Pořízení audio či videonahrávek z jednání s úředními osobami

Vydáno: 18 minut čtení

Moderní technologie v současné době umožňují pořizovat zvukovou i obrazovou nahrávku nejen velmi jednoduše, ale také skrytě. Díky tomu se rozšířil zvyk nahrávat nejen telefonické hovory, ale především jednání s úředními osobami, kdy se často účastníci řízení cítí být slabší stranou a buď pro jistotu, nebo již přímo pro ochranu vlastních práv pořizují skryté nahrávky. Je vůbec možné takové nahrávky pořizovat? A pokud ano, za jakých okolností? Odpověď není zcela jednoduchá. Rozhodování soudů není příliš konzistentní a také stanoviska Ministerstva vnitra jsou velmi opatrná, oscilují mezi „ano“ a „ne“, aniž by daly jednoznačnou odpověď.

Pořízení audio či videonahrávek z jednání s úředními osobami
JUDr.
Eva
Janečková
Audio
- a videozáznam jako zpracování osobních údajů
V první řadě je třeba si uvědomit, že pořízení zvukového záznamu je také zpracováním osobních údajů (obdobně jako pomocí kamerového systému se záznamem), jen technologie je jiná. Bude-li však záznam pořizován fyzickou osobou pro „osobní potřebu“ (podle terminologie minulé právní úpravy), bude se na takové jednání vztahovat článek 2 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „obecné nařízení (GDPR)“, podle něhož se toto nařízení nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností.
Dá se tedy konstatovat, že jakékoliv nakládání s osobními údaji, které provádí fyzická osoba takříkajíc „pro sebe“, nebude spadat pod působnost obecného nařízení, i kdyby fyzická osoba údaje, kterými disponuje v rámci zmíněných osobních či domácích činností, někomu dále sdělila, nebo i zaslala údaje, které jsou údaji osobními. I toto sdělení další osobě se však musí „vejít“ do limitu osobních či domácích činností, bezbřehé zveřejňování není možné.
Zohlednit je také možné ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. f) obecného nařízení (GDPR), podle kterého je zpracování zákonné, pokud je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany.