Územní samosprávné celky mohou k plnění svých úkolů zřizovat mimo jiné příspěvkové organizace. Jedná se o právnické osoby veřejného práva s vlastní právní osobností a neziskovým charakterem. Přestože se formálně jedná o samostatné subjekty, jsou velmi úzce svázány a napojeny na svého zřizovatele, ať už z hlediska vlastní existence, charakteru činnosti a plnění úkolů zřizovatele, finančních a majetkových vztahů, kontrolních činností, či některých personálních záležitostí. S ohledem na postavení příspěvkové organizace a její napojení na rozpočet zřizovatele je v právním řádu zakotven institut předchozího souhlasu zřizovatele s některými právními jednáními příspěvkové organizace, který omezuje tyto subjekty ve vnějších vztazích.
Souhlas zřizovatele s právním jednáním příspěvkové organizace
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Povaha souhlasu zřizovatele
Institut předchozího souhlasu zřizovatele je zakotven v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), jehož obsahem je komplexní úprava problematiky příspěvkových organizací územních samosprávných celků. Pravidla o předchozím souhlasu byla původně zakotvena novelou zákona o rozpočtových pravidlech provedenou zákonem č. 477/2008 Sb. (původně § 39b) s účinností od 1. 1. 2009. Aktuální úprava v § 37b je zakotvena zákonem č. 24/2015 Sb., který nabyl účinností dne 20. 2. 2015.
Původní právní úprava stanovila, že bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příslušný právní úkon neplatný. Aktuálně platí, že není-li předchozí písemný souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží. S neudělením souhlasu již tedy není spojena sankce neplatnosti, nýbrž půjde o právní jednání zdánlivé, tedy nicotné, na které se pohlíží, jako by učiněno vůbec nebylo.
Orgán územního samosprávného celku plnící úkoly zřizovatele
Zřizovatel však netvoří žádný z orgánů příspěvkové organizace. O vymezených záležitostech příspěvkové organizace rozhoduje zvnějšku (podobně jako například v případě jmenování a odvolání ředitele organizace či schvalování základních ekonomických dokumentů – rozpočtu, střednědobého výhledu rozpočtu či účetní závěrky). Příspěvková organizace, ač samostatnou právnickou osobou s právní osobností, je tak fakticky ovládána svým zřizovatelem (územním samosprávným celkem), který prostřednictvím svých orgánů vydává předchozí souhlas k vymezeným právním jednáním.
Zákon o rozpočtových pravidlech vymezuje vztahy zřizovatele a příspěvkové organizace. V souvislosti s analyzovanou problematikou vydávání souhlasu s vymezenými právními jednáními je potřeba určit, kdo bude v pozici zřizovatele rozhodovat (vydávat souhlas), tedy kterému konkrétnímu orgánu územního samosprávného celku je tato pravomoc svěřena. Odpověď na tuto otázku nenalezneme v zákoně o rozpočtových pravidlech, nýbrž v zákonech regulujících postavení územních samosprávných celků, tedy v zákoně č.