvou splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období. U ostatních poplatníků je splatnost daně do 31. května a do 30. listopadu zdaňovacího období.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Zákon o dani z nemovitých věcí vyžaduje provedení některých věcných upřesnění, jejichž potřeba vyvstala z aplikační praxe. V souvislosti s tím byla provedena revize změn učiněných z důvodu rekodifikace soukromého práva. Navrhuje se odstranit zjištěné nejasnosti a nepřesnosti právní úpravy daně z nemovitých věcí přijaté v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Záměrem navrhované úpravy zákona o dani z nemovitých věcí je provést potřebná upřesnění právní úpravy (používaných pojmů, předmětu daně z nemovitých věcí, podmínek osvobození aj.).
S ohledem na specifika nového pojetí nemovitých věcí je třeba stávající právní úpravu daně z nemovitých věcí v zájmu právní jistoty poplatníků vymezit jednoznačněji, avšak zachovat provázanost s novým občanským zákoníkem a dalšími souvisejícími právními předpisy.
A) Upřesnění vymezení předmětu daně
Návrh právní úpravy přináší kromě jiného nezbytné upřesnění vymezení předmětu daně z pozemků a předmětu daně ze staveb a jednotek. Důvodem navrhovaného upřesnění je zachování kontinuity právní úpravy předmětu daně ze staveb a jednotek s právní úpravou daně ze staveb platnou a účinnou do 31. prosince 2013 a dále jednoznačné vymezení skutečnosti, kdy se zdanitelná stavba či jednotka stávají předmětem daně ze staveb a jednotek.
Dále dochází k upřesnění základu daně u jednotek (nově zdanitelných jednotek)ve vazbě na zdanění pozemků souvisejících se zdanitelnou jednotkou zohledněním příslušného koeficientu podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona a upřesnění a zjednodušení postupu při zdaňování pozemků souvisejících se zdanitelnými jednotkami v bytových domech, nejsou-li tyto pozemky předmětem daně z pozemků. Důvod této právní úpravy je dán velkým počtem bytových domů (cca 77 000 budov bytových domů z celkového počtu 83 000 budov) a počtem zdanitelných jednotek v těchto budovách obytných domů (cca 1,6 mil).
Z důvodu minimalizace případů nežádoucí daňové optimalizace ze strany poplatníků je zdanění spoluvlastnických podílů na pozemcích u jednotek v budovác