A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů
navrhované právní úpravy; vysvětlení nezbytnosti navrhované právní
úpravy v jejím celku
Tzv. souhrnná novela občanského soudního řádu vychází z Programovém
prohlášení vlády ze dne 17. ledna 2007, v němž se vláda zaměřila mimo jiné
na problematiku justice. Cílem změn v oblasti justice podle Programového
prohlášení je
- zjednodušení procesních předpisů,
- odbřemenění soudců,
- zamezení průtahů v soudním řízení.
Prioritou v oblasti justice je zavést taková opatření, která povedou
k rychlejšímu
a kvalitnějšímu rozhodování soudů. Tomuto cíli z hlediska soudního procesu
napomůže zejména zjednodušení procesních předpisů. Z důvodu četnosti
dosavadních novel občanského soudního řádu je vhodné se při naplňování
tohoto cíle zaměřit pouze na zásadní problémy, které českou justici
nejvíce sužují a které soudní proces činí zdlouhavým a neefektivním.
Mezi základní oblasti, které si navrhovaná právní úprava dává za cíl
změnit patří
- nová úprava systému doručování,
- zjednodušení systému protokolace,
- efektivní obrana proti průtahům v řízení,
- omezení rozsahu odůvodnění rozhodnutí soudů,
- posílení notáře jako soudního komisaře v dědickém řízení a
- odstranění nedostatků, které vyplývají z poznatků praxe.
Nová úprava systému doručování
Systém doručování se zdá být největším problémem současné české justice.
Soudy zejména prvního a druhého stupně tíží problémy s efektivitou a
spolehlivostí doručování. Samotná úprava je příliš rozsáhlá, složitá a
kazuistická a často způsobuje nižší právní jistotu v českém právním řádu.
V současné právní úpravě neexistuje odpovědnost účastníka za existenci
adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů. I v případě, že je
doručováno na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, je možné
účinnost doručení popřít.
U fyzické osoby je současná úprava doručování stavěna na těchto zásadách:
* je-li doručováno na adresu uvedenou v evidenci obyvatel nebo na
adresu, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování
na ni, či na adresu, kterou jinak označila jako místo pro
doručování, je doručení neúčinné, pokud fyzická osoba prokáže, že
se v den doručení a v době 3/10 dnů od uložení v místě doručení
nezdržovala. Podle § 46 odst. 6 nese v tomto případě důkazní
břemeno osoba, které bylo doručováno,
* v případě doručování na adresu, která není vedena v evidenci
obyvatel a pokud fyzická osoba nepožádala o doručování na jinou
adresu či jinak neoznačila místo pro doručování, nese důkazní
břemeno soud a je na jeho prokázání, že se osoba na takovém místě
zdržovala.
U právnické osoby je současná právní úprava doručování založena na těchto
zásadách:
* rozlišuje se, zda je doručováno na adresu zapsanou v obchodním nebo
jiném veřejném rejstříku nebo na adresu skutečného sídla (§ 19c
ObčZ) anebo zda bylo doručováno na adresu, kterou sdělila právnická
osoba soudu,
* byla-li písemnost doručována na adresu sídla zapsanou v obchodním
nebo jiném veřejném rejstříku, je doručení neúčinné, pokud
právnická osoba prokáže, že v den doručení a 3/10 dnů po doručení
ve skutečnosti sídlila jinde a že bez zbytečného odkladu požádala o
změnu zápisu v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku,
* byla-li písemnost doručována na adresu skutečného sídla, je uložení
písemnosti neúčinné, jestliže právnická osoba prokáže, že v den
doručení nebyl zastižen nikdo, kdo byl oprávněn písemnost přijmout
a v době uložení (3/10 dnů) sídlila ve skutečnosti jinde.
Podle navrhované právní úpravy mezi způsoby doručování patří doručování
při jednání nebo jiném soudním úkonu. Nelze-li takto doručit, doručí soud
písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li
ani toto doručování možné, doručí se prostřednictvím doručujícího orgánu
nebo účastníkem řízení nebo jeho zástupcem.
