K připravované novele zákona o zadávání veřejných zakázek

Vydáno: 12 minut čtení

Zákon o zadávání veřejných zakázek byl dosud novelizován v omezeném rozsahu, a to především v souvislosti se změnou souvisejících zákonů. Nedocházelo tedy k zásadním změnám pravidel a provedené změny tak neměly významné dopady do procesu zadávání veřejných zakázek. Připravovaná novela byla iniciována Evropskou komisí. Evropská komise totiž na základě článku 258 Smlouvy o fungování Evropské komise zaslala České republice svoje „Odůvodněné stanovisko“ z důvodu „nesprávného provedení směrnic o zadávání veřejných zakázek 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25 EU“. Komise zastává názor, že některá uvedená ustanovení českého zákona o zadávání veřejných zakázek jsou v rozporu s ustanoveními uvedených směrnic, jelikož stanoví neoprávněné výjimky z uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a při širokém výkladu mohou představovat příčinu obcházení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

prof. JUDr.
Karel
Marek,
CSc.,
rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v Praze
K ustanovení čl. 5 odst. 11 směrnice 2014/24/EU a čl. 16 směrnice 2014/25/EU, k § 19 odst. 3 o předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
České orgány uvedly, že dané ustanovení v českém zákonu nepovažují za obcházení směrnic. Považují je za velmi praktické, pokud jde o malé nákupy zboží s proměnlivou cenou, jako jsou potraviny pro jídelny, kde určitý dodavatel může přijít se zajímavou nabídkou, nebo např. také o nákup letenek. České orgány nepovažují případné rámcové dohody za vhodné pro tento účel, neboť cenové prvky je třeba posoudit již v okamžiku zadání rámcové dohody. Dynamické nákupní systémy by rovněž nebyly pro tento účel praktické z důvodu lhůty 10 dnů, kterou je třeba stanovit pro podávání nabídek, přičemž tato lhůta nesmí být v případě ústředních orgánů státní správy zkrácena. Kromě toho jsou české orgány toho názoru, že „aktuální potřeby“