Návrh zákona o ochraně oznamovatelů byl publikován jako sněmovní tisk č. 352/0 a dne 21. 4. 2023 byl schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen do Senátu. Senát jej zařadil na pořad 12. schůze a měl být projednán dne 1. 6. 2023. Senát jej nicméně neprojednal ani k němu nepřijal žádné usnesení a platí tak zákonná fikce, že pokud se Senát k návrhu zákona nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů od jeho postoupení, je návrh zákona přijat a bude postoupen k podpisu prezidentovi. Evropská právní úprava ochrany oznamovatelů vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Evropské unie (dále jen „směrnice“), a Česká republika byla povinna pravidla z ní vyplývající implementovat do českého právního řádu do 17. 12. 2021.
Zákon o ochraně oznamovatelů
Mgr.
Veronika
Šaurová,
advokátka
Cílem nové právní úpravy je zavedení zákonného postupu podávání a posuzování oznámení zaměstnanců o protiprávních jednáních prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a zajištění těchto oznamovatelů (tzv. „whistleblowerů“), tedy fyzických osob, které se dozvěděly o možném protiprávním jednání, ke kterému došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost. Zákon výslovně stanoví, že oznámení musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození nebo jiné údaje, ze kterých je možné dovodit totožnost oznamovatele. Zákon tedy nechrání anonymní oznamovatele, ale povinný subjekt se může rozhodnout, že bude přijímat a v režimu zákona vyřizovat i anonymní oznámení.
Protiprávním jednáním se potom rozumí jednání, která má znaky trestného činu, má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie ve vyjmenovaných oblastech (např. v oblasti finančních služeb a auditu, oblasti ochrany spotřebitele a předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, hospodářské soutěže a další).
Povinným subjektem se dle zákona rozumí veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli, dále zaměstnavatel zaměstnávající k 1. 1. příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně a další vybrané orgány veřejné moci, osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr a další specifikovaní zaměstnavatelé působící v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, pojišťovnictví, investiční společnosti, investiční fondy a další.
Povinné subjekty jsou povinny zejména zavést vnitřní oznamovací systém, jmenovat tzv. příslušnou osobu, která bude za plnění povinností ze strany povinných subjektů odpovědná a umožnit oznamovatelům podávat oznámení podle vnitřního oznamovacího systému, a to buď písemně, ústně, nebo i osobně. Vnitřní oznamovací systém přitom může spočívat ve vlastním technickém řešení daného povinného subjektu nebo může být outsourcován třetí stranou, která jim software poskytne.
Nesplnění povinností podle zákona je klasifikováno jako přestupek a lze za něj uložit pokutu. Sankce přitom mohou dopadnout nejen na povinný subjekt, ale také na příslušnou osobu. Povinný subjekt se dopustí přestupku např. tím, že umožní, aby oznamovatel byl vystaven odvetnému opatření, nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení, neurčí příslušnou osobu, nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo k předejití protiprávního stavu a další. Povinnému subjektu je možné uložit v závislosti na druhu přestupku pokutu až do výše 1 mil. Kč.
Evropská komise podala v březnu tohoto roku na Českou republiku u Soudního dvora Evropské unie žalobu z důvodu nesplnění termínu pro transpozici pravidel do právního řádu a požádala o vyměření pokuty. Návrhy legislativní úpravy ochrany oznamovatelů se přitom v minulých letech objevovaly opakovaně, ale žádný z návrhů nebyl přijat. Ke dni uplynutí transpoziční lhůty směrnice bylo Ministerstvem vnitra přistoupeno k aplikaci tzv. přímého vertikálního účinku směrnice, na základě kterého se jednotlivci mohli dovolávat svých práv vyplývajících ze směrnice přímo vůči státu. Zákon by měl nabýt účinnosti již od 1. 8. 2023, přičemž povinné subjekty s výjimkou zaměstnavatelů zaměstnávajících ke dni nabytí účinnosti zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců a s výjimkou veřejných zadavatelů, budou mít povinnost zavést oznamovací systém až do 15. 12. 2023.