Kompenzace (z lat. compensare – vyrovnávat, vyvažovat) v účetnictví představuje vzájemné vyrovnání mezi pohledávkami a závazky, náklady a výnosy, zisky a ztrátami apod.). V rámci obchodně-závazkových vztahů (dodavatelsko-odběratelských vztahů) může docházet ke kompenzačním (výměnným) obchodům, které zahrnují nepeněžité plnění vzájemných dodávek. To znamená, že zboží je vyměňováno za jiné zboží nebo služby. V tomto příspěvku se zaměříme na kompenzace v účetnictví. Probereme ustanovení platných právních předpisů, která tuto oblast regulují, a uvedeme několik příkladů kompenzací. Výklad zakončíme ustanovením § 24 odst. 1 ZDP . Tento postup může zjednodušit účetnictví, je však třeba dbát na specifická pravidla a omezení. Kompenzace v účetnictví může být užitečným nástrojem, ale musí být používána s rozvahou a v souladu s platnými právními předpisy. Nesprávná aplikace kompenzací může vést k problémům při daňové kontrole, zkreslení účetní závěrky nebo nesprávně stanovenému základu daně.
Kompenzace v účetnictví aneb jak na ně
Vydáno:
7 minut čtení
Kompenzace v účetnictví aneb jak na ně
Ing.
Petr
Lunga
A teď se podíváme na úpravu kompenzací v právních předpisech.
Relevantní
pro naše potřeby jsou následující ustanovení:–
§ 7 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ),
–
§ 58 vyhlášky č. 500/2002 Sb., (vyhláška),
–
§ 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP).
Nechci citovat výše uvedená rozsáhlá ustanovení právních předpisů, tak se to pokusím nějak zkrátit.
Začněme u zákona o účetnictví. Zákon č.