Předkládaná novela občanského soudního řádu zařazuje mezi způsoby
doručování také doručení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové
schránky (§45, § 46, § 47). Novela neobsahuje úpravu doručování tímto
způsobem a odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je návrh zákona o
elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi
dokumentů. Tento předpis zavádí jednotný informační systém datových
schránek, které budou orgány veřejné moci využívat mimo jiné k doručování
písemností adresátům, kteří budou mít datovou zpřístupněnou schránku.
Využití tohoto způsobu doručení se uplatní nejenom v řízení podle
občanského soudního řádu, ale bude mít širší uplatnění, např. i ve
správním řízení. Navrhovaná právní úprava stanoví doručování
prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky za prioritní způsob
před jiným elektronickým doručováním na elektronickou adresu. Na
elektronickou adresu lze doručovat pouze tehdy, nelze - li doručovat do
datové schránky.
Základem nového systému doručování je povinná doručovací adresa. Adresou
pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové
schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu. Pokud nemá adresát
zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se prioritně na adresu pro
doručování, kterou adresát sdělí soudu. Adresát může sdělit soudu jinou
adresu nebo elektronickou adresu. Soud na elektronickou adresu doručuje,
jestliže adresát soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s
ním vyslovil souhlas a jestliže uvedl akreditovaného poskytovatele
certifikačních služeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát a vede
jeho evidenci, nebo předložil svůj platný kvalifikovaný certifikát. U
doručování prostřednictvím doručujícího orgánu či účastníkem řízení nebo
jeho zástupcem je adresou pro doručování adresa uvedená v § 46b návrhu.
Navrhovaná právní úprava rozlišuje doručování do vlastních rukou,
doručování a doručování jiných písemností.
U písemností, které jsou doručovány do vlastních rukou, lze spatřovat
rozdíl od současné právní úpravy ve sjednocení doby, po kterou je
písemnost uložena v trvání 10 dní. Po uplynutí lhůty 10 dnů se písemnost
považuje za doručenou. Při doručování do vlastních rukou se po uplynutí
desetidenní úložní doby písemnost nevrací soudu, ale je vhozena do
schránky adresáta. I když vhození do schránky nemá žádné právní účinky,
zvyšuje se tím pravděpodobnost, že se účastník po uplynutí úložní doby
dozví, jaká písemnost mu byla doručena. Vhození do schránky je jedním ze
změkčovacích institutů ve fikci doručení. Každý má povinnost dbát o svoji
poštovní schránku tak, aby byla správně označená a zabezpečená.
U písemností, které nejsou doručovány do vlastních rukou, se vhozením do
schránky doručuje, a to v případě, že adresát není zastižen při pokusu o
doručení. Institut vhození do schránky je využíván například v německé
právní úpravě, kde existuje možnost doručení písemnosti vhozením do
schránky. Písemnost může být v Německu vhozena do schránky na dopisy,
která patří k bytu nebo obchodnímu prostoru nebo do podobného zařízení,
které adresát zřídil pro příjem pošty, není-li možné doručit písemnost
rodinnému příslušníku, spolubydlícímu či spolupracující osobě. Teprve
pokud selže tento způsob doručení, ukládá se písemnost na poštu či soud,
podle druhu doručujícího orgánu. Vložením do schránky se písemnost
považuje za doručenou. Obálka je žlutá, aby ji adresát ve schránce
nepřehlédl.
K odstranění a zmírnění tvrdosti nového systému doručování, zejména
vzhledem k tomu, že lze ve větším rozsahu doručovat na základě
fikce
,
zavádí navrhovaná právní úprava institut neúčinnosti doručení. Soud
v tomto případě na návrh účastníka rozhodne, že doručení je neúčinné,
pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl s doručovanou písemností
z omluvitelného důvodu seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne,
kdy se s doručovanou písemností seznámil, nebo mohl seznámit. Je zde
stanovena výjimka ve věcech uvedených v § 120 odst. 2, jde-li o nesporné
řízení, ve kterých soud rozhodne o neúčinnosti doručení i bez návrhu,
jestliže je podle obsahu spisu zřejmé, že účastník nebo jeho zástupce se
z omluvitelného důvodu nemohl seznámit nebo neseznámil s písemností.
