Změny DPH od roku 2025 pro neziskové subjekty

Vydáno: 23 minut čtení

Pod č. 461/2024 Sb. byla zveřejněna novela zákona o DPH . Jedná se o rozsáhlou novelu, která má neuvěřitelných 460 změn a k tomu 32 bodů přechodných ustanovení. Hlavní změny zahrnují nové možnosti pro malé podniky, úpravy v definici obratu, změny v identifikaci osob a místo plnění u virtuálních služeb. Taktéž dojde k novelizacím v oblasti staveb pro bydlení, sazeb daně i možnosti osvobození od DPH. Tento přehled poskytuje komplexní náhled na nadcházející legislativní úpravy a jejich vliv na daňovou povinnost subjektů operujících v rámci českého trhu. Zaměříme se zejména na změny, které mohou být zajímavé z pohledu neziskových subjektů.

Změny DPH od roku 2025 pro neziskové subjekty
Ing.
Zdeněk
Morávek
Úvodem je ještě potřeba zmínit, že kromě zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“ nebo „ZDPH“), byl novelizován také zákon č. 358/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, a rovněž samotný zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
 
Důvody pro novelizaci zákona
Podle důvodové zprávy jsou argumenty pro přijetí novely zákona následující:
Úpravy v oblasti malých podniků a nezbytnost tyto změny promítnout vychází z unijního práva, konkrétně směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky (dále také „směrnice o zvláštním režimu pro malé podniky“). Hlavní změnou, kterou tato úprava přináší, je otevření možnosti čerpat výhody režimu pro malé podniky v tuzemsku i osobám, které jsou usazeny v jiném členském státě (nemají v tuzemsku sídlo).
Nezbytnost přijmout novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, , vychází z povinnosti stanovené směrnicí Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. 4. 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty, které členským státům ukládá povinnost přizpůsobit národní právní řád unijní úpravě do konce roku 2024. Změny se týkají stanovení místa plnění v případě virtuální účasti (oprávnění ke vstupu) na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, resp. služeb vztahujících se ke kulturním, uměleckým, sportovním, vědeckým, vzdělávacím, zábavním nebo podobným akcím, které jsou přenášeny nebo jinak virtuálně zpřístupňovány, stanoví se místo plnění podle místa příjemce služby.
V případě změn nároku na odpočet daně při registraci plátce je cílem navržené úpravy rozšířit možnost uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem. Ostatní podmínky stanovené v současném znění ustanovení § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nejsou touto změnou dotčeny.
Cílem změn v oblasti staveb pro bydlení a sociální bydlení je odstranění výkladových rozporů při určení, jaká stavba se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za stavbu bytového a rodinného domu.
V oblasti zdaňování dodání vybrané nemovité věci dochází oproti současné úpravě k zásadnímu posunu, kdy navržená úprava směřuje ke zdanění pouze prvního dodání po dokončení vybrané nemovité věci po jejím dokončení nebo po její podstatné změně.
Tento přístup odráží rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-308/16 Kozuba Premium Selection, z něhož mimo jiné vyplývá, že ke zdanění dodání dokončené nemovitosti má dojít pouze jednou a její případné další dodání již má být osvobozeno od daně. Tím není vyloučena možnost zdanění dodání nemovité věci po její podstatné změně. Účelem je zdanění pouze prvního dodání po dokončení procesu výstavby.
Případná další dodání jsou ve smyslu judikatury Soudního dvora EU činností obvykle spíše pasivní a přidaná hodnota pro systém DPH se shledává zanedbatelnou a vztahuje se na ně osvobození od daně. Provedenou změnou není dotčeno právo dodavatele provést v tomto případě volbu zdanění.
Stejně jako doposud budou podléhat dani veškerá dodání před dokončením vybrané nemovité věci v rámci její prvovýstavby.
Cílem navrhované právní úpravy v oblasti opravy základu daně z přidané hodnoty je přesnější provedení ustanovení směrnice o dani z přidané hodnoty a promítnutí aktuální judikatury Soudního dvora Evropské unie, jakož i změny vycházející ze správní praxe.
V oblasti opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky pak v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie dochází k rozšíření množiny pohledávek, v souvislosti s jejichž nezaplacením vzniká povinnost provést opravu základu daně. Jedná se například o situaci, kdy bylo proti dlužníku zahájeno insolvenční řízení, věřitel nepřihlásil pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku a v případě přihlášení této pohledávky by pohledávka nebyla zcela nebo zčásti uspokojena.
Navržená právní úprava zároveň odstraňuje některé zákazy provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky.
V návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (rozhodnutí ze dne 15. 10. 2020 ve věci C-335/19 E.) navržená právní úprava stanovuje nový důvod pro provedení opravy odpočtu daně, kterým je nezaplacení pohledávky ze zdanitelného plnění do uplynutí stanovené doby ode dne splatnosti.
Byla zrušena specifická úprava v případě majetku vytvořeného vlastní činností. Cílem navrhované právní úpravy je vypuštění celého konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti se změnou k jeho přístupu na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu, neboť očekáváné výhody ze zavedení tohoto institutu stran veřejnoprávních a obdobných subjektů jsou striktně podle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu již aktuálně minimální, resp. záporné.
Interpretace
Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší, kdy vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností. Úprava ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu by nebyla pro plátce výhodou, ale naopak zatěžující.
Dochází ke zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením, a to z důvodu neslučitelnosti s unijní úpravou.
Navrhovaná právní úprava mění současnou koncepci u vývozu zboží, které má být odneseno v osobním zavazadle. Zatímco současný zákon u tohoto vývozu definuje podmínky, za kterých si může kupující uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně u prodávajícího, který je plátcem, navrhovaná právní úprava se naopak orientuje na nárok plátce na osvobození od daně při vývozu.
 
