V příspěvku si ukážeme situace, ve kterých podnikatel, jenž je v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy na daň, nemá po skončení zdaňovacího období svou daň rovnu paušální dani. V tomto případě sice poplatník zůstává v paušálním režimu, ale po skončení zdaňovacího období musí podat daňové přiznání a vyčíslit a odvést daň vypočtenou v daňovém přiznání, a to včetně podání Přehledu sociálního a zdravotního pojištění a odvedení příslušného pojistného.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA
|
Být v paušálním režimu neznamená mít vždy za zdaňovací období daň rovnu paušální dani
Ing.
Ivan
Macháček
Vstup poplatníka do paušálního režimu
Z ustanovení § 2a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vyplývá možnost poplatníka vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:
1) k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období dle § 2a odst. 1 ZDP
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období
poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:a)
k 1. 1.
rozhodného zdaňovacího období: –
je osobou samostatně výdělečně činnou
a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,–
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění
, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,–
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,–
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
a –
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení
; b)
ve zdaňovacím období
bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč
, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,c)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti
, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,d)
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu,
a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.2) v průběhu zdaňovacího období dle § 2a odst. 2 ZDP
V průběhu zdaňovacího období může vstoupit poplatník do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v průběhu zdaňovacího období.
Musí se však jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává.Poplatník,
který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v průběhu zdaňovacího období, se stane poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje
. Pokud však poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje v průběhu zdaňovacího období další činnost v jiném oboru, nemůže z titulu zahájení této nové činnosti v průběhu zdaňovacího období vstoupit do režimu paušální daně – musí počkat až na začátek dalšího zdaňovacího období. PřitomDoporučení vést evidenci v paušálním režimu
V souvislosti s paušálním režimem nevyplývá přímo ze ZDP poplatníkovi povinnost vést jakékoliv konkrétní evidence. Vzhledem k tomu, že však může dojít např. k situaci, že poplatník bude povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (např. proto, že daň poplatníka nebude rovna paušální dani, neboť jeho příjmy ze samostatné činnosti převýšily 1 mil. Kč nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti, stal se plátcem DPH nebo společníkem v. o. s.), je třeba vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem doposud vedeny). Rovněž je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných dle § 23 odst. 8 ZDP při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, a naopak.
Povinnost poplatníka v paušálním režimu hradit měsíční paušální zálohy
Poplatník, který je v paušálním režimu, platí paušální zálohy na zálohová období, přičemž zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
Paušální záloha se skládá ze: a)
zálohy poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b)
zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a
c)
zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Výše paušální zálohy pro rok 2022 je odvozena z nařízení vlády č. 356/2021 Sb.:
–
minimální pojistné na zdravotní pojištění činí 2 627 Kč,
–
minimální pojistné na sociální pojištění navýšené o 15 % činí 3 267 Kč,
–
záloha na daň z příjmů fyzických osob činí 100 Kč (zůstává dle nezměněného znění § 38lk odst. 7 ZDP stejná jako v roce 2021).
Celková výše paušální zálohy pro rok 2022 činí 5 994 Kč měsíčně a zvýšila se oproti roku 2021 o 525 Kč.
Pro rok 2022 výše minimální měsíční zálohy OSVČ na sociální pojištění vychází z nařízení vlády č. 356/2021 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 36 119 Kč a přepočítací koeficient 1,0773, takže průměrná mzda pro rok 2022 činí 38 911 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ na sociální pojištění činí čtvrtinu průměrné mzdy, tedy 9 728 Kč. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění tak vychází 9 728 Kč × 29,2 % = 2 841 Kč. Při uplatnění paušální daně je pojistné na sociální pojištění na úrovni 115 % minimálního vyměřovacího základu, tedy ve výši 2 841 Kč × 1,15 = 3 267 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ na zdravotní pojištění činí polovinu průměrné mzdy, tedy 19 456 Kč. Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění tak vychází 19 456 Kč × 0,135 = 2 627 Kč.
| Zdaňovací období | 2021 | 2022 |
| Záloha na daň z příjmů | 100 | 100 |
| Záloha na pojistné na zdravotní pojištění | 2 393 | 2 627 |
| Záloha na pojistné na sociální pojištění | 2 976 | 3 267 |
| Paušální záloha za měsíc | 5 469 | 5 994 |
Paušální
záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období
, na které se záloha platí. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky. Kdy je daň poplatníka v paušálním režimu rovna ke konci zdaňovacího období paušální dani?
