Účinnost nového zákona o účetnictví se (zatím neoficiálně) avšak prakticky odkládá minimálně na 1. 1. 2026. Způsoby oceňování jsou jedním z nosných pilířů celého účetnictví. Nová účetní legislativa (nejspíš) přinese možnost vykazovat hodnoty pozemků, budov a strojů v jejich reálné hodnotě. Tím by se do jisté míry opustil koncept historických cen, na kterém je postavena stávající česká účetní legislativa. Že není, co dalšího ve způsobech oceňování měnit? Ale kdeže… Dozvíte se v článku.
Koncept oceňování v novém zákoně o účetnictví
Ing.
Ladislav
Čížek,
auditor
Aktuální stav prací na NZoÚ
Předně je třeba říci, že ačkoliv Ministerstvo financí ČR i nadále deklaruje, že zamýšlená účinnost nového zákona o účetnictví (NZoÚ) bude od 1. 1. 2025, už i zástupci MFČR neoficiálně připouštějí, že toto datum je z praktického pohledu již nerealizovatelné. Vedle toho existuje
doporučení
Legislativní rady vlády pro alespoň roční odklad účinnosti zákona
(vacatio legis)
. Nabízí se tak říci, že úřední šiml nezklamal, a zatímco původní plán účinnosti nového zákona o účetnictví byl již 1. 1. 2024, zdá se, že „budeme rádi, když účinnost NZoÚ nastane od 1. 1. 2026“. Pro úplnost je třeba dodat, že dle aktuálního „plánu prací“ by se do vnějšího připomínkového řízení tzv. doprovodný zákon (tj. zákon novelizující řadu ostatních zákonů – např. ZDP, NOZ, ZoK apod.) měl dostat cca na přelomu května a června 2024. Spolu s ním by měly být zveřejněny podrobnější „teze“ vyhlášek, nikoliv však jejich „paragrafové znění“.Uvedené nicméně nebrání tomu, abychom se s novým zákonem o účetnictví postupně seznamovali a vnímali kontext, v jakém je nový zákon o účetnictví připravován tak, abychom byli schopni NZoÚ lépe interpretovat a používat v praxi. Kromě (např.) způsobu vykazování leasingů, o kterém pojednává tento článek, NZoÚ přináší i řadu změn v oblasti oceňování. Jednou z těchto (r)evolučních změn je z pohledu české účetní legislativy například tzv. přeceňovací model.
Přeceňovací model a podnikové přeměny
Soudobá česká účetní
legislativa
je postavena primárně na tzv. konceptu historických cen. Reálnou hodnotou (aktuálními cenami) lze oceňovat pouze vybrané cenné papíry, deriváty (případně deriváty zajištěná aktiva) a pohledávky k obchodování.Dle vyjádření
Dr.
Peláka1) se zcela vážně uvažuje nad tím, že by do nového zákona o účetnictví ještě přibyla možnost, kterou mezinárodní účetní standardy IFRS popisují ve standardu IAS 16 – pozor, neplést s IFRS 16, který je v souvislosti s novým zákonem o účetnictví také často zmiňován. IFRS 16 pojednává o způsobu vykazování leasingů, IAS 16 pojednává o následném oceňování pozemků, budov a zařízení. O co jde?V konceptu historických pořizovacích cen účetní jednotka pořídí pozemek (budovu) a její hodnota v účetnictví se při následném oceňování odvíjí od této pořizovací ceny. Ta může být snížena prostřednictvím opravných položek či oprávek a případně zvýšena o technické zhodnocení. V případě, že například i prostým plynutím času (resp. inflací v čase) nebo z jiných důvodů (např. vybudování infrastruktury v okolí nemovitosti apod.) dojde k navýšení hodnoty těchto nemovitostí, české účetnictví doposud „v základním scénáři“ nepřipouštělo přecenění těchto aktiv na jejich
vyšší
reálnou hodnotu. V praxi tak dochází i „paradoxním“ situacím, kdy úvěr, který si účetní jednotka vezme od banky ve výši 50 mil. Kč, je zajištěn nemovitostí, jejíž účetní hodnota činí jen 15 mil. K&