Každá chyba má své větší či menší důsledky a její závažnost je (nebo alternativně může být) důvodem k uplatnění sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny. Chybu – nejen ve zdravotním pojištění – udělá čas od času každý, tedy i mzdová účetní či příslušný specialista, což nevidí rád ani zaměstnavatel, ani zdravotní pojišťovna. V následujícím textu se mj. zaměříme na charakteristiku a praktický způsob řešení vzniklé chyby. Pokud není chyba důsledným postupem odstraněna, projeví se její důsledky později a často s mnohem většími dopady, ke kterým by jejím včasným odstraněním nedošlo.
1 Nesprávný výpočet výše pojistného placeného za zaměstnance
Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu podle zákona, kdy je současně jeho další zákonnou povinností správně vypočtené pojistné zdravotní pojišťovně v zákonné lhůtě uhradit.
Jak se vypočítá výše pojistného a jak se zaokrouhlují srážky zaměstnance a zaměstnavatele?
Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.
Příklad č. 1
Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného = 27 000 Kč
zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné 0,135 × 27 000 = 3 645 Kč
zaměstnanci strhne z platu 3 645 : 3 = 1 215 Kč
zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků 3 645 – 1 215 = 2 430 Kč
Tento postup lze však použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální vyměřovací základ 18 900 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima.
2 Neprovedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo do jeho poměrné části), ale odvod pojistného ze skutečně zúčtované hrubé mzdy
Z pohledu zaměstnavatele je placení pojistného na zdravotní pojištění složitější v případech, kdy je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část, přičemž se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného stanovené minimum.
Jak má zaměstnavatel řešit odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance?
V takových případech musí zaměstnavatel správně posoudit, zda pro zaměstnanou osobu platí ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, či nikoli. Pokud má zaměstnavatel k dispozici doklad, na jehož základ nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak je vyměřovacím základem dosažený příjem a žádný dopočet se neprovádí. Takovým dokladem je například rozhodnutí o přiznání důchodu, o pobírání rodičovského příspěvku nebo potvrzení o studiu, a tento doklad předloží zaměstnavatel i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Vždy je však potřebné dbát na to, aby příslušný doklad svojí platností pokryl celé období trvání zaměstnání – například potvrzení o studiu bývá časově omezeno.
Pokud zaměstnavatel zjistí, že nedodržel při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí neprodleně vypočítat a uhradit scházející pojistné a za příslušný kalendářní měsíc/měsíce podává zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele.
2.1 Minimum nemusí být dodrženo
Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
b) kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c) kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d) kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč), e) za které je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem, případně může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.<