Zvláštní režim pro malé podniky
Nyní blíže k jednotlivým změnám. V souladu s unijní úpravou od roku 2025 malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které v kalendářním roce nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč a unijní obrat ve výši 100 000 EUR, mohou využívat osvobození v tzv. režimu pro malé podniky jako tuzemští neplátci. To znamená, že se v ČR nestanou plátci. Totéž bude obdobně platit i pro české malé podniky (bez ohledu na to, zda jsou v ČR plátci, či nikoli), které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU. Příslušná úprava je obsažena v nových § 109bb až § 109bu ZDPH, nelze předpokládat, že by se příliš dotýkala neziskových subjektů.
 
Obrat
Dochází i ke změně v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. 1. následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat do konce roku překročí částku 2 536 500 Kč, stanou se plátci DPH hned následující den.
Dosud se obrat v tuzemsku osoby povinné k dani počítal za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově bude tento obrat počítán v celé Evropské unii jednotně, a to vždy od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku. Jako doposud platí, a ze sousloví „kalendářním roce, ve kterém“ vyplývá, že se obrat načítá v průběhu kalendářního roku. Není to hodnota za celý kalendářní rok, ale jakmile v průběhu kalendářního roku dojde k překročení obratu ve výši 2 mil. Kč, stane se tato osoba plátcem.
Dojde-li k překročení částky 2 mil. Kč, vzniká plátci povinnost podat přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, a to do 10 pracovních dnů ode dne překročení částky 2 mil. Kč.
Nové znění § 6 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty upravuje dřívější okamžiky vzniku plátcovství než k prvnímu dni následujícího kalendářního roku v případě osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoby registrované do režimu pro malé podniky v tuzemsku, jejichž obrat v tuzemsku překročil částku 2 mil. Kč.
První situace, která je obsažena v písmeni a), je možnost osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku nebo osoby registrované do režimu pro malé podniky v tuzemsku v přihlášce k registraci sdělit, že se chce stát plátcem dnem následujícím po dni, ve kterém její obrat v tuzemsku překročil částku 2 mil. Kč. Pokud tak učiní, stane se plátcem dnem následujícím poté, co její obrat překročil 2 mil. Kč. K tomuto prohlášení bude přihlédnuto pouze v situaci, že přihláška k registraci bude podána včas v souladu s ustanovením § 94 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, tedy do 10 pracovních dnů ode dne, kdy její obrat v tuzemsku překročil 2 mil. Kč.
Druhou situací, která je obsažena v písmeni b), je vznik plátcovství poté, co do konce kalendářního roku, ve kterém obrat v tuzemsku příslušné osoby překročil částku 2 mil. Kč, se tento obrat zvýší a tím překročí částku 2 536 500 Kč (tato částka vychází z limitu 100 000 EUR stanoveného unijním právem). V takovém případě vzniká plátcovství dnem následujícím po překročení této částky a povinnost daň přiznat a odvést vzniká již z plnění, která se ten den uskuteční. Od tohoto dne rovněž vzniká povinnost podat přihlášku k registraci podle § 94 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, a to do 10 pracovních dnů ode dne překročení této částky.
Dále dochází ke zvýšení hranice obratu pro využití čtvrtletního zdaňovacího období. Plátci DPH je od 1. 1. 2025 umožněno podat daňové přiznání za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, pokud výše obratu za uplynulý kalendářní rok nepřekročila částku 15 mil. Kč (v současnosti je to jen 10 mil. Kč).
K úpravě obratu ještě doplňme, že nově se do obratu započítávají také tzv. fiktivní plnění podle § 13 odst. 4 písm. a) až c) ZDPH a § 13 odst. 6 ZDPH nebo poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4 ZDPH, a to ve výši základu daně podle § 36 odst. 6 písm. a) nebo b) ZDPH.
 