Odpověď na tuto otázku nalezneme v § 7a ZDP. Zde se uvádí, že
daň poplatníka
, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani
, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období: a)
má pouze:
–
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč
(pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), –
příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
–
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy
(pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč;
b)
není plátcem daně z přidané hodnoty
a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a c)
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
.Pokud má poplatník v paušálním režimu daň z příjmů rovnu paušální dani, činí tato paušální daň součet měsíčních paušálních záloh, které poplatník zaplatil za zdaňovací období, tedy v roce 2022 se jedná o částku 5 994 Kč × 12 měsíců = 71 928 Kč. Poplatník nepodává daňové přiznání k dani z příjmů ani příslušné Přehledy na sociální a zdravotní pojištění a v dalším zdaňovacím období pokračuje v paušálním režimu (pokud z paušálního režimu dobrovolně nevystoupí).
Kdy poplatník ze zákona přestane být v paušálním režimu?
V § 2a odst. 4 ZDP se stanoví případy, kdy
poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím:
a) zdaňovacího období
, ve kterém:1.
má příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
2.
se stane plátcem DPH nebo mu vznikne registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
3.
se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti nebo
4.
nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno,
b) zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu
,c) kalendářního měsíce
, ve kterém přestane být1.
osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo
2.
osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,
d) kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo
e) kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.
Oznámení o ukončení paušálního režimu
Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 4 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat
. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.Možnost poplatníka dobrovolně vystoupit z paušálního režimu
Na základě znění § 38le odst. 1 ZDP může poplatník v paušálním režimu podat správci daně oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, a to do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. Chce-li tedy poplatník, který je v paušálním režimu v roce 2022, dobrovolně vystoupit z paušálního režimu od 1. 1. 2023, musí tak učinit oznámením správci daně nejpozději do 10. 1. 2023. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po této lhůtě je neúčinné. Z výše uvedeného vyplývá, že
poplatník může z paušálního režimu dobrovolně vystoupit vždy ke konci zdaňovacího období, ale v průběhu zdaňovacího období z paušálního režimu dobrovolně vystoupit nelze.
PŘÍKLAD 1
Podnikatel vstoupil od 1. 1. 2021 do paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP a platí měsíční paušální zálohy. Od 1. 9. 2022 má poplatník kromě příjmů z podnikání i příjmy ze závislé činnosti a u zaměstnavatele, se kterým uzavřel pracovní poměr, učinil prohlášení k dani na rok 2022.
Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o příjmy ze závislé činnosti zdaňované srážkou podle zvláštní sazby daně, ale o příjmy zdaňované zaměstnavatelem měsíční zálohou na daň včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, nejsou splněny u poplatníka podmínky pro stanovení paušální daně dle § 7a odst. 1 ZDP a daň poplatníka na konci zdaňovacího období 2022 není rovna paušální dani. Poplatník sice zůstává v paušálním režimu a má povinnost i nadále v roce 2022 platit měsíční paušální zálohy, ale za zdaňovací období 2022 je povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na vypočtenou skutečnou daň se započtou jak zaplacené paušální zálohy na daň (100 Kč × 12 = 1 200 Kč), tak sražené zálohy ze závislé činnosti zaměstnavatelem. Obdobně bude postupovat poplatník i v rámci podání Přehledu o příjmech a výdajích a výpočtu odvodu na sociální a zdravotní pojištění za rok 2022, se započtením paušálních záloh na pojistné na sociální pojištění (3 267 Kč × 12 = 39 204 Kč) a na zdravotní pojištění (2 627 Kč × 12 = 31 524 Kč).
Poplatník může v daňovém přiznání uplatnit veškeré odpočty od základu daně (např. zaplacené příspěvky na své doplňkové penzijní spoření) a rovněž příslušné slevy na dani (např. základní slevu na dani na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě), což v případě uplatnění paušální daně nemohl. Pokud hodlá podnikatel pokračovat v závislé činnosti i po 1. 1. 2023, může vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023).
PŘÍKLAD 2
Podnikatel je od 1. 1. 2022 v paušálním režimu a hradí měsíčně paušální zálohu 5 994 Kč. V červenci 2022 prodá se značným ziskem na burze akcie společnosti ČEZ, které vlastnil dva roky, a to za částku 455 000 Kč.
Poplatník nesplnil podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) a x) ZDP, a proto je tento příjem zahrnut ke zdanění dle § 10 ZDP. Tím poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč. Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu.
PŘÍKLAD 3
Podnikatel je od 1. 1. 2021 v paušálním režimu a hradí v roce 2021 i 2022 měsíčně paušální zálohu. V roce 2022 zakoupil byt, který od září 2022 začne pronajímat a příjmy z nájmu zdaňovat dle § 9 ZDP. Za rok 2022 činí výše přijatých příjmů z nájmu 56 000 Kč, přičemž s ohledem na uplatněné odpisy je u nájmu ve ztrátě (dílčí základ daně dle § 9 ZDP je nižší než nula).
