V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku.
- Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP].
- Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.
- Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.
Ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním
Ing.
Ivan
Macháček
Z hlediska daňového je důležitá skutečnost, že
poplatník s příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo s příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) musí v případě ukončení a přerušení podnikání nebo nájmu postupovat dle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP a příslušně upravit základ daně z příjmů fyzických osob.
Postup úpravy základu daně je odlišný podle toho, zda poplatník vede účetnictví, nebo vede daňovou evidenci (§ 7b ZDP), nebo vede záznamy o příjmech a výdajích (§ 9 odst. 6 ZDP), anebo uplatňuje k příjmům z podnikání nebo k příjmům z nájmu paušální výdaje, resp. jde o poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP, který je v paušálním režimu a uplatňuje paušální daň dle § 7a ZDP.Speciálním případem je postup dle § 3 odst. 4 písm. f) ZDP týkající se zemědělského podnikatele
, kdy v souvislosti s ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělským podnikatelem dochází k převodu majetku mezi osobami blízkými, pokud osoba blízká pokračuje v činnosti zemědělského podnikatele. Více informací >>>Ukončení podnikání a obchodní majetek
Při ukončení podnikatelské činnosti fyzická osoba vyřadí majetek z obchodního majetku jeho převedením do svého osobního užívání
. Vyřazením z obchodního majetku nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem. Pokud fyzická osoba ukončí podnikání v průběhu zdaňovacího období, může u odpisovaného hmotného majetku uplatnit do daňových výdajů odpis ve výši poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo 32, resp. postupovat ve smyslu znění § 30a a 30e ZDP.Pokud dojde k následnému prodeji movitých a nemovitých věcí, které byly zahrnuty do obchodního majetku poplatníka, je pro posouzení osvobození příjmů z tohoto prodeje nebo jejich zdanění nutno zkoumat lhůty, po které byly věci v obchodním majetku [viz § 4 odst. 1 písm. a) až c) ZDP].
Ukončení podnikání a jeho dopady při vedení daňové evidence
Pokud podnikatel s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP vede daňovou evidenci vymezenou v § 7b ZDP, pak při ukončení svého podnikání postupuje dle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP a musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení samostatné výdělečné činnosti. Úprava rozdílu příjmů a výdajů (základu daně) obsahuje položky zvyšující základ daně a položky snižující základ daně.
Položky zvyšující základ daně
–
hodnota pohledávek,
které by při úhradě byly zdanitelným příjmem,
–
cena nespotřebovaných zásob
v pořizovací ceně zjištěná z inventární knihy zásob. Je tomu tak proto, že při zakoupení zásob poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatní tento nákup zásob v plné výši jako své daňové výdaje v tom zdaňovacím období, kdy zásoby pořídil a zaplatil. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob po ukončení podnikání se zahrne do základu daně jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP ke zdanění pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, a to v případě, že k prodeji těchto zásob dojde do pěti let po ukončení podnikatelské činnosti. Při pozdějším prodeji nespotřebovaných zásob jsou tyto movité věci od daně z příjmů osvobozeny dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Přitom drobný hmotný majetek není považován za zásoby a při ukončení samostatné činnosti není nutno upravit základ daně o cenu evidovaného drobného hmotného majetku.–
zůstatky vytvořených rezerv dle zákona o rezervách (nejčastěji půjde o rezervy na opravy hmotného majetku)
, které je nutno v plné výši zahrnout do základu daně.V bodu 3 pokynu GFŘ-D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se uvádí, že podle § 23 odst. 8 ZDP se neposuzují pohledávky, které vznikly z titulu příjmů fyzických osob, které nejsou předmětem daně (např. z titulu úvěrových finančních nástrojů) nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.
Položky snižující základ daně
–
hodnota dluhů,
které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých záloh.Úplata z finančního leasingu
se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti.Příklad 1
Daňová evidence: Ukončení podnikání z důvodu povodně
OSVČ podnikající v řemeslné výrobě vede daňovou evidenci a za rok 2024 vyčíslí základ daně dle § 7 ZDP ve výši 240 000 Kč. Z důvodu zatopení a zničení vnitřního vybavení dílny se podnikatel rozhodne ke dni 31. 12. 2024 ukončit podnikání. Jedná se o občana, který již několik let pobírá starobní důchod. K 31. 12. 2024 má podnikatel v evidenci neuhrazené pohledávky ve výši 105 000 Kč a dluhy z titulu neuhrazené faktury dodavateli za provedení opravy provozovny ve výši 39 000 Kč. Dále má dluh vůči OSSZ za nezaplacené pojistné na sociální pojištění ve výši 8 900 Kč a vůči zdravotní pojišťovně za nezaplacené pojistné na zdravotní pojištění ve výši 5 450 Kč. Na inventárních kartách zásob má nespotřebované zásoby materiálu ve výši 12 000 Kč.
Poplatník musí upravit v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2024 dílčí základ daně dle § 7 ZDP následovně:
zvýšení základu daně:
- o výši neuhrazených pohledávek 105 000 Kč
- o výši materiálu na skladě 12 000 Kč
celkem zvýšení základu daně 117 000 Kč
snížení základu daně:
- o výši nezaplacených dluhů 39 000 Kč
O výši dlužného pojistného na sociální a zdravotní pojištění nemůže poplatník snížit základ daně, protože tyto dluhy při jejich úhradě nejsou daňově uznatelným výdajem. Poplatník zvýší dílčí základ daně dle § 7 ZDP za zdaňovací období roku 2024 z důvodu ukončení podnikatelské činnosti o částku 117 000 Kč – 39 000 Kč = 78 000 Kč. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 tak bude po úpravě činit jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP 318 000 Kč.
V případě, že
poplatník s příjmy ze samostatné činnosti současně pronajímá hmotný majetek zařazený v obchodním majetku
, je příjem z nájmu tohoto hmotného majetku zdaněn dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, tedy je zdaněn současně s příjmy z podnikání v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP. V bodu 2 pokynu GFŘ-D-59 k § 23 odst. 8 ZDP se uvádí, že ukončí-li poplatník samostatnou výdělečnou činnost s tím, že bude pronajímaný hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku nadále pronajímat a příjmy vykazovat v rámci § 9 zákona, upraví poplatník základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP jen o ty částky, které se nevztahují k nájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví např. o pohledávky a dluhy z titulu nájmu příslušného majetku, rezervu na opravu najímaného majetku).Ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP obdobně jako při ukončení podnikání se postupuje u poplatníků, kteří mají příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP a výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují v prokázané výši, přičemž nevedou účetnictví.
V § 16b ZDP se uvádí, že
zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok
. Ukončí-li podnikatel své podnikání během kalendářního roku, na termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nic nemění. Ve smyslu § 136 odst. 1 daňového řádu se daňové přiznání u daně vyměřované za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, resp. podle znění § 136 odst. 2 daňového řádu se tato lhůta prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky. Pokud tedy ukončí např. podnikatel své podnikání v důsledku povodní ke dni 30. 9. 2024, pak podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 nejpozději v zákonném termínu elektronicky 2. 5. 2025. V tomto daňovém přiznání provede úpravy základu daně ve smyslu § 23 odst. 8 písm. b) bodu 2 ZDP za část zdaňovacího období předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.Příklad 2
Daňová evidence: Ukončení podnikání z důvodu zatopení provozovny
Podnikatel ukončí z důvodu zatopení oblasti, ve které má provozovnu a tato je zcela zničena, podnikání ke dni 30. 9. 2024. Vede daňovou evidenci a za část zdaňovacího období od 1. 1. do 30. 9. 2024 vyčíslí dílčí základ daně ze samostatné činnosti ve výši 220 000 Kč. Ke dni 30. 9. 2024 má v evidenci neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 124 000 Kč, přičemž do konce roku 2024 dojde k úhradě jedné pohledávky, takže zbývá k úhradě pro další kalendářní rok částka 82 000 Kč.
