K provádění veřejných průzkumů různého druhu dochází i ze strany obcí. Základním pravidlem by mělo být, že co nejdříve dochází k anonymizaci osobních údajů a v rámci vyhodnocování průzkumu se již nepracuje s konkrétními osobními údaji, jejichž pomocí by bylo možné idenfitikovat konkrétní osoby. Přesto se nelze vyhnout tomu, že v některých fázích se s osobními údaji, jak je chápe nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), pracuje. Proto i v rámci toho zpracování musí být dodržena všechna pravidla, která vyplývají ze zmíněného právního předpisu.
Zpracování osobních údajů respondentů veřejného průzkumu spokojenosti obyvatel
JUDr.
Eva
Janečková
Osobní údaje v průzkumu
Jak již bylo řečeno v úvodu, při práci na výzkumu se v nejvyšší možné míře pracuje s anonymizovanými či pseudonymizovanými výstupy, které přinášejí informace o chování, postojích a názorech populace, tedy skupiny, nikoliv jednotlivce (jednotlivých osob – subjektů údajů). Předmětem výzkumu není sběr osobních údajů a výstupem výzkumu nejsou detaily jednotlivce. Přesto není možné se zcela vyhnout práci s konkrétními daty konkrétních osob.
Pokud veřejný průzkum probíhá v rámci aktivit obce nebo městské části, je obvyklé v první fázi požadovat osobní údaje, které umožní ověřit totožnost respondenta, resp. umožní ověřit, že respondent má v obci trvalý pobyt nebo v ní vlastní nemovitost.
V rámci průzkumu obec proto často vyžaduje vyplnění osobních údajů v rozsahu datum narození respondenta a číslo občan