I když dílčí základ daně dle § 9 ZDP je nižší než nula, hodnotí se ke splnění podmínek pro uplatnění paušální daně ke konci zdaňovacího období výše příjmů. Poplatník nesplnil podmínku stanovenou v § 7a ZDP, že celková výše příjmů poplatníka z kapitálového majetku, z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) nepřesahuje částku 15 000 Kč. Z toho vyplývá, že jeho daň není za rok 2022 rovna paušální dani a poplatník musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně přehledů na OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zaplacené zálohy na daň a na pojistné v rámci platby měsíční paušální zálohy se započtou na výši výsledné daně z příjmů a výsledné výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Poplatník však zůstává v roce 2023 v paušálním režimu. Vzhledem k tomu, že poplatník hodlá i nadále byt pronajímat, vystoupí z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. 1. 2023.
PŘÍKLAD 4
Podnikatel je od 1. 1. 2021 v paušálním režimu a platí měsíční paušální zálohy (v roce 2021 ve výši 5 469 Kč a v roce 2022 ve výši 5 994 Kč). V dubnu 2022 se manželce narodila dvojčata a podnikatel hodlá uplatňovat daňové zvýhodnění na obě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společné domácnosti.
Podnikatel splňuje v průběhu roku 2022 podmínky obsažené v § 2a ZDP a zůstává stále v paušálním režimu, protože u něho nedochází k situací uvedené v § 2a odst. 4 ZDP. Musí stále platit měsíční paušální zálohy, za zdaňovací období 2022 nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Pokud chce poplatník uplatňovat daňové zvýhodnění na narozené děti, je jediným řešením dobrovolně vystoupit z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník musí podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu. V oznámení pak poplatník uvede zdaňovací období 2022, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v paušálním režimu (tedy počínaje zdaňovacím obdobím 2023). Daňové zvýhodnění na dvě děti tak může poplatník uplatnit až za rok 2023, kdy již není v paušálním režimu, neplatí paušální zálohy a za rok 2023 podává řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob včetně příslušných přehledů na pojištění.
PŘÍKLAD 5
Podnikatel zahájil podnikání od 1. 4. 2022 a rozhodl se k tomuto datu vstoupit do paušálního režimu, neboť splňoval podmínky paušálního režimu dle § 2a odst. 1 ZDP. Od září 2022 uzavřel dohodu o provedení práce do 31. 12. 2022, na základě které obdržel za každý měsíc odměnu z dohody v rozmezí 9 000 Kč až 10 000 Kč. U zaměstnavatele poplatník neučinil prohlášení k dani a zaměstnavatel mu proto dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP zdanil příjmy z dohody srážkou podle zvláštní sazby daně 15 % [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP].
Vzhledem k tomu, že dle § 7a odst. 1 písm. a) bod 4 ZDP není na překážku pro uplatnění paušální daně situace, kdy poplatník má ve zdaňovacím období, kdy je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, bude se daň za zdaňovací období 2022 u poplatníka rovnat paušální dani, tedy částce 5 994 Kč × 9 měsíců = 53 946 Kč. Podnikatel s příjmy z podnikání a s příjmy ze závislé činnosti zdaňované dle § 6 odst. 4 ZDP tak nemusí podávat daňové přiznání za rok 2022 ani příslušné přehledy na pojištění a i pro zdaňovací období 2023 zůstává v paušálním režimu.
PŘÍKLAD 6
Podnikatel vede daňovou evidenci a rozhodl se od 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2021 jeho manželka zemřela a poplatník žije sám se dvěma nezletilými dětmi.
V průběhu roku 2022 si podnikatel uvědomil svou chybu, protože v paušálním režimu nemůže uplatnit formou slevy na dani daňové zvýhodnění na obě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. Aby napravil své pochybení, postupoval následovně – uzavřel dohodu o provedení práce na 2 měsíce, přičemž u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani. Odměna z dohody tak nepodléhá srážkové dani, ale je u zaměstnavatele zdaněna měsíční zálohou na daň.
U poplatníka tak dojde k porušení podmínek pro to, aby daň byla rovna paušální dani, a podnikatel musí podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (včetně přehledů na sociální a zdravotní pojištění) a v daňovém přiznání si uplatní jak základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, tak daňové zvýhodnění na dvě děti 37 524 Kč. Poplatník zůstává však i nadále v paušálním režimu, přičemž poplatník může dobrovolně vystoupit od 1. 1. 2023 z paušálního režimu ve smyslu § 38le ZDP, a to oznámením o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu, které musí podat správci daně do 10. 1. 2023.
Shrnutí nevýhod poplatníka v paušálním režimu s paušální daní – poplatník nemůže uplatnit
:–
žádné odpočty od základu daně
dle § 15 ZDP,–
žádné slevy na dani
dle § 35ba ZDP,–
žádné slevy nebo daňový
žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,bonus
v rámci daňového zvýhodnění na vyživované děti –
odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období
, kdy uplatňoval skutečné výdaje nebo paušální výdaje;–
odpisy majetku
(odpisy se nepřerušují, ale propadají),–
příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu
a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA • Přístup ke všem článkům s příklady
|