Od roku 2021 mohou podnikatelé využít paušální daň, která výrazně zjednodušuje administrativu oproti klasickému podávání daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Stačí platit jednu měsíční zálohu. Tato možnost ale není pro každého. Platí pro OSVČ s příjmy do určitého limitu, který se liší podle typu činnosti. Zároveň s sebou paušální daň přináší i určitá omezení, například není možné uplatnit daňová zvýhodnění na děti, nezdanitelné částky ani odpočty. Paušální režim je rozdělen do tří pásem, která se liší výší maximálního příjmu a částkou záloh. Pokud podnikatel překročí příjmový limit, ztrácí nárok na paušální daň a musí přejít zpět na běžné zdanění, což může být složité. Osoba samostatně výdělečně činná si navíc musí hlídat změny ve svých příjmech a včas je hlásit. Přechod do paušálního režimu vyžaduje jednorázové úpravy základu daně a případné přepočty při změně pásma mohou být administrativně náročnější, než se na první pohled zdá.
Komplikace paušální daně z příjmů OSVČ
Ing.
Martin
Děrgel
Výhody paušální daně
Podnikající či jinak samostatně výdělečně činné fyzické osoby dlouhá léta museli za každý kalendářní rok vyplnit a podat nejméně tři „papíry“: přiznání k dani z příjmů a dva přehledy příjmů a výdajů pro sociální i zdravotní pojištění. Aby do nich měli co napsat, museli vést stanovené evidence o příjmech, výdajích, odpisovaném majetku, pohledávkách, dluzích, zásobách a další, z nichž vypočetli daň a obě pojistná plnění. Vedle této administrativy OSVČ průběžně po celý rok plnily odpovídající tři platební povinnosti: měsíční pojistné okresní správě sociálního pojištění, jakož i zdravotní pojišťovně, případně pololetní či čtvrtletní zálohy na daň z příjmů. A po skončení roku srovnaly účty s těmito úřady doplatkem daně a pojistného, anebo požádaly o vrácení přeplatků.
Od roku 2021 se mohou OSVČ zbavit tohoto papírování a souvisících starostí s daní a pojistnými!
Tak např.
OSVČ s celoročními příjmy z řemeslné živnosti do 2 milionů Kč
nebo z jiné (neřemeslné) živnosti do 1,5 milionu Kč, anebo s jinými příjmy ze samostatné (podnikatelské) činnosti do 1 milionu Kč
bude platit paušální zálohu 8 716 Kč měsíčně
. Z toho připadá na daň z příjmů 100 Kč, na pojištění zdravotní 3 143 Kč (částka se rovná zákonnému minimu platnému pro všechny OSVČ bez paušální daně) a na sociální 5 473 Kč (15 % nad zákonné minimum všech OSVČ bez paušální daně, jde-li o hlavní činnosti). Takže na povinných odvodech by OSVČ mohla ušetřit nanejvýš onu stovku na dani měsíčně a 15 % pojistného na sociální pojištění, kterým si ale potenciálně vylepšuje svůj důchod. Přičemž tato možná úspora je draze vykoupena administrativou, pracností a permanentním stresem, jestli se podaří před správcem daně obhájit – prokázat sílu tvrzení o daňové uznatelnosti uplatňovaných výdajů, pokud je uplatňuje ve skutečné výši.Stručným dvoustránkovým tiskopisem poplatník jednorázově oznámí správci daně svou volbu, tedy zájem o paušální daň a je hotovo
. Dokonce za paušálistu financ již vykomunikuje změnu platebního režimu se správci pojistného, na které může OSVČ zapomenout, jelikož vše kolem své paušální daně, zahrnující v sobě i paušální pojistné, bude řešit pouze s finančním úřadem. Oznámení stačí podat do 10. 1. prvního roku kýžené paušální daně, resp. při zahájení podnikání, a nedojde-li k žádné
relevantní
změně, nemusí potom už komunikovat nikdy víc ani s berňákem. Jen vždy zkraje ledna případně změní částku trvalého příkazu jedné měsíční paušální zálohy.Nevýhody paušální daně
Pár nevýhod by se našlo. Společným důvodem je, že poplatník s paušální daní nepodává daňové přiznání, dokonce ani nemůže, resp. se k němu vůbec nepřihlíží, jak se uvádí v § 38lh odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“):
„… K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému přiznání se nepřihlíží.“
Nemuset, ba nesmět podat přiznání je fajn, ovšem pak
nelze uplatnit ani přehršel výhod dostupných jen formou tohoto tiskopisu
. S ohledem na nízkou část paušální daně připadající na holou daň 1 200 Kč/rok nevadí, že
nejde snížit základ daně
. Prakticky řečeno
není možno uplatnit nezdanitelné částky
v § 15 ZDP (např. úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní produkty),
odpočitatelné položky v
§ 34 ZDP (hlavně minulé daňové ztráty) ani
„osobní“ slevy na dani
v § 35ba ZDP (např. základní a za „vyživovaného manžela“).Naopak velkým problémem a v praxi hlavní stopkou ve volbě pohodové paušální daně je
nemožnost uplatnit
daňové zvýhodnění na vyživované děti
podle § 35c ZDP. Jeho bezkonkurenční výhodou totiž je, že kromě klasického snížení daně (formou slevy na dani) může jít tzv. i do mínusu a nulový základ daně s jeho logicky taktéž nulovou daní zvrátit jakoby v přeplatek na dani,
který správce daně poplatníkovi vyplatí
.
O tohle při paušální dani OSVČ nenávratně přijde.
Nemusíme se o této nevýhodě přesvědčovat výpočtem, je totiž jasné, že pokud podnikatel má – díky výdajům skutečným (prokazovaným) nebo tzv. paušálním (ve výši příslušného procenta z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP) – poměrně malý základ daně cca 200 000 Kč, tak mu jej zcela anuluje již základní sleva na dani na poplatníka. Jeho daň z pří