Do Senátu zamířil dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Byť příslušná směrnice1) nabyla přímé účinnosti dne 17. 12. 2021, poté co vypršela transpoziční lhůta. Ačkoliv se povinnosti ve vztahu k ochraně oznamovatelů již delší dobu týkají velké skupiny povinných subjektů, přesto kolem plnění povinností v této oblasti panují stále nejasnosti, které znovu vyplavou na povrch s účinností nové vnitrostátní úpravy.
Ochrana oznamovatelů a zpracování osobních údajů
JUDr.
Eva
Janečková
Co je whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů
Whistleblowing je, stručně řešeno, proces na zajištění toho, aby zaměstnanci či osoby v obdobně citlivém postavení v rámci svojí organizace (úřadu, soukromé společnosti) důvěrně a v případě dobré víry i beztrestně mohly oznamovat možné porušování předpisů či dalších právních závazků. Aby byl tento proces úplný, musí být zajištěna jak ochrana oznamovatelů, tak i skutečné prošetření učiněných oznámení a přijetí opatření k nápravě, pokud bude porušování práva skutečně zjištěno.
Pokud chceme hovořit o ochraně oznamovatelů neboli o whistleblowingu, musíme si připomenout základní pravidla,která je třeba splnit. Povinná organizace musí zejména:
–
nastavit důvěrný kanál pro podávání oznámení; důvěrný v tom