Dnešní soudnička potěší zastánce objektivní pravdy v daních, ale zarmoutí vyznavače osobních svobod. Jde o věčný spor. Všichni chtějí poctivé poplatníky a plátce, kteří nelžou a nepodvádějí, ovšem nikdo nechce být stále sledován, jestli skutečně jedná poctivě. A nepomáhá argument: „Když nemáš co skrývat, tak se nemáš čeho bát!“ Dříve nebylo možné prověřit skoro nic a berní úřad holt musel lidem věřit. Dneska technologie pokročily natolik, že mohou v reálném čase dohlížet na daňové subjekty a odhalovat nepravosti. Jako v dnešní kauze, kde neseděly údaje firemní knihy jízd se záznamy z policejních kamer. A hádejte, čemu dal správce daně přednost…
„Berňák“ může využít záznamy policie o pohybu vozidla k ověření knihy jízd pro účely DPH – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
Daňové výdaje spojené s automobily
Podvádíte v daních? Jenže, co se tím míní? Je to podobné jako s nevěrou manželů, okukování cizích slečen moc nevadí, a co flirtování, pusa, pohlazení…? Většinou „velké lumpárny“ typu tzv. řetězových podvodů, fiktivní faktury za služby, nepřiznávání příjmů v hotovosti apod. Ovšem důsledně vzato je daňovým podvodem i zcela běžně „proflákaná“ pracovní doba zaměstnance. Jako student jsem byl na odborné stáži na finančním úřadě, a jak jsem vypozoroval, největší starostí většiny personálu bylo, jak se neunudit. Požadovanou práci zvládli za pár hodin a zbytek věnovali vesměs soukromým aktivitám. V menším rozsahu se to běžně děje i ve firmách. Jde ale rovněž o daňové podvody, protože (významná) část mezd rozhodně nebyla vynaložena na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů firem, resp. jej státní sektor nehospodárně vynaložil... Poctivé by proto bylo sdělit zaměstnavateli, že odměna za práci převyšuje výkon a měla by být snížena, nebo nadbytečná pozice zrušena.
Neméně běžný druh daňových podvodů se týká používání osobních automobilů firmami a zejména pak OSVČ. V naprosté většině případů jsou „oficiálně“ firemní vozidla používána – pouze – pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podnikatelů. Často ale tomu tak není. Firemní auta nacházíme na parkovištích před koupališti, restauracemi, maloobchodními prodejnami potravin, zahraničními hotely, kempy aj. Jak demonstruje dnešní soudnička, začíná to být docela riskantní záležitost, protože správcům daně byla soudem „posvěcena“ možnost využívat záznamy kamerových systémů Policie ČR o pohybu vozidel v reálném čase. Přičemž bernímu úřadu stačí zpochybnit případně i jedinou tvrzenou pracovní cestu, a sotva pak obhájíte nejen plný daňový odpis auta, 100 % uznatelnost výdajů za pohonné hmoty, ale také plný odpočet DPH z pořizovací ceny vozu či paliva.
Zaměřme se nyní na pohonné hmoty (d