Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.
Spory z poskytování dotací a porušení rozpočtové kázně
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Uvedenou problematiku upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“). Řešení sporů z poskytování dotací a NFV bylo do zákona o rozpočtových pravidlech zakotveno zákonem č. 24/2015 Sb., který zákon o rozpočtových pravidlech novelizoval, s účinností od 20. 2. 2015.
Dle § 10a odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech se dotací rozumí peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Dle písm. c) uvedeného ustanovení zákona se návratnou finanční výpomocí rozumí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě.
Řešení sporů z poskytování dotací a NFV
Peněžní prostředky výše uvedené se poskytují na základě veřejnoprávní smlouvy (§ 10a odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech). S ohledem na tuto skutečnost zákon stanoví, že spory z právních poměrů při poskytnutí
dotace
nebo NFV se rozhodují podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to v tzv. sporném řízení dle § 141.Řešení sporů z poskytování dotací a NFV se týká případů, kdy je již uzavřena veřejnoprávní smlouva a vznikají spory z již uzavřené smlouvy, např. při porušení účelu využití
dotace
, stanovených lhůt, nesouhlasu s výkladem smlouvy, při neplnění smlouvy samotné apod. „Sporem z právních poměrů při poskytnutí
2) Předmětem těchto sporů tak nebude obrana žadatele proti rozhodnutí příslušného orgánu poskytovatele o neposkytnutí dotace
nebo návratné finanční výpomoci ve smyslu § 10b odst. 1 malých rozpočtových pravidel je jak spor z veřejnoprávní smlouvy o plnění, tak další spory s veřejnoprávní smlouvou související, včetně řízení, jehož předmětem je zrušení veřejnoprávní smlouvy.“dotace
nebo NFV, neboť v této situaci k uzavření veřejnoprávní smlouvy nedošlo. Příslušnost správních orgánů k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv je stanovena v § 169 správního řádu. Zákon o rozpočtových pravidlech však obsahuje vlastní právní úpravu příslušnosti. Tento zákon je potřeba pokládat za úpravu zvláštní, proto se aplikuje přednostně před obecnými ustanoveními správního řádu. Rozhodování sporů při poskytování dotací a NFV tedy náleží:
–
Ministerstvu financí, je-li jednou ze smluvních stran (poskytovatelem
dotace
nebo NFV) kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti,–
krajskému úřadu v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou (poskytovatelem
dotace
nebo NFV) obec nebo svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správn&ia