Poplatník zvýší v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2024 podávaném elektronicky do 2. 5. 2025 dílčí základ daně z příjmů dle § 7 ZDP o částku neuhrazených pohledávek ke dni ukončení podnikání k 30. 9. 2024, tedy o částku 124 000 Kč. Uhrazená pohledávka v období od ukončení podnikání do konce roku 2024, případně zbývající pohledávky uhrazené v dalších letech již nebudou předmětem zdanění dle § 10 ZDP.
Ukončení podnikání a jeho dopady při vedení účetnictví
Při ukončení podnikatelské činnosti nebo nájmu poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který vede účetnictví, postupuje poplatník dle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 1 ZDP a upraví svůj výsledek hospodaření za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti o:
Položky zvyšující účetní výsledek hospodaření
–
zůstatky vytvořených rezerv podle zákona o rezervách
–
zůstatky vytvořených opravných položek
–
zůstatky přijatých záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů výnosů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů
–
zůstatky účtu výnosů příštích období
–
zůstatky účtu výdajů příštích období.
Položky snižující účetní výsledek hospodaření
–
zůstatky zaplacených záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů, pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů
–
zůstatky účtu příjmů příštích období
–
zůstatky účtu nákladů příštích období.
Nájemné a úplata u finančního leasingu
se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti a do ukončení nájmu.Příklad 3
Vedení účetnictví: Ukončení podnikání v důsledku povodně
Podnikatel, provozující živnost, vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V důsledku škod způsobených povodní se rozhodne k 30. 11. 2024 ukončit své podnikání. Na účtu 451 má ke dni ukončení činnosti zaúčtovanou částku ve výši 89 000 Kč – zůstatek vytvořené rezervy na opravu provozní budovy, ve které provozuje podnikatelskou činnost.
Podnikatel musí v řádném termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024 zvýšit základ daně o částku 89 000 Kč. Termín podání daňového přiznání v elektronické formě je 2. 5. 2025, i když dojde k ukončení podnikání v průběhu roku 2024 nebo až k 31. 12. 2024.
Ukončení podnikání a jeho dopady při uplatnění paušálních výdajů
Pokud podnikatel nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, pak při ukončení samostatné činnosti upraví dle § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně, za zdaňovací období předcházející dni ukončení činnosti o:
Položky zvyšující základ daně
–
hodnota pohledávek,
které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDPPříklad 4
Paušální výdaje: Ukončení podnikání v důsledku povodně
Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a uplatňuje paušální výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů. Jeho provozovna je postižena povodní. Proto se ke dni 31. 12. 2024 rozhodne ukončit své podnikání a odejde do starobního důchodu. K tomuto dni eviduje pohledávku za odběratelem ve výši 75 000 Kč a dluh z titulu nezaplacené faktury za opravu provozovny ve výši 68 000 Kč.
Podnikatel musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) bodu 3 ZDP za zdaňovací období roku 2024. V daňovém přiznání za rok 2024 bude zvýšen dílčí základ daně dle § 7 ZDP o výši pohledávky 75 000 Kč. Pokud tuto pohledávku obdrží poplatník uhrazenu v průběhu roku 2025 nebo později, nebude již příjem podléhat zdanění s odvoláním na znění § 23 odst. 4 písm. d) ZDP. O neuhrazenou fakturu za opravu provozovny nemůže poplatník snížit základ daně, protože v rámci paušálních výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.
Obdobně jako při ukončení podnikání bude postupovat poplatník s příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP, který uplatňuje k příjmům z nájmu paušální výdaje dle § 9 odst. 4 ZDP. Při ukončení nájmu poplatník musí zvýšit základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.
|
Náš tip:
|