Identifikované osoby
V praxi se příspěvkové organizace často stávají osobami identifikovanými k dani. Proto doplňme, že novelou došlo k úpravě jednotlivých ustanovení ZDPH týkajících se identifikovaných osob (§ 6h, § 6i a § 102 ZDPH), a to ve vztahu k úplatám přijatým či poskytnutým před uskutečněním zdanitelného plnění. V případě, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH (s výjimkou služby, která je v jiném členském státě osvobozena od daně), stává se podle § 6i ZDPH ve znění do 31. 12. 2024 identifikovanou osobou. Novelou došlo k doplnění tohoto ustanovení. Tato osoba se nově stává identifikovanou osobou již od dne přijetí úplaty na uvedenou službu, pokud k přijetí úplaty došlo před poskytnutím služby a služba je ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě. S přijetím takové úplaty je rovněž spojena povinnost podat souhrnné hlášení. Obdobně to platí pro přijetí služby, dodání zboží s instalací nebo montáží či dodání zboží soustavami nebo sítěmi podle § 6h ZDPH. I v těchto případech se osoba povinná k dani nově stává identifikovanou osobou již ode dne poskytnutí úplaty, ze které této osobě vznikla ve smyslu § 24 ZDPH povinnost přiznat daň, pokud byla úplata poskytnuta přede dnem uskutečnění plnění.
Další změna se týká skupiny pro účely DPH. Vymezení kapitálově či personálně spojených osob je novelou přesunuto do § 4 ZDPH, který nově definuje pojem kapitálově spojené seskupení osob [viz § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH] a personálně spojené seskupení osob [viz § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH]. S těmito pojmy dále pracují ustanovení § 5a až § 5c ZDPH, která upravují možnost vzniku skupiny pro účely DPH.
Zcela nově se tato možnost vztahuje i na organizační složku státu a jí zřízené příspěvkové organizace a dále na územní samosprávný celek a jím zřízené příspěvkové organizace.
 
Místo plnění u služeb virtuálního charakteru
Doplňme také změnu v případě stanovení místa plnění v případě služeb v oblasti kultury, umění, sportu, zábavy a vzdělávání. Místo plnění u služeb dle § 10b ZDPH bylo do 31. 12. 2024 vázáno na místo konání příslušné akce bez ohledu na její formát. To je však obtížně použitelné v případech, kdy účast na takové akci je virtuální. Na základě evropské legislativy proto došlo ke změně. Příslušné ustanovení ZDPH je nově členěno na dvě části:
§ 10b ZDPH se zabývá pouze službami poskytovanými osobám povinným k dani (jedná se o služby spočívající v oprávnění ke vstupu na akci a přímo související služby). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě virtuální účasti se místo plnění nově řídí ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH, tj. místem plnění je sídlo příjemce (příp. provozovna příjemce).
§ 10ba ZDPH se vztahuje pouze na služby poskytované osobám nepovinným k dani (jedná se o služby výše uvedené včetně služeb organizátorů). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě akcí přenášených nebo zpřístupňovaných virtuálně je místem plnění dle § 10ba ZDPH sídlo příjemce služby (právnická osoba) nebo místo pobytu příjemce služby (fyzická osoba).
V případě hybridního konání akce, kdy pro všechny účastníky je jedna část akce uskutečněna formou osobní účasti a další část virtuálně, se místo plnění stanoví dle převažujícího způsobu konání akce.
V případě hybridního konání akce, kdy se v rámci akce část účastníků účastní osobně a druhá část se účastní virtuálně, se místo plnění stanoví dle způsobu účasti účastníka na akci u každého jednotlivého účastníka akce.
 
