Zastírání podnikání občanským spolkem v daních neprojde - prověřeno soudem

Vydáno: 21 minut čtení

Na velikosti záleží! I v daních. Když paní Slepičková prodává sousedům vajíčka 20 slepic, tak všichni souhlasíme s tím, že není spravedlivé příjmy zdaňovat. Ale pokud se paní Slepičková zaregistruje jako soukromý zemědělec, souhlasíme s tím, že je spravedlivé, aby stejné příjmy z prodeje vajec 20 slepic zdaňovala. Podobně je to s komunitní činností. Jestliže spolek skautů důchodcům kosí zahrady za pekáč buchet, bylo by nemravné je danit. Ovšem když stejní výrostci na tutéž činnost založí Kosíme, s. r. o., bylo by nemravné firmu nedanit, i když má třeba stále jen ty naturální příjmy. Zkrátka občanská společnost, angažovaný občan a komunitní činnosti jsou daňově zvýhodněny oproti podnikatelům, no a holt občas toho někdo zkusí zneužít… a někdy mu to neprojde.

Zastírání podnikání občanským spolkem v daních neprojde – prověřeno soudem
Ing.
Martin
Děrgel
 
Také „neziskovka“ může být zisková
„Nezisková organizace“ nebo také „neziskovka“ je zavedený slangový pojem označující pestrou paletu právnických osob, jejichž společným znakem je, že nebyly založeny (primárně) za účelem dosahování zisku. Což je zřetelně a zdánlivě jednoznačně odlišuje od podnikatelských subjektů, které přirozeně usilují právě naopak především o svůj maximální zisk, tedy aby vynaložené výdaje (náklady) přinesly daleko vyšší příjmy (výnosy). Zjednodušeně řečeno, neziskové organizace neusilují o „přízemní ekonomické cíle“ jako výnosnost, ziskovost a efektivita, ale mívají zpravidla „ušlechtilejší vyšší smysl“ spočívající ve zlepšení dílčího aspektu života lidské společnosti ve více či méně širokém pojetí. Před 100 lety byly u nás populární okrašlovací spolky zakládající městské parky, udržující národní tradice a budující rozhledny, vznikaly bezpočty sportovních klubů, kulturních uskupení aj. I v současné době vzniká a existuje řada neziskových organizací s ušlechtilým cílem, ale nezdravě často neziskovky slouží i jako výnosný zdroj lehké obživy, čemuž nahrává bezbřehý systém státních a unijních dotací obskurních aktivit...
Zdálo by se, že neziskové organizace mají v principu příjmy nižší nežli výdaje, což by znamenalo, že kvůli svému předlužení časem nutně skončí v insolvenčním řízení. Tak tomu ale zdaleka není, ostatně ne jen tak pro nic za nic se mnoha uskupením orientovaným zejména na prosazování těch správných politických názorů přezdívá „ziskovky“. Pointa je v tom, že
a priori
ztrátovou činnost přímo či nepřímo financuje daňový poplatník skrze státní, veřejné nebo unijní rozpočty formou dotací, subvencí, grantů, podpor, příspěvků, transferů apod. Obvykle proto neziskové organizace nebývají ztrátové, ale hospodaří s vyrovnaným rozpočtem – co obdrží, to utratí pro bohulibé účely. Když tedy mají dostatečné příjmy, znamená to, že je zdaňují daní z příjmů? Ne. S ohledem na jejich činnost
a priori
ve veřejném, komunitním zájmu jsou neziskové organizace podporovány i zvýhodněnými daňovými pravidly. Díky nimž převažující část příjmů – plynoucích tak či onak od „daňového poplatníka“, nebo od členů daného společenstva – není předmětem daně z příjmů anebo je od ní osvobozena.
Tak jednoduché to ale neziskovky v