V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?
Povaha záměru dispozice s obecním majetkem – 3. část
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Adresné záměry
Jednou ze specifických bližších podmínek záměru je tzv. adresnost. Jde o situaci, kdy obec předem vyjádří svou vůli disponovat s předmětným majetkem vůči konkrétnímu, předem vytipovanému zájemci. Důvody, proč obec takto hodlá postupovat, mohou být různorodé. Některé obce uvádějí demonstrativním způsobem důvody do vnitřních předpisů (například zásady pro nabytí a převod nemovitého majetku). Zpravidla takto obec bude postupovat v případech, kdy je okruh zájemců o danou nemovitost omezen charakterem, polohou či způsobem využití nemovitosti. Může jít například o situace, kdy je zájemce spoluvlastníkem prodávané nemovitosti, vlastníkem stavby na prodávaném pozemku obce, vlastníkem zastavěného pozemku pod prodávanou stavbou ve vlastnictví obce, vlastníkem sousedních nemovitostí a prodejem dané nemovitosti osobě rozdílné od zájemce by byl omezen v užívání těchto sousedních nemovitostí. Dalším důvodem může být existence uživatelského vztahu k nabízené nemovitosti (například dlouhodobý nájemce). Důvodem pro zveřejnění adresného záměru může být i
status
daného subjektu – zájemce (stát, respektive organizační složka státu, státní podnik, veřejnoprávní korporace
) či zamýšlený účel využití nemovitosti (využití ve veřejném zájmu pro účely výchovy a vzdělávání, sportu, volnočasových aktivit, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, životního prostředí, podpory zaměstnanosti, bezpečnosti obyvatelstva apod.). Z povahy věci bude adresný záměr zveřejňován v případě změny stávajících právních vztahů (blíže viz výše v části Majetkové dispozice podléhající zveřejnění záměru).
Na první pohled by se mohlo jevit, že v případě adresného záměru bude „účast“ dalších zájemců, tedy podání nabídek dalších osob, vyloučena. V soudní praxi však bylo dovozeno, že ani adresný záměr nevylučuje podání nabídek jinými osobami, přičemž tyto nabídky mají být obcí zohledněny z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Z dalšího procesu realizace záměru (nabídkového řízení) nelze vyloučit předem ty osoby, které nejsou v záměru uvedeny, a tyto nabídky nepředložit příslušnému orgánu obce, který bude o dané majetkové dispozici rozhodovat.1) Uvedení konkrétního zájemce, vůči kterému hodlá obec danou dispozici realizovat, je ovšem sebeomezení obce v tom, s kým může na základě vyhlášeného záměru danou transakci realizovat – tedy s osobou, která je v adresném záměru identifikována. Pokud by měla být akceptována nabídka jiného zájemce, musel by být zveřejněn nový záměr (buď adresný vůči jiné osobě, nebo neadresný, tedy otevřený všem potenciálním zájemcům). Jestliže by obec v případě zveřejnění adresného záměru uzavřela smlouvu na danou majetkov