Novela zákoníku práce

Pro pochopení vývoje a významu novelou provedených změn je jistě důležité zastavit se alespoň krátce u průběhu legislativního procesu, který přijetí novely předcházel. O potřebě změn, které jsou obsahem novely, bylo diskutováno delší dobu. Z určité části byla novelizace vyvolaná potřebou dokončení transpozice evropských směrnic do právního řádu české republiky²⁾. Další změny byly motivovány praktickým hlediskem potřeby zakotvení určitých otázek v zákoníku práce³⁾ či přizpůsobením aktuální právní úpravy postupující digitalizaci veřejné správy⁴⁾. Návrh novely předložila vláda Poslanecké sněmovně 18. 4. 2023⁵⁾, která jej schválila 28. 6. 2023. Návrh byl poté 3. 7. 2023 postoupen Senátu, který jej po projednání vrátil s pozměňovacími návrhy⁶⁾ a doprovodným usnesením⁷⁾ Poslanecké sněmovně. Ta návrh v původním znění (pozn.: bez pozmě­ňovacích návrhů) schválila dne 12. 9. 2023. Prezident novelu podepsal 17. 9. 2023 a následující den byl zákon odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů.

Účinnost jednotlivých ustanovení novely je rozdělena do tří částí, přičemž většina jejich ustanovení nabyla účinnosti již k 1. 10. 2023, tedy pouze několik dnů po publikaci novely ve Sbírce zákonů. Z důvodů praktických nabývá ustanovení týkající se vzniku nároku zaměstnanců pracujících na dohody na dovolenou účinnosti 1. 1. 2024, stejně tak ustanovení na tuto změnu navazující, a to stanovení délky týdenní pracovní doby pro potřeby výpočtu dovolené u zaměstnanců pracujících na dohodu a další ustanovení s tím související (pozn.: zejména doplnění zákonných odkazů o nově doplněná ustanovení). Poslední část ustanovení novely pak nabyde účinnosti až 1. 1. 2029.⁸⁾

Protože je cílem tohoto článku provést čtenáře jednotlivými změnami provedenými novelu a seznámit jej s jejich obsahem, jednotlivé změny uvádím a blíže specifikuji jejich obsah.

Podle dosavadní právní úpravy bylo možné doručovat pracovněprávní písemnosti elektronicky, takové doručování však bylo s ohledem na stanovené podmínky poměrně komplikované. Možnost tohoto způsobu doručování byla u dvoustranných právních jednání dovozována soudní judikaturou⁹⁾, která ho však odmítala v případech, kdy by mělo být doručováno jednostranné právní jednání (např. výpověď) bylo možné doručovat pouze způsoby stanovenými zákoníkem práce, tj. přednostně na pracovišti, až následně byly využitelné jiné způsoby doručování, a to za podmínek stanovených zákoníkem práce. Novela jednoznačně stanovila povinnosti stran při využití sítě nebo služby elektronických komunikací¹⁰⁾ (dále jen „síť“) pro realizaci některých vybraných právních jednání. Při uzavírání pracovní smlouvy či dohody a jejich změn, dohody o ukončení platnosti pracovní smlouvy či dohody o ukončení platnosti dohody formou sítě, musí zaměstnavatel písemnost zasílat pouze na takovou elektronickou adresu zaměstnance, kterou mu tento výslovně pro tyto účely sdělil.

Zároveň je podmínkou, aby tato elektronická adresa nebyla v dispozici zaměstnavatele – nemůže se tedy jednat např. o e-mailovou adresu zřízenou zaměstnavatelem či jiný elektronický systém, který zřizuje či spravuje zaměstnavatel. Nejčastěji se tedy bude jednat o soukromou e-mailovou adresu zaměstnance. Zaměst­nanec bude oprávněn od takto uzavřené smlouvy odstoupit, a to od okamžiku jejího uzavření, nejpozději však do 7 dnů ode dne dodání