Zjednodušení systému protokolace
Podle § 40 občanského soudního řádu o úkonech, při nichž soud jedná
s účastníky nebo provádí dokazování anebo vyhlašuje rozhodnutí, se
sepisuje protokol. V protokolu o jednání se označí zejména projednávaná
věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování - pouze podstatný
obsah výpovědi, pokud je to důležité pro posouzení věci, zapíší se
odpovědi vyslýchaného doslovně, uvede se obsah přednesů, poučení
poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí, vyjádření účastníků, zda se
vzdávají odvolání.
Důvodem změny současné právní úpravy je, že protokolace je
* faktorem průtahů v soudním řízení,
* zdrojem nepřesností,
* zdrojem možného zkreslování informací,
* faktorem zatěžování soudců.
Problémem protokolace podle platné právní úpravy je, že soudce formuluje
průběh jednání zapisovateli, vzniká problém nepřesnosti např. zachycených
výpovědí svědků (jen málo svědků podá námitku soudci). Soudce se sám
rozhoduje, v jakém rozsahu a jakými slovy se bude protokolovat průběh
ústního jednání. Tímto způsobem protokolace se snižuje efektivita následné
kontroly rozsudku vyšší instancí, snižuje se také schopnost kontrolovat
nepodjatost atd. Protokolace je dále zdrojem průtahů, neboť diktování je
časově náročné. Soudce se musí soustředit na formulaci diktovaných
skutečností. Odstranění protokolace, tedy diktování obsahu přednesů a
důkazů umožňuje soudci se zabývat analýzou informací nutných k vlastnímu
rozhodování a soustředit se plně na průběh jednání..
K odstranění nedostatků této úpravy a k urychlení vedení soudního řízení
povede pořizování zvukového či zvukově obrazového záznamu o jednání
v občanském soudním řízení, který by se zásadně nepřepisoval. Záznamem
dle navrhované právní úpravy se rozumí počítačem zpracovávaný zvukový
(popř. zvukově-obrazový) záznam, který umožňuje snadný přepis záznamu do
protokolu, stejně tak jako vyhledávání jednotlivých svědeckých výpovědí a
dalších provedených důkazů. Záznam, který se bude uchovávat na trvalém
nosiči dat, bude obsahovat celé soudní jednání vyjma porady senátu. Přepis
záznamu nebo jeho části ve formě protokolu se bude pořizovat vždy
v řízeních týkajících se péče soudu o nezletilé, vždy je-li podán řádný
nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé, nebo pokud tak určí soud.
Přepis se provede i na žádost účastníka, provedení takového přepisu je
zpoplatněno. Návrh zákona v § 40 taxativně vypočítává úkony, o nichž se
však vždy pořizuje protokol a vymezuje situace, kdy je možné pořídit
protokol.
Zaznamenávání průběhu řízení na CD/DVD nosič je možné považovat za další
krok k elektronizaci justice. S přípravou vyslovila souhlas vláda ČR
usneseními č. 1652/2005
a 1390/2006.
Smyslem elektronizace justice je zejména:
- zvýšení průchodnosti české justice;
- snížení doby vyřizování soudních případů;
- zefektivnění spolupráce v rámci resortu i mimo něj (např. s Policií ČR);
- zlepšení komunikace veřejnosti s justicí.
Efektivní obrana proti průtahům v řízení
Možným řešením vedoucím k rychlejšímu a kvalitnějšímu rozhodování soudů je
změna úpravy § 174a zákona o soudech a soudcích, která se týká obrany
proti již nastalým průtahům v řízení. Navrhovaná právní úprava umožňuje
soudu, vůči kterému návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
směřuje, postoupit návrh buď soudu vyššího stupně nebo provést všechny
úkony, u nichž podle nav