Základ daně
Zcela nově jsou v ustanovení § 36 odst. 6 písm. d) ZDPH uvedena pravidla pro stanovení základu daně v případech, kdy úplata je poskytnuta zčásti v penězích a zčásti formou nepeněžního plnění (tzv. směna s doplatkem). Pro účely stanovení základu daně se v tomto případě porovnává obvyklá cena poskytnutého plnění (bez daně) ke dni uskutečnění plnění s částkou přijatých peněžních prostředků. Ke stanovení základu daně v takových případech lze využít judikaturu Soudního dvora Evropské unie, především rozsudek C-230/87 Naturally Your Cosmetics. Na základě tohoto rozsudku se jako základ daně použije obvyklá cena poskytnutého zdanitelného plnění v případech, kdy částka doplatku v peněžních prostředcích je nižší nebo rovna této obvyklé ceně. V případě, kdy částka doplatku v peněžních prostředcích je vyšší než obvyklá cena poskytnutého zdanitelného plnění, použije se jako základ daně tato částka poskytnutých peněžních prostředků.
 
Opravy základu daně
Kromě jiných změn v rámci opravy základu daně dochází od 1. 1. 2025 k úpravě lhůty pro provedení opravy základu daně na 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. V současnosti tato lhůta byla pouze tříletá, ke změně dochází proto, že v řadě případů může být lhůta pro reklamaci delší než tři roky. Novela neobsahuje speciální přechodná ustanovení pro změny v oblasti oprav základu daně (§ 42 a nový § 42a ZDPH) ani pro oblast oprav odpočtu daně (§ 74 a nové znění § 74a ZDPH). Nová právní úprava v oblasti oprav základu daně a oprav odpočtu daně se tak bude aplikovat pouze na situace, kdy k uskutečnění plnění dojde od 1. 1. 2025.
Novela dále přináší změnu pro situace, kdy zvýšením základu daně dle § 42 ZDPH na straně poskytovatele plnění dochází rovněž ke zvýšení odpočtu daně na straně příjemce plnění. Nově je odpočet daně možné uplatnit nejpozději do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. Lhůta pro uplatnění odpočtu daně (z titulu opravy základu daně dle § 42 ZDPH) se tak zkracuje.
Novelou také dochází k rozšíření práv a povinností plátců (příp. identifikovaných osob) vyplývajících z § 42 a § 74 ZDPH i na osoby, které přestaly být plátcem (příp. identifikovanou osobou). Uvedená změna vyplývá z judikatury Soudního dvora EU, která mj. uvádí, že snížení základu daně nelze vázat na podmínku, aby byl dodavatel ke dni předcházejícímu dni podání opravného daňového přiznání stále registrován jako osoba povinná k dani. To znamená, že pokud ve lhůtě pro opravu základu daně vznikne povinnost provést opravu, je nezbytné provést tuto opravu i v případě, že dodavatel nebo odběratel již není plátcem DPH nebo identifikovanou osobou.
 
Sazby daně
V oblasti sazeb daně je zajímavou úpravou nový odst. 7 v § 47 ZDPH, který umožňuje osobě, která je povinna přiznat daň, se rozhodnout, že u souboru plnění použije nejvyšší sazbu daně nebo pro každé plnění příslušnou sazbu daně. Předpokladem použití tohoto je skutečnost, že se jedná o jediné plnění, které obsahuje dvě a více dílčích plnění, kdy dílčí plnění, které tvoří právě daný soubor zboží, jsou vzájemně rovnocenné a od sebe neoddělitelné. V tomto případě platí pravidlo, že se u tohoto jediného plnění použije nejvyšší ze sazeb daně, která náleží jednomu z dílčích plnění. Toto pravidlo platí i v případě, kdyby jedno dílčí plnění bylo zatíženo daní a druhé dílčí plnění by bylo osvobozeno od daně, přičemž také platí, že jako na celkové jediné plnění na ně nahlížíme jako na plnění zdanitelné. Nová úprava však připouští možnost, která jde proti konceptu zdanění jediného plnění, že pouze a jen v případě takového jediného plnění, na které dopadá tato úprava, lze zdanit každé v něm obsažené dílčí plnění jako samostatné zdanitelné plnění nebo samostatné plnění osvobozené od daně.
 
