Pokud plnění mělo obdobnou povahu jako plnění, která jsou nikoli taxativně uvedena v § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmu jako výdaje na reprezentaci, tedy povahu plnění poskytnutého daňovým subjektem dobrovolně za obdobným účelem, tj. k přímé spotřebě účastníků (obchodních partnerů), jedná se o daňově neuznatelný výdaj na reprezentaci. Je zcela na stěžovateli, jaké formy marketingové komunikace se svými obchodními partnery zvolí, zákonem jsou však stanovena pravidla pro to, které výdaje (náklady) nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely a které uznat lze. Žalovaný řádně odůvodnil, proč nelze v případě stěžovatele výdaje ve formě poskytnutí možnosti zazávodit si na motokárách na rozdíl od pronájmu školící místnosti výdaje uznat jako daňové výdaje. Přijatá plnění za pronájem motokárové dráhy představovala výhradně plnění určená k obdarování stávajících obchodních partnerů, tedy plnění použitá na reprezentaci ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů , a proto správce daně nepochybil, když je vyloučil z daňově účinných nákladů.