Výchova a vzdělání
Ke změnám dochází v úpravě § 57 ZDPH, který upravuje plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně v případě výchovy a vzdělávání. K rozšíření osvobození dochází v případě výchovných, vzdělávacích a volnočasových aktivit poskytovaných dětem a mládeži [viz § 57 odst. 1 písm. g) ZDPH]. Kromě příspěvkových organizací a nestátních neziskových organizací pro děti a mládež se osvobození nově vztahuje i na poskytování těchto služeb státem, krajem, obcí, organizační složkou státu, kraje nebo obce, dobrovolným svazkem obcí, hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí nebo obecně právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání.
U rekvalifikací a činností odborného výcviku [viz § 57 odst. 1 písm. d) ZDPH] novela doplňuje, že osvobození se vztahuje i na služby poskytované subjekty, které nezískaly akreditaci k provádění této činnosti, ale které zajišťují odborný výcvik či rekvalifikaci v oblasti své působnosti na základě zákona (například na základě zákona č. 312/2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a dále na případy, kdy škola tyto služby poskytuje v rámci svého oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. V oblasti jazykového vzdělávání [viz § 57 odst. 1 písm. f) ZDPH] dochází novelou k vyjasnění obsahu příslušného ustanovení. Osvobození se vztahuje pouze na přípravné kurzy pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dále na jednoleté jazykové kurzy s denní výukou poskytované vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
 
Nárok na odpočet daně
Novelou dochází zejména ke zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně. Nárok na odpočet daně nově nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Nárok na odpočet daně uplatňuje plátce v daňovém přiznání, do konce stanovené lhůty musí tedy dojít rovněž k podání daňového přiznání. Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu daně se vztahuje pouze na situace, kdy nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění nebo poskytnuté úplaty vznikl po účinnosti novely, tj. od 1. 1. 2025.
Příklad 1
Plátce pro účely své ekonomické činnosti pořídil pro účely uskutečňování svých zdanitelných plnění materiál v částce 100 000 Kč + 21% DPH. Dodání zboží se uskutečnilo dne 10. 6. 2025, daňový doklad byl plátci doručen dne 4. 7. 2025.
Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období červenec 2025, resp. 3. čtvrtletí 2025, kdy má k dispozici daňový doklad. Nárok na odpočet daně může být uplatněn nejpozději do 31. 12. 2027.
Novela dále přináší zásadní věcné změny v oblasti uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši, které souvisejí zejména s vypuštěním konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze ZDPH.
 
Zmocněnec pro doručování
Na základě nového ustanovení § 98a ZDPH si plátce nebo identifikovaná osoba, kteří mají zpřístupněnu datovou schránku, mohou pro účely doručování písemností v oblasti daně z přidané hodnoty zvolit zmocněnce pouze v případě, že má tento zmocněnec zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona. To platí i v situaci, kdy zmocněnec zvolí dalšího zmocněnce. I v takovém případě se musí jednat o osobu, která má zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona. Pokud stávající zmocněnec pro doručování nesplňuje podmínky stanovené v § 98a ZDPH, nepovažuje se tento zmocněnec za zmocněnce pro účely doručování, a to od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti novely.
 
Změny od 1. 7. 2025
Některé změny nabydou účinnosti až od 1. 7. 2025, týká se to zejména oblasti zdanění stavebních prací. Od 1. 7. 2025 se základní sazba DPH bude vztahovat na stavební nebo montážní práce na dokončených stavbách pro bydlení nebo sociální bydlení, pokud tyto stavby po přestavbě už nebudou splňovat podmínky pro tyto typy staveb. Cílem je zajistit, aby přestavba neměla výhodnější daňový režim než nová výstavba, pokud výsledná stavba nesplňuje podmínky pro sníženou sazbu DPH.
Také se mění definice bytového domu pro sociální bydlení – snížená sazba DPH se nově uplatní, pokud více než polovina podlahové plochy bytového domu připadá na obytné prostory pro sociální bydlení. Tím bude rozšířena možnost aplikovat sníženou sazbu daně u výstavby bytových domů.
Od 1. 7. 2025 dojde také ke zjednodušení systému zdanění, resp. osvobození u prodeje nemovité věci. Nově se zdaní pouze první prodej nemovité věci do dvou let po kolaudaci nebo po podstatné změně. Následné prodeje již budou osvobozeny bez nároku na odpočet. I nadále zůstává možnost prodej nemovité věci zdanit.
Doplňme dále, že novelizována byla také vyhláška č. 457/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty, a to vyhláškou č. 391/2024 Sb. Byly provedeny drobné úpravy tiskopisu daňového přiznání, kontrolního a souhrnného hlášení, a doplněny byly nové tiskopisy, a to zejména v souvislosti se zavedením režimu pro malé podniky.
A ještě upozorněme na metodické pokyny a výklady MF ČR, které jsou průběžně zveřejňovány na webu finanční správy. V poslední době tak byly zveřejněny:
informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025,
informace k formulářům pro DPH pro rok 2025,
informace GFŘ k uplatňování DPH v oblasti tankovacích karet.
K některým změnám bude vhodné se vracet, zejména k těm, které mají účinnost k 1